Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Kachlíkovi, slovo má poslanec dr. Václav Šlapák.

Poslanec RSDr. Václav Šlapák: Vážené soudružky a soudruzi, náš výbor pro národní výbory a národnosti se v přípravě na dnešní jednání České národní rady zabýval problémy místního stavebnictví jako důležitého odvětví hospodářství řízeného národními výbory. Stejnou problematikou jsme se ve výboru zabývali na počátku III. volebního období - v květnu 1977.

Tehdy při jednání výboru byl zdůrazněn mimořádný význam místního stavebnictví, které by svou činností, zaměřenou především na opravy a údržbu bytového fondu, mělo přispívat k uchování hodnot vybudovaných staveb a ke spokojenosti obyvatelstva.

Současně bylo upozorněno na tendence neúnosně orientovat činnost místního stavebnictví na zabezpečení investiční výstavby. Bylo také poukázáno na to, že plánem a bilancemi materiálů i techniky nejsou plně zabezpečovány potřeby v materiálně technickém zásobování a technický rozvoj výrazně v místním stavebnictví zaostává za stavebnictvím ústředně řízeným.

Jaká situace je dnes, po pěti letech?

Jak ukazují fakta, nedaří se v posledním období místnímu stavebnictví plnit plánované úkoly. Tak je tomu i v letošním roce. Za období leden - květen není plněn plán v základní stavební výrobě o 260 mil. Kčs a v upravených vlastních výkonech o 79 mil. Kčs.

V Severočeském kraji zlom v plnění úkolů v místním stavebnictví nastal v roce 1977. Podniky přestaly plnit plánované úkoly v rozhodujících ukazatelích a celkový stav v místním stavebnictví se od roku 1977 podstatně nezměnil, Krajskému národnímu výboru ani okresním národním výborům nebyl a není tento stav lhostejný. Soustavně se problémy místního stavebnictví zabývají. A přesto se v kraji nepodařilo docílit žádoucího obratu. Chci proto připojit několik poznámek, kde dle našich poznatků jsou hlavní příčiny tohoto stavu. První co chci poznamenat, je skutečnost, že při posuzování úspěchu či neúspěchu v plnění plánu třeba vzít v úvahu počátek, to zn. plán. Mnoho problémů je založeno již při zpracování plánu na základě indexu předpokládajícího každoročně růst všech výkonů a ukazatelů, aniž je tento růst podložen technicko-ekonomickými podmínkami.

V roce 1977 došlo na základě změn velkoobchodních cen při použití bilančních indexů k chybnému přepočtu plánu. Obdobná situace se opakuje nyní v roce 1982, kdy při přepočtech na novou cenovou hladinu byly použity bilanční indexy podle ministerstva stavebnictví ČSR. Tyto bilanční indexy neodpovídají později vydaným ceníkům. Rozdíl představuje řádově 5 %. Dodatečně provedené bilancování odmítají resorty potvrdit, takže opět vznikají ekonomické potíže ve vazbě na objemové ukazatele plánu a skutečně prováděné práce.

V kraji takto věcně nepodložené upravené vlastní výkony představují objem 45,6 mil. Kčs a úkol v tvorbě zisku o 5,4 mil. Kčs vyšší.

V důsledku neplnění závazných ukazatelů plánu se celá záležitost přenáší do hmotné zainteresovanosti pracujících v podnicích místního stavebnictví a vede k odchodu pracovníků mimo podniky místního stavebnictví.

Další příčina spočívá v nerovnoprávném postavení podniků místního stavebnictví v materiálně technickém zásobování. Jejich potřeby byly a jsou dosud vykrývány až po podnicích velkého stavebnictví nebo jiných velkoodběratelů.

Bez vlivu na plnění plánovaných úkolů nezůstala ani skutečnost, že některým podnikům místního stavebnictví byly postupně ukládány úkoly v investicích nad kapacitní možnosti těchto podniků, nehledě na to, že nebyly na složité investiční akce připraveny, neměly odpovídající techniku a musely používat mnoho subdodávek i od podniků ministerstva stavebnictví ČSR.

Navíc v mnoha případech byly do výrobních plánů podniků zařazovány stavby bez důkladné předrealizační přípravy apod.

V neposlední řadě značný vliv na plnění úkolů uložených místnímu stavebnictví měla a má nedostatečná stabilizace kádrů a pracovních sil vůbec. V Severočeském kraji je mimo jiné výrazně ovlivňována rozdílnou úrovní mezd mezi podniky ministerstva stavebnictví ČSR a okresními stavebními podniky.

Za období 6. pětiletky se v Severočeském kraji v podnicích místního stavebnictví snížil stav o 600 pracovníků. V minulém roce 1981 to bylo dalších 208 pracovníků. Značná část těchto pracovníků přešla do velkého stavebnictví, které svými kapacitami nezvládalo úkoly a výdělkové možnosti v něm byly a jsou pro pracovníky místního stavebnictví přitažlivé. Vždyť v měsíční mzdě to představuje rozdíl v průměru 300 Kčs. Podobně je tomu i při přechodu do stavebních skupin v průmyslových a nebo zemědělských podnicích. Navíc takovýto přechod často znamená lepší pracovní podmínky - odstranění dojíždění, práci pod střechou apod.

Při výčtu problémů, které ovlivňují výsledky plnění úkolů podniků místního stavebnictví, nelze přehlédnout subjektivní vliv řídících kádrů jednotlivých podniků místního stavebnictví. Také z poznatků v kraji vyplývá, že se vyplácí dlouhodobá pozornost vedoucím kádrům jednotlivých podniků a jejich dlouhodobá stabilizace. Tolik, soudružky a soudruzi k současnému stavu.

Do roku 1985, jak to vyplývá z Hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje naší republiky, by měl nastat obrat v zaměření celé činnosti místního stavebnictví, které se má orientovat především na údržbu, opravy a modernizaci bytového fondu, na drobnou investiční výstavbu a na služby pro obyvatelstvo.

Znovu to bylo zdůrazněno v závěrech 6. zasedání ÚV strany v dubnu letošního roku, které jednalo o "Úkolech národních výborů po XVI. sjezdu".

V tom smyslu vypracovalo ministerstvo stavebnictví ČSR ve spolupráci s národními výbory koncepci rozvoje místního stavebnictví do roku 1990, kterou předložilo vládě ČSR k projednání v září 1981.

Obsahuje základní směry rozvoje místního stavebnictví ve struktuře výroby, orientované především na opravy bytového fondu, služby obyvatelstvu a obsahuje i organizaci a řízení zabezpečení pracovních sil, výchovu dorostu a materiálně technického zásobování.

Výbor ČNR pro národní výbory a národnosti po seznámení se s touto koncepcí dospěl k názoru, že odpovídá tomu, co bylo o poslání místního stavebnictví řečeno na dubnovém zasedání ústředního výboru, i potřebám. Realizace, zejména strukturálních změn v užití kapacit však nebude jednoduchá. Např. v našem kraji oblastní plán rozvoje, na závěr minulého roku schválený vládou ČSR a ČSSR, počítá s prací na investicích přes 40 % kapacity místního stavebnictví v kraji. Stavby, které jsou za tímto objemem, nelze vypustit z plánu, protože jsou nezbytné pro vytváření komplexních podmínek pro život a práci obyvatel v Severočeském kraji. Předpokládám, že za pomoci ministerstva stavebnictví i České plánovací komise najdeme východisko, jak v krátké době i v Severočeském kraji zvýšit podíl užití kapacit místního stavebnictví pro údržbu bytového fondu a služby občanům.

Uskutečnění koncepce, zpracované ministerstvem stavebnictví, bude vyžadovat zvýšení vlivu ministerstva na řízení místního stavebnictví a jeho úzkou součinnost s národními výbory. Při tvorbě plánu počínaje Českou plánovací komisí respektovat vliv změn ve struktuře kapacit místního stavebnictví ve prospěch oprav a údržby bytového fondu a služeb občanům na ekonomiku podniku.

Výbor pro národní výbory na závěr svého jednání v přípravě na dnešní zasedání rozhodl zařadit do svého pracovního plánu na rok 1984 kontrolu pln ní základních úkolů místního stavebnictví podle připravené koncepce a svým členům uložil, aby v součinnosti s příslušnými územními orgán věnovali pozornost plnění úkolů místního stavebnictví ve volebních obvodech a pomáhali v jejich realizaci. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Václavu Šlapákovi. Slovo má poslanec Jaromír Plíva.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté. Stavebnictví je jedním z rozhodujících odvětví našeho národního hospodářství. Rozsah výstavby v ČSR je nemalý a nemalá je i kritika, které je ministerstvo stavebnictví podrobováno. Ta je v řadě případů oprávněná, ale někdy se dotýká i oblastí, za které zodpovídají jiné resorty či organizace. Jsem proto vždy pro konkrétní a adresnou kritiku a to znamená přesně určit, kdo za jakou činnost zodpovídá. Je třeba důrazně žádat, aby všichni účastníci investiční výstavby plnili svoje povinnosti a nevymlouvali se jeden na druhého.

Spolu s tím vzniká otázka, jak my poslanci můžeme pomoci při překonávání problémů a potíží, které se při výstavbě objevují, jak využít práva kontroly k tomu, abychom věcem pomohli a při tom nenahrazovali výkonné orgány. Stranickými i státními orgány obvodu Prahy 4 jsme byli požádáni, abychom si vzali patronát nad určitou výstavbou a politickými prostředky pomáhali překonávat těžkosti, které se na stavbách vyskytují. Vycházíme při tom i z posledního - 6. zasedání ÚV KSČ k národním výborům, které je vodítkem pro naši poslaneckou činnost

Chtěl bych vás seznámit s tím, jak probíhá komplexní bytová výstavba v mém volebním obvodu, který je v jižní části Prahy 4, tj. v Modřanech, kde doslova za starou zástavbou probíhá výstavba 8221 bytů včetně občanské vybavenosti. Náklady na celé sídliště činí více než 2 mld Kčs. Rozsah výstavby signalizuje zároveň i složitost, za které sídliště vyrůstá. Nastává souběh výstavby bytů, občanské a technické vybavenosti, tak jak jej známe z výstavby velkých sídlišť v řadě měst ČSR.

To, o čem budu hovořit, jsou již následky toho že nedokážeme výstavbu sídlišť zorganizovat tak, aby územní a technická příprava byla provedena v dostatečném časovém předstihu, i když to řadu let na zasedáních ČNR ostře kritizujeme. Nedostatky v občanské vybavenosti se pak stávají terčem ostré kritiky občanů a v některých případech se řeší za cenu nákladných provizorií nebo mimořádnými opatřeními, která také nejsou vždy laciná.

Poslanecký průzkum na modřanském sídlišti B 1 provádím prakticky denně, protože bydlím nedaleko. Proto mohu sledovat, jak se jednotlivé stavební organizace, investor i projektanti k sobě chovají, jaká je spolupráce všech účastníků výstavby. Tak kupř. nohu hovořit o kladném příkladu spolupráce Pozemních staveb Praha se stavebním úřadem v Modřanech; ale mohl bych vyjmenovat desítky příkladů byrokratických a administrativních postojů při řešení těžkostí, které se vyskytly. Bez politických přístupů a dobré spolupráce všech účastníků výstavby nelze tak veliké stavby, jako je sídliště Modřany - Komořany, vůbec stavět.

V prosinci minulého roku jsem z tohoto místa kritizoval, jak se plýtvá stavebními materiály při výstavbě tohoto sídliště, že není zajištěno teplo a elektrická energie pro postavené domy a je ohrožena výstavba 27třídní ZDŠ. Po kritice mi ředitelem Pozemních staveb Praha ing. Vokrojem bylo nabídnuto, abych s jeho technickým náměstkem ing. Pickou prošel celé staveniště a na místě si o kritizovaných věcech pohovořil.

Nezůstalo jen u slov a vedení Pozemních staveb udělalo opatření a vyvodilo příslušné závěry k odstranění nedostatků. Poslanci našeho výboru se mohli při nedávném průzkumu na této stavbě přesvědčit, že došlo k podstatnému zlepšení v hospodaření se stavebními materiály, i když i zde jsou ještě rezervy. Prohlédli jsme si stavbu B 1, kde kvalita bytů je ve srovnání s tím, co jsme viděli na jiných sídlištích, na velmi dobré úrovni. Mezi domy se provádí čisté terénní úpravy. Pro tuto činnost byly vyčleněny komplexní čety, vybavené mechanismy, kterých však mají stavaři zatím jen velmi málo. Tím je řešen jeden z tolik kritizovaných nedostatků - tj. nepořádků kolem nových domů.

Pozemní stavby Praha ve spolupráci s MV SSM vyhlásily stavbu ZDŠ za stavbu mládeže a oba partneři slibují, že 1. září t. r. do ní nastoupí děti. Jsou zkolaudovány rozvody elektrické energie a spoluprací všech účastníků výstavby byl i tento problém vyřešen.

Nejsložitější situace je ve výstavbě nové kotelny. To však není jen pražský problém. Setkali jsme se s ním v Ústí nad Labem i jinde. Provizoria typu Interdonau nás stojí milióny devizových korun, a to nemluvím o náhradních dílech pro jejich provoz. Na to peníze máme. FMHTS však řadu let nedalo nic na modernizaci pražského závodu ČKD Dukla, který je monopolním výrobcem kotelen. Ten má na několik let kupředu naplněnu výrobu zakázkami.

Na tomto případě chci ukázat, jak se vymstí, když resorty důsledně neřeší vzniklé problémy. Vždyť na stavbách je potřebí celá řada technologických zařízení, bez kterých nemohou být byty uvedeny do provozu.

Značné potíže vznikají při dokončování technické vybavenosti tím, že se počítalo s dovozem řady prvků z kapitalistických států. Jsou to kupř. čidla na plyn, ventily na teplou vodu atd. Dovozy se neuskutečnily a stavařům přibyla řada starostí navíc. Jestliže nemůžeme věci dovézt, chtělo by to pružnější řešení při zajištění jejich náhrady jak ze strany plánovacích orgánů, tak strojírenských resortů, aby se urychleně zavedla výroba u nás. Nemělo by dojít k tomu, že náhrada se projednává až v době, kdy má dojít ke kolaudaci technické vybavenosti sídliště, tak jak se to stalo na stavbě B 1 v Modřanech. Tyto potíže pomáhají překonávat i místní podniky. Tak kupř. Elektropřístroj Modřany, kde pracuji, vyrábí v současné době speciální rozvaděče pro kotelnu NTZ II, které nebylo možno jinde obstarat.

Výhodou výstavby Prahy je, že se zde na rozdíl od Severočeského kraje staví jen 2 systémy bytů - tj. VVÚ-ETA a Larsen-Nilsen. U posledně jmenovaného typu je výstavba domů řízena počítačem. Panely jsou z přepravníků zvedány přímo k montáži. Odpadá tak jejich zbytečné překládání a tím i poškozování. Montáž zatím neprobíhá úplně hladce, někdy jsou problémy se strukturou prvků, jak o tom hovořil s. Skácel.

Přesto lze říci, že je to kvalitativní krok v organizaci i řízení práce na stavbě. Škoda jen, že takovýchto technologií máme zatím málo. Tam jsou veliké rezervy, které čekají na využití. Více než v minulosti platí požadavek, že musíme stavět laciněji, kvalitněji a všechny materiály maximálně zhodnocovat.

Mne na celé záležitosti ještě mrzí, že naši tvůrci typových podkladů nedokázali dopracovat typy nových domů na takovou úroveň, jakou má soustava Larsen-Nilsen, a to především z hlediska kvality obvodového pláště, zvláště pak styků panelů, kde u jiných soustav dochází k zatékání, jak jsme toho svědky na řadě sídlišť. Na druhé straně oceňuji, že se podařilo prosadit v Modřanech výstavbu kolektorů, které jsou sice na pohled dražší, ale do budoucna zamezí nekonečnému rozkopávání sídlišť. Chci poděkovat Inženýrsko-průmyslovým stavbám Praha za trvalé prosazování této progresívní výstavby inženýrských sítí.

Soudružky a soudruzi, uvedl jsem jen některé z poznatků při výstavbě sídliště B 1 v Praze 4 - Modřanech. Vedle úspěchů máme i problémy, zvláště v komplexnosti sídliště, o kterých víme a které se doslova za chodu řeší. I ti, kteří se v naší společnosti dívají na vše kriticky, přiznávají, že rozvoj obvodu i celé Prahy nemá v historii obdobu. Proto stojí za tuto výstavbu bojovat a nedostatky překonávat.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Jaromíru Plívovi. Slovo má poslankyně Gertruda Hambalčíková.

Poslankyně Gertruda Hambalčíková: Vážené soudružky a soudruzi, vážení poslanci, dovolte mi, abych k předložené zprávě o situaci v zabezpečování úkolů organizacemi stavebnictví ČSR přednesla praktické poznatky a náměty na řešení některých problémů na úseku údržby, oprav a modernizace bytového fondu.

Při projednávání této problematiky ve výboru pro obchod, služby a dopravu zazněla v tomto směru řada kritických připomínek, zejména ve směru k podnikům místního stavebnictví národních výborů. Podobné připomínky jsou rovněž obsaženy ve zprávě ÚV KSČ o úkolech národních výborů po XVI. sjezdu KSČ, přednesené tajemníkem ÚV soudruhem Jindřichem Poledníkem na 6. zasedání ÚV v dubnu t. r.

V současné době průměrná roční potřeba v údržbě, opravách a modernizaci veškerého bytového fondu, to je jak bytového fondu spravovaného národními výbory, tak bytovými družstvy, bytového fondu soukromého i bytového fondu v osobním vlastnictví činí cca 9 miliard Kčs. Přitom však skutečně prováděný objem činí pouze něco přes 5 miliard Kčs.

Z toho je zřejmé, že u části bytového fondu dochází k zanedbanosti, která se projevuje v neuspokojování požadavků bytových organizací, družstev a občanů. Tato skutečnost vede k opožděnému a zdlouhavému provádění oprav, což ve svých důsledcích má za následek nejen často nehospodárné vynakládání finančních prostředků, ale také oprávněnou nespokojenost občanů.

Těžiště problému je především v tom, že pro údržbu, opravy a modernizaci bytového fondu byly vyčleněny poměrně malé objemy kapacit stavebních dodavatelských organizací, zejména pak místního stavebnictví, jehož hlavním posláním, ke kterému byly zřízeny, je právě zabezpečování údržby, oprav a případně i modernizace bytového a domovního majetku. Tento stav je ovlivněn zejména tím, že organizace řízené přímo ministerstvem stavebnictví odmítají zabezpečovat drobnou a rozptýlenou investiční výstavbu, takže zabezpečení prací investičního charakteru se pak ukládá podnikům místního stavebnictví řízeným národními výbory a tak dochází k tomu, že kapacity a to nejen podniků místního stavebnictví, ale někdy i organizací bytového hospodářství, které by měly zabezpečovat drobnou údržbu a opravy jsou v neúměrné míře orientovány na investiční výstavbu.

Tím se značně omezují možnosti plně krýt potřeby a operativně zabezpečovat údržbu bytů. Každoročně tak narůstá celkový objem potřeb v údržbě a opravách, neboť neodstraněné drobné závady vedou ke vzniku rozsáhlých oprav a často i rekonstrukcí.

Abych byla konkrétní, uvedu alespoň několik čísel ze Severomoravského kraje, kde působím jako poslankyně. Podíl prací investičního charakteru u okresních stavebních podniků za celý okres činil v loňském roce 31,5 % - pro srovnání v Praze pouze 16,8 %. To má za následek, že například OSP Karviná v 6. pětiletce nesplnil objem oprav a údržby bytového fondu pro organizace národních výborů o 10,5 mil. Přitom situace v roce 1982 se dále zhoršuje. Podíl provedených prací na údržbě a opravách bytového fondu se má snížit oproti roku 1981 o dalších 5 %, a to nehovořím o situaci v údržbě a opravách družstevního bytového fondu a rodinných domků, kde toto snížení je ještě výraznější.

Z mých osobních praktických zkušeností vím, že toto nežádoucí zaměření podniků místního stavebnictví není vyvoláno vždy jen potřebami zabezpečit provedení té či jiné stavby nebo nedostatkem materiálu či příslušných profesí, ale velmi často rozhodující úlohu mají ekonomické ukazatele, které pro tento úsek jsou rozepsány.

Dosáhnout například i 14,4 % zisku z výkonu - jedná se o celostátní průměr, který u nás v Severomoravském kraji je ještě vyšší - znamená dosažení mimořádně vysoké produktivity práce, což se musí nepochybně projevit i v zájmu podniků vybírat si pouze rozsáhlé akce s vysokou spotřebou materiálu.

Ke zlepšení současné situace se ukazuje nutné přijmout taková opatření, aby pro zabezpečování údržby, oprav a modernizace byly jednotlivým odvětvím a úsekům, ať se jedná o podniky místního stavebnictví, nebo podniky přímo řízené ministerstvem stavebnictví ČSR a samozřejmě také bytové organizace národních výborů a družstev stanoveny závazné rozsahy prací přímo ve státním prováděcím plánu.

Přitom úkoly je třeba stanovit s ohledem na poslání jednotlivých organizací a také jejich možnosti a předpoklady. Je neúnosné, aby podniky místního stavebnictví odpovídaly za provádění oprav, případně i rekonstrukci panelových a zejména výškových bytových domů, když k tomu prozatím nejsou dostatečně vybaveny příslušnou mechanizací a kvalifikovanými pracovníky. Když už jsem se zmínila o panelových domech, myslím si, že ministerstvo stavebnictví by problémům jejich údržby a oprav mělo věnovat z hlediska technologie prací zvláštní pozornost. I když převážná část technologií a konstrukcí pro údržbu a opravy panelových objektů je obdobná jako u státního bytového fondu, vznikla řada odlišností a problémů, které nejsou doposud úspěšně řešeny. Jedná se například o zateplení obvodových zdí, utěsnění stykových spár, vznik trhlin v panelech apod.

Je pravda, že pro odstranění byly doporučeny příslušné technologie a materiály, ale jejich uplatnění v praxi je nejen pracné a zejména finančně nákladné, ale má i krátkou životnost. Proto potřebujeme navrhnout jednoduché, ale účelné, materiálově nenáročné a finančně únosné způsoby, jak zabezpečit řádnou údržbu těchto domů.

Proto důrazně apeluji na ministerstvo stavebnictví řešit tyto problémy neodkladně. Dále se domnívám, že bude nezbytné pro podniky místního stavebnictví přehodnotit dosud uplatňované ukazatele plánu tak, aby svoji činnost zaměřovaly společensky potřebným směrem a nikoliv tak, aby plnily jednotlivé ukazatele za každou cenu.

V této souvislosti bude třeba přezkoumat také otázky přirážky k cenám za malý rozsah prací, která byla cenovými opatřeními k 1. lednu letošního roku zrušena. Jinak vzniká nebezpečí, že drobné práce pro občany nebudou podniky místního stavebnictví poskytovány vůbec.

Konečně si myslím, že ke zlepšení situace v údržbě a opravách bytového fondu by pomohlo, kdyby úkoly stanovené bytové organizaci národním výborem a úkoly stanovené místnímu stavebnictví byly na úseku údržby, oprav a modernizace vzájemně sladěny. To znamená, že hospodářské smlouvy mezi bytovou a stavební organizací by měly být uzavírány nejen na finanční objemy, ale na jmenovité akce a profesní druhy prací.

V souvislosti s rozpracováním závěrů 6. zasedání ústředního výboru bude nutné posoudit i řadu dalších problémů, které brání, aby místní stavebnictví svoji činnost výrazně orientovalo na údržbu, opravy a případně modernizaci veškerého bytového fondu a hledat vhodná řešení tak, aby došlo na tomto úseku k celkovému zlepšení současné situace.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni soudružce Hambalčíkové, slovo má poslanec Jaroslav Hrbotický. Během jednání, soudružky a soudruzi, vám byl rozdán návrh usnesení k tomuto bodu pořadu. Pokud máte připomínky nebo doplňky, prosím, abyste je předali písemně u prezence.

Poslanec Jaroslav Hrbotický: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v souvislosti s přípravou na dnešní jednání o plnění úkolů stavebnictví jsme v ústavně právním výboru posuzovali, jak jsou dodržovány právní předpisy při přípravě a realizaci investiční výstavby a jak ovlivňují výkonnost stavebnictví.

K dispozici jsme měli vlastní poznatky z individuálních průzkumů ve volebních obvodech a poznatky orgánů hospodářské arbitráže z projednávaných sporů mezi organizacemi. Ve svém diskusním příspěvku se soustředím jen na několik problémů, jejichž odstranění by pomohlo k lepším výsledkům v investiční výstavbě.

Dospěli jsme k závěru, že obecně není dodržována zásada vyplývající z právních předpisů, že stavba se má zahajovat až je územně, projekčně, dodavatelsky a materiálově zabezpečena.