- 13 -
diplomatickými misemi a ostatními konzulárními úřady vysílají-
cího státu, ať jsou kdekoli, může konzulární úřad používat
vdech vhodných spojovacích prostředků, včetně diplomatických
kurýrů, diplomatických nebo konzulárních zavazadel a kódovaných
nebo šifrovaných zpráv.
2. Při použití veřejných spojovacích prostředků budou pla-
tit pro konzulární úřad stejné podmínky jako pro diplomatickou
misi.
3. Úřední korespondence konzulárního Úřadu je nedotknutel-
ná.
4. Konzulární zavazadlo nesmí být otevřeno ani zadrženo.
Jestliže však příslušné orgány přijímajícího státu mají vážné
důvody se domnívat, Že zavazadlo obsahuje něco jiného než úřed-
ní korespondenci nebo dokumenty nebo předměty určené výlučně
k úřednímu použití, mohou žádat, aby zavazadlo bylo otevřeno
v jejich přítomnosti odpovědným zástupcem vysílajícího státu.
Jestliže orgány vysílajícího státu takovou žádost odmítnou, bude
zavazadlo vráceno na místo, odkud pochází.
5. Konzulární zavazadlo může být svěřeno kapitánu lodi
nebo civilního letadla, které mají přistát na povoleném vstupním
místě. Kapitán musí být vybaven úřední listinou označující počet
zásilek tvořících konzulární zavazadlo, nebude však považován
za konzulárního kurýra. Po projednání s příslušnými místními or-
gány může konzulární úřad pověřit některého ze svých členů, aby
převzal uvedené zavazadlo přímo a volně od kapitána lodi nebo
letadla nebo mu je předal.
Článek 29
S výhradou právních předpisů přijímajícího státu o oblastech,
do nichž je přístup zakázán nebo upraven z důvodů státní bezpeč-
nosti, konzulární úředník nebo konzulární zaměstnanec, jakož
i
jeho rodinní příslušníci mohou svobodně cestovat po konzulárním
obvodu. Ustanovení tohoto článku se nedotýká náležitostí stano-
vených pro udělování víz nebo jiných cestovních dokladů podle
právních předpisů přijímajícího státu.
- 14 -
Článek 30
1. Bez újmy na svých výsadách a imunitách mají všechny
osoby požívající těchto výsad a imunit dbát zákonů a předpisů
přijímajícího státu, včetně dopravních předpisů a předpisů o po-
jištění motorových vozidel; jsou rovněž povinny nevměšovat se
do vnitřních věcí tohoto státu.
2. Konzulární místnosti nebudou používány způsobem, který
by byl v rozporu s výkonem konzulárních funkcí.
HLAVA IV
Konzulární pravomoc a konzulární funkce
Článek 31
1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v konzulárním
obvodu v souladu s právními předpisy přijímajícího státu funkce
uvedené v táto úmluvě.
2. Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího stá-
tu vykonávat konzulární funkce i mimo konzulární obvod.
Článek 32
Konzulární úředníci jsou oprávněni:
a/ chránit práva a zájmy vysílajícího státu a jeho občanů, včetně
právnických osob, v přijímajícím státě;
b/ podporovat rozvoj obchodních, hospodářských a vědeckých styků
mezi vysokými smluvními stranami a rozvíjet mezi nimi přátel-
ská styky;
c/ zjišťovat všemi zákonnými prostředky stav a vývoj obchodního,
hospodářského, kulturního a vědeckého života přijímajícího
statui podávat o nich zprávy vládě vysílajícího státu a posky-
tovat informace zúčastněným osobám.
Článek 33
Konzulární úředníci se mohou při výkonu svých funkcí obra-
cet na:
- 15 -
a/ příslušné místní orgány svého konzulárního obvodu;
b/ příslušné ústřední orgány přijímajícího státu.
Článek 34
1. V souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu má
konzulární úředník právo zastupovat nebo činit opatření k zajiš-
tění vhodného zastoupení občanů vysílajícího státu před soudy a
jinými orgány přijímajícího státu v případech, kdy pro nepřítom-
nost nebo z jiných důvodů nejsou s to hájit včas sirá práva
a zájmy. Totéž platí i pro právnické osoby vysílajícího státu.
2. Zastupování podle odstavce 1 tohoto článku končí, jakmile
zastupované osoby jmenují svého zmocněnce nebo si samy zajistí
ochranu svých práv a zájmů.
3. Jestliže konzulární úředník zastupuje osoby podle od-
stavce 1 tohoto článku, podléhá při výkonu této funkce zákono-
dárství přijímajícího státu a jurisdikci jeho soudních a správních
orgánů za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako občan tohoto
státu.
Článek 35
1. Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právními
předpisy vysílajícího státu vydávat, prodlužovat, měnit, rušit,
odnímat a zadržovat cestovní doklady občanů vysílajícího státu.
2. Je oprávněn vydávat a rušit příslušná víza osobám, které
si přejí cestovat do vysílajícího státu.
Článek 36
1. V rozsahu stanoveném zákonodárstvím vysílajícího státu
je konzulární úředník oprávněni
a/ přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství
občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady,
b/ pořizovat rodné a úmrtní listy občanů vysílajícího státu a
pořizovat kopie těchto dokladů*
- 16 -
c/ uzavírat manželství a vydávat o tom příslušné doklady za před-
pokladu, že oba snoubenci jsou občany vysílajícího státu,
a s výhradou, že o tom zpraví příslušné orgány přijímajícího
státu, vyžaduje-li to jeho zákonodárství;
d/ zapisovat nebo registrovat zrušení manželství podle zákonodár-
ství vysílajícího státu;
e/ přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů občanu vysí-
lajícího státu.
2. Tato ustanovení nezbavují osoby, jichž se to týká, povin-
nosti podat hlazení předepsaná zákonodárstvím přijímajícího státu.
3. Příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodlené
a bezplatné zasílat konzulárnímu úřadu opisy a výpisy z matričních
listin týkajících se občanů vysílajícího státu a vyžadovaných
k administrativním účelům.
Článek 37
Konzulární úředník je oprávněn:
a/ přijímat prohlášení občanů vysílajícího státu a osvědčovat je,
b/ sepisovat, osvědčovat a převzít do úschovy závěti a jiné listi-
ny a prohlášení občanů vysílajícího státu,
c/ osvědčovat nebo ověřovat podpisy občanů vysílajícího státu,
d/ překládat a ověřovat veškeré listiny a dokumenty vydané úřady
vysílajícího nebo přijímajícího státu a osvědčovat překlady,
opisy a výpisy z těchto dokumentů.
Článek 38
Konzulární úředníci jsou oprávněni provádět na konzulárním
úřadě, ve svém bytě, v bytě některého ze spoluobčanů a na lodi
nebo v letadle vysílajícího státu tyto úkony:
a/ sepisování a ověřování pravosti listin a smluv, jež chtějí
občané vysílajícího státu uzavřít, pokud tyto listiny a smlouvy
nejsou v rozporu se zákonodárstvím přijímajícího státu a netýkají
se zřízení nebo převodu práv k nemovitostem nacházejícím se v tomto
státě,
- 17 -
b/ sepisování listin a smluv a ověřování jejich pravosti
bez zřetele k státní příslušnosti smluvních stran, pokud se tyto
listiny a smlouvy vztahují pouze na majetek nebo práva existují-
cí ve vysílajícím státě nebo se týkají záležitostí, jež se mají
realizovat v tomto státě za podmínky, že tyto listiny a smlouvy
nejsou v rozporu se zákonodárstvím přijímajícího státu.
Článek 39
Konzulární úředníci jsou oprávněni přijímat od občanů vysí-
lajícího státu do úschovy listiny, peníze, cenné předměty a jiný
majetek jim náležející.
Tyto listiny, peníze, cenné předměty a majetek mohou být
vyvezeny z přijímajícího státu pouze v souladu s jeho zákonodár-
stvím.
Článek 40
Listiny a dokumenty uvedené v článcích 37 a 38 mají v přijí-
majícím státě stejnou platnost a průkazní moc jako dokumenty ově-
řené nebo potvrzené soudními orgány nebo jinými příslušnými orgá-
ny tohoto státu.
Článek 41
Přijímající stát musí přijmout bez ověření podpisy konzu-
lárních úředníků na listinách, které konzulární úředníci vydávají
nebo jimiž potvrzují shodnost opisů s originálem vydaným přísluš-
ným orgánem, jestliže tyto listiny budou opatřeny otiskem úřední-
ho razítka a z obsahu listin bude možno posoudit jejich auten-
tičnost.
Článek 42
Konzulární úředníci jsou oprávněni doručovat soudní a mimo-
soudní písemnosti a vyřizovat soudní dožádání podle platných mezi-
národních dohod, nebo pokud takové dohody neexistují, jiným způso-
bem, který je v souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu.
- 18 -
Článek 43
1. O úmrtí občana vysílajícího státu na území přijímajícího
státu uvědomí příslušní orgán tohoto státu neprodleně konzulární
úřad.
2. Obdobně se postupuje, jestliže dědic, jiný oprávněný
účastník nebo odkazovník, jemuž má připadnout dědictví projedná-
vané na tišemi přijímajícího státu, je příslušníkem vysílajícího
státu, nesídlí však na tišemi přijímajícího státu a není zákonně
zastupován.
3. a/ Konzulární úřad vysílajícího státu může požádat pří-
slušný orgán přijímajícího státu o bezodkladná opatření nezbytná
k zajištění a správě dědictví zanechaného v tomto státě zesnulým
občanem vysílajícího státu a zpravit ho o případných opatřeních,
která již byla učiněna;
b/ při zajišťování opatření uvedených pod písmenem a/
může konzulární úřad poskytnout svou pomoc přímo nebo prostřed-
nictvím svého zástupce.
4. Jestliže po splnění formalit spojených s pozůstalostí
v přijímajícím státě případné movité dědictví nebo výtěžek z pro-
deje movitostí nebo nemovitostí dědici, oprávněnému účastníku
nebo odkazovníku, kteří jsou občany vysílajícího státu a kteří
nesídlí v přijímajícím státě a nejmenovali svého zmocněnce, bude
tento majetek nebo výtěžek z jejich prodeje předán konzulárnímu
tirádu vysílajícího státu za podmínky, že:
a/ byla prokázána způsobilost dědiců, oprávněných účastníků nebo
odkazovníků,
b/ příslušná orgány přijímajícího státu dají tam, kde to přichá-
zí v úvahu, souhlas s předáním dědictví nebo výtěžku z jeho
prodeje:
c/ veškeré dědické dluhy ohlášené ve lhůtě předepsané zákony při-
jímajícího státu jsou zaplaceny nebo zajištěny:
d/ poplatky z dědictví jsou zaplaceny nebo zajištěny.
- 19 -
5. Jestliže občan vysílajícího státu, který není trvale
usídlen v přijímajícím státě, náhle zemře během cesty na území
tohoto státu, budou věci, peněžní částky a cennosti, které měl
s sebou a které nebyly vyžádány přítomným dědicem, prozatímně
předány do úschovy konzulárnímu úřadu vysílajícího státu
bez dalších formalit, přičemž se pro správní nebo soudní orgány
vyhrazuje v zájmu příslušného řízení právo na převzetí těchto
věcí.
Konzulární úřad musí tyto osobní svršky a peněžní částky
předat kterémukoli orgánu přijímajícího státu pověřenému jejich
správou nebo likvidací. Konzulární úřad musí dbát zákonodárství
přijímajícího státu o vývozu svršků a převodu peněžních částek.
6. Ve věcech dědických platí rovněž ustanovení článku 34
této úmluvy.
Článek 44
1. Jakmile se úřady přijímajícího státu dovědí o případech,
kdy je třeba ustanovit poručníka nebo opatrovníka pro občana vy-
sílajícího státu, písemně to oznámí příslušnému konzulárnímu
úřadu.
2. Ustanovení článku 34 této úmluvy platí i pro ochranu a
obranu práv a zájmů mladistvých nebo jiných osob, které nemají
plnou způsobilost k právním úkonům.
3. Konzulární úředníci mohou zasáhnout u příslušných orgánů
přijímajícího státu při jmenování poručníků nebo opatrovníků ze-
jména podáním návrhů na kandidáty pro výkon těchto funkcí
za předpokladu, že je k tomu opravňuje zákonodárství přijímající-
ho státu.
4. V případě, kdy není zajištěna správa majetku nezletilých
nebo jiných osob nemajících plnou způsobilost k právním úkonům,
může se konzulární úředník postarat o jmenování správce tohoto
majetku nebo požádat příslušné orgány přijímajícího státu o pro-
vedení příslušných opatření.
- 20 -
Článek 45
Konzulární úředník může v souladu m právními předpisy vysí-
lajícího státu převzít péči nad nezletilým občanem tohoto státu,
který žije na území přijímajícího státu, uznáváni li tento stát
takovouto pravomoc.
Článek 46
1. Za účelem usnadnění výkonu konzulárních funkcí týkají-
cích se občanů vysílajícího
státu
a/ konzulární úředníci mají volnost spojení s občany vysílající-
ho státu a přístupu k nim. Občané vysílajícího státu mají
stejnou volnost spojení a přístupu ke konzulárním úředníkům
b/ příslušné orgány přijímajícího státu musí bez prodlení, nej-
později vsak do 3 dnů, informovat konzulární úřad vysílající-
ho státu o případech, kdy v jeho konzulárním obvodě je občan
vysílajícího státu vzat do vazby nebo kdy je jeho osobní
svo-
boda jakoukoli jinou formou omezena. Každá zpráva určená kon-
zulárnímu úřadů osobou, která je vzata do vazby nebo jejíž
osobní svoboda je jinak omezena, musí být těmito orgány rovněž
doručena nejpozději do 5 dnů.
Tyto orgány musí bez prodlení Informovat osobu, které se
to týká, o jejích právech, která má podle tohoto pododstavce
c/ konzulární úředníci mají právo tohoto občana navštěvovat, ho-
vořit a dopisovat si s ním a zajistit jeho právní zastoupení.
Výkon těchto práv nemůže být odložen na dobu delší 8 dnů,
počínaje vzetím do vazby nebo omezením jeho osobní svobody;
požádá-li však konzulární úředník o návštěvu občana po uplynu-
tí 6 dnů od začátku zbavení nebo omezení osobní svobody tohoto
občana, musí být návštěva umožněna ve lhůtě 4 dnů od podání
žádosti
d/ jestliže jsou tito občané po odsouzení ve výkonu trestu odně-
tí svobody nebo je-li jejich svoboda omezena, mají konzulární
úředníci právo je několikrát navštívit. Při každé návštěvě
tohoto druhu je nutné umožnit konzulárnímu úředníku rozhovor
s vězněm.
- 21 -
2. Práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku budou vykonává-
na v souladu se zákony a předpisy přijímajícího státu za předpo-
kladu, že tyto zákony a předpisy uvedená práva neruší.
Článek 47
1. Konzulární úředník může ve svém konzulárním obvodu po-
skytnout pomoc námořním lodím majícím příslušnost vysílajícího
státu, které připlouvají do přístavu nebo jiného místa, kde mo-
hou zakotvit nebo se tam již nacházejí. Jakmile je vstup na lodě
povolen, mohou konzulární úředníci vstoupit na palubu těchto
lodí a spojit se s kapitánem, členy posádky a cestujícími, kteří
jsou občany vysílajícího státu.
2. Kapitán nebo kterýkoli člen posádky může svobodně přijít
na konzulární úřad, má-li tento úřad sídlo v přístavu, kde loď
kotví. Není-li konzulární úřad v přístavu, je toto spojení vázá-
no na souhlas příslušného vnitrostátního orgánu.
3. Aniž by tím byla dotčena pravomoc orgánů přijímajícího
státu, mohou konzulární úředníci vyšetřovat všechny nehody,
k nimž došlo v průběhu plavby lodi vysílajícího státu, vyslech-
nout kapitána a každého člena posádky, kontrolovat palubní doku-
menty, přijímat prohlášení o cestě a místě určení, a pokud je
to zákonodárstvím vysílajícího státu povoleno, řešit spory všeho
druhu mezi kapitánem, důstojníky a námořníky, učinit opatření
k přijetí kapitána nebo kteréhokoli člena posádky do nemocniční-
ho léčení nebo k návratu do vlasti, usnadnit příjezd lodi a po-
byt v přístavu.
Při výkonu těchto funkcí mohou konzulární úředníci požádat
orgány přijímajícího státu o pomoc.
4. Orgány přijímajícího státu se nevměšují do událostí
na palubě lodi s výjimkou nepokojů, které by mohly porušit klid
a veřejný pořádek na zemi nebo v přístavu, způsobit újmu na zdra-
ví nebo ohrozit veřejný pořádek, a nepokojů, jichž se zúčastnily
osoby, které nejsou členy posádky.
5. V případě, že by příslušné orgány přijímajícího státu
měly v úmyslu provést prohlídky, vyšetřování nebo donucovací
- 22 -
opatření na palubě lodi vysílajícího státu, jež se nalézá ve vo-
dách přijímajícího státu, vyrozumí před jejich provedením konzu-
lární úřad, aby se provedení mohli zúčastnit konzulární úředníci.
V oznámení učiněném v tomto směru bude uveden přesný termín.
Nezúčastní-li se konzulární úředníci nebo jejich zástupci pod-
niknutých opatření, mohou požádat tyto orgány o předání všech
informací o jejich průběhu.
Ustanovení předchozího pododstavce platí rovněž v případě,
kdy kapitán nebo kterýkoli člen posádky má být vyslýchán orgány
přijímajícího státu.
6. V případě, že jde o neodkladné opatření, nebo je-li vyšet-
řování prováděno na žádost kapitána, muší o tom být konzulární
úředník informován v průběhu vyšetřování, a to co možná nejdříve.
Na požádání bude konzulární úředník v takovém případě rovněž
zpraven o průběhu vyšetřování konaného za jeho nepřítomnosti.
7. Ustanovení odstavců 5 a 6 tohoto článku nemohou být
použita proti orgánům přijímajícího státu tehdy, jde-li o uplat-
nění celních zákonných opatření a předpisů a dalších kontrolních
opatření vztahujících se na zdravotnictví, přístavní policii,
zabezpečení zboží a přístup cizinců.
Článek 48
1. Jestliže loď vysílajícího státu ztroskotá, uvízne nebo
je jinak poškozena v hraničním pásmu přijímajícího státu, podají
o tom příslušné orgány tohoto státu bez prodlení zprávu konzu-
lárnímu úřadu a seznámí ho s učiněnými nebo-zamýšlenými opatře-
ními k záchraně cestujících, lodi a nákladu.
Konzulární úředník může poskytnout veškerou pomoc lodi,
členům posádky a cestujícím a učinit veškerá opatření k zabezpe-
čení nákladu a k opravě lodi. Kůže se rovněž obrátit na orgány
přijímajícího státu se žádostí o taková opatření.
2. Jestliže provozovatel lodi, kapitán nebo jakákoli opráv-
něná osoba není s to, aby učinila nezbytná opatření k udržování
a správě lodi nebo jejího nákladu, může konzulární úředník učinit
- 23 -
jménem provozovatele lodi opatření, která by v tomto směru mohl
učinit provozovatel lodi.
3. Ustanovení odstavce 2 tohoto článku se rovněž vztahují
na jakýkoli předmět, který patří občanu vysílajícího státu
a pochází z nákladu lodi vysílajícího státu nebo třetího státu,
který by byl nalezen na pobřeží nebo v blízkosti pobřeží přijí-
majícího státu nebo dopraven do přístavu konzulárního obvodu.
4. Příslušné orgány přijímajícího státu poskytnou konzulár-
nímu úředníkovi nezbytnou pomoc při všech opatřeních, jež je
třeba učinit při poškození lodi.
5. Loď, která byla poškozena, její náklad a palubní zásoby,
pokud nejsou vykládány k použití nebo spotřebě v přijímajícím
státě, nepodléhají na území přijímajícího státu celním poplatkům.
Článek 49
Konzulární úředníci mohou vykonávat dozorčí a inspekční
funkce stanovené zákonodárstvím vysílajícího státu a týkající se
letadel tohoto státu a jejich posádek. Jsou rovněž oprávněni, po-
skytovat těmto letadlům a posádkám pomoc.
Článek 50
Konzulární úřad může za konzulární úkony vybírat na území
přijímajícího státu poplatky a dávky stanovené zákony a předpisy
vysílajícího státu.
Článek 51
Kromě funkcí stanovených touto úmluvou mohou konzulární
úředníci vykonávat jiné konzulární funkce, které nejsou v rozpo-
ru se zákonodárstvím přijímajícího státu.
-24 -
HLAVA V
Závěrečná ustanovení
Článek 52
1. S výjimkou článku 20 odstavce 4 zaměstnanci konzulárního
úřadu, kteří jsou občany přijímajícího státu nebo jsou v něm
trvale usedlí, a jejich rodinní příslušníci, jakož i rodinní
příslušníci člena konzulárního úřadu, kteří jsou občany přijíma-
jícího státu nebo jsou v něm trvale usedlí, mají výsady a imuni-
ty stanovené v hlavě III této úmluvy pouze v tom rozsahu, v němž
jim je přiznává právní řád přijímajícího státu.
2. Přijímající stát musí vykonávat svoji jurisdikci nad oso-
bami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku takovým způsobem, aby
neodůvodněně neomezoval výkon funkcí konzulárního úřadu.
Článek 53
1. Ustanovení této úmluvy se vztahují, pokud to souvislosti
dovolují, rovněž na výkon konzulárních funkcí uskutečňovaný
diplomatickými misemi.
2. Jména členů diplomatické mise pověřených prací v konzu-
lárním oddělení nebo jinak pověřených výkonem konzulárních funkcí
mise jsou písemně oznamována ministerstvu zahraničních věcí při-
jímajícího státu.
3. Výsady a imunity členů diplomatické mise uvedených v od-
stavci 2 tohoto článku jsou i nadále upravovány pravidly meziná-
rodního práva o diplomatických stycích.
Článek 54
Dnem vstupu této úmluvy v platnost pozbývá platnosti Konzu-
lární úmluva mezi československou socialistickou republikou a
Vietnamskou demokratickou republikou ze dne 14. ledna 1963.
- 25 -
Článek 55
1. Tato úmluva podlaha ratifikaci. Výměna ratifikačních
listin bude provedena v Praze.
2. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátého dne po dni
výměny ratifikačních listin a zůstane v platnosti, pokud ji
jedna z vysokých smluvních stran nevypoví se Šestiměsíční
výpovědní lhůtou. ..
Na důkaz toho smocněnci vysokých smluvních stran tuto
úmluvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.
Dáno v Hanoji dne 14. února 1980 ve dvou vyhotoveních,
každé v jazyce českém a vietnamském, přičemž obě znění mají
stejnou platnost.
z plné moci
presidenta Československé
socialistické republiky
Bohuslav Chňoupek v. r.
z plné moci
presidenta Vietnamské
socialistické republiky
Nguyen Co T h a c h v. r.