/Začátek schůze České národní rady ve 14.00 hodin./

Předseda České národní rady prof. ing. Josef Kempný, CSc., místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, Zbyněk Žalman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a JUDr. RSDr. Zdeněk Zuska, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu Miroslav Kapoun, dipl. tech., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy ing. Miroslav Toman, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Antonín Kašpar, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr prof. ing. Karel Löbl, DrSc., člen korespondent ČSAV

190 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Předseda ČNR prof. ing. Josef Kempný, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji 3. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Vítám představitele ústředních státních orgánů a všechny hosty, kteří se zúčastní našeho jednání. Zvlášť mezi námi vítám člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády ČSR soudruha Josefa Korčáka a ostatní členy vlády. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, zítra oslaví v plné svěžesti a životním rozmachu své 60. narozeniny předseda vlády ČSR soudruh Josef Korčák. Všichni jej dobře známe z jeho vysokých stranických a státních funkcí, vážíme si jeho obětavé, náročné a politicky zásadové práce v čele nejvyššího výkonného orgánu České socialistické republiky. Oceňujeme jeho dlouholetou, soudružskou, plodnou spolupráci s naším zákonodárným sborem. Dovolte mi, abych při této příležitosti soudruhu Korčákovi upřímně poděkoval za všechno, co dosud vykonal pro naši socialistickou společnost, abych mu vaším jménem, jménem poslanců ČNR i svým jménem srdečně blahopřál k jeho význanmému životnímu jubileu, abych mu popřál do dalších let pevné zdraví, mnoho úspěchů v jeho funkci předsedy vlády ČSR, stálý životní elán, optimismus, pohodu a spokojenost v osobním životě a abych mu upřímně blahopřál k propůjčení vysokého státního vyznamenání Řádu Klementa Gottwalda - za budování socialistické vlasti a k udělení titulu hrdina socialistické práce, kterým byl při příležitosti významného životního jubilea oceněn jeho významný podíl na budování socialistické vlasti, naší Československé socialistické republiky. /Potlesk./

Soudružky a soudruzi, předsednictvo České národní rady se usneslo ve své schůzi 29. září t. r. svolat podzimní zasedání České národní rady od 1. října 1981.

Ve své další schůzi mě pověřilo, abych během tohoto zasedání svolal 3. schůzi České národní rady na 16. a 17. prosince 1981. Současně se usneslo na návrhu pořadu této schůze, který vám předkládám ke schválení.

Předsednictvo České národní rady doporučuje v dnešní schůzi projednat:

I. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 12/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1981 - 1985 /zákon o pětiletém plánu/ /tisk 10/

I. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 13/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1982 /tisk 11/.

III. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 14/ k vládnímu návrhu zákona České národní rady o vnitřním obchodě /tisk 9/

IV. Společnou zprávu výborů České národní rady /tisk 15/ k vládnímu návrhu ústavního zákona České národní rady o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou /tisk 8/

V. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce /tisk 16/

VI. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky /tisk 17/

VII. Zprávu předsedy České národní rady o plnění politickoorganizačního zabezpečení výsledků 2. schůze České národní rady /tisk 18/

VIII. Zprávu předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 7. července do 16. prosince 1981 /tisk 19/.

Slyšeli jste návrh pořadu schůze. Máte k němu nějaké připomínky? /Připomínky nebyly./ Nejsou.

Zjišťuji, že ve schůzi je přítomno 183 poslanců České národní rady a že jsme tedy schopni se usnášet.

Přistoupíme k hlasování o pořadu schůze.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je pořad této schůze schválen a přistoupíme k jeho projednání.

Prvním bodem pořadu je

I

a dalším bodem je

II

Předložené vládní návrhy zákonů o pětiletém plánu a o státním rozpočtu České socialistické republiky na příští rok na sebe úzce navazují, a proto doporučuji, aby ve smyslu § 24 odst. 2 jednacího řádu České národní rady byla rozprava k I. a II. bodu pořadu sloučena.

Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky? /Připomínky nebyly./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s návrhem na sloučení rozpravy k prvnímu a druhému bodu pořadu, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. Děkuji.

Prosím místopředsedu vlády České socialistické republiky a předsedu České plánovací komise ing. Stanislava Rázla, aby odůvodnil vládní návrh zákona České národní rady o pětiletém plánu.

Místopředseda vlády ČSR ing. Stanislav Rázl: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, před rokem, při projednávání návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSR na rok 1981, vláda informovala Českou národní radu, že na základě směrnice XVI. sjezdu Komunistické strany Československa vypracuje a předloží návrh zákona o pětiletém plánu. Tento svůj slib dnes vláda plní.

Předložený návrh zákona stanoví státním s hospodářským orgánům základní úkoly, které vláda považuje za rozhodující pro uskutečnění cílů hospodářské a sociální politiky naší komunistické strany v náročných podmínkách rozvoje osmdesátých let.

Navrhovaný rozvoj vychází z ocenění podmínek, které ovlivňují další průběh reprodukčního procesu. V rámci reálných možností otevírá cestu k nezbytné přestavbě národního hospodářství, jejímž hlavním rysem je přechod k všestranné intenzifikaci.

Po zvážení všech působících faktorů a ocenění vnitřních i vnějších podmínek předkládá vláda návrh dalšího rozvoje ekonomiky, založený na zpomalení kvantitativních temp růstu, ale současně na podstatném zrychlení kvalitativních stránek reprodukce. Existuje pouze jedno východisko - celý výsledný efekt musí být dosažen jen a jen cestou intenzívních faktorů růstu.

Znamená to, že ze stejného, případně i menšího množství surovin, materiálů a energie, se stejným nebo menším počtem pracovníků, musí průmysl, ale i zemědělství, stavebnictví i místní hospodářství vyrobit více užitných hodnot.

Je to jediná cesta, jak může ekonomika na území ČSR splnit požadavky XVI. sjezdu KSČ a tak obstát v soutěži a nárocích soudobého světa. Je to současně jediný způsob obnovení vnitřní i vnější hospodářské rovnováhy. Je to kurs vytvářející věcné předpoklady k tomu, aby se všude racionálně vyrábělo a racionálně spotřebovávalo.

V souladu s tím počítáme s růstem národního důchodu o 1,5 - 2,1 % ročně, téměř plně zabezpečeným růstem společenské produktivity práce, s dvouprocentní průměrnou roční úsporou paliv a energie a 4,5 - 5% úsporou kovů.

V zájmu dosažení těchto konkrétních cílů i v zájmu zajištění celkových úkolů je nezbytné v celé výrobní sféře, v jednotlivých odvětvích a oborech i technologiích výroby provést diferencované zpevnění všech norem spotřeby materiálů i práce, zlepšení časového využití základních prostředků - při snížení míry investování, ale při zvýšení kvalitativních stránek investičního procesu.

Soudružky a soudruzi,

klíčovou záležitostí předkládaného návrhu zákona, s nímž předstupuje vláda před Českou národní radu, je zajištění vnější ekonomické rovnováhy.

Realizaci této politické a hospodářské nutnosti musíme podřídit své jednání ve výrobě i ve spotřebě. Další zvyšování úvěrového zatížení ekonomiky je neúnosné.

Musíme počítat s takovými překážkami jako je ochranářská a diskriminační politika kapitalistických států, vysoké úrokové sazby, zvyšování cen surovin, paliv a energie i hotových výrobků, stálé zostřování konkurenčního boje. Obstát v takové situaci na světových trzích není a nebude snadné.

Každý z nás si musí být vědom, že naše pozice na trzích není dána jednou provždy. Bojujeme o ni v podstatě každým exportním programem, každým konkrétním výrobkem. Naše země se nemůže živit vývozem množství hmoty, ale především technicky progresívních a vysoce kvalitních výrobků. Vyžaduje to tvůrčí přístupy a iniciativu ve výrobě i v zahraničním obchodě. Jenom tak je možno v každém odvětví a oboru bez výjimky zvyšovat exportní výkonnost. Přitom dovážet budeme jen takové zboží, které je nezbytné pro chod hospodářství a přináší maximální efekt.

Prosazení záměrů ve vývozu i dovozu vyžaduje každodenní péči centra i hospodářské sféry, úzkou spolupráci organizací výroby i zahraničního obchodu, technického rozvoje i výroby s cílem pružně reagovat na potřeby národního hospodářství. Jinou, schůdnější cestu nemáme.

Dosažení obratu v této oblasti by mělo tvořit jeden z hlavních zdrojů, které umožní postupné zvyšování dynamiky rozvoje.

Rozhodující význam má pro nás posilování vztahů s členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci, především se Sovětským svazem. S přechodem k intenzívnímu typu reprodukce bude se i působení mezinárodní socialistické spolupráce přesouvat na kvalitativní stránky hospodářských vztahů, jejichž základem bude zrychlování vědeckotechnického pokroku. Do popředí pozornosti se musí dostat získání větších ekonomických efektů ze socialistické mezinárodní dělby práce ku prospěchu naší země i celého socialistického společenství.

Základní předpoklad pro to vytvářejí programy mezinárodní socialistické kooperace a specializace výroby, které rozšiřují možnosti koncentrace výroby a umožňují rychlejšími tempy dosáhnout i v naší zemi racionální sériovosti a tím i vysoké efektivnosti výroby.

Soudružky a soudruzi,

návrh zákona reaguje na dlouhodobou obecnou kritiku investování i na kritické připomínky k této oblasti v České národní radě.

Objektivní nutnost postupného snižování podílu investic na národním důchodu, řešení dlouhých realizačních lhůt a nevyužívání vybudovaných kapacit se odráží ve snížení rozsahu zahajování nových staveb. Tato skutečnost vytváří příznivé podmínky pro koncentraci sil na rozestavěné stavby.

Na území ČSR budeme zahajovat stavby v podstatně nižším ročním průměru než v 6. pětiletce. Roční objemy investic budou v průměru dosahovat maximálně úrovně roku 1980. Podíl investic na vytvořeném národním důchodu se snižuje z 27 % v roce 1980 na 25 % v roce 1982.

V této souvislosti považuje vláda ČSR za nutné informovat Českou národní radu, že v důsledku preference investic do palivo energetické základny, investic s exportním a antiimportním zaměřením a dalších výrobních priorit dochází ke snížení celkového objemu v řadě ostatních průmyslových oborů. Výrazně se snižuje zahajování nových akcí v nevýrobní sféře.

Cílem politiky vlády je v prvé řadě dokončit rozestavěné stavby, vytvořit předpoklady pro zkrácení průměrné doby výstavby a řešit soustředěně palivo-energetický program. Dále provádět řádnou údržbu a opravy i promyšlenou a soustředěnou modernizaci dnešních výrobních i nevýrobních základních prostředků.

Nové investiční záměry budou proto přísněji než kdykoliv dříve posuzovány nejen z hlediska potřeb, tj. co se staví, ale zejména z hlediska efektivnosti, tj. zač se staví a jakých parametrů bude dosaženo při využívání. Prosadit tuto linii bude vyžadovat zvýšenou odpovědnost plánovacích orgánů i ministerstev, ale zejména investorů a těch, kteří záměry investorů ztvárňují v projektech.

Při dopracování plánu bude vláda věnovat zvláštní pozornost zajištění souladu struktury strojně-technologických a stavebních dodávek.

Přitom musí investoři i dodavatelé také pečlivě zkoumat, které zařízení může být vyrobeno v tuzemsku a co je nezbytné dovézt ze socialistických či nesocialistických zemí. Důsledně musí být respektován obecně platný požadavek, aby veškerá dovezená technika byla návratná, a to v krátkém čase.

Stavebnictví při celkovém snížení počtu pracovníků musí udržet, případně i zvyšovat počty produktivních dělníků a nedostatkových profesí. Jen tak může zajistit záměry společnosti v investiční výstavbě při snižování dnešní rozestavěnosti a plnění nových úkolů.

Strukturální i profesní přestavba stavebnictví odpovídající soudobým potřebám národního hospodářství je nejzávažnějším úkolem ministerstva, generálních ředitelství a podniků. Tyto změny rozhodnou o tom, zda v potřebném čase zvládneme stavby palivo-energetické základny /jako jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, stavby v severních Čechách či teplárenský program/, dále rozhodující stavby průmyslového charakteru, komplexnost bytové výstavby a podmiňující investice, zejména v Praze. K tomu přistupuje nutnost zvládnout tyto změny i z hlediska území, mobility kapacit, vysoké specializace a výkonnosti v procesu stavění, nemluvě již o kvalitě prací, odstraňování nedodělků a kolaudačních závad.

Splnit tyto úkoly může stavebnictví jen při zvýšení úrovně řídícího procesu, jehož základem musí být včasná a kvalitní předvýrobní příprava a zvýšení normativní činnosti, zejména v oblasti materiálových a výkonových norem s výraznějším podílem skutečné úkolové a akordní mzdy.

Všichni investoři, projektanti a stavební dodavatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro snížení přepravní náročnosti zemin, stavebních hmot a materiálů. K povinnostem stavebnictví ve výstavbě a údržbě přistupuje i zvládnutí úkolů v exportu.

Soudružky a soudruzi,

rozhodujícím faktorem v tvorbě ekonomických zdrojů bude i v 7. pětiletce průmyslová výroba. Zde se odráží v koncentrované formě přechod na intenzívní typ rozvoje. Intenzita se zvýšenou měrou týká celé oblasti hmotné spotřeby, především paliv, energie, železných i neželezných kovů. S ohledem na velmi omezené možnosti získávání těchto vstupů do ekonomiky nemáme jiné možnosti, než urychlovat realizaci racionalizačních programů a zvyšovat jejich přínosy.

Výrazným rozvojovým prvkem v průmyslu bude proces postupných meziodvětvových i vnitroodvětvových změn ve výrobě s ohledem na nutnost efektivnějšího využívání vnitřních i vnějších podmínek. Činitelem, který rozhodne o úspěchu naší cesty, je a stále více bude vědeckotechnický rozvoj. Rychlá aplikace nových technických poznatků našich vlastních i zahraničních ve výrobní praxi si přímo vynucuje osobní odpovědnost ředitelů všech stupňů za zvyšování technické úrovně výroby. Stejně tak považuje vláda za nezbytné, aby při neztenčené intenzitě prací na hlavních úkolech plánu vědy a techniky výzkumní pracovníci předkládali nejen návrhy a náměty na zlepšování technologií, ale aby se zúčastnili realizace svých poznatků přímo ve výrobě.

Úkoly průmyslu paliv a energie jsou podřízeny v prvé řadě komplexnímu zabezpečení rozvoje palivoenergetické základny, to znamená těžby uhlí ve všech revírech, především však v podkrušnohorské pánvi a na Ostravsku. Zvýšení zdrojů elektrické energie lze zajistit dobrou údržbou a modernizací stávajících tepelných elektráren, dobře fungující rozvodnou sítí a péčí o dodávky tepla pro obyvatelstvo i průmysl. Důležitým úkolem je dokončení výstavby a zvládnutí provozu na jaderné elektrárně v Dukovanech.

V rozvoji hutní výroby se klade hlavní důraz na kvalitativní stránku rozvoje, na prosazení zásadních změn ve struktuře výroby a na obrat ve zhodnocování kovů a kovového odpadu v celém národním hospodářství.

Klíčové postavení bude mít i nadále strojírenství, jehož produkce by měla být rozhodujícím nositelem růstu produktivity práce a realizace vědeckotechnického pokroku, hlavním producentem deviz a důležitým dodavatelem zboží pro vnitřní trh.

V chemickém a farmaceutickém průmyslu půjde v 7. pětiletce především o zvýšení výrob s vysokým podílem kvalifikované práce a o snížení dovozní závislosti na nesocialistických zemích při prohloubení dělby práce se zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Prvořadým úkolem lehkého průmyslu je, kromě zabezpečení požadavků zahraničního obchodu, též kvalitní zásobování vnitřního trhu ve skladbě a kvalitě odpovídající požadavkům spotřebitelů. V tomto smyslu bude nezbytné obohacovat trh módním a luxusním zbožím při postupném uspokojování poptávky po nedostatkových druzích.

Přednostně se budou rozvíjet obory založené na domácí surovinové základně, především průmysl sklářský, keramický a bižutérie. V souladu s reprodukční schopností lesa bude rozvíjena výroba dřevozpracujícího průmyslu, zejména vyšším využíváním vybudovaných kapacit dřevařských závodů a růstem zpracování dřeva chemickou cestou v celulozopapírenských kombinátech.

Výrobní resorty zvládnou uložené úkoly tím, že vytvoří podmínky pro zrychlení inovačního cyklu jak zkracováním času při řešení výzkumných a vývojových úkolů, tak bezprostřední rychlou realizací ve výrobě. V úzké součinnosti s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a s ministerstvem výstavby a techniky musí hledat realizační zajištění poznatků technického rozvoje při minimalizaci investic.

Soudružky a soudruzi,

vláda věnuje trvalou pozornost zabezpečení výživy národa jako důležité součásti celkové životní úrovně.

Při vypracování zákona jsme vycházeli z toho, že dosavadní vysoká dovozní náročnost, zejména pro zabezpečení rozvoje živočišné výroby, není opakovatelná. Proto navrhujeme rychlejší růst rostlinné produkce, zejména zrnin a objemových krmiv, který povede k postupnému zvýšení celkové soběstačnosti, s ohledem na to, že potraviny se stávají na světových trzích strategickým zbožím a v rukou imperialistických států jsou zneužívány jako prostředek politického vydírání a nátlaku. Zajištění výživy lidu musíme tudíž opřít o domácí produkci. Proto vláda navrhuje rychlejší rozvoj výroby rostlinné před živočišnou jako nutnou podmínku k obnovení dynamiky celé zemědělské výroby.

I pro zemědělství - pro všechny jeho výrobní úseky i řídící články - platí v plné míře požadavek vysoké intenzity. Dosažení stanovených záměrů předpokládá, aby byly široce využívány poznatky vědy a výzkumu v technologii zemědělské výroby. Zdokonalený systém řízení zemědělství a jeho konkrétní aplikace v zemědělských závodech je dobrou základnou pro lepší práci kolektivů a jednotlivců a tím i pro dosažení vyššího přínosu pro společnost.

Pečlivému využívání veškeré zemědělské půdy věnuje vláda zvýšenou pozornost. Na jedné straně zpřísňuje podmínky pro její odnímání, na druhé straně umožňuje efektivní využívání půdy též záhumenkářům, drobným chovatelům a pěstitelům. Žádné zbytečné ztráty tohoto nenahraditelného výrobního prostředku nechce tolerovat. Provádíme taková opatření, aby půda nezbytně odňatá byla nahrazována rekultivacemi a melioracemi.

Zvyšování výnosů v rostlinné výrobě bude zabezpečováno zlepšováním druhové a odrůdové skladby při současném zvyšování technologické kázně. Větší důraz bude nutno klást na prvky biologické povahy jako je šlechtění, správné střídání plodin aj. Mimořádnou pozornost vyžaduje minimalizace ztrát při sklizni a skladování.

Živočišnou výrobu bude možno rozvíjet jen v takovém rozsahu, v jakém se zvýší vlastní krmivové zdroje, včetně využití dnešních odpadů. Zelenou bude mít chov skotu. Při zabezpečování rozvoje živočišné výroby budou ve zvýšené míře uplatňovány faktory neinvestičního charakteru, především využívání potencionální schopnosti zvířat, snižování úhynů, lepší využívání živin, dokonalejší ošetřovatelská péče a zootechnická práce, využívání výsledků plemenářských programů. Při volbě možných technologií budou přednostně uplatňovány postupy energeticky méně náročné.

Ani zemědělská doprava se nevyhne vysokým úsporám pohonných hmot. Nepůjde jen o opatření týkající se provozu traktorů a automobilů a vytápění, ale bude nutno promyslet z hlediska dopravní náročnosti i územní rozložení jednotlivých vnitropodnikových provozů.

Také v potravinářském průmyslu vystupuje jako hlavní kritérium rozvoje hospodárnost. Půjde v prvé řadě o maximální využívání a zhodnocování surovin, vedlejších výrobků, o zabránění zbytečným ztrátám nejen přímo ve výrobě, ale i ve finální spotřebě u obyvatelstva. K tomuto cíli musí být zaměřeny jak inovační programy potravinářských podniků, tak i volby nových technologií.

Na rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu se budou muset více podílet i ostatní odvětví národního hospodářství. Nejdůležitější budou dodávky strojírenského průmyslu, chemie a veterinární farmacie; bez nich by nebylo možno dané úkoly v zemědělství splnit.

Rozvoj agrokomplexu, obsažený v návrhu zákona, je důležitým národohospodářským programem, jehož realizace již probíhá jako významný společenský proces. Toto hledisko musí mít na zřeteli každý jeho účastník při konkrétním rozpracování zákona.

Všechno co platí o intenzívním rozvoji ve výrobní sféře, platí v plné míře i pro oblast národních výborů. Znamená to tedy jejich plnou odpovědnost za maximální úspory a vysoké zhodnocování surovin, materiálů a energie, za vysokou úspornost a racionalizaci procesu investování, za zvyšování kvality a technické úrovně výrobků místního hospodářství, za rychlejší přizpůsobování struktury výroby a služeb požadavkům odběratelů, za zásadní obrat ve využívání základních a oběžných prostředků, za zvyšování exportní výkonnosti, za snižování dopravní náročnosti a spotřeby pohonných hmot, za racionální rozmisťování pracovních sil atp.