Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji ministru financí soudruhu Tlapákovi za odůvodnění návrhu.

Nyní dávám slovo zpravodaji výboru pro plán a rozpočet poslanci ing. Miroslavu Mrázkovi.

Zpravodaj poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté. Hodnotit výsledky finančního hospodaření v roce 1981 je vážnou příležitostí proto, abychom mohli posuzovat, jak se v oblasti hospodářské a sociální politiky dařilo realizovat záměry vytyčené XVI. sjezdem naší strany.

Jak již bylo řečeno v předchozím vystoupení, byl rok 1981 obtížným rokem a ekonomický vývoj nelze vůbec hodnotit jednoznačně. V některých směrech bylo docíleno pokroku, přesto však lze říci, že loňský rok nepředstavoval žádný výrazný zlom v kontinuitě s předchozím hospodářským vývojem a na vytyčené cestě ke komplexní intenzifikaci našeho národního hospodářství představuje pouze prvý krok, poznamenaný navíc narůstajícím tlakem vnějších vlivů, které vyhrocují působení dosavadních slabých míst naší ekonomiky.

Stále v rámci našeho národohospodářského potenciálu existovala a existuje řada nevyužitých rezerv, které jsme ani v roce 1981 nedokázali účinně využít ve prospěch zrychlení dynamiky dalšího ekonomického vývoje.

Myslím, že markantně se v roce 1981 začala ukazovat především slabina v pomalé adaptabilitě naší ekonomiky na trvale se zhoršující a stále obtížnější podmínky v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Podařilo se poněkud zlepšit saldo obchodní bilance. Je ale třeba vidět, čím se toho dosáhlo.

Ve vztahu k socialistickým zemím se vývoz proti předchozímu roku zvýšil v souladu s plánem, i vývoz vzrostl, ale nedosáhl plánovaných hodnot vzhledem k problémům v dovozu některých důležitých surovinových potřeb. Ve vztahu k nesocialistickým zemím vývoz ani dovoz nedosáhly plánovaného tempa růstu. Pro nesplnění plánované ho vývozu do nesocialistických zemí bylo nutno direktivně regulovat dovoz, zejména neinvestičního zboží. Přitom problém nebyl pouze v objemovém plnění vývozních úkolů.

Efektivnost zahraničního obchodu se v roce 1981 nevyvíjela příznivě a projevovalo se to zhoršováním směnných relací jak vůči socialistickým, tak i vůči kapitalistických zemím. Tento proces se nám dosud nepodařilo zastavit a má příčiny v tom, že stále nedostatečně využíváme poznatků vědeckotechnického rozvoje k žádoucímu ovlivňování úrovně, kvality i ostatních parametrů výrobků ve vztahu k jejich užitné hodnotě, že náš reprodukční proces je materiálově a energeticky značně náročný a v mnoha směrech, ve srovnání s vyspělými průmyslovými zeměmi, přímo nehospodárný. O tom nejlépe svědčí malé srovnání několika údajů roku 1981 ve srovnání s rokem 1980. Zatímco např. NSR dokázala při růstu hrubého společenského produktu o 2 % snížit celkovou spotřebu primární energie o 4,2 %, Francie při růstu hrubého produktu o 1,8 % dokázala snížit celkovou spotřebu primární energie o 1,7 %, nebo Holandsko o 3,8 % při růstu hrubého produktu o 1,1 %, ekonomika ČSSR vykazuje při růstu společenského produktu o 1,2 % růst spotřeby primární energie o více než 1 %.

Přitom v roce 1981 pokračoval u nás i nadále růst výrobní spotřeby, která v hospodářství ČSR se zvýšila proti roku 1980 o 1,6 % a předstihla tak o 0,5 bodu tvorbu společenského produktu. Index růstu výrobní spotřeby byl v loňském roce vyšší než tvorba společenského produktu u všech odvětví řízených vládou ČSR.

To ukazuje, že v rozhodujících kvalitativních stránkách úrovně reprodukčního procesu zatím vývoj v roce 1981 nepokročil tak, jak bychom potřebovali. Ukázalo se, a ještě výrazněji se to projevuje v letošním roce, že růst vnitřní efektivnosti musí být tak intenzívní, aby vedl i k růstu efektivnosti vnější. U nás se zatím pozitivní prvky vývoje vnitřní efektivnosti v roce 1981 do vnějších vztahů nepromítly.

Výrazně ovlivnila celkově hospodářské výsledky loňského roku i neúroda v zemědělství a nesplnění úkolů ve stavebnictví. Projevilo se to mimo jiné ve vysokém nesplnění plánovaného zisku resorty zemědělství a výživy a stavebnictví. Na manku resortu zemědělství a výživy se podílel především potravinářský průmysl a příčiny byly v kvalitě a nedostatku surovin ze zemědělské výroby.

V resortu stavebnictví bylo manko proti plánu způsobeno ve stavební výrobě, kde nebyl splněn plán stavebních prací a byla překročena plánovaná nákladovost. Projevila se v plné míře nedostatečná připravenost jednotlivých výrobně hospodářských jednotek na nové požadavky, což se projevilo mimo jiné i v tom, že z celkového počtu 7 výrobně hospodářských jednotek nesplnilo upravený plán zisku 5 výrobně hospodářských jednotek. Tato skutečnost měla řadu příčin, z nichž za nejzávažnější bych označil úroveň řídící a organizátorské práce, a to v koncepčním řízení resortu, které se projevilo již v kvalitě samotného plánu i ve vlastní organizátorské a řídící práci resortu a výrobně hospodářských jednotek, což mělo odraz v úrovni a efektivnosti plnění plánovaných úkolů.

Výsledkem všech vlivů, o kterých jsem dosud hovořil, byl pouze minimální růst vytvořeného národního důchodu a nižší vnitřní užití, než předpokládal plán.

Soudruh ministr Tlapák ve svém výkladu velmi podrobně a věcně charakterizoval loňskou skutečnost ukazateli finančního hospodaření a v kontextu s předloženým podkladovým materiálem jsme tak myslím, my poslanci, dostali zasvěcenou a vyčerpávající informaci.

Chtěl bych zdůraznit, že i když bylo dosaženo vyrovnanosti státního rozpočtu, jak bylo zdůrazněno hned v úvodu vystoupení s. ministra, bylo nutno využít některých mimořádných způsobů a opatření a že ke konečné vyrovnanosti přispělo podstatně i nečerpání plánovaných výdajů na vědeckotechnický rozvoj a investiční výstavbu u rozpočtových organizací. Bylo tedy sice dosaženo jednoho ze základních cílů finančního hospodaření v roce 1981, tj. - vyrovnanosti příjmů a výdajů státního rozpočtu - ale ne v plné míře plánovanými cestami.

Je však myslím možné konstatovat, že finanční politika v roce 1981 přispěla významně k realizaci záměru udržet dosaženou vysokou životní úroveň obyvatelstva a podle možností ji nadále zkvalitňovat.

Reálné příjmy obyvatelstva se v roce 1981 zvýšily o 1,5 %. V souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa a reálnými možnostmi národního hospodářství, byly finančními prostředky zabezpečovány podmínky dalšího rozvoje a zkvalitňování společenských služeb a činností pro obyvatelstvo.

Nemalá část prostředků ze státního rozpočtu a rozpočtu národních výborů byla vynaložena na hlavní odvětví společenské spotřeby, tj. školství, kulturu, zdravotnictví a sociální zabezpečení. Celkem zde bylo vynaloženo přes 83 mld Kčs, což je o 3 miliardy více než v roce 1980.

Tyto skutečnosti nás však nesmějí vést k uspokojení a k nedostatku kritičnosti při pohledu na výsledky hospodaření loňského roku jako takové.

Soudružky a soudruzi, domnívám se, že celé projednávání státního závěrečného účtu ČSR za rok 1981 bude mít plný smysl teprve tehdy, když jej budeme důsledně chápat především jako zdroj poučení pro řízení a ovlivňování dalšího vývoje celé naší ekonomiky.

Proto mi dovolte, abych se pokusil poukázat na některé rezervy, které lze vyčíst z výsledků finančního hospodaření loňského roku V průběhu uplynulého roku došlo při úpravách plánu ke snížení úkolů v tvorbě zisku. I když se takovéto cestě není možno vždy úplně vyhnout, musí ústřední orgány a především ministerstvo financí naší republiky velmi přísně posuzovat takováto řešení a vytvářet účinný tlak k omezení a eliminaci snahy po změkčování plánovaných úkolů. V tom ještě rezerva je a je nutno ji již pro letošní a příští rok plně využít.

Rovněž tak existují rezervy, na které poukazuje fakt překračování finančních nákladů. Určitou negaci lze vidět v růstu neinvestičních dotací pro hospodářské organizace, v nesplnění plánu daně z obratu, což souvisí s tím, že nebyly v plánované výši realizovány peněžní výdaje obyvatelstva. Jak je na to poukázáno v předložené zprávě, a bylo na to poukázáno i v úvodním výkladu, jde tu především o problém uspokojování požadavků obyvatelstva na vnitřním trhu placenými službami. Zde jsme se v roce 1981 potýkali se stejnými problémy, které byly kritizovány již v předchozích letech. Především se nepodařilo realizovat přesun zájmu kupní síly obyvatelstva na nákup průmyslového zboží. Růst nákupu potravin byl i v loňském roce rychlejší, než růst nákupu průmyslového zboží.

K řešení tohoto problému může významně přispívat působení finančně ekonomických nástrojů i samotný státní rozpočet, ovšem hlavní rezervu je zde nutno vidět v samotné výrobě, v inovačních procesech výrobků na bázi vědeckotechnického rozvoje, v zajištění nabídky průmyslového zboží s vysokými kvalitativními parametry a s vysokou užitnou hodnotou, které budou odpovídat aktuálním hlediskům společenské efektivnosti.

Předložené informace o státním závěrečném účtu velice jasně poukazují mimo jiné na problém zásob. Protože je považujeme za jednu z nejvýznamnějších rezerv dalšího ekonomického vývoje, dovolte mi k nim několik poznámek.

Ze souhrnných čísel lze vyčíst, že i v oblasti vývoje zásob se jistým způsobem projevily snahy po intenzifikaci reprodukčního procesu. Poprvé po řadě let došlo loni ke snížení celkových zásob ke konci roku ve srovnání se začátkem, i když nebylo dosaženo plánované doby obratu zásob ve dnech. Přes všechnu dosavadní snahu se ale nepodařilo dosáhnout ani v roce 1981 žádoucí struktury zásob z pohledu celého národního hospodářství. Pokles zásob v resortu zemědělství a výživy, pokles zásob ministerstva obchodu, značný růst zásob ve stavebnictví i růst v průmyslu spolu s vývojem doby obratu zásob v těchto resortech hovoří o strukturálních problémech na úrovni celé ekonomiky i uvnitř jednotlivých resortů.

Otázkou zásob se v únoru t. r. velmi zevrubně zabývalo předsednictvo ČNR na 9. schůzi a uložilo svým usnesením č. 59 věnovat problematice zásob mimo jiné i při projednávání státního závěrečného účtu potřebnou pozornost. Cílem musí být především mobilizovat rezervy v zásobách pro zajištění úkolů celého pětiletého plánu a jejich využití již v tomto roce a zejména v letech 1983 - 1985.

Z tohoto pohledu je velmi důležitým poznatkem z výsledků projednávání ročních rozborů hospodaření, že totiž mezi rozhodujícími ukazateli pro hodnocení organizací se jen v ojedinělých případech vyskytoval ukazatel, směřující na oblast zásob, jak to ukázal průzkum našich poslanců.

Je proto nutno prosadit, aby úkoly v oblasti řízení zásob byly zohledněny i ve volbě rozhodujících ukazatelů u podstatného okruhu organizací.

Soudružky a soudruzi, při projednávání přípravy státního závěrečného účtu naší republiky za rok 1981 ve výboru pro plán a rozpočet jsme doporučili věnovat pozornost i plnění závazných úkolů plánu investiční výstavby. Na závazných stavbách bylo v loňském roce celkově dosaženo příznivého plnění úkolů, ale opět nebyla dokončena řada staveb v plánovaných termínech a zejména se nepodařilo plně zajistit hlavní záměr v oblasti reprodukce základních prostředků, tj. potřebné snížení rozestavěnosti, které stanovil plán. Plán zavádění nových základních prostředků do provozu nebyl splněn a i nadále se velmi nepříznivě projevovaly tendence zvyšování rozpočtových nákladů staveb. To hovoří velmi výmluvně o zatím málo úspěšné snaze vnést plánovaný pořádek do celé investiční výstavby.

Nebudu se tímto problémem hlouběji zabývat, bude předmětem jednání tohoto pléna České národní rady zítra v bodě, který je věnován plnění úkolů ve stavebnictví. Pouze na jeden problém musím upozornit. Nadále pokračovaly i v roce 1981 nepříznivé tendence v zajišťování úkolů v komplexní bytové výstavbě. Plán komplexní bytové výstavby byl v počtu dokončených bytů splněn jen na 92 %, když zůstalo manko 5187 bytů a bohužel právě v preferovaných oblastech a dále se prohloubila disproporce mezi výstavbou bytů a výstavbou technické a občanské vybavenosti. K tomu je třeba z našeho hlediska uvést, že přes řadu problémů, se kterými se investiční výstavba potýká, komplexní bytová výstavba jako prioritní úkol stále zůstává, byla jednoznačně vytyčena i jako politický úkol. Zdůvodňovat neplnění odkazem na problém strukturální přestavby apod., by v tomto případě při hodnocení úkolů stavbařů nemělo padat v úvahu. Jsme přesvědčeni, že příčiny neplnění jsou zde v rozhodující míře právě subjektivního charakteru, i když ne vždy pouze u stavbařů.

Soudružky a soudruzi, jednu z největších rezerv pro plnění úkolů této pětiletky a celého našeho dalšího ekonomického vývoje máme v subjektivních faktorech, ovlivňujících využití a další prohlubování Souboru opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení v praxi. Jeho problematikou se musíme stále důkladně zabývat a věnovat těmto otázkám zcela mimořádnou pozornost. Přitom je nutno vidět jeden základní předpoklad pro úspěšnost této snahy - totiž to, že Soubor opatření není pouze otázka ekonomických nástrojů.

Zatím největší slabinou při zdokonalování a aplikaci Souboru máme v plánovacím procesu. Přitom plán je a bude osou řízení a všechny ostatní oblasti, ať jde o ekonomicko-finanční nástroje, organizační záležitosti, usměrňování iniciativy pracujících apod., musí vycházet z plánu a v plánu musí najít také svůj odraz. Z tohoto pohledu musíme proto hodnotit, a my jsme se o to již ve výboru pro plán a rozpočet pokusili, aplikaci Souboru opatření v roce 1981. A z tohoto hlediska je také třeba vidět podíl a působení nástrojů finanční politiky ve výsledcích loňského roku. V mnoha směrech jsme zatím nenašli dosud tu nejúčinnější cestu, přičemž se to projevuje právě v těch oblastech, kde se kumulují zásadní kvalitativní problémy řízení, např. v investiční výstavbě, v oblasti technického rozvoje, v materiálně technickém zásobování apod.

Tady musí i finanční politika hledat ještě důsledněji cesty k tomu, aby bylo prosazeno do podvědomí všech pracovníků VHJ a podniků, že bez VTR a potřebných inovací nelze nadále zabezpečovat plnění plánovaných úkolů a docilovat stanovených ukazatelů, že problémy investiční výstavby je třeba řešit sice postupně, ale principiálně, tj. plánovitě a ve všech podstatných vazbách, že se nevyhneme prosazení skutečného chozrasčotu VHJ jako celků a z něj vycházejícího chozrasčotu na nižších úrovních řízení; chozrasčotu opřeného důsledně o prověřenou a "zkvalitněnou" normativní základnu, že musíme do oběhu rychle dostávat všechny dostupné rezervy, včetně zásob. A tak bych mohl, soudružky a soudruzi, pokračovat dále.

Pro orgány ČNR a poslance však z toho vyplývá jeden základní požadavek - důsledně napomáhat výkonným orgánům k realizaci všech těchto snah a záměrů a zároveň důsledně na ústředních orgánech i ve volebních obvodech vyžadovat řešení těchto otázek. Jak již bylo mnohokrát řečeno, sebelepší záměr není nic platný, pokud se jej nepodaří uskutečnit. A tomu bychom měli společně podřídit veškerou svoji snahu.

Proto také naše dnešní jednání slouží a bude sloužit mimo jiné i ke konfrontaci záměrů, které byly vyhlášeny při projednávání státního závěrečného účtu před rokem. Přitom bych chtěl ve své zprávě upozornit především na ty záměry, které se dají uskutečňovat bez investičních prostředků, které jsou závislé především na subjektivních faktorech. To je mimo jiné např. otázka norem a normativní základny. V záměrech vlády bylo v loňském roce vyhlášeno, že "musí být dbáno o to, aby všude platily přísné, náročné normy na spotřebu materiálu, paliv a energie".

Při jednání našeho výboru i předsednictva ČNR o plnění státních cílových programů a otázkách racionalizace využití a spotřeby paliv, energie, surovin a materiálů vůbec jsme se mohli přesvědčit, že nám právě chybí přísné a náročné spotřební a další normy, že se pouze v minimální míře provádí srovnání těchto norem s technicky a průmyslově vyspělými státy, že se naprosto nedostatečně provádí aktualizace těchto norem a nedůsledně se do nich promítají úsporná a racionalizační opatření. V plánovacím procesu se potom samozřejmě nepracuje s potřebnými agregovanými technickohospodářskými ukazateli, vycházejícími právě z progresivních norem, ale stále převažuje postup předepisování nebo rozpisování procentních úspor shora. Vyhlášený záměr se tedy podle našeho názoru zatím nedařilo plnit.

Podobně jsme zatím nenašli a dosud nenacházíme klíč k tomu, abychom naplňovali další vyhlášený záměr, že "hospodářští pracovníci se musí účinně zasazovat o to, aby se věda a technika stala skutečnou páteří národohospodářského plánu". Zatím se, jak stále konstatujeme, touto páteří nestala. Je však nutno položit si otázku, co se pro realizaci tohoto záměru prakticky udělalo? Na tuto otázku je třeba najít zcela konkrétní odpověď a ze správné odpovědi potom vyvodit i odpovídající závěry. Jsme si plně vědomi složitosti tohoto problému, toho, že se nedá vyřešit z roku na rok, ale z roku na rok musí být patrný kvalitativní posun vpřed. A to zde, soudružky a soudruzi, opět postrádáme.

Hovořím o zmíněných dvou nenaplněných záměrech a jsem si vědom toho, že mohu dostat odpověď v podobě polemiky na téma, co je otázkou, kterou by měla řešit centrální sféra řízení a co je otázkou, kterou by měla nebo musí řešit např. podniková sféra. K tomu bych chtěl jednoznačně říci - a odeznělo to také při jednání našeho výboru - že pokud se stále opakují v prakticky nezměněné podobě neřešené problémy, i když jejich řešení by měla uskutečňovat sféra středního nebo ještě nižšího článku řízení, potom to svědčí o potřebě řešení nebo zásahu z centrální úrovně. A to jsou podle našeho názoru případy i toho, co jsem uvedl.

Mohu uvést i další záměry, které byly vyhlášeny a kde pociťujeme, že se je zatím nepodařilo plně prosadit do života, i když řada z nich je dlouhodobějšího charakteru. Takovými jsou např. záměry důsledněji sladit potřeby investiční výstavby s možnostmi vědecko-technického pokroku a investiční záměry podřídit prováděným strukturálním změnám v národním hospodářství" nebo záměr na "rozvinutí a prohloubení součinnosti vlády s resorty, VHJ a podniky i národními výbory při překonávání překážek rychlejšího zvyšování efektivnosti celkového úsilí vědeckovýzkumné základny".

Asi není potřeba, abych uváděl další vyhlášené záměry, které se v roce 1981 dařilo naplňovat jen nedostatečně nebo o jejichž realizaci jsme usilovali neúčinně. Je však možné uvést i záměry, u kterých můžeme konstatovat, že byly v roce 1981 alespoň z podstatné části naplňovány a jejichž přínos se ve výsledcích loňského roku zcela jistě projevil.

Mezi takové patří mimo jiné vyhlášený záměr ,v oblasti společenské spotřeby prosazovat maximální hospodárnost, úsporné a promyšlené vynakládání financí", nebo záměr "zvýšenou pozornost věnovat systému regulace mzdových prostředků a trvalému uplatňování celospolečensky účelné zásady sepětí mezd s produktivitou práce".

Všechny záměry, soudružky a soudruzi, které jsem zde citoval, byly vyhlášeny zde, na půdě České národní rady v souvislosti s projednáváním minulého státního závěrečného účtu. Znovu opakuji, že nejde vesměs o záměry, které by bylo možné během jednoho roku plně realizovat, Budeme však sledovat jejich postupné uvádění do života a vyžadovat důsledně, aby žádný ze zde vyhlášených zásadních záměrů nezůstal jenom na papíře.

Soudružky a soudruzi, v závěrečné části své zpravodajské zprávy jsem povinen vás ještě informovat o projednávání výsledků hospodaření jednotlivých resortů za rok 1981 ve výborech České národní rady.

Všechny výbory České národní rady řádně projednaly výsledky hospodaření za rok 1981 u těch kapitol státního rozpočtu, které jim byly v souladu s jejich působností přikázány.

Všechny výbory České národní rady vzaly výsledky hospodaření loňského roku na vědomí. Z projednání nezůstaly žádné neuzavřené problémy, které by bránily přijetí vládního návrhu usnesení ČNR o státním závěrečném účtu ČSR a o účtech státních fondů ČSR za rok 1981 na našem dnešním jednání.

Jednotlivé výbory České národní rady, pokud považovaly za nutné zdůraznit některé věcné pohledy na výsledky a především nedostatky hospodaření loňského roku, zejména s ohledem na letošní rok a další léta této pětiletky, formulovaly svá doporučení adresně a přímo jednotlivým členům vlády ČSR.

Výbor ČNR pro plán a rozpočet potom projednal, za účasti delegací z ostatních výborů, vládní návrh usnesení ČNR o státním závěrečném účtu ČSR a o závěrečných účtech státních fondů ČSR za rok 1981, který máte k dispozici, na své 9. schůzi dne 14. června t. r.

Na základě výsledků tohoto jednání a v souladu se zmocněním výboru ČNR pro plán a rozpočet vám, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, jako zpravodaj doporučuji přijmout usnesení České národní rady, jak je obsaženo ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, tj. tisk 31, který máte k dispozici. Tento návrh usnesení je rozšířen ve srovnání s vládním návrhem o ukládací část, ve které se směrují úkoly na výbory a poslance ČNR.

To je z mé strany jako zpravodaje vše. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslanci Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

V našem jednání budeme pokračovat rozpravou. Do rozpravy se zatím přihlásili poslanci Milan Šebor, Jan Vávrů, Marie Svobodová, Jiří Fleyberk, Libuše Horáková, Karel Nádhera, Jiří Hrdlička, Jaroslav Šafařík, Petr Nepraš a dr. Václav Zýka.

Po třicetiminutové přestávce vystoupí jako první diskutující soudruh Milan Šebor.

Přerušuji schůzi do 16.00 hodin.

/Schůze byla přerušena v 15.30 hodin a znovu zahájena v 16.00 hodin./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Soudružky a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Zahajuji rozpravu. Jako první vystoupí poslanec Milan Šebor, kterého prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Milan Šebor: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych vás informoval o tom, jaké jsem získal poznatky z průzkumu, jak byla splněna směrnice prováděcího plánu roku 1981 ve VHJ České závody gumárenské a plastikářské, která spadá do resortu ministerstva průmyslu.

V úvodu musím konstatovat, že všechny rozhodné ukazatele pro závěrečné hodnocení plnění ročního prováděcího plánu byly v této VHJ v minulém roce splněny. Výsledky, dosažené za hodnocené období jsou o to cennější, že při závěrečném hodnocení plnění rozhodných ukazatelů byly všechny podniky hodnoceny bez výhrad a navíc. Nebylo využito povolených korekcí jak plánu, tak i skutečností, zohledňujících některé negativní dopady do ekonomiky VHJ, jako je úprava cen pohonných hmot, neplánovaných výdajů spojených s dočasným zaměstnáváním zahraničních pracovníků.