Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Jungovi za odůvodnění návrhu. Nyní dávám slovo společnému zpravodaji poslanci doc. JUDr. Josefu Mečlovi.

Společný zpravodaj poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vzhledem k významu státního území pro samotnou existenci státu předpisuje ústavní zákon o čs. federaci pro jakoukoliv - byť i drobnou - změnu státního území zvláštní proceduru. Pro souhlas ke změně státní hranice republiky je předepsána forma ústavního zákona, která je zárukou, že s úpravou souhlasí naprostá většina poslanců zákonodárného sboru.

Ústavní zákon o československé federaci pak stanoví v čl. 3 odst. 2, že hranice Československé socialistické republiky a hranice České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky mohou být změněny jen ústavním zákonem Federálního shromáždění. V odstavci 3 téhož článku se dále uvádí, že hranice každé z obou republik se mohou změnit jen se souhlasem příslušné národní rady. Národní rada dává takový souhlas rovněž ústavním zákonem.

V souladu se zněním uvedeného článku předložila vláda České socialistické republiky České národní radě návrh ústavního zákona České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou. Přijetí tohoto ústavního zákona je předpokladem k přijetí ústavního zákona Federálního shromáždění o změně hranic Československé socialistické republiky.

Československá socialistická republika a Německá demokratická republika podepsaly v Praze dne 3. prosince 1980 Smlouvu o společných státních hranicích. Obsahem této smlouvy, jak podrobně vyložil ministr vnitra soudruh Jung, je úprava otázek souvisejících se společnými státními hranicemi, zejména průběh státních hranic, vymezení rozsahu pohyblivosti státních hranic na hraničních vodních tocích, způsob vyznačení a zároveň i účelná výměna nepatrných částí státního území, která vychází ze zájmů obou stran.

Účelné dílčí změny státního území, vesměs technického charakteru, které budou na základě této smlouvy provedeny, jsou reciproční, oddělené plochy částí výsostných území obou států se v celkovém souhrnu vyrovnávají.

S uspokojením lze také konstatovat, že byl zvolen jednoduchý a účelný způsob vypořádání všech dosavadních práv k dotčeným pozemkům, včetně práv ke stavbám a zařízením, které se na nich nacházejí. Tímto postupem, který je uveden v Protokolu, by mělo být zaručeno, že po výměně území nevzniknou žádné problémy s řešením majetkoprávních otázek.

Soudružky a soudruzi poslanci, pečlivá příprava a dojednání smlouvy o společných státních hranicích mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou je zcela konkrétním výrazem přátelských styků dvou sousedních socialistických zemí při řešení společných záležitostí. Je i na tomto úseku praktickým příkladem soudružské spolupráce dvou rovnoprávných států, jejímž základem je Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze dne 3. října 1977.

Ústavně právní výbor České národní rady a ostatní výbory, kterým byl vládní návrh předsednictvem přikázán, postupně projednaly návrh ústavního zákona, seznámily se i s dalšími dokumenty a své souhlasné stanovisko vyjádřily ve společné zprávě předkládané schůzi České národní rady. Z pověření těchto výborů doporučuji, jak je také uvedeno ve zprávě, aby Česká národní rada návrh ústavního zákona o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou po rozpravě schválila. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji doc. Mečlovi za zpravodajskou zprávu.

Do rozpravy k tomuto bodu se přihlásila poslankyně Marie Cmíralová.

Poslankyně Marie Cmíralová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, k projednání návrhu ústavního zákona ČNR o souhlasu ke změnám hranic ČSR s NDR přistupujeme rok poté, kdy byla uzavřena smlouva mezi ČSSR a NDR o společných státních hranicích. Cílem navrhované právní úpravy je v souladu s ústavními předpisy vytvořit předpoklady k provedení uzavřené Smlouvy, s jejímž sjednáním vyslovila souhlas vláda České socialistické republiky svým usnesením z 20. srpna minulého roku.

Jak vyplynulo z výkladu ministra vnitra České socialistické republiky a ze zprávy zpravodaje, jsou úpravy hranic mezi Českou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou dílčího charakteru. Vyplynuly z přezkoušení a vyměření společných státních hranic, při nichž se ukázalo, že je potřebné provést některé změny v zájmu celistvosti území a účelnosti průběhu státních hranic. Historicky vzniklé a v době podepsání Smlouvy existující společné státní hranice se zachovávají.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, k právní úpravě otázek souvisejících se společnými státními hranicemi mezi Českou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou, která předchází federální právní úpravě, se přistupuje po letech všestranné a plodné spolupráce mezi oběma socialistickými státy. Dlouholeté vztahy přátelství vytvořily podmínky, že i v tak citlivé oblasti jako je problematika související se společnými státními hranicemi, není mezi oběma státy sporných otázek a věci se řeší ve vzájemné shodě a při společném zabezpečení všech potřebných konkrétních opatření.

K právní úpravě, kterou dnes projednáváme, přistupovaly obě strany se záměrem dále upevňovat přátelské styky obou států a jejich národů v duchu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci a na základě přesvědčení, že společné státní hranice spojují národy obou států.

V té souvislosti bychom si měli připomenout i nedávnou pracovní návštěvu předsedy Státní rady Německé demokratické republiky soudruha Ericha Honeckera v naší zemi, kterou vykonal na pozvání generálního tajemníka ústředního výboru KSČ a prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. Vzpomínám tuto významnou politickou událost proto, že pravidelná setkání představitelů obou států přinášejí vždy nové podněty pro další prohloubení vzájemné spolupráce. Přátelské styky se rozvíjejí mezi státními a vládními orgány i společenskými organizacemi obou zemí, zejména mezi odbory a mládeží. Dynamický růst zaznamenaly hospodářské vztahy, které mají bohatou tradici a uskutečňují se jak v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, tak i ve dvoustranné spolupráci. Plná shoda názorů je i v politických a ideologických otázkách, zvláště pokud jde o postup v boji za obranu míru, za odzbrojení a uvolňování mezinárodního napětí ve světě. Naše vzájemné vztahy, které se utvářejí na zásadách marxismu-leninismu, socialistického internacionalismu a opírají se o hluboké přátelství a spojenectví se Sovětským svazem a dalšími socialistickými zeměmi, jsou proto pevné a nezměnitelné.

Jako takové vytvářejí předpoklady i k prohloubení spolupráce při řešení všech otázek spojených s průběhem, vyznačením a udržováním státních hranic.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že předložený návrh ústavního zákona České národní rady odpovídá zájmům České socialistické republiky doporučuji, abychom jej schválili ve znění vládního návrhu. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji poslankyni Cmíralové.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./ Rozprava je tedy ukončena.

Prosím zpravodaje poslance dr. Mečla o závěrečné slovo.

Společný zpravodaj poslanec doc. JUDr. Josef Mečl, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, v rozpravě nebyl přednesen jiný návrh, soudružka poslankyně se připojila ke společné zprávě výborů ČNR. Znovu tedy doporučuji, aby Česká národní rada hlasovala o návrhu ústavního zákona ČNR ve znění, které předložila vláda České socialistické republiky.

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Ústavní zákon o čs. federaci stanoví, že Česká národní rada, jak o tom hovořil dr. Mečl, dává souhlas ke změnám hranic ústavním zákonem. K přijetí ústavního zákona je třeba, aby pro něj hlasovaly alespoň tři pětiny všech poslanců České národní rady.

Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 188 poslanců, tedy více než požadovaná třípětinová většina a že Česká národní rada je schopna se usnášet na ústavním zákoně.

Navrhuji, abychom hlasovali o předloženém vládním návrhu ústavního zákona najednou ve znění písemné zprávy výborů České národní rady.

Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem ústavního zákona České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou, tisk 8, a to ve znění společné zprávy výborů České národní rady ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro národní výbory a národnosti, pro průmysl a stavebnictví, pro zemědělství a výživu, pro obchod, služby a dopravu, zdravotního a sociálního a kulturního a školského, podle tisku č. 15, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji. Pro přijetí tohoto vládního návrhu hlasovali všichni přítomní poslanci, takže bylo dosaženo předepsané třípětinové většiny a ústavní zákon byl schválen.

Tím jsme, soudružky a soudruzi, projednali čtvrtý bod pořadu schůze.

Můžeme přistoupit k projednání pátého bodu, tj.

V

Prosím zpravodajku poslankyni Marii Migotovou, aby návrh odůvodnila.

Zpravodajka poslankyně Marie Migotová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, v období od schůze České národní rady 28. května 1981 požádalo podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců 50 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce.

Z uvedeného počtu je 30 soudců znovu navrhováno k jiným soudům, 12 soudců hodlá nastoupit jiné zaměstnání, 2 soudkyně odcházejí z důvodu péče o děti a 3 soudkyně z rodinných důvodů /následování manžela/, 1 soudce přechází do vojenské součásti československé prokuratury, jeden na státní notářství a 1 soudce odchází ze zdravotních důvodů.

Ústavně právní výbor České národní rady projednal došlé žádosti o zproštění soudcovské funkce ve své schůzi 10. prosince 1981 a jeho jménem doporučuji, aby Česká národní rada zprostila funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 16. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudružce Migotové. Jsou nějaké dotazy nebo připomínky k návrhu ústavně právního výboru? /Nebyly./ Nejsou.

Navrhuji, abychom hlasovali najednou o celém návrhu usnesení.

Jsou nějaké námitky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem ústavně právního výboru České národní rady podle tisku 16, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala pátý bod pořadu.

Můžeme přistoupit k dalšímu bodu pořadu, kterým je

VI

Návrh odůvodní místopředseda Národní fronty ČSR poslanec dr. Miloslav Vacík. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda ÚV NF ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, dovolte mi, abych opět předložil návrh na doplňující volbu soudců z povolání k Nejvyššímu soudu ČSR, ke krajským a okresním soudům v ČSR. Předsednictvo ÚV NF ČSR projednalo tyto návrhy na základě doporučení ministra spravedlnosti a předsedy Nejvyššího soudu ČSR 18.11. a vyslovilo s ním souhlas. Jednotlivé návrhy vám byly předloženy písemně a jsou obsaženy v tisku č. 17. Dnešnímu plénu ČNR je navrhováno ke zvolení 77 kandidátů na soudce z povolání. Z tohoto počtu je 36 justičních čekatelů, kteří úspěšně složili předepsanou zkoušku. 35 soudců bude zvoleno pro jiné soudy. Pěti soudcům skončilo desetileté volební období a jedna soudkyně se do justice vrací. Z řad navržených kandidátů je 36 mužů a 41 žen. Všichni pracují ve veřejných a politických funkcích. Výběru jsme věnovali náležitou pozornost. Všichni splňují pro soudcovskou povinnost politické a odborné předpoklady. Při výběru bylo plně přihlédnuto k souhlasným stanoviskům příslušných okresních a krajských orgánů. V případě soudce z povolání k Nejvyššímu soudu byl návrh projednán s oddělením státní administrativy ÚV KSČ. Všichni kandidáti souhlasí se svoji kandidaturou k uvedeným soudům.

Proto jménem předsednictva ÚV NF ČSR navrhuji, aby ČNR zvolila navržené kandidáty do funkcí soudců z povolání k uvedeným soudům v ČSR, tak jak je uvedeno v tisku 17. /Potlesk./

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Děkuji soudruhu Vacíkovi.

Jsou připomínky k tomuto předloženému návrhu? /Nebyly./ Nejsou.

Navrhuji, abychom o celém předloženém návrhu usnesení hlasovali najednou. Jsou námitky nebo připomínky k tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení na volbu soudců z povolání k soudům České socialistické republiky, jak je obsaženy písemném návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky, tisk 17, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada zvolila navržené soudce do funkcí a projednala tak šestý bod pořadu schůze.

Dalším bodem pořadu schůze je

VII

Zpráva o plnění politickoorganizačního zabezpečení výsledků 2. schůze České národní rady, která vám byla po projednání v 6. schůzi předsednictva České národní rady zaslána, je prvním pokusem o soustavné sledování, jak jsou využívány výsledky jednání České národní rady, především podněty poslanců uplatněné ve schůzích České národní rady.

Ze zprávy vyplývá, že za prvé, výbory České národní rady sledují využití podnětů poslanců v práci ústředních orgánů státní správy, za druhé, značná část podnětů poslanců má dlouhodobý charakter, a proto se k nim Česká národní rada a její orgány budou dále při různých příležitostech vracet a za třetí i při velké snaze orgánů státní správy se prosazuje postupně snaha, že podněty jsou vedeny snahou pomoci řešit zásadní problémy národního hospodářství.

Zde záleží především na výborech, aby vyžadovaly od resortů konkrétní a jasné odpovědi, neboť jen tak budeme úspěšně plnit funkci společenské kontroly, k níž nás zavazují závěry XVI. sjezdu KSČ a závěry 4. zasedání ústředního výboru KSČ, zejména pokud se týká forem a přístupů, jak o nich hovořil ve svém závěrečném slově generální tajemník soudruh Gustáv Husák.

Na druhé straně je však žádoucí podněty pečlivě vážit, aby postihovaly především celospolečenské zájmy a nikoliv zájmy skupinové nebo úzce lokální. V případech pochybnosti, zda jde o takový podnět, bude jen v zájmu věci, jestliže se využije možnosti konzultovat podnět ve výboru, s předsedou výboru nebo jiným funkcionářem České národní rady nebo vlády.

Soudružky a soudruzi poslanci, jsme si vědomi, že naše práce s podněty má ještě nemálo slabin. Chceme však tuto práci dále zlepšovat, aby žádný podnět nezapadl, a dosáhnout toho, že práce s podnětem nekončí odpovědí příslušného resortu, ale skutečným vyřešením problému, na který bylo upozorněno.

To, že chceme soustavně pracovat s výsledky našich schůzí, zejména s podněty poslanců, potvrzuje politickoorganizační zabezpečení výsledků této 3. schůze České národní rady, na kterém se usneslo předsednictvo ČNR ve své poslední schůzi a které vám bylo před schůzí rozdáno. Prosím, abyste věnovali odpovídající pozornost zabezpečení jeho úkolu. Protože z diskuse vznikla řada podnětů, připravili jsme politickoorganizační opatření pro zasedání předsednictva, které se sejde po naší schůzi na doplnění a konkretizaci, načež vám bude rozesláno okamžitě po schválení předsednictva.

Prosím, abyste se vyjádřili k písemné zprávě o plnění politickoorganizačního zabezpečení výsledků 2. schůze České národní rady, jak vám bylo rozesláno a jak jsem se snažil v úvodu doplnit. Má někdo dotazy nebo připomínky? /Nikdo se nehlásí./ Nejsou.

Navrhuji tedy, aby Česká národní rada se zprávou o plnění politickoorganizačního zabezpečení výsledků 2. schůze České národní rady, tisk 18, vyslovila souhlas.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji, tím Česká národní rada projednala sedmý bod pořadu schůze.

Posledním bodem pořadu je

VIII

Tato zpráva vám byla včera před schůzí rozdána. Máte k ní nějaké připomínky nebo dotazy? /Nikdo se nehlásí/. Nejsou.

Navrhuji, aby Česká národní rada tuto písemnou zprávu podle tisku 19 schválila.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že tím Česká národní rada projednala pořad své 3. schůze tak, jak jsme jej hned v úvodu schválili.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, uzavíráme významné zasedání České národní rady, které se vyznačovalo odpovědným přístupem a aktivní podporou předložených návrhů. Plně to prokázala příprava jednání ve výborech České národní rady, příprava zpravodajů i vaše diskusní vystoupení. Chtěl bych vám za tuto obětavou práci upřímně poděkovat a ujistit vás, že vašim připomínkám a námětům budeme ve všech orgánech ČNR věnovat mimořádnou pozornost a o jejich využití vás budeme informovat v příští plenární schůzi České národní rady. Jsem přesvědčen, že také ministři české vlády ve svých resortech udělají vše, aby nic z toho, co zde bylo řečeno, nezapadlo a že vaše konkrétní náměty a připomínky využijí ve své práci.

Plně si uvědomujeme složitost a náročnost úkolů, které stojí před celou naší společností, i úkoly a povinnosti, které z toho pro nás vyplývají pro příští léta.

Náš pracovní plán na rok 1982 jev plném souladu se závěry XVI. sjezdu Komunistické strany Československa, 4. a 5. zasedání ústředního výboru strany. Soustřeďuje se na důležité otázky hospodářského a sociálního rozvoje, jejichž projednáním chce náš zastupitelský sbor přispět k rozvoji společnosti.

V dubnové plenární schůzi se zaměříme na zdokonalování činnosti národních výborů a jimi řízených organizací. V červnu se budeme zabývat aktuálními problémy stavebnictví a schválíme státní závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1981.

Na podzim příštího roku projednáme využívání vědy a techniky k intenzifikaci naší ekonomiky. V prosinci, s využitím letošních zkušeností, projednáme návrh zákona o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1983 v přímé návaznosti na státní prováděcí plán na rok 1983. V této schůzi provedeme dále kontrolu plnění rozhodujících úkolů zemědělské výroby na základě závěrů 4. zasedání ÚV KSČ.

K zajišťování všech těchto úkolů budeme přistupovat s vědomím naléhavosti požadavku, který vyjádřil generální tajemník soudruh Gustáv Husák v závěru 5. zasedání ÚV KSČ:

"Je nezbytné udělat vše, aby pracující chápali smysl a cíle přijímaných opatření, která odpovídají potřebám dalšího rozvoje socialistické společnosti, zájmům všech našich občanů. Na tomto základě budeme sjednocovat nejširší vrstvy našeho lidu, získávat je k další aktivní, angažované účasti na plnění vytyčených úkolů."

Soudružky a soudruzi, dovolte mi na závěr, abych vám všem upřímně poděkoval za práci, kterou jste až dosud vykonali a vyjádřil přesvědčení, že všichni přistoupíme ke svým dalším úkolům a povinnostem se vší odpovědností, náročně a důsledně.

Přeji vám, abyste spolu se svými blízkými prožili v klidu a pohodě hezké vánoční svátky a do nového roku 1982 vám přeji mnoho pracovních úspěchů, pevné zdraví a osobní spokojenost.

Tím končím schůzi a prosím členy předsednictva České národní rady, aby se sešli v zasedací síni předsednictva ke schůzi.

/Schůze skončena v 15.08 hodin./