Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Jungovi za jeho zprávu.

Nyní dávám slovo společné zpravodajce místopředsedkyni České národní rady Marii Jarošové.

Společná zpravodajka místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, v tomto měsíci uplynulo 37 let, kdy vláda Národní fronty Čechů a Slováků přijala na osvobozeném území Československa Košický vládní program, který se stal základem pro budování nového lidově demokratického státu. V tomto programu národní výbory, z nichž mnohé působily jako revoluční národní výbory v době, kdy se ještě bojovalo proti fašistickým okupantům, byly zakotveny jako trvalý politický základ lidové moci. V souladu s Košickým vládním programem zahájily NV po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou svou mnohostrannou činnost.

Dovolte mi, abych významná rodních výborů připomněla slovy Klementa Gottwalda: "Myšlenka národních výborů je velká demokratická myšlenka Demokraticky volené a náleží tou pravomocí vybavené národní výbory mohou být nejen představiteli národní jednoty a národní vůle, nýbrž také orgány, jejíchž prostřednictvím se mohou nejširší masy měst a venkova účastnit správy věcí veřejných a tím svoji vůli uplatňovat."

Po vítězství našeho lidu nad reakcí v roce 1948 se národní výbory staly účinným nástrojem výstavby socialismu. Jsou organizátory hospodářského, kulturního a společenského života v území, které spravují, a jejich úloha zákonitě roste s výstavbou rozvinuté socialistické společnosti. To bylo také vyjádřeno na XVI. sjezdu KSČ, kde soudruh Gustáv Husák řekl, že úkoly hospodářského a společenského rozvoje vyžadují, aby se podstatně zvýšila účinnost působení národních výborů, zejména při realizaci komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů

Národní výbory jsou a také v budoucnu budou důležitým činitelem při rozvoji socialistické demokracie. Jejich úloha při řešení společenských záležitostí vystupuje zvláště do popředí s rozvojem socialistické státnosti a v době nastupující vědeckotechnické revoluce. Proto se ústřední výbor KSČ na svém 6. zasedání ve dnech 20. a 21. dubna t. r. zabýval činností národních výborů a jejich úkoly po XVI. sjezdu.

6. zasedání vysoce ocenilo dosavadní výsledky práce národních výborů. Současně projednalo v širokém komplexu otázek a problémů směry jejich dalšího rozvoje.

Jsme si plně vědomi, že důsledně uvést závěry 6. zasedání ÚV do života není krátkodobou ani jednoduchou záležitostí. Z toho také vycházíme v ČNR a z tohoto pohledu přistupujeme k dnešnímu jednání a stanovíme si úkoly, jimiž budeme v podmínkách své práce realizovat svůj podíl na plnění usnesení 6. zasedání ÚV strany.

V naší dlouhodobé přípravě na dnešní jednání jsme se orientovali na úkoly, které nejvyšší orgány strany po XV. a XVI. sjezdu stanovily jako rozhodující z hlediska dalšího rozvoje národních výborů. Jde o posílení úlohy volených orgánů NV, o zdokonalení činnosti NV ve střediskových obcích a ve městech, o zdokonalení řízení a organizace hospodářství NV, o účinnější řízení a pružnější zabezpečování rozvoje placených služeb, o zabezpečení komplexního rozvoje územních obvodů a v neposlední řadě o činnost ústředních státních orgánů při řízení NV.

Podle své specifické působnosti se výbory ČNR zabývaly širokým okruhem otázek souvisejících s těmito úkoly. Opíraly se přitom o poznatky poslanců z volebních obvodů, o zkušenosti stranických funkcionářů a funkcionářů NV ve vybraných okresech a krajích, o názory expertů, případně o materiály z právnických fakult v Praze a v Brně, výzkumných ústavů a společenských organizací NF, které s námi spolupracovaly.

Je mým úkolem, abych ve funkci společného zpravodaje shrnula poznatky, k nimž výbory došly.

Soudružky a soudruzi, hlavním článkem v soustavě národních výborů jsou NV základního stupně. S nimi přicházejí občané nejčastěji do styku, a proto je na místě vytvářet všechny předpoklady k tomu, aby rozvíjely svoji činnost co nejefektivněji, nejracionálněji a přitom hospodárně. To je také smyslem integrace obcí, smyslem vytváření střediskových obcí a rozšíření působnosti a pravomoci NV v nich působících.

K realizaci toho projednáváme dnes vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost NV ve střediskových obcích. Naši poslanci se v průzkumech přesvědčili, že integrace obcí je nezbytná, protože obyvatelstvo se soustřeďuje do větších míst, kde jsou dány předpoklady pro sociálně ekonomický rozvoj odpovídající jeho potřebám. Současně se přesvědčili i o tom, že při vytváření střediskových obcí je nutno respektovat spádové obvody střediskových sídel stanovené v koncepci dlouhodobého osídlení. Rovněž je vždy třeba posoudit rozlehlost uvažovaných územních obvodů a počty jejich obyvatel.

S vytvářením střediskové obce by se nikdy nemělo stát, aby došlo ke zhoršení životních podmínek připojených obcí a aby v nich ustrnul společenský život. Pro úspěšnou realizaci integrace a vytváření střediskových obcí je nezbytné, jak jsme si ověřili v Jihočeském a Severomoravském kraji a v okrese Děčín, Cheb, Benešov, Domažlice, Louny, Gottwaldov a Přerov vytvářet s dostatečným předstihem potřebné předpoklady právní, kádrové i materiální.

ČNR si klade za cíl, aby po přijetí zákona upravujícího působnost NV ve střediskových obcích sledovala uvádění tohoto zákona v život a vytváření podmínek pro postupné budování dalších střediskových obcí.

Vedle střediskových obcí jsme se v přípravě na jednání zabývali též NV ve městech. Dynamický rozvoj měst přináší nové požadavky a problémy, které NV musí řešit. Také to jsme si ověřili např. v Chebu a v Děčíně. Jsme toho názoru, že připravované vymezení postavení a působnosti NV ve městech by mělo plně respektovat požadavek, aby městské národní výbory mohly účinně ovlivňovat uspokojování ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a zajišťovat práva a oprávněné zájmy občanů a integrací. Vždyť socialistická města, v nichž žijí dělníci, příslušníci inteligence, pracovníci služeb a v nichž se rozvíjí a upevňuje pospolitost pracujících, podstatně působí na celkový sociálně politický a hospodářský charakter země a na formování socialistického způsobu života.

V uplatňování demokratických prvků v činnosti základních článků státní moci nabývá na významu též úloha občanských výborů. Zde si výbory i poslanci ČNR ověřili, že NV věnují občanským výborům soustavnou pozornost. Přes nesporné úspěchy je však stále co zlepšovat. Např. se nedaří aktivizovat činnost domovních komisí a důvěrníků. To je také jedna z příčin, že účinnost práce občanských výborů, hlavně jejich vlivu na občany, není na potřebné úrovni. Rozsah úkolů občanských výborů je značný a od jejich funkcionářů vyžaduje vysokou aktivitu, iniciativu a obětavost v jejich práci. Řídící činnost ve vztahu k občanským výborům by proto měla být oproštěna od jakékoliv zbytečné administrativy, která by členy občanských výborů mohla odradit od dobrovolné práce.

Jednou ze specifických velmi účinných forem zapojování občanů do účasti na řízení a správě je součinnost národních výborů se společenskými organizacemi. Organizují a mobilizují své členy k plnění volebních programů NF a tím pomáhají uskutečňovat oprávněné zájmy a potřeby občanů i svých členů.

Významnou organizátorskou funkci plní orgány NF počínaje ústředním výborem NF ČSR a konče místními výbory NF. Společenské organizace přistupují ke spolupráci s národními výbory vesměs velmi odpovědně. K dobrým výsledkům přispívají např. společné schůze rad KNV a ONV s KOR a OOR, dohody uzavírané mezi NV a jednotlivými společenskými organizacemi. Např. Městský národní výbor v Aši uzavírá každým rokem zhruba 33 dohod s organizacemi NF, které jsou pravidelně vyhodnocovány. Výsledky spolupráce společenských organizací s NV jak na úseku politickovýchovné a kulturní práce, tak při plnění úkolů spojených s výstavbou obcí, jsou velmi dobré. Avšak i přes tyto pozitivní výsledky jsou ještě nevyužité možnosti v daleko širším zapojování občanů na plnění celospolečenských úkolů zabezpečovaných národními výbory.

Posílení lidové moci vyžaduje věnovat větší pozornost pravomoci, metodám a stylu práce volených orgánů NV. Je nutno zvyšovat jejich odpovědnost vůči voličům a rozvíjet účelnější formy jejich řídící a kontrolní činnosti vůči výkonným orgánům a aparátu NV.

Každý z nás, poslanců ČNR, se mnohokrát zúčastnil zasedání národních výborů všech stupňů. Může tedy věrohodně potvrdit, že opatření, která se na základě stranických usnesení připravují ke zvýšení úlohy volených orgánů NV, jsou plně na místě. Ve svém souhrnu sledují prohloubení zastupitelského charakteru národních výborů, upevnění vztahu k voličům a posilují tak úlohu NV jako základního pilíře socialistické demokracie.

Jsme si plně vědomi potřeby komplexního rozvoje územních obvodů. Proto jsme při přípravě dnešního jednání věnovali náležitou pozornost též tomu, jak je uplatňována koordinační funkce NV při ekonomickém rozvoji jednotlivých územních obvodů a při zajišťování podmínek občanů v těchto obvodech. Jde např. o dopad investičních záměrů na koncepci rozvoje oblastí, na zaměstnanost, bytovou výstavbu, dopravu, služby, životní prostředí apod.

Získané poznatky bohužel ukázaly, že národní výbory nejsou vždy včas seznamovány se záměry centra v celém komplexu a ve vzájemných vazbách, že místní orgány jsou často stavěny před hotové věci, že záměry resortů jsou realizovány bez hlubšího posouzení na jejich dopad pro život občanů v územních obvodech.

Dokládá to např. náš poznatek z Městského národního výboru v Krnově. V zájmu zajištění předpokladů pro optimální rozvoj územního celku města iniciativně projednával tento národní výbor s organizacemi působícími v jeho územním obvodu jeho dlouhodobé záměry. Městský národní výbor v Krnově k tomu připomíná, že činnost národního výboru při zpracovávání koncepcí rozvoje, které jsou předávány již jako závazné směrnice, se zužuje pouze na dodání statistických údajů bez analýzy objektivních potřeb. Proto jedním ze získaných poznatků a to nejen z tohoto národního výboru/, za který se stavíme, je zvýšení vlivu národních výborů a jejich spoluúčasti při zpracovávání rozvojových záměrů jednotlivých odvětví.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych uvedla několik poznámek k hospodářství národních výborů. Je jim svěřeno řízení části národního hospodářství, která významně pomáhá při uspokojování potřeb obyvatelstva. Za více než 20 let se hospodářství řízené národními výbory stalo důležitou složkou celé naší ekonomiky. Právem se proto pozornost nejvyšších stranických a státních orgánů obrací na tuto oblast, která je pro všechny občany velmi citlivá.

Je všeobecně známo, že zejména v placených službách přetrvávají některé chronické nedostatky. V čem jsou příčiny tohoto stavu? Jedna z příčin je v nevhodném systému řízení, který je velmi nákladný, administrativně náročný a neoperativní. Ukazatele v plánování, financování a systémy hmotné zainteresovanosti neorientují organizace poskytující služby na uspokojování potřeb obyvatelstva. Současný systém plánování vede organizace i pracovníky národních výborů k nadměrné kooperaci s centrálně řízeným průmyslem. Organizační struktura provozoven a podniků služeb je komplikovaná, vzdálená místům, kde jsou služby bezprostředně poskytovány. Nedostatečně se využívají místní možnosti. Rovněž neuspokojivá je situace v materiálně technickém zásobování a v technickém vybavení podniků. Zejména chybí speciální technika, potřebná pro opravářství a údržbářské práce. Tento stav bych chtěla dokumentovat poznatky našich poslanců, získaných na průzkumu.

Např. celá oblast hospodářství národních výborů Středočeského kraje je v roce 1982 kryta materiálně na 62-70 %, v některých položkách ještě méně. Např. ve dřevě je to jen na 40 %. Tento fakt spolu s indexovou metodou, požadující značný meziroční nárůst tvorby zisku, vede k tomu, že podniky místního hospodářství přijímají práci pro národní podniky na úkor zabezpečování služeb obyvatelstvu. Např. Okresní stavební podnik v Lounech se podílí na výstavbě plynovodu částkou 15 miliónů korun, ačkoliv takové akce by mělo provádět velké stavebnictví. Přitom má jen nízké procento služeb pro obyvatelstvo. Obdobná situace je i v jiných oblastech. U OSP Benešov činí podíl prací pro obyvatelstvo 21 %, zatímco pro národní podniky 78,9 %. U okresního podniku služeb činí tento podíl prací pro obyvatelstvo 53,1 % a pro národní podniky 46,8 %.

Poslanecké průzkumy nám ukázaly, že je značná a většinou neúčelná centralizace řízení podniků služeb. Nejsou využívány všechny existující formy poskytování služeb, jako jsou drobné provozovny národních výborů a v některých případech i zapojení soukromníků, např. podle zásad schválených vládou v roce 1965. Tento neuspokojivý stav chtějí cílevědomě řešit v Jihočeském kraji: vrátit některé podniky služeb národním výborům základního stupně a ve všech případech přiblížit služby potřebám občanů.

Předpokladem úspěšné činnosti v oblasti služeb je plné uplatnění vnitropodnikového chozrasčotu. Ze strany národních výborů to dále vyžaduje zavádět účinný administrativně nenáročný systém řízení provozoven s vědomím, že kvalita služeb je dána úrovní práce provozoven, které jsou v přímém styku s občany. Nebude to snadný úkol, uvážíme-li, že např. v Severomoravském kraji je těchto provozoven 1890.

Shrneme-li problematiku placených služeb, zabezpečovaných podniky řízenými národními výbory, dojdeme jednoznačně k názoru, že Hlavní směry k dalšímu rozvoji a zdokonalování placených služeb, jak je schválilo předsednictvo ÚV KSČ, jsou jediným východiskem k řešení této dosud ne zcela uspokojivě zabezpečované oblasti, tak důležité pro spokojenost občanů.

Soudružky a soudruzi poslanci, celkový vývoj národních výborů potvrzuje, že v jejich činnosti má velký význam řízení vládou ČSR a odborná pomoc jednotlivých ministerstev. Jsou proto neustále hledány cesty, jak toto řízení zkvalitnit. Ze závěrů XV. a XVI. sjezdu KSČ a z 6. zasedání ÚV KSČ vyplývá požadavek, aby se zlepšil celý systém řízení národních výborů vládami republik, aby se podstatně zvýšila úroveň činnosti republikových ministerstev vnitra, ostatních ministerstev ve vztahu k národním výborům. Řízení národních výborů vládou ČSR a národními výbory vyšších stupňů věnovali naši poslanci pozornost odpovídající významu této otázky. Poznatky našich poslanců jsou četné a ne vždy pozitivní.

Okresní, městské i místní národní výbory zdůrazňují nutnost účinné koordinace všech směrnic, jimiž resorty metodicky řídí národní výbory. Poukazují na to, že počet řídících aktů vyšších orgánů roste a roste počet zpráv a informací, požadovaných těmito orgány. To pak vede k neúčelnému narůstání administrativních prací a tím Ke snižování kapacity národních výborů pro řešení koncepčních otázek.

Přitom musíme vzít v úvahu, že národní výbory musí též vyřizovat agendu spojenou s výkonem státní správy. Pro ilustraci uvádím, že Okresnímu národnímu výboru Praha-východ došlo v roce 1981 55 137 opisů a jiných podání, které si vyžádaly 59 388 písemných vyjádření, vynásobíme-li tato čísla počtem ONV v ČSR, vyjde nám úctyhodné číslo, které ukazuje na vysokou administrativní náročnost práce ONV.

Je proto potřebné neustále pečovat o zvyšování politicko-odborné úrovně aparátu ONV a prohloubit jeho řízení volenými orgány. Kvalita práce aparátu národních výborů ovšem závisí i na zjednodušování právního řádu, aby byly přehledné jednotlivé předpisy, aby byl srozumitelný a jednoznačný jejich výklad.

Soudružky a soudruzi poslanci, závěry 6. zasedání ÚV KSČ se stanou mezníkem pro rozvoj činnosti národních výborů v následujícím období. Zavazují též ČNR, aby prostředky, které jí dávají ústavní a jiné zákony, pomohla uskutečňovat politiku strany na úseku národních výborů.

Přitom promítnutí závěrů 6. zasedání ÚV KSČ do činnosti národních výborů nechápeme izolovaně, ale v souvislosti se závěry 4. a 5. zasedání ÚV KSČ. Také pro národní výbory platí program hospodárnosti v 7. pětiletce a pro hospodářství národních výborů Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství.

Pro úspěšné plnění všech funkcí socialistického státu, v němž národním výborům připadá významná úloha při prohlubování socialistické demokracie, má důležité místo vzájemná součinnost mezi ČNR jako vrcholným zastupitelským sborem ČSR a národními výbory. Tato součinnost umožňuje jednak širší pohled na práci ústředních státních orgánů ve vztahu k národním výborům, jednak přenášení zkušeností z práce národních výborů a jejich podnětů k řešení celospolečenských otázek do centra. Možno říci, že v průběhu let se ve vzájemné spolupráci vytvořila dobrá tradice, vycházející z ústavních principů a ze vzájemné soudružské spolupráce.

Soudružky a soudruzi, dnes projednáváme též vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů ve střediskových obcích. Ostatní předsednictvem ÚV KSČ schválená opatření budou rovněž vtělena do zákonných úprav a dalších právních předpisů. Jako zákonodárný sbor ČSR vyvineme co největší úsilí, aby námi schválené zákony vytvořily dobré právní předpoklady pro realizaci stranických usnesení, přijatých ke zdokonalení práce národních výborů.

Dovolte mi, abych v závěru své zprávy, jak to také vyznělo na jednání výboru ČNR ujistila vládu ČSR účinnou podporou v její snaze o další zdokonalení činnosti národních výborů podle usnesení politickoorganizačního zajištění závěrů 6. zasedání ÚV KSČ.

Právě včera předal předseda vlády ČSR soudruh Josef Korčák za účasti předsedy ČNR soudruha Josefa Kempného čestná uznání nejlepším národním výborům v jejich soutěži za rok 1981. Dovolte mi, abych jménem ČNR ocenila obětavou práci také všech těch funkcionářů národních výborů, za tuto činnost jim poděkovala a vyslovila přesvědčení, že i nadále budou věnovat všechny své síly a schopnosti dalšímu rozvoji naší socialistické společnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Jarošové za zpravodajskou zprávu.

Vládní návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích odůvodní z pověření vlády České socialistické republiky rovněž ministr vnitra soudruh ing. Jung. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, proces slučování malých obcí, který u nás probíhal od počátku 60 let, vyústil ve vytváření větších územních celků. Poznatky z dosud integrovaných obcí potvrzují, že vytváření takových celků a zřizování národních výborů v místech střediskového významu příznivě ovlivňuje rozvoj občanské a technické vybavenosti při mnohem efektivnějším uplatňování investic i dobrovolné práce občanů v akci Z, vytváří předpoklady k lepší organizaci základních služeb pro občany a současně umožňuje přiblížit výkon státní správy k lidem. Vznikla tak situace, že vedle národních výborů v obcích střediskového významu působí i nadále místní národní výbory v malých obcích. Při tom všechny místní národní výbory mají stejné postavení a stejnou působnost a pravomoc.

Proto XVI. sjezd strany podtrhl nezbytnost posílení pravomoci a působnosti národních výborů ve střediskových obcích. Budování národních výborů ve střediskových obcích není ovšem jednorázovou záležitostí, ale dlouhodobým procesem, v jehož průběhu budou krajské národní výbory postupně určovat střediskové obce tak, jak pro to budou vytvářeny všechny potřebné předpoklady. Budou tedy vedle sebe působit, a to dlouhodobě, jednak místní národní výbory ve střediskových obcích, jednak místní národní výbory v dosavadní podobě.

V průběhu tohoto procesu se v budoucnu místní národní výbory ve střediskových obcích stanou základním článkem celé soustavy národních výborů. Realizace tohoto úkolu je zabezpečována nejen opatřeními politickoorganizátorské a ekonomické povahy, ale vyžaduje i vytvoření potřebných právních předpokladů. Je třeba, aby legislativní úprava působnosti a pravomoci národních výborů ve střediskových obcích byla provedena neprodleně, ještě před celkovou novelizací zákona o národních výborech. Od této legislativní úpravy je totiž odvislé vytváření materiálních a kádrových předpokladů ve střediskových obcích k tomu, aby se postupně staly základnou společenského a ekonomického rozvoje území. Proto vláda předkládá ke schválení České národní radě vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích. Shodný návrh předložila i vláda slovenské republiky Slovenské národní radě.

Předkládaný vládní návrh je v souladu se závěry 6. plenárního zasedání ústředního výboru strany. Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zkvalitnění a zvýšení účinnosti práce národních výborů ve střediskových obcích zlepšení výkonu státní správy a dokonalejší zabezpečení komplexního rozvoje života ve střediskových obcích. Při výkonu státní správy budou místní národní výbory ve střediskových obcích vyřizovat mnohé správní záležitosti občanů, s nimiž se dosud museli obracet na okresní národní výbory.

V podstatě je možno říci, že všechny běžné záležitosti týkající se občanů budou vyřizovat místní národní výbory v těchto obcích. Národním výborům vyšších stupňů zůstane, pokud jde o záležitosti občanů, pouze zabezpečení takových záležitostí, které vyžadují zvlášť odborných znalostí, popř. vyskytující se jenom zřídka. Kromě toho se v návrhu zákona upravují některé dílčí aktuální otázky.

Celkově se navrhovaná úprava působnosti za stávajícího stavu integrace obcí v České socialistické republice má týkat 671 národního výboru základního stupně, z toho 427 městských a 244 místních národních výborů. K zajištění řádného fungování národních výborů ve střediskových obcích nestačí však pouze přijetí navrhované legislativní úpravy. Kromě ní je nutno přistoupit k vytvoření organizačních, materiálních a kádrových předpokladů a příslušných národních výborů. Pro zabezpečení kvalifikovaného výkonu státní správy v národních výborech ve střediskových obcích se v nich zřizuje odborný aparát. Tím budou vytvořeny předpoklady k tomu, aby národní výbory ve střediskových obcích mohly působit jako opravdu základní stupeň národních výborů.

Úpravy v počtu pracovníků aparátu národních výborů v těchto obcích nepřekročí celkový počet pracovníků systemizovaných v aparátu národních výborů všech stupňů. Zkvalitnění aparátu národních výborů ve střediskových obcích si vyžádá také určité vyšší mzdové náklady. Zdrojem pro jejich úhradu budou především mzdové prostředky získané úpravou systemizace počtu pracovníků z aparátu ostatních národních výborů a z ostatních osobních nákladů. Proto vláda České socialistické republiky schválila zásady systemizace a odměňování správního aparátu národních výborů ve střediskových obcích.

Podle schválených zásad bude aparát budován tak, aby na 1000 obyvatel střediskové obce připadli maximálně 2 pracovníci. Přitom budou vzata v úvahu specifika obce, jako například územní rozsah a počet částí střediskové obce, lázeňská a rekreační funkce, pohraniční a podhorská oblast či rozsah účelové výstavby, V těch částech obcí, kde dříve působily místní národní výbory, budou obligatorně zřizovány občanské výbory. Jsou důležitou formou zapojování občanů do práce národních výborů, organizují veřejné schůze občanů zajišťují masovou politickoorganizátorskou práci mezi občany a jejich účast na řešení veřejných záležitostí. Občané uplatňují jejich prostřednictvím své potřeby a zájmy. Proto také za účelem prohloubení a zkvalitnění další práce občanských výborů schválila již vláda zásady pro zřizování a činnost občanských výborů ve střediskových obcích.

Navrhovaná právní úprava v souladu s politickým rozhodnutím předpokládá konečně, že u místních národních výborů ve střediskových obcích budou vytvořeny i správní komise, a to komise pro projednávání přestupků a komise pro péči o rodinu a děti. Tím, že národní výbory ve střediskových obcích budou rozhodovat o daleko širším okruhu otázek, které se dotýkají zájmů a potřeb občanů, zvýší se zároveň podíl občanů na práci národního výboru a jeho orgánu. Dojde tak k prohloubení vztahů mezi občany a národními výbory i ke zvýšení občanské kontroly jejich práce. Velké možnosti pro další rozvoj socialistické demokracie spočívají v možnostech prohloubení spolupráce národních výborů s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými.

Soudružky a soudruzi, s ohledem na poměrně úzký rozsah navrhované legislativně právní úpravy požádala vláda předsednictvo České národní rady, aby bylo upuštěno od předložení zásad zákona a této žádosti bylo vyhověno. Zabezpečování závěrů přijatých XVI. sjezdem a 6. plénem ústředního výboru strany vyžaduje řešit a legislativně zabezpečit poměrně široký okruh otázek směřujících ke zvýšení účinnosti práce národních výborů vůbec. Předložený vládní návrh zákona České národní rady představuje proto jenom první část řešení dalšího rozvoje národních výborů, a to pouze ve vztahu k místním národním výborům ve střediskových obcích, nehledě na přechodnou úpravu působnosti městských národních výborů v § 26.

Další nezbytné legislativní úpravy týkající se diferencovaného zvýšení působnosti a pravomoci městských národních výborů, zvýšení úlohy volených orgánů národních výborů, prohloubení řízení národních výborů, zkvalitnění jejich aparátu a účinnějšího řízení a pružnějšího zabezpečování rozvoje placených služeb budou proto obsahem druhé, tzv. velké novely zákona o národních výborech, kterou vláda České socialistické republiky předloží k projednání a ke schválení České národní radě na jejím podzimním zasedání letošního roku.

Doporučujeme vám, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abyste vládní návrh zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích schválili. S připomínkami, které jsou obsaženy ve společné zprávě výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona a které zpřesňují některá jeho ustanovení, vláda souhlasí. /Potlesk./