29. 6. 1982

/Schůze České národní rady opět zahájena v 9.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky předseda vlády Josef Korčák, místopředseda JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. František Kalina, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlasti mil Svoboda, ministři Ladislav Kopřiva a prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

184 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou 5. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

II

Jako hosté se projednání tohoto bodu pořadu účastní někteří přední pracovníci ze stavebnictví, které mezi námi srdečně vítám - hrdiny socialistické práce soudruhy Františka Kozu a Františka Tyšera. Dále vítám vedoucí hospodářské pracovníky - generální ředitele a podnikové ředitele z resortu stavebnictví a zástupce Českého odborového svazu pracovníků ve stavebnictví a výrobě stavebních hmot.

Zprávu vlády České socialistické republiky o plnění úkolů stavebnictví v České socialistické republice, která vám byla zaslána, uvede z pověření vlády České socialistické republiky ministr stavebnictví Karel Polák.

Prosím soudruha ministra aby se ujal slova.

Ministr stavebnictví ČSR Karel Polák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci.

Dovolte mi, abych z pověření vlády České socialistické republiky uvedl vám předanou zprávu o plnění úkolů ve stavebnictví a doplnil ji o skutečnosti, které ji jednak aktualizují od doby, kdy byla zpracována jednak ji doplnil o úkoly, které bude nutné jako prvořadé zabezpečit

Stavebnictví je jedním z klíčových odvětví našeho hospodářství a to především z hlediska zabezpečování jeho materiální základny V některých úsecích jako je komplexní bytová výstavba má značný vliv na celkové veřejné mínění

Z toho důvodu klade vláda ČSR mimořádný důraz na stavebnictví a soustavně se věnu nejen jeho činnosti, ale i podmínkám za kterých plní své společné poslání

Přitom je třeba vidět že investiční proces je náročnou činní a že na realizaci stavebního díla se podílí řada účastník nejen v oblasti realizace stave, ale i v jejich přípravě. Z těchto hledisek je třeba se na stavebnictví dívat a hodnotit jeho činnost.

K tomuto hodnocení došlo v poslední době jak vládami ČSR i ČSSR, tak PÚV KSČ. Nejvyšší stranické a státní orgány vycházely přitom z plnění hlavních směrů, stanovených XV. a XVI. sjezdem KSČ, které byly dále rozvedeny následnými zasedáními ÚV KSČ. Výsledky tohoto hodnocení jsou zahrnuty do vám předané zprávy.

Toto hodnocení je provedeno z hlediska celého odvětví stavebnictví, nikoliv jen stavebních organizací, které řídí ministerstvo stavebnictví ČSR. Že jde o závažný moment, je třeba uvést, že v podnicích ministerstva stavebnictví ČSR je z celkového počtu pracovníků, činných ve stavebnictví, pouze cca 40 %. Přitom tento podíl pracovníků zabezpečuje více než 61 % z celkového objemu stavebních prací na území ČSR. Přitom podniky ministerstva stavebnictví zabezpečují rozhodující stavby.

Vláda se zabývala pravidelně plněním úkolů jaký průběhu 6. pětiletky, tak od počátku pětiletky sedmé. Výsledky tohoto hodnocení jsou uvedeny ve zprávě a chci proto soustředit pozornost pouze na některé rozhodující skutečnosti. Nejprve krátce k 6. pětiletce.

Úkoly stanovené XV. sjezdem KSČ, se stále ve větší míře koncentrovaly jednak na stavby mimořádné důležitosti, jednak do prioritních oblastí, a to do hlavního města Prahy a Severočeského kraje. Tento záměr znamenal, že stavebnictví muselo zabezpečit přesuny dodavatelských stavebních kapacit v dosud největším rozsahu.

Dalším charakteristickým znakem 6. pětiletky byla pokračující změna struktury investic. To se nejvíce odrazilo v komplexní bytové výstavbě, která zaznamenala nárůst 13 % při stagnaci výstavby vlastních bytů. Tento záměr byl motivován nedostatky z minulých let, kdy sice bylo postaveno tolik bytů, že v přepočtu na počet obyvatel se řadíme na přední místo ve světě, kdy jsme v některých aglomeracích zejména v hlavním městě Praze, nezvládli výstavbu dalších zařízení, která podmiňují plné užívání bytů. Chybělo vytápění, voda kanalizace, komunikace, terénní úpravy apod.

Plným právem proto vláda kritizovala tento stav, ať již byla příčina na straně investora projektanta či dodavatele. Učinila proto potřebné opatření, která byla přijata a jsme přesvědčeni, že povedou k zásadnímu obratu v 7. pětiletce.

Pokud jde o stavebnictví, nesplnilo v 6. pětiletce všechny úkoly tak, jak stanovil plán. Příčiny jsou uvedeny ve zprávě, kterou máte k dispozici. Jsou jednak subjektivního charakteru ve stavebnictví a spočívají především v úrovni řízení výrobního procesu, využívání fondu pracovní doby, mechanizačních a dopravních prostředků, technologické a technické kázně apod.

Vedle nich šlo o faktory objektivního charakteru, z nich nejvážnějším byl trvalý nedostatek pracovníků, zejména dělníků hlavní stavební činnosti, kterých, proti směrnici, chybělo téměř 15 000.

Dále to byly nedostatky v oblasti materiálně technického zásobování staveb. Přitom není možné přehlédnout, že se nedobře hospodařilo s materiálem.

Konečně je třeba připomenout i nedostatečnou provázanost struktury a objemu investic, zařazovaných do plánu s kapacitami dodavatelských stavebních organizací obecně a v jejich územním rozložení zvláště. To, mimo jiné, mělo vliv na realizaci opatření, stanovených ke snižování rozestavěnosti.

Tolik ve stručnosti obecně k plnění plánu v 6. pětiletce. A nyní několik čísel.

V 6. pětiletce bylo provedeno stavebními podniky, řízenými vládou ČSR, stavebních prací v hodnotě ZSV za 220 miliard Kčs, což znamená splnění souhrnu ročních plánů na 99,5 %. Podniky ministerstva stavebnictví ČSR provedly práce za 156 miliard Kčs, což je 99,2 %. Z tohoto celkového objemu bylo splněno na stavbách - závazných úkolech státního plánu 34 miliard Kčs a plán překročen o 3,9 %. Rovněž tak byly objemově splněny a překročeny úkoly pro všechny klíčové resorty, i když určité nedostatky byly ve věcném splnění úkolů.

Obdobně, jako koncentraci kapacit na závazné úkoly, byla věnována pozornost výstavbě v obou prioritních krajích. Záměry 6. pětiletky jak na území Severočeského kraje, tak v Praze byly překročeny a zvýšily se proti minulé pětiletce o 38 % a v hlavním městě Praze o 72 %.

Přes nepříznivý vývoj v pracovních silách a při zmíněném nedostatku dělníků hlavní stavební činnosti byly kapacity stavebních organizací v Praze a Severočeském kraji posíleny o cca 8 tisíc pracovníků, a to přesuny ze všech krajů ČSR.

Rozhodujícím činitelem růstu stavební produkce byla produktivita práce, jejíž plánovaný nárůst byl prakticky dodržen. Významný vliv zde měl technický rozvoj.

Obdobný vývoj byl u podniků místního stavebnictví, řízeného národními výbory. Objem stavebních prací na investiční výstavbě u těchto podniků se zvýšil o 25 %; na opravách o 14 %, když objem oprav bytového fondu stagnoval. I zde se snížil počet pracovníků.

Odvětví výroby stavebních hmot se prakticky se svými úkoly vyrovnalo.

Soudružky a soudruzi poslanci, tolik k úkolům 6. pětiletky, jejíž vývoj je charakterizován v předložené zprávě.

A nyní mi dovolte, abych obrátil vaši pozornost k úkolům roku 1981 a jejich plnění. Plán orientoval stavební organizace, především ministerstva stavebnictví ČSR, na přednostní zabezpečení celospolečenských priorit, jakož i na výstavbu v Severočeském kraji a hlavním městě Praze. Tento záměr znamenal pro stavebnictví soustředit další kapacity do Prahy a Severočeského kraje a koncentrovat v potřebných profesích pracovníky na další významné stavby, jako je například JE Dukovany. Přitom bylo zdůrazněno snížení rozestavěnosti a rychlejší dokončování staveb. Tomu měla přispět především realizace principů zdokonalené soustavy řízení.

Je třeba vidět, že záměry investiční politiky byly na krajních možnostech dodavatelských stavebních kapacit. O to větší byla náročnost a požadavek na dodavatelské stavební kapacity. Znamenalo to znovu zdůraznit přednostní zabezpečování věcných i územních priorit. To se projevilo v tom, že při celkovém objemovém nesplnění plánu roku 1981 v hodnotě ZSV, byly úkoly na těchto prioritách překročeny o 9,6 %. Přitom však nebyly zabezpečeny některé věcné úkoly nebo termíny.

Pokud jde o hlavní město Prahu, byl celkový objem prací na investiční výstavbě překročen, avšak nebyl splněn plán dokončování bytů pro NV P. Obdobně v Severočeském kraji byl celkový objem stavebních prací překročen, zejména pak všechny úkoly pro rozvoj těžby uhlí, Nepodařilo se odevzdat stanovený počet bytů, když počet odevzdaných objektů občanské vybavenosti byl dvojnásobný oproti roku 1980, Např. v roce 1980 jsme odevzdali 23 objektů občanské vybavenosti a v roce 1981 již 58.

Upravené vlastní výkony byly splněny na 97,8 %, když výpadek činil 290 mil. Kčs. Odvětví výroby stavebních hmot splnilo rozhodující ukazatele státního plánu. Přitom není možno přehlížet nedostatky, především v oblasti kvality a žádoucího sortimentu jak v dodávkách pro stavební organizace, tak pro obyvatelstvo.

Na úseku místního stavebnictví orientoval plán podniky především na zvýšení prací na opravách, modernizaci a údržbu bytového fondu. Podniky tohoto odvětví se nevyrovnaly s plánem, když více jak polovina podniků zůstala pod plánem.

Celkově je možno říci, že se odvětví stavebnictví nepodařilo zabezpečit všechny záměry centra, dané plánem na rok 1981.

Vážené soudružky a soudruzi, plán na rok 1982 zdůrazňuje nutnost urychleného využívání všech faktorů intenzifikace, především na úseku investiční výstavby a stavebnictví. Přitom je předznamenán nižšími zdroji zejména pohonných hmot, paliv a energie, kovů a dalších základních materiálů pro stavění. Příděly nafty pro ministerstvo stavebnictví ČSR byly sníženy o 14 %, válcovaného materiálu o 9 %, lehkého topného oleje o 22 % atd. Plán reagoval na snižující se počet pracovníků.

Plán, vycházeje z těchto realit, je v objemovém vyjádření výkonů v roce 1982 nižší, než v roce 1981, avšak podmínky, za kterých musí být zabezpečován, jej činí mimořádně náročným. Jeho zabezpečení znamenalo provést mimořádná opatření.

Tato opatření směřovala k zabezpečení především těchto záměrů:

1. soustředit kapacity na investice, podmiňující další rozvoj národního hospodářství. Přitom byl položen zvláštní důraz na stavby palivo-energetické základny a v nich na Jadernou elektrárnu Dukovany.

2. na další stavby - závazné úkoly státního plánu a zvláštní části plánu při zdůraznění staveb, umožňujících zvýšení exportu, realizaci antiimportních opatření. Stejnou pozornost věnovat stavbám, zabezpečujícím cílové programy rozvoje národního hospodářství

3. realizaci staveb v Praze, Severočeském kraji a v ostravské aglomeraci při zdůraznění komplexní bytové výstavby v těchto oblastech. Přitom v Severočeském kraji a hlavním městě Praze je nutno zabezpečit více jak 46 % v objemu komplexní bytové výstavby v celé ČSR.

4. zvýšení kvality jak výrobků, tak i celkového stavebního díla.

Tyto věcné direktivy je třeba zabezpečovat při dosažení maximální efektivnosti a při učinění zásadního kroku ke snížení rozestavěnosti. Znamená to na jedné straně upevnit kázeň na úseku investiční výstavby, omezit výstavbu v nepreferovaných krajích a na neprioritních stavbách a uplatnit progresivní formy stavění na straně druhé. Stavebnictví musí přikročit nejen v bytové, ale i v průmyslové a inženýrské výstavbě k proudovým formám výstavby ve větší míře než dosud.

Řadit a realizovat stavby za sebou a nikoliv vedle sebe, při dodržení termínů stanovených pro jejich dokončení, to je základním předpokladem k dosažení žádoucího obratu ve snižování rozestavěnosti.

Tyto úkoly, stanovující základní program pro stavebnictví uložila vláda realizovat sice postupně, avšak s plnou účinností, počínaje rokem 1982. K zabezpečení této zásadní direktivy bylo stanoveno splnit ve stavební výrobě podniky ministerstva stavebnictví ČSR za I. pololetí nejméně 48,2 % a do konce 3. čtvrtletí 75 % z roku.

Má-li být tento úkol splněn, musí stavbaři zabezpečit závažný politický úkol, to je snížit procento dovolených v letních měsících proti minulým letům tak, aby nepřekročily v průměru 9 - 10 % u dělníků hlavní stavební činnosti. Navíc musí stavební organizace plně využít letní aktivity mládeže.

Na realizaci těchto direktiv měly vliv mimořádně tvrdé klimatické podmínky na počátku roku, které způsobily jen u podniků ministerstva stavebnictví propad v měsíci lednu 280 mil. Kčs. Přes tento propad, při provedených opatřeních, jsou reálné podmínky u ministerstva stavebnictví splnit plán v ZSV v I. pololetí na 100,6 %, tj. 48,5 % z roku a v upravených vlastních výkonech na 100 %, tj. 47 % z roku.

Naproti tomu je odlišný vývoj u podniků místního stavebnictví. Zde manko z ledna nejenže nebylo vyrovnáno, ale prakticky každý měsíc se zvyšuje. Ke konci května činí 260 mil. Kčs v hodnotě ZSV a 80 mil. Kčs v upravených vlastních výkonech. U těchto podniků dochází, obdobně jako u podniků velkého stavebnictví, k další změně struktury.

Z roku na rok klesá objem na investiční výstavbě řádově o 6 %. V téže výši naopak stoupá objem prací na údržbě a opravách Nejde jen o procenta, ale i o vnitřní skladbu, kdy podniky musí zabezpečit rekonstrukci cca 20 tisíc bytů do konce této pětiletky. A zde právě musí uplatnit ministerstvo stavebnictví svou odvětovou působnost, spočívající především ve stanovení optimálních technologických postupů a materiálním zabezpečení těchto prací. Obdobně jako ve velkém stavebnictví se projevuje u těchto podniků nedostatek pracovníků.

Vedle těchto objektivních příčin je třeba vidět i příčiny subjektivního charakteru u těchto podniků. Jde zejména o:

- nedostatečnou úroveň řídící a organizátorské práce na všech úrovních, zejména však při vlastním řízení výrobních procesů. Je to do určité míry i důsledkem nedostatečné předvýrobní a výrobní přípravy;

- nedostatečnou kontrolu na všech stupních řízení, což má za následek nedodržení technologických postupů, sníženou kvalitu výroby a nevyužívání fondu pracovní doby;

- rezervy jsou i ve využívání základních prostředků a v uplatnění vnitropodnikového chozrasčotu i v uplatnění akordního způsobu odměňování.

Z uvedeného je patrné, že jde o celou škálu problémů, které musí řešit jak řídící národní výbory, tak ministerstvo v rámci své odvětvové působnosti.

Z měny struktury stavební výroby se nutně promítají do výroby stavebních hmot, kde dochází k dočasnému nevyužití výrobních kapacit některých oborů, především cementáren a výroben stavebních dílců.

Na závěr k roku 1982 je třeba uvést, že je reálné splnění úkolů, stanovených plánem. Je tomu však třeba věnovat mimořádnou pozornost, neboť nejde jen o splnění plánu letošního roku, ale i o vytvoření reálné základny pro léta 1983-1985, která rozhodne o obnovení dynamického růstu naší ekonomiky.

Soudružky a soudruzi poslanci, jak dobře víte, plán na léta 1983-1985 reaguje na nově v zniklé podmínky i problémy Pro odvětví stavebnictví je plán náročný, protože ukládá obnovení dynamického růstu tohoto odvětví za podmínek dalšího omezování na straně vstupů. To znamená realizovat úkoly s maximální hospodárností a efektivností. O co konkrétně jde? V roce 1983 má stoupnout produktivita práce proti roku 1982 na 101,1 %. Zaměstnanost stagnuje v úrovni roku 1982. A za tohoto stavu musí stavebnictví urychleně realizovat převod části pracovníků z vedlejší a pomocné výroby do kategorie dělníků hlavní stavební činnosti. Realizace tohoto opatření je však odvislá od toho, jak ostatní odvětví budou zabezpečovat jim stanovené úkoly tak, aby je stavebnictví nemuselo zabezpečovat vlastními silami. Jde například o dopravu, různé činnosti, mající charakter služeb, opravárenství, ale i dodávky takových strojů a mechanismů, bez nichž intenzívní rozvoj stavebnictví nelze zabezpečit.

V letech 1983-1985 rostou upravené vlastní výkony o 7 %, ZSV o cca 5 %, a přitom mzdy rostou o 1,5 %. Preference výstavby v obou preferovaných krajích je vyjádřena tím, že úkoly v Severočeském kraji rostou o 12 % a v hlavním městě Praze o 16 %. U průmyslové výroby vykazují upravené vlastní výkony nárůst o více jak 9 % a výroba zboží stoupá o 5 %. Dodávky pro obyvatelstvo rostou o více než 4 %. Zvyšují se vývozy, z toho do nesocialistických zemí o více než 11 %.

A nyní o zdrojích, které má stavebnictví k dispozici.

Především je to nafta, jejíž příděly klesají o 19 %, obdobně příděl těžkých topných olejů klesá o 16 %, elektrické energie o 2 %. Naproti tomu dodávky zemního plynu stoupají o 15 %. Výrazně klesají příděly základních stavebních materiálů např. válcovaný materiál o 12 %, řezivo o 11 %. Již toto porovnání dokumentuje, že prakticky za pochodu bude nutno přistoupit k přestavbě palivo-energetické základny.

Obdobně je tomu i v odvětví místního stavebnictví.

Kromě technicko-racionalizačních opatření ke zvládnutí úkolů, stanovených plánem, musí stavebnictví rozhodněji přikročit k využívání všech zdrojů, které má k dispozici. Platí to i o daleko efektivnějším hospodaření se zásobami materiálů a výrobků a náhradních dílů, jejichž stavy neúměrně rostou a zpomaluje se i doba jejich obrátky. K obratu v tomto vývoji musí přispět, kromě opatření uvnitř stavebnictví, podstatné zlepšení a disciplína v dodávkách pro toto odvětví. Zde musí sehrát svou úlohu i financující orgány.

Soudružky a soudruzi,

úkolů není málo a nejsou jednoduché. V úvodu svého vystoupení jsem hovořil o tom, jakou pozornost věnovaly vlády a předsednictvo ÚV KSČ stavebnictví.

Naposledy se jimi zabývalo předsednictvo ÚV KSČ dne 11. června a přijalo k tomu zásadní stanovisko. S jeho obsahem budou podrobně seznámeny aktivy stranických i hospodářských pracovníků v jednotlivých krajích a okresech.

Předsednictvo ÚV naší strany rovněž schválilo opatření ministerstev stavebnictví ČSR a SSR ke splnění plánu v roce 1982 a k zabezpečení závěrů XVI. sjezdu strany v odvětví stavebnictví v podmínkách 7. pětiletky.

Opatření obsahují jednak bezodkladné úkoly ke splnění plánu roku 1982, jednak hlavní směry k zabezpečení závěrů XVI. sjezdu v odvětví stavebnictví v dalších letech 7. pětiletky.

Význam plnění daných úkolů a opatření byl předmětem jednání aktivu vedoucích stranických pracovníků a hospodářských pracovníků a stranických funkcionářů resortu ministerstva stavebnictví ČSR, kde základní linii zabezpečování úkolů z tohoto stanoviska stanovil tajemník ÚV KSČ s. Haman.

Na co jsou tyto základní úkoly především zaměřeny?

Na základě nových podmínek 7. pětiletého plánu musí být urychleně přepracována jednotná technická politika ve stavebnictví, která musí reálně garantovat progresívní rozvoj stavebnictví jak z hlediska technického, tak z hlediska úspor paliv, energií, pohonných hmot, surovin a celkové společenské práce. Základní směry jednotné technické politiky musí být ve stavebnictví rozpracovány do konkrétních realizačních projektů a důsledně vyhodnocovány dosažené výsledky. Kromě opatření v celé výrobní sféře to předpokládá podstatně zvýšit účinnost celé výzkumné a vývojové základny a urychlené dobudování komplexního systému řízení jakosti.

Mimořádnou pozornost klademe na tu část opatření, která zdůrazňuje nutnost zlepšení přípravy staveb jak u dodavatele, tak u projektanta a investora. Komplexní investorská, územní technická a technologická příprava je totiž nejúčinnějším nástrojem řízení k dosažení efektivního řízení celého procesu stavění. Znovu se musíme zamyslet nad složitostí předpisů v této oblasti, které ji činí těžkopádnou a nepřehlednou. S tím souvisí i otázka účelnějšího organizačního zabezpečení kapacit, především pro prováděcí projekty.

Řádnou výrobní přípravu zdůrazňujeme rovněž jako základní podmínku ke zdokonalení organizace práce na stavbách a prosazení progresívních forem odměňování. V tom směru je třeba zabezpečit, aby podíl progresívních mezd, zvláště akordních, dosáhl do roku 1985 podílu 60 %. S tím souvisí i nutnost rozhodnějšího prosazování zásad vnitropodnikového chozrasčotu a brigádního chozrasčotu podle metody N. A. Zlobina.

Zmínil jsem se o tom, že v průběhu zbývajících let 7. pětiletky stagnuje počet pracovníků.

Stavebnictví přestalo být atraktivním odvětvím pro většinu našich občanů. Vysoká životní úroveň, možnost dobrého výdělku v blízkosti bydliště i menší vystavenost vlivům počasí, to jsou základní momenty, proč není dostatek pracovníků ve stavebnictví. V odvětví stavební výroby ministerstva stavebnictví ČSR pracuje 100 tisíc dělníků hlavní stavební činnosti, z nichž více než polovina je bez možnosti denního návratu ke svým rodinám. Navíc působí i to, že stavebnictví ve výši průměrných výdělků pokleslo v relaci k ostatním odvětvím. To však neznamená, že nemá dostatek prostředků ke zlepšení této situace. Jde právě o to, aby vyšším využíváním zmíněných progresívních forem odměňování byla prosazena zásada zásluhovosti a potřebné diferenciace v odměňování u všech kategorií pracovníků.

Hovoří se často o nedobré pracovní morálce a intenzitě práce na stavbách. Do jisté míry je to pravda a nebylo by správné ani účelné toto omlouvat. Na druhé straně však je třeba vidět, že převážná část pracovníků ve stavebnictví plní poctivě své úkoly a že výrazem jejich poměru k potřebám společnosti je jejich iniciativa, vyjádřená jak pokrokovými formami práce, tak socialistickými závazky.

Jen v resortu ministerstva stavebnictví ČSR pracuje 4300 brigád socialistické práce, v nichž je zapojeno 43 000 pracovníků a dalších 25 000 soutěží o přiznání tohoto titulu.

Přijatá opatření předpokládají další rozvoj na tomto důležitém úseku mobilizace stavebnictví a kladou důraz především na uzavírání krátkodobých zcela konkrétních závazků.

Ke zvýšení výkonnosti stavebnictví je třeba, aby byla přizpůsobena výrobně technická i materiálová základna pro stavění. To musí zabezpečit strojírenské obory dodávkami strojů a mechanismů v parametrech, které snesou evropské srovnání. Obdobně je tomu i v náročnosti těchto strojů a mechanismů na pohonné hmoty a energii. Ve stavebnictví pak musí dojít k vyššímu využití rozhodujících stavebních strojů a strojních sestav. Není možno tolerovat, aby zejména na nových kapacitách nebyly dosahovány projektované parametry. To zvlášť platí u strojů a zařízení z dovozu. O dobře nastoupené cestě svědčí to, že se podařilo ministerstvu stavebnictví ČSR za pět let zvýšit úroveň využití vybraných strojů a strojních sestav o 19 %. Není to konečné slovo, a proto přijatá opatření zdůrazňují další směry k podstatnému zefektivnění využívání všech základních fondů.

Mimořádná pozornost je v opatřeních věnována otázkám dopravy, neboť stavebnictví je jedním z největších přepravců. Ke snížení přepravních vzdáleností je třeba řešit především otázku odvozu zemin a přepravy rozhodujících substrátů. Za tím účelem je nutno pokračovat v úsilí o efektivnější využití jak vlastní závodové dopravy, tak dopravy ČSAD.

Zmínil jsem se o tom, že materiálně výrobní základna musí být koncipována nikoliv z hlediska potřeb resortu stavebnictví, ale obecně jako základna pro stavění. To se netýká jen odvětví stavebnictví, ale i ostatních odvětví národního hospodářství i potřeb obyvatelstva, pro jehož zásobování musí stavebnictví zlepšit strukturu i kvalitu dodávaných výrobků a poskytovaných služeb.

Realizace zásadních opatření k zvýšení výkonnosti stavebnictví věcného charakteru jsou závislé na dalším zdokonalení systému plánovitého řízení. Na tomto úseku stanoví opatření řadu úkolů jak pro stavebnictví, tak pro řízení celého investičního procesu.

Všechna uváděná opatření vycházející ze stanoviska přijatého nejvyššími stranickými a ústředními orgány jsou ve svém souhrnu podřízena základnímu cíli, tj. obnovení dynamiky našeho stavebnictví. Tento další rozvoj odvětví stavebnictví je nutno chápat jako součást zefektivnění celého investičního procesu, včetně snížení nezdravé rozestavěnosti. V tom má stavebnictví nezastupitelnou úlohu.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předložená zpráva, kterou máte k dispozici, i některé skutečnosti, které jsem ve svém vystoupení uvedl, jsou zajisté dostatečným podkladem, abyste mohli objektivně zvážit dosavadní vývoj našeho stavebnictví, jeho současný s tav a úkoly, které jsou mu uloženy. Poskytuje rovněž přehled i o tom, jak je hodnotí vláda ČSR a federální vláda, jakož i předsednictvo ÚV KSČ. Chci vás ubezpečit, že jak vláda ČSR, tak i resort stavebnictví učiní vše pro zabezpečení daných úkolů.

Jménem vlády ČSR děkuji ČNR, jejím orgánům a výborům a všem vám, soudružky a soudruzi poslanci, za vaši soustavnou pozornost a pomoc, kterou věnujete stavebnictví. /Potlesk./