FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
III. volební období
96
Zpráva
Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky
a generálního prokurátora Československé socialistické republiky
o stavu socialistické zákonnosti v oblasti občanskoprávních vztahu
Srpen 1980
Závěry XV. sjezdu KSČ znovu potvrdily, že cílem politiky
Komunistické strany Československa je všestranný rozvoj člo-
věka, uspokojování jeho materiálních a kulturních potřeb a cíle-
vědomá podpora všeho, co přispívá k rozvoji osobnosti občana
socialistického státu a socialistického způsobu života.
Mezi. prostředky, které slouží prosazování těchto cílů pat-
ří i právní řád. Obsah, výklad a používání právních předpisů má
kromě jiného vést také k tomu, aby růst hmotné spotřeby, o kte-
rý společnost plánovitě usiluje, nebyl chápán jako samoúčel, ale
jako jeden z prostředků k rozvoji tvořivých schopností lidí.
V oblasti uspokojování hmotných a kulturních potřeb občanů,
jejich osobních a rodinných zájmů plní tuto funkci především ob-
čanské právo, které nejen tyto vztahy reguluje, ale působí i na
společenské a právní vědomí lidí, jejich názory a postoje ke spo-
lečnosti, státu, rodině i spoluobčanům. Občanské právo napomá-
há vytvářet takovou společenskou atmosféru, v níž nemá místo
individualismus, povyšování osobních nebo skupinových zájmů
nad zájmy celospolečenské anebo snaha jednotlivce neoprávněně
od společnosti získat více, než odpovídá socialistickému principu
odměňování podle množství, kvality a společenské důležitosti vy-
konané práce. Občanské právo působí na vědomí lidí také tím, že
je vychovává chápat široká, jednotlivci poskytovaná práva jen v
neoddělitelné souvislosti s plněním povinností.
Prostřednictvím občanského práva se zabezpečují významné
společenské zájmy a životní a sociální jistoty občanů, které zpět-
ně motivují jednání a chování občanů a působí jak na rozvoj vzá-
jemných vztahů mezi lidmi, tak i nepřímo na růst výroby, který
je předpokladem dalšího růstu kvality hmotné spotřeby.
Také rodinné právo plní důležitou společenskou funkci. Jeho
prostřednictvím se usměrňují osobní a rodinné zájmy občanů a
prosazují se zájmy společnosti na vytváření všestranných před-
pokladů zdravého fyzického i psychického vývoje dětí, který je
zárukou, že z mladého pokolení budou vyrůstat pokrokoví a
uvědomělí občané socialistického státu.
- 3 -
Účelem zprávy je poukázat na to, jak se tyto záměry, které vy-
jádru jí konkrétní úpravy občanského a rodinného práva, uskutečňu-
jí ve společenské praxi. Podkladem zprávy jsou poznatky z rozhodo-
vací činnosti soudů a státních notářství a poznatky z občanskosoudní-
ho a všeobecného dozoru prokuratury.
Pro občanskoprávní vztahy je charakteristické rovné postavení
účastníků těchto vztahů, jednota práv a povinností, jejich vzájemná
podmíněnost a požadavek souladu těchto vztahů se zájmy společnosti.
Občané i organizace denně vstupují do občanskoprávních vztahů;
pokud jsou respektována prává. a plněny povinnosti z těchto vztahů;
naprostá většina z nich probíhá bezkonfliktně a není proto nezbytné, '
aby se stala předmětem pozornosti některého ze státních orgánů. Jen
významnější občanskoprávní vztahy, pokud to u nich zákon vyžaduje,
jsou stanoveným způsobem státním orgánem evidovány. Dojde li k
ohrožení práva nebo neoprávněnému zásahu do práva a vzniku kon-
fliktu z občanskoprávního vztahu, vzniká důvod k zahájení občanské-
ho soudního řízení. Návrhem na zahájení řízení se občan neber orga-
nizace domáhají, aby soud rozhodl o splnění povinnosti vyplývající
ze zákona nebo jiného právního předpisu, nebo o splnění povinnosti
ze smlouvy, anebo aby rozhodl, zda tu právní vztah nebo právo je,
popřípadě, aby rozhodl o osobním stavu občana a aby tím narušený,
nebo ohrožený společenský vztah uvedl do souladu s právním řádem.
Návrh na zahájení občanského soudního řízení může podat také pro-
kurátor, má li za to, že to vyžaduje zájem společnosti nebo ochra-
na práv občanů a může ho podat také příslušný národní výbor, vy-
žaduje li to zájem společnosti.
Na činnosti zajištující nerušený výkon práv i povinností z občan-
skoprávních vztahů se kromě státních orgánů /soudů, prokuratury
a národních výborů/ podílejí i jiné orgány; významný úkol připadá
společenským organizacím, zejména Revolučnímu odborovému hnutí,
Socialistickému svazu mládeže a Československému svazu žen a
pokud jde o působení na právní vědomí občanů, i
jednotě právníků
Československé socialistické republiky. Také řada institucí, jako
jsou například manželské a předmanželské poradny, pracovní ko-
- 3 -
lektivy a kolektivy občanů v miste bydliště obdobně svými prostřed-
ky k nerušenému výkonu práv i povinností z občanskoprávních vzta-
hů působí. Společenským organizacím náležejí kromě toho i význam-
ná práva v občanském soudním řízení.
Obsahem této zprávy za období let 1977 - 1979 jsou tedy poz-
natky o stavu aplikace zákonů a jiných předpisů, jejichž obsahem
jsou občanskoprávní vztahy v širším smyslu tohoto pojmu, tedy niko-
li jen vztahy upravené občanským zákoníkem a předpisy vydanými
k jeho provedení, ale i vztahy upravené zákonem o rodině, zákonem
o pěstounské péči, zákonem o sociálním zabezpečení a zákonem
o státním notářství.
1.
Poznatky soudů a prokuratury
a/ Z uplatňování občanského zákoníku /zákona č. 40/1964 Sb. /
Občanský zákoník upravuje společenské vztahy, do nichž vstu-
pují občané a socialistické organizace a občané navzájem při uspo-
kojování hmotných a kulturních potřeb ve
sféře individuální spotře-
by. S cílem zabezpečovat rozvoj osobnosti občana občanský zákoník
upravuje, chrání a zajišťuje i osobní práva, právo na život, zdraví,
občanskou čest, jméno a projevy osobní povahy.
Z věcí upravených občanským zákoníkem projednají soudy roč-
ně okolo 180 000 věcí. Ne každý návrh na zahájení řízení před sou-
dem představuje konflikt mezi účastníky občanskoprávního vztahu.
Kromě věcí, v nichž jde o osobní stav občana /např. o omezení a
zbavení způsobilosti k právním úkonům/, jsou to i typicky dvoustran-
né vztahy, v nichž žalovaný účastník přes svou roli odpůrce uzná-
vá oprávněnost podaného návrhu. Je tomu tak např. ve věcech,
v nichž jde o zrušení práva osobního užívání bytu, který nemůže být
- 4 -
vyklizen, pokud nebude přidělen náhradní byt, o nějž se však může
občan ucházet mimo pořadník žadatelů o byt až po zrušení užívací-
ho práva k bytu soudem.
Stoupající počet občanskoprávních věcí na soudech / ročně asi
o 5 % / je jevem nepříznivým. Svědčí o tom, že se zatím nedaří ve
větší míře řešit rozpory v občanskoprávních vztazích před zaháje-
ním soudního řízení, i když to zákon předpokládá a preferuje.
Svědčí to o nekázni účastníků těchto vztahů ale i o nedostatku
aktivity těch orgánů, organizací a institucí, které mají a mohou na
účastníky občanskoprávních vztahů působit výchovně, a to na pra-
covišti i v místě bydliště. Zákonná úprava počítá především se
součinností společenských organizací a také národních výborů,
které mají podle občanského zákoníku právo předběžně zakázat
zásah do práva nebo uložit, aby závadný stav byl odstraněn. Svých
prostředků k předcházení sporům nevyužívají dostatečně ani soudy.
Určitý počet věcí projednávají soudy v důsledku toho, že vedoucí
pracovníci socialistických organizací někdy nevyužívají své pravo-
moci řešit sami spor mezi organizací a občanem a raději věc učiní
předmětem soudního řízení, ať již v něm organizace vystupuje jako
žalobce nebo jako žalovaný.
Nedostatek působení směřujícího k dobrovolnému dodržování
zákona a jiných právních předpisů občany pramení u společenských
organizací patrně z toho, že práva a povinnosti z občanskoprávních
vztahů se považují za soukromou záležitost občana. Pokud však
tyto organizace nežijí problémy a starostmi svých členů, ani se
o případech neplnění těchto povinností nedoví. U soudů je to tím,
že při množství rozhodovací činnosti a při uplatňovaném požadavku
na zvyšování její kvality se k tomu zatím nedostává sil převážné
části mladších, méně zkušených soudců.
K celkovému počtu věcí projednávaných před soudem lze ještě
uvést, že rozhodnutí o tom, zda občan svůj nárok u soudu uplatní
či nikoliv, záleží především na jeho úvaze, zda se se svým návrhem
na soud obrátí, což znamená, že se v soudním řízení ani nepromí-
tají všechny konflikty a kolize z občanskoprávních vztahů. K
uplat-
-5-
nění nároku před soudem nedojde zpravidla u nároků menší peněži-
té hodnoty. Konečný efekt se tu občanovi zřejmě nejeví být úměrný
úsilí vynaloženému na projednání věci soudem.
S největší urputností hájí své zájmy občané ve věcech vyplýva-
jících z vlastnických práv. Tyto postoje mají také svůj podíl na tom,
že jednání soudu bývá v těchto věcech častěji než v jiných odročo-
váno k provedení nově navrhovaných důkazů. Charakteristický je
takový přístup v některých případech u rozvedených manželů při
vypořádání jejich bezpodílového spoluvlastnictví.
Mnoho sporů se týká vztahů k nemovitostem, které mají pro
uspokojování materiálních potřeb občana mnohý mimořádný význam.
Soudy ročně projednávají 30-35 tisíc sporů, z toho více než
70 % v SSR. Podíl důvodně uplatněných nároků činí zhruba 70 %..
V postojích některých vlastníků se zřetelně projevují zbytky sou-
kromovlastnických přežitků.
V průběhu uplynulých let od účinnosti občanského zákoníku z
r. 1964 se nenaplnil předpoklad, že nebude docházet k tzv. soused-
ským sporům. Anticipace společenského vývoje se v přípravě ob-
čanského zákoníku v r. 1963 projevila tak, že úprava práv a po-
vinností vlastníků sousedících nemovitostí nebyla do občanského
zákoníku pojata. I když mnohé tzv. sousedské spory při větší akti-
vitě národních výborů nebo jiných společenských síl by bylo mož-
né vyřešit mimosoudně, nemohou soudy rozhodnutí odmítnout. Po-
máhají si přitom základními články, které nejsou určeny k přímé
aplikaci. Proto se v připravované novele občanského zákoníku po-
čítá s pozitivní úpravou tzv. sousedských práv.
Při projednávání věcí týkajících se vlastnického práva je dosta-
tek příležitostí k tomu, aby soud formoval myšlení lidí, jejich ná-
zory a postoje; ne vždy se však této možnosti využívá. I tyto poz-
natky prokazují naléhavost a životnost závěrů 15. zasedání ÚV
KSČ o nutnosti spojovat výchovné působení na občany a každoden-
ní činností soudů.
Jedním z významných prostředků uspokojování hmotných potřeb
občanů jsou služby poskytované socialistickými organizacemi.
- 6 -
Jejich zdokonalování označil XV. sjezd KSČ za významný politický
úkol; konstatoval zejména rostoucí význam služeb v uspokojování
osobní spotřeby občanů. Přes rozvoj služeb po XIV. a XV. sjezdu
KSČ i přes některé nedostatky, které tento rozvoj provázejí, ne-
promítají se spory ze služeb v rozhodovací činnosti soudů význam-
něji. Na straně občana je důvodem k zahájení sporu zpravidla ne-
spokojenost s kvalitou provedené služby. Nelze nevidět, že je to
také tím, že občané v případech, kde by se jednalo o spor o men-
ší částky, pravděpodobně upouštějí od soudního uplatnění svého
práva.
Pro vady věci koupené v obchodě, při zhotovení věci na za-
kázku a při nekvalitní opravě a úpravě věci projednávaly soudy.
za celé období 1977 - 1979 celkem jen o něco více než tisíc věcí.
K soudu se dostávají tyto spory v případech složitějšího skutko-
vého a právního posouzení, zatímco ve věcech malé hodnoty obča-
né zřejmě od uplatnění svých nároků upouštějí.
Z celkového poctu sporů ze služeb /pojem služby v občanském
zákoníku se nekryje zcela s tímto pojmem v ekonomickém slova
smyslu a zahrnuje i prodej v obchodě, služby peněžních ústavů,
pojišťoven, advokátních poraden, přepravních organizací, ubyto-
vacích zařízení apod. /, jichž je ročně téměř 35 000, je např.
ročně žalováno pro neplacení ceny služby /i půjčky/ téměř 30 000
občanů /z toho v SSR více než 1/3/. Počet nároků uplatněných
organizacemi pro nezaplacení půjčovného je také vysoký; v ČSR
se pohybuje mezi 9 - 12 tisíci ročně, zatím co naopak v SSR je
tento počet velmi nízký, ročně okolo 30 případů.
Poznatky z projednávání a rozhodování sporů ze služeb uka-
zují, že pokud jsou žalobci socialistické organizace, žalují o to,
aby se domohly zaplacení ceny služby, když dlužník dobrovolně
svůj závazek neplní. Příčiny převážné většiny sporů- ze služeb
jsou tedy na straně občanů; spočívají v nedostatku disciplíny
občanů při plnění převzatých závazků.
Zaviněné neplnění dobrovolně na sebe převzatých závazků
by ovšem bylo vhodnou příležitostí k projednání věci na pracoviš-
- 7 -
ti nebo v místě bydliště, za účasti kolektivu spolupracovníků nebo
spoluobčanů. Nevyužívá se však tohoto prostředni výchovného pů-
sobení na širší okruh občanů, a to zřejmě také pro větší náročnost
u příprav takového projednání věci, ale také s ohledem na zkuše-
nost z jiných případů, v nichž se projevovala neochota vedoucích,
pracovníků závodů a podniků a malá aktivita i společenských orga-
nizací.
Skutkově i právně složitou problematiku rozhodování soudů.
tvoří spory o náhradu škody. Významnou skupinu z nich předsta-
vují případy škod způsobených trestným činem a dále také případy
škod z provozu silničních motorových vozidel. Škody z trestných
činů pocházejí především z trestně postižených případů rozkrá-
dání majetku v socialistickém vlastnictví, u nichž je pak sporná
zpravidla pouze výše škody. U škod z dopravních nehod složitými
právními otázkami jsou odpovědnost provozovatelů dopravních
prostředků a spoluzavinění poškozených a u škod na zdraví i výše
škody, jejíž zjištění se zpravidla neobejde bez znaleckého doka-
zování.
Počet soudem projednávaných případů náhrad škod je poměr-
ně značný, a to ročně okolo 13 000 případů. Pozoruhodný je rela-
tivně větší počet věcí projednaných v SSR než v ČSR.
V celé ČSSR tvoří v hodnoceném období nejpočetnější skupi-
nu věci z náhrady škody způsobené trestným činem a přečinem
/okolo 3 500 případů/ a na druhém místě jsou věci z náhrady ško-
dy v dopravě. /okolo 2 800 případů/. Zbytek tvoří případy z jiných
druhů odpovědnosti za škodu.
Orgány prokuratury usilují zejména o prosazení povinnosti
socialistických organizací uplatňovat důsledně nároky na náhradu
jim způsobených škod. Aby dosáhly restituce škod způsobených
so-
cialistickým organizacím, upozorňují příslušné socialistické orga-
nizace na povinnost vymáhat způsobenou škodu vstupem db soudní-
ho řízení o těchto žalobách o náhradu škody, případně samy náro-
ky organizací před soudem uplatňují.
- 8 -
Zvýšený zájem společnosti se soustřeďuje na právní vztahy
z odpovědnosti za neoprávněný majetkový prospěch. Náležejí sem
případy neoprávněného majetkového prospěchu z nepoctivých
zdrojů a dále početná skupina případů, v nichž došlo k neplatnos-
ti nebo ke zrušení smlouvy a je nutno provést vzájemné vypořádání
mezi účastníky takové smlouvy. Počet těchto případů v období
1977 - 1979 převyšoval 4 000 věcí ročně.
Závažnou skupinu tvoří případy neoprávněného majetkového
prospěchu získávaného na základě smluv uzavřených účastníky
nebo alespoň jedním z nich s úmyslem porušit zákon.
Existence těchto smluv je nejčastěji zjišťována orgány pro-
kuratury v souvislosti s projednáváním trestních věcí. Získané
poznatky jsou podkladem pro podání návrhu prokurátora podle
ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku na připadnutí
plnění z těchto smluv státu. Jejich počet vzrůstá. Lze také dů-
vodně předpokládat,
že smluvní sféra je poznamenána takovými
smlouvami ještě daleko častěji, než lze dokumentovat jen z podá-
vaných návrhů / např. při smlouvách o převodech nemovitostí,
při nichž si účastníci vyplatí více, než kolik činí v písemné
smlouvě uvedená cena podle cenových předpisů /. Hodnota plně-
ní z uvedených smluv, připadlého na návrh prokurátora státu,
činí cca jeden milion Kčs ročně.
Stálý výskyt takových smluv, k jejichž skutkovým podsta-
tám nejčastěji patří nedovolená podnikatelská činnost, převody
vlastnictví ke kradeným věcem, doprava prováděná dopravními
prostředky a výkon práce prováděný mechanismy socialistic-
kých organizací bez jejich souhlasu, prodej pašovaného zboží,
úplatky apod., svědčí o přežívání některých nezdravých a spo-
lečensky škodlivých snah obohacovat se na úkor společnosti.
Neoprávněný majetkový prospěch nabyly z nepoctivých
zdrojů postihuje právní řád ustanoveními práva trestního, ob-
čanského, správního a finančního. Účinnost postihu zmíněného
společensky nežádoucího škodlivého jevu mohla by se výrazně
- 9-
zvýšit intenzivnějším, soustředěným a vzájemně koordinovaným
postupem státních a hospodářských orgánů a společenských orga-
nizací při omezování, a odstraňování podmínek, které plodí ne-
poctivé zdroje příjmů. Kromě případů, v nichž nabytí takového
majetkového prospěchu nebo příjmů vyjde najevo v souvislosti s.
rozhodováním některé konkrétní trestní nebo občanskoprávní vě-
či, jsou soudy při vyvozování důsledků z těchto skutečností pře-
vážně odkázány na iniciativu ostatních státních a společenských
orgánů a organizací; v občanském soudním řízení mohou takový
neoprávněný majetkový prospěch postihnout jedině na návrh
/žalobu/ příslušného orgánu nebo organizace. Účinnější postih
je tedy podmíněn tím, že příslušné orgány a organizace povedou
boj proti nepoctivému nabývání majetku důsledně, koordinovaně
a iniciativně všemi prostředky, ze jména, však vytvářením předpo-
kladů, které by znemožňovaly nebo alespoň ztěžovaly jednání,
jímž by bylo možno nabýt majetek anebo majetkový prospěch ne-
poctivě.
Rozhodování o náhradě škody, zejména škody způsobené so-
cialistickým organizacím, a rozhodování o neoprávněném má jet-
kovem prospěchu nutno hodnotit v návaznosti na obsah jednání
14. zasedání ÚV KSČ a na stav ochrany ekonomiky, který není
dosud na uspokojivé úrovni. Využívání všech prostředků k rychlé
a co nejvyšší návratnosti škod a k odnětí neoprávněného majetko-
vého prospěchu, zejména z nepoctivých zdrojů, jakož i odhalová-
ní a signalizace příčin vzniku těchto nežádoucích jevů je společ-
ným úkolem nejen státních orgánů, ale i hospodářských a spole-
čenských organizací, které mají bezprostřední poznatky o jejich
vzniku. Právě na tomto úseku nemohou být soudy a prokuratury
výlučnými garanty socialistické zákonnosti. Požadavek XIV. a
XV. sjezdu KSČ, aby se péče o dodržování socialistické zákon-
nosti stala vnitřní potřebou všech orgánů, institucí a občanů, je
tedy nanejvýš aktuální a je součástí všech opatření k rozvoji a
ochraně čs. ekonomiky i ve smyslu výsledků 14. zasedání ÚV
KSČ.
- 10 -
V rozhodováni soudů v bytových věcech má svůj odraz i
dosud neuspokojivá situace ve stavu a úrovni bydlení. Promí-
ta se v ní nutnost přísně dbát zejména toho, aby právo výluč-
né dispozice s bytovým fondem, svěřené národním výborům,
nebylo obcházeno protiprávním jednáním občanů a aby byl byt
užíván v souladu s jeho určením / byty trvale určené pro uby-
tování pracovníků organizace /, dále, aby byl užíván v soula-
du s pravidly socialistického soužití a aby občan nemohl sou-
časně užívat dva byty. Tento požadavek soudy realizují. Je-
jich rozhodnutí nemůže ovlivnit stav bytového fondu, když
kromě případů rozhodování o bytech obývaných protiprávně
a o užívání dvojího bytu je uvolnění bytu podmíněno přiděle-
ním náhradního bytu nebo náhradního ubytování. Rozhodová-
ní o zrušení práva společného užívání bytu manžely po rozvo-
du manželství má za následek, že se z dosavadních společných
uživatelů jeden z manželů stává výlučným uživatelem a druhý
se z bytu vystěhuje po přidělení náhradního bytu nebo náhrad-
ního ubytování o
rozvodovost má tedy své negativní dopady i
ve zvyšování potřeb bydlení.
V roce 1977 bylo projednáno přes 26 000 bytových věcí,
v roce 1978 přes 29 000 věcí a v roce 1979 již přes 33 000
věcí. Je tu tedy zřejmá stoupající tendence a také to, že po-
čet věcí projednávaných v ČSR je podstatně vyšší než v
SSR / v SSR ročně 4 a půl až 6 tisíc /.
Poměrně značný počet věcí připadá na případy, kdy se
organizace domáhá zrušení prává užívat byt, který byl určen
trvale pro ubytování pracovníka organizace, jestliže dosavad-
ní uživatel přestal pro ni pracovat a organizace naléhavě potře-
buje byt pro svého pracovníka / okolo 4 000 případů v ČSSR
ročně, z toho více než 3 000 v ČSR /. Zpravidla ve všech pří-
padech, v nichž jsou splněny zákonné předpoklady zrušení
užívacího práva k bytu, soudy návrhům vyhovují.
-11-
Charakter bytů trvale určených pro ubytování pracovníků
organizace soudy nepřiznávají tzv. stabilizačním družstevním
bytům. Takový byt neztrácí charakter družstevního bytu a prá-
vo osobního užívání k němu zaniká jen způsobem uvedeným v
stanovách bytového družstva /§ 44 odst. 1/.
V poměrně malém počtu případů dochází k zrušení práva
užívat byt pro hrubé porušení zásad socialistického soužití ne-
bo pro porušení povinností ze strany uživatele bytu /pouze oko-
lo osmi set případů ročně v ČSSR, z toho více než dvě stě v
SSR/, které spočívá převážně v neplacení úhrady za užívání
bytu. Ustanovení § 184 písm. b/ občanského zákoníku umožňuje
zrušit užívací právo k bytu i pro hrubé porušení zásad socia-
listického soužití nebo pro porušení povinnosti uživatele bytu
spočívající v chování vůči spoluobčanům nebo ve vztahu k majet-
ku /bytu/ v socialistickém vlastnictví. Častějším použitím toho-
to právního prostředku je možno vést občany k úctě k spoluob-
čanům a ke společnému majetku; to by mohlo pozitivně ovlivnit
soužití v domech a patrně vést i ke snížení nákladů na údržbu
domů. Tato příležitost k výchovnému působení ze strany národ-
ních výborů a podniků bytového hospodářství zůstává však téměř
nevyužita.
Pouze v malém počtu případů dochází k rozhodnutí o zruše-
ní práva užívat byt, má-li uživatel dva byty. Bylo tomu tak celo-
státně v letech 1977 - 1979 v 842 případech.
Nejpočetnější skupinu rozhodování v bytových věcech tvoří pří-
pady, v nichž nejde o zrušení práva užívat byt, ale o žaloby na
vyklizení bytu, k němuž uživatel bytu nemá zákonný důvod jej
užívat. Těchto případů bylo v ČSSR v roce 1977 přes šest tisíc,
v roce 1978 přes sedm tisíc a v roce 1979 přes osm tisíc.
Ke sporům v tzv. bytových věcech dochází i proto, že podni-
ky bytového hospodářství neplní vždy řádně a včas své povinnosti
vůči uživatelům bytu /provádění oprav a odstraňování závad v by-
tech, nedostatky. v dodávce tepla a teplé vody apod. / a neuznáva-
jí včas oprávněné požadavky uživatelů bytů.
-12-
V porovnání s jinými případy jsou v bytových věcech možnos-
ti soudů působit na účastníky řízení k tomu, aby záležitost vyře-
šili bez soudního rozhodnutí značně omezeny objektivním stavem
v počtu náhradních bytů, popřípadě v počtu možností náhradního
ubytování, které jsou k dispozici. V mnohých soudem projedná-
váných případech nejde ani o skutečný spor, který by vyplýval
z neochoty účastníka byt vykliditi' důvodem soudního sporu je
nedostatek náhradního bytu, který žalovaný může po právu získat
jen tehdy, stanoví-li soud povinnost byt vyklidit po přidělení
náhradního bytu nebo poskytnutí náhradního ubytování.
Poznatky prokuratury sice svědčí o tom, že se zlepšuje
dodržování právních předpisů při hospodaření s byty v činnos-
ti národních výborů, bytových družstev nebo jiných organizací
hospodařících s byty, ale také o tom, že dosud jsou i závažné
nedostatky jako např. neúplné vedení místních seznamů ucha-
zečů o byt a seznamu nově vystavěných, zřízených a uvolněných
bytů nebo sestavování nereálných pořadníků, v nichž počet ucha-
zečů o byt značně převyšuje počet bytů, které lze v daném obdo-
bí přidělit. Dosud se také nepodařilo uspořádat všude evidenci
uchazečů o byt tak, aby na prvních místech byli evidováni ucha-
zeči s nejnaléhavější potřebou. U mnohých národních výborů se;
projevuje nepoměr mezi počtem bytů přidělených podle pořadní-
ku a počtem přidělených mimo pořadník. Rovněž do přidělování
náhradních bytů se dosud nepodařilo vnést potřebnou systematič-
nost a respektování zájmů nejnaléhavějších uchazečů o byt; V
některých případech jsou přidělovány náhradní byty, aniž před-
cházelo zrušení práva užívání bytu, zaměňuje se také přídělová-
ní náhradního bytu s přidělováním bytu podle pořadníku, zejména
u bytů zdravotně závadných.
Také při schvalování dohod o výměně bytu se vyskytují ne-
dostatky. Národní výbory někdy neúplně zjišťují skutkový stav
a v důsledku toho jsou schvalovány i takové výměny, po jejichž
uskutečnění pak občan užívá byt nadměrný.
-13 -
b/ Z aplikace některých ustanovení zákona o rodině
/zákona č. 94/1963 Sb. / a zákona o pěstounské
péči /zákona č. 50/1973 Sb. /
Zákon o rodině vyjadřuje svou právní úpravou zásady so-
cialistické morálky ve vztazích mezi manžely a mezi rodiči a
dětmi. Největší pozornost věnuje rodině jako významné spole-
čenské, ekonomické a právní instituci. Rodina vytváří nejpříz-
nivější prostředí pro výchovu dětí, má rozhodující vliv na
vytváření a pořadí hodnot, které dítě při dospívání přijímá
za své; proto je na rodinu soustředěn zájem společností a pro-
to je na ni pamatováno celým systémem ekonomických a spole-
čenských opatření.
I pozitivní předpoklady k rozvoji socialistické rodiny, ji-
miž jsou soulad mezi zájmy společnosti a rodiny, zaměstnanost
žen, růst jejich vzdělanosti, kvalifikace a kulturní úroveň,
mohou vést k rozporům, nejsou-li provázeny zároveň opatře-
ními ve výchově lidí, ve formování vědomí člověka. V tomto
směru jsou rezervy v činnosti nejen soudů, ale i jiných stát-
ních orgánů a společenských organizací. Poukázalo na ně i
nedávné 15. zasedání ÚV KSČ.
Jedním z projevů takových rozporů je rozvodovost a
vzrůst počtu neúplných rodin. V období 1970 - 1979 se počet
rozvodů zvyšoval rychleji v SSR. V České socialistické re-
publice bylo v roce 1970 rozvedených 21 516 manželství a v
roce 1979 26 189, zatímco ve Slovenské socialistické republi-
ce bylo v roce 1970 rozvedeno 3 420 manželství a v roce 1979
už 6 052 manželství.
Podání návrhu na rozvod manželství je již vyvrcholením
dlouhodobého vlivu nejrůznějších příčin, které vyvolaly naru-
šení vztahů mezi manžely. Proto i přes úsilí soudů pokusit se
ještě i v tomto stadiu o smíření manželů na základě konkrétních
doporučení, která by vedla k odstranění nebo alespoň k potla-