32

předpisy a mezinárodními smlouvami. I na tyto
služby se však vztahuje působnost stanovená
v § 22.

Účelem prováděcích předpisů vydaných podle
§ 22 je nejen stanovit postup z hlediska potřeb
při poskytování zahraničně hospodářských služeb,
nýbrž i sladit tento postup se zájmy českosloven-
ského hospodářství v oblasti zahraničně obchodní.
Proto se vyžaduje k vydání těchto předpisů sou-
hlas federálního ministerstva zahraničního obcho-
du. Služby uvedené v § 20 odst. 2 mohou být po-
skytovány jen na základe a v rozsahu stanoveném
v prováděcích předpisech vydaných podle § 22.

K §§ 23 až 28 (Výrobní specializace a výrob-
ní kooperace se zahraničím)

Osnova zákona má nahradit úpravu obsaženou
v zákonu č. 85/1972 Sb. Na rozdíl do tohoto záko-
na se navrhuje v § 23 definovat podrobné výrobní
specializaci a výrobní kooperaci tak, aby byla co
nejpřesněji vymezena jejich pojmová hranice ve
vztahu k ostatním typům zahraničně hospodářské
činností. Z použiti dikce § 23 vyplývá, že výrobní
kooperace se týká opakujícího se procesu výroby
určitých druhů zboží, takže nejde o výrobní ko-
operace např. při filmové nebo televizní kopro-
dukci. Zatímco § 23 vymezuje předmět regulace,
vyplývají z § 24 znaky výrobní specializace a vý-
robní kooperace, účelná z hlediska Českosloven-
ského národního hospodářství. Toto ustanoveni
ukládá povinnost československým právnickým
osobám rozvíjet výrobní specializaci a výrobní ko-
operaci tam zmíněnou, současné však toto ustano-
vení určuje hlediska, jež musí být vzata v úvahu
příslušnými orgány při povolováni výrobní koope-
race a výrobní specializace. Vedle toho však Je
třeba přihlédnout k dalším aspektům uvedeným
v § 26 odst. 4. Poněvadž každá výrobní speciali-
zace a výrobní kooperace má závažné důsledky
l v jiných oblastech než ve výrobe, vyžaduje se
k jejímu povolení souhlas dalších orgánů, které
posoudí účelnost výrobní kooperace z hledisek
spadajících do jejich působnosti. K usnadnění na-
vazováni styků se zahraničím v oblasti výrobní spe-
cializace a výrobní kooperace může vláda zjedno-
dušit povolovací řízení nebo umožnit uzavírání
určitých smluv o výrobní specializaci a výrobní
kooperaci bez povolení.

Z ustanovení §§ 1, 8 a 11 zákona č. 37/1972
Sb., o okresních a krajských zemědělských sprá-
vach vyplývá, že k udělení povolení k uzavření,
změně a zrušení smlouvy o výrobní specializaci
a výrobní kooperaci Jednotnými zemědělskými
družstvy jsou příslušná ministerstva zemědělství
a výživy republik.

K §§ 29 až 32 (Vědeckotechnická spolupráce
se zahraničím)

Pro řízení vědeckotechnické spolupráce chybí
dosud v československém právním řádu zákonná
úprava a je proto účelné, aby připravovaný zákon
tuto mezeru vyplnil. V souladu s § 31 odst. 2 a
§ 32 kompetenčního zákona vykonává určité funk-
ce při organizování této formy zahraničně hospo-
dářské činnosti federální ministerstvo pro technic-
ký a investiční rozvoj. Bezprostřední řízení vě-
deckotechnické spolupráce se zahraničím však
připadá příslušným ústředním orgánům ohledne
podřízených právnických osob. Vzhledem k různo-
rodé podobě vědeckotechnické spolupráce a s tím
souvisejícímu širokému vymezení jejího pojmu jsou
z něho vyloučeny ostatní formy zahraničně hospo-
dářské činnosti (§ 29 odst. 1).

Vzhledem k důležitým hospodářským důsled-
kům, které mohou vyplynout z vědeckotechnické
spolupráce, vyžaduje osnova, aby se vědeckotech-
nická spolupráce mezi československými právnic-
kými osobami a zahraničními osobami prováděla
pouze na základe smlouvy. Toto povolení se vyža-
duje jak pro uzavření smlouvy, na jejímž základe
se má začít vědeckotechnická spolupráce, tak i pro
uzavření smlouvy, kterou se mění předchozí smluv-
ní úprava vědeckotechnické spolupráce. Na rozdíl
od ustanovení § 25 týkajícího se výrobní speciali-
zace a výrobní kooperace, nevyžaduje osnova zá-
kona povolení ke zrušení smlouvy o vědeckotech-
nické spolupráci, neboť důsledky s tím spojené
jsou omezené a neovlivňuji bezprostředné struk-
turu československé výroby. Uskutečňování vědec-
kotechnické spolupráce bez povolení na základe
mezinárodní smlouvy přichází v úvahu zejména
vůči právnickým osobám ze socialistických zemí,
s nimiž Československá socialistická republika
uzavřela řadu mezinárodních smluv o vědeckotech-
nické spolupráci.

K §§ 33 až 36 (Nakládání právy z průmyslo-
vého vlastnictví a výrobně
technickými poznatky ve vzta-
hu k zahraničí)

Obsahem těchto ustanovení je převod práv
k vynálezům, průmyslovým vzorům nebo ochran-
ným známkám, popřípadě poskytnuti výrobně tech-
nických poznatků na základe tzv. smluv o know-
how (§ 33 písm. b).

Osnova zákona vychází ze zásad dosavadní
úpravy obsažené ve směrnicích č. 5/1973 Věstníku
federálního ministerstva zahraničního obchodu ze
dne 24. dubna 1973. Nedotýká se ustanovení § 19
zákona č. 142/1970 Sb., o devízovém hospodářství,
jež vyžaduje k uzavírání licenčních smluv deví-
zové povolení, ani zákona č. 84/1972 Sb., o obje-

---

33

vech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmys-
lových vzorech.

Ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) se uplatní
pouze v případě, kdy smlouva o výrobní kooperaci
nebo výrobní specializaci byla schválena podle
§ 28, tedy včetně udělení souhlasu vyžadovaného
podle odstavce 2 tohoto ustanoveni, a nikoli v pří-
padech, kdy smlouva o výrobní kooperaci nebo vý-
robní specializaci nebude podléhat podle provádě-
cích předpisů vydaných na základě § 36 schválení
nebo souhlasu vyžadovaného v § 26.

K §§ 37 až 39 (Obchodní zastupitelství zahra-
ničních osob)
Ustanovení části III osnovy zákona upravuje
regulaci zřizování a činnosti obchodních zastupi-
telství zahraničních osob, nikoli však jejich účast
na podnikání v Československé socialistické re-
publice. Pro ni platí ustanovení § 20 zákona č. 142/
1970 Sb., o devizovém hospodářství. Osnova zá-
kona upravuje zřizování a činnost těch obchodních
zastupitelství, která nemají právní subjektivitu a
musí tedy tvořit právně součást zahraničního sub-
jektu, který obchodní zastupitelství zřizuje. Zpra-
vidla má tato zahraniční osoba povahu právnické
osoby, nelze však vyloučit možnost, že jde o pod-
nik jednotlivce nebo několika fyzických osob. Pro
zřizováni samostatných právnických osob podle
československého práva platí omezení podle jiných
předpisů, např. u akciových společnosti podle zá-
kona č. 243/1949 Sb. Způsob a rozsah činnosti ob-
chodního zastupitelství určí prováděcí předpisy
vydané podle § 39; jestliže však předmětem čin-
nosti obchodního zastoupení má být zahraničně
hospodářská činnost vyžadující povolení podle ji-
ných ustanovení navrhovaného zákona, nenahra-
zuje je povolení udělené podle § 38.

K §§ 40 až 42 (Zřizování organizačních slo-
žek československých právnic-
kých osob v zahraničí)

Osnova zákona se omezuje pouze na zřizování
organizačních složek bez právní subjektivity (jako
např. servisního nebo informačního střediska),
čímž se doplňuje československý právní řád tak,
že úprava podnikání československých právnic-
kých osob v zahraničí je úplná. Pokud by měla
být rozvíjena hospodářská činnost prostřednictvím
právnické osoby, uplatní se regulace podle § 20
zákona č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství,
ať již jde o právní subjekt zřízený českosloven-
skou právnickou osobou, nebo pouze o účast na
podnikání právního subjektu zřízeného i zahranič-
ními osobami. Povolení podléhá zřízení jakékoli
organizační složky v zahraničí, a to bez ohledu na
obsah hospodářské činnosti. Pokud by předmětem

činnosti měla být zahraničně hospodářská činnost,
vyžaduje osnova zákona povolení předepsané pro
daný druh zahraničně hospodářské činnosti. Povo-
lení ke zřízení organizační složky v zahraničí se
vyžaduje i v případě, kdy předmětem činnosti or-
ganizační složky má být činnost, ke které je čes-
koslovenská právnická osoba oprávněna (např.
zahraničně obchodní činnost u podniků zahranič-
ního obchodu). Řízení činnosti organizační složky
se uskuteční podle příslušných ustanovení osnovy
zákona s přihlédnutím k tomu, do jakého typu
hospodářských styků se zahraničím organizační
složka vstupuje.

K §§ 43 až 51 (Obchodní a průmyslové ko-
mory)

Velmi důležitá úloha při rozvíjení mezinárodní
hospodářské a vědeckotechnické spolupráce při-
padá obchodním a průmyslovým komorám. Pro
rozvoj československých hospodářských styků se
zahraničím má základní význam Československá
obchodní a průmyslová komora, která doposud vy-
víjí činnost na základě vyhlášky ministra zahranič-
ního obchodu č. 103/1960 Sb., jež byla vydána
podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci
zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatel-
ství. Pro klíčovou úlohu, kterou hraje tato insti-
tuce při rozvíjení všech forem hospodářské a vě-
deckotechnické spolupráce se zahraničím je účel-
né upravit její působnost přímo navrhovaným
zákonem. Československá obchodní a průmyslová
komora plní důležitou úlohu při navazování a roz-
šiřování hospodářských styků s nestátními zahra-
ničními organizacemi působícími v mezinárodním
obchodě, vedle toho však plní úkoly další, k nimž
patři zejména tzv. certifikační činnost. S přihléd-
nutím k potřebám mezinárodního obchodu se při-
znává v § 44 písm. c) osvědčením, vydaným Čes-
koslovenskou obchodní a průmyslovou komorou
povaha veřejných listin. S ohledem na českoslo-
venské obchodně politické zájmy a na obsah Zá-
věrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolu-
práci v Evropě, podepsaného v Helsinkách dne
1. srpna 1975, a na potřebu prohlubovat zapojení
Československé socialistické republiky do meziná-
rodní dělby práce má prvořadý význam i úkol Čes-
koslovenské obchodní a průmyslové komory šířit
znalosti o československém hospodářství a infor-
mace o československých ekonomických podmín-
kách a právních předpisech týkajících se mezi-
národního obchodního styku, zejména ve formě
informativních a odborných publikací, a to jak
v Československé socialistické republice, tak
i v zahraničí. Proto se přiznává Československé ob-
chodní a průmyslové komoře oprávnění vydávat
a rozšiřovat tyto publikace.

Ke zvyšováni jistoty v majetkoprávních vzta-

---

34

zích v mezinárodním obchodním styku a řešení
sporů z nich vznikajících připadá důležitá úloha
rozhodčímu řízení. V Československé socialistické
republice vykonává tuto působnost Rozhodčí soud
Československé obchodní a průmyslové komory,
jehož řád byl vydán vyhláškou federálního mi-
nisterstva zahraničního obchodu č. 47/1975 Sb.
Osnova zákona obsahuje ustanovení § 47 a § 48,
jejichž obsah předpokládá již ustanovení § 8 odst. 2
zákona č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezi-
národním obchodním styku a o výkonu rozhod-
čích nálezů. Pojem majetkových nároků z meziná-
rodního obchodního styku je vymezen předmětem
úpravy zákoníku mezinárodního obchodu, takže se
vztahuje na veškerou mezinárodní hospodářskou
a vědeckotechnickou spolupráci. Z navržené úpra-
vy vyplývá naprostá nezávislost a nestrannost
rozhodčího soudu při výkonu jeho působnosti.

Navrhovaný zákon poskytuje i právní základ
pro vytváření speciálních a smíšených obchodních
komor. V československém právním řádu chybí
dosud předpisy, které by umožnily zřizování tako-
vých komor a v praxi vznikají v souvislosti s tím
potíže.

K §§ 52 až 54 (Neobchodní vývoz a dovoz)

Neobchodním vývozem a dovozem se rozumí
vývoz a dovoz, který se neuskutečňuje za účelem
prodeje nebo využití při výrobe nebo při poskyto-
váni služeb. Omezení, k jejichž stanovení zmocňu-
je osnova zákona, mají jednak zabránit obcházení
předpisů o zahraničně obchodní činnosti (např.
vývoz nebo dovoz věcí v nepřiměřeném rozsahu),
jednak umožnit regulaci vývozu, popř. dovozu věcí
tak, aby jejich uskutečňování nebylo v rozporu
s potřebami československého hospodářství (např.
při vývozu určitých věcí zahraničními turisty může
být narušen vnitřní trh). Podrobnosti je účelné
přenechat prováděcím předpisům, které mohou
pružněji reagovat na měnící se stav věcí.

Na rozdíl od rozhodováni podle ostatních usta-
novení osnovy zákona se vztahují na rozhodování
o přípustnosti neobchodního vývozu nebo dovozu
obecné předpisy o správním řízení (správní řád),
neboť při tomto rozhodováni může být dotčen prá-
vem chráněný zájem majitele věcí s ní disponovat.
Od obecných předpisů o správním řízení však
osnova zákona připouští odchylky v zájmu urych-
lení řízení pil cestovním styku. Tyto odchylky se
však nedotýkají poskytnuti plné ochrany účastní-
kům správního řízeni.

Řízení o přípustnosti neobchodního vývozu
nebo dovozu je samostatným správním řízením,
které probíhá vedle řízení celního. Rozhodnutí
v celním řízení zpravidla navazuje na rozhodnuti,
jímž se připouští neobchodní dovoz, popř. neob-
chodní vývoz.

K §§ 55 až 57 (Ochrana obchodné politických
zájmů)

Osnova zákona v potřebné míře upravuje ří-
zení zahraniční obchodní politiky Československé
socialistické republiky, přičemž vychází z dosa-
vadní úpravy obsažené v § 36 kompetenčního zá-
kona. Opravu obsaženou v tomto ustanovení však
potřebným způsobem konkretizuje a vytváří v § 55
až § 57 potřebný právní základ pro zabezpečení
jednotného postupu v obchodné politické oblasti.
Omezení, která osnova zákona umožňuje, mohou
být použita přirozené v souladu s mezinárodními
závazky, kterými je Československá socialistická
republika vázána (§2). Obchodné politické zájmy
Československé socialistické republiky však vyža-
dují, aby federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu jako ústřední orgán státní správy pro oblast
zahraničně obchodní politiky, mělo dostatečná zá-
konná zmocnění pro účinná obchodně politická
opatřeni. Obchodné politické zákazy a jiná ome-
zení, k jejichž stanovení osnova zákona zmocňuje,
přicházejí v úvahu zejména jako rezortní opatření,
jestliže zahraniční státy diskriminuji českosloven-
ské účastníky mezinárodního obchodu nebo jiným
způsobem poškozují důležité zájmy českosloven-
ského hospodářství. Některá tato opatření jsou
nutná k plnění mezinárodních závazků (jež mnoh-
dy určité hospodářské styky zakazuji) nebo jejich
účelem je plnit usnesení mezinárodních organizaci
(tak např. usnesení orgánů OSN ohledne sankci
proti Jihoafrické republice).

Povinnost přihlížet k zájmům Československé
socialistické republiky v oblasti zahraničně ob-
chodní politiky při výkonu působnosti podle osno-
vy zákona vyplývá i z § 2. V této souvislosti se
uplatni nejen hospodářské, ale i zahraničně poli-
tické zájmy Československé socialistické republiky.
Poněvadž československá zahraničně obchodní po-
litika tvoři s československou zahraniční politikou
jednotný celek, přihlíží se při řízení českosloven-
ské zahraniční obchodní politiky k zahraničně po-
litickým zájmům. Osnova zákona se nedotýká pů-
sobnosti federálního ministerstva zahraničních
věcí jako ústředního orgánu státní správy pro ob-
last zahraniční politiky (§ 10 až § 13 kompetenč-
ního zákona); federální ministerstvo zahraničního
obchodu při výkonu své působnosti v oblasti za-
hraničně obchodní politiky postupuje v úzké spo-
lupráci s federálním ministerstvem zahraničních
věcí.

Účelem preventivní kontroly zboží, uskutečňo-
vané podle § 57, je předcházet devizovým škodám,
které Jsou spojeny s odesíláním vadného zboží do
zahraničí, a škodlivým obchodné politickým dů-
sledkům, které z toho mohou vyplynout. Osnova
zákona zdokonaluje z hlediska ochrany českoslo-

---

35

venských zájmů dosavadní stav, kdy kontrolu zboží
před odesláním do zahraničí provádí Technická
kontrola zahraničního obchodu, a položí právní
základ pro výkon této kontroly přímo v zákoně.
Zvýšená účinnost preventivní kontroly, umožňující
i zákaz vývozu vadného zboží, má význam i při
zajišťováni plnění usnesení stranických a státních
orgánů týkajících se odstraňování vad zboží při
vývozu a zvýšení konkurenční schopnosti vyváže-
ného zboží. Využití formy uvedené v § 57 odst. 2
písmeno a) má umožnit, aby výsledek preventivní
kontroly mohl být využíván i při prokazování sta-
vu dodávaného zboží vůči zahraničním osobám a
aby náklady spojené s preventivní kontrolou nesla
organizace, jež dodává vadné zboží. Stanovení kon-
troly při dovozu bude využíváno v případech, kdy
bude zvláštní zájem na úředním zjištění stavu do-
váženého zboží, zejména strojů, za účelem před-
cházení závažným důsledkům, které by měl dovoz
vadného zboží pro československé hospodářství.

K §§ 58 až 64 (Ustanovení přechodná a závě-
rečná)

Navrhovaná právní úprava zachovává v § 58
kontinuitu s dosavadní úpravou, pokud jde o pod-
niky zahraničního obchodu zřízené a povolení vy-
daná podle právních předpisů dotčených osnovou
zákona.

Osnova zákona zachovává dosavadní právní
subjektivitu Československé obchodní a průmyslo-
vé komory a upravuje pouze její působnost, kte-
rou doposud stanoví vyhláška ministra zahranič-
ního obchodu č. 103/1980 Sb. ve znění vyplývají-
cím z vyhlášek č. 32/1961 Sb. a č. 69/1978 Sb. a na
jejím základě vydaný organizační řád. Osnova zá-
kona zrušuje tyto vyhlášky, Je však účelné na zá-
kladě § 59 odst. 2 osnovy zákona zachovat plat-
nost organizačního řádu československé obchodní
a průmyslové komory do nabyti účinnosti stanov
schválených podle § 46. Obsah organizačního řádu
bude nutno ovšem vykládat s přihlédnutím k pů-
sobnosti Českosloveské obchodní a průmyslové
komory nově vymezené v navrhovaném zákoně.
Z praktických důvodů je zapotřebí zachovat i pů-
sobnost dosavadních orgánů Československé ob-
chodní a průmyslové komory do zvolení orgánů
podle nově navrhované úpravy.

Obdobným způsobem se zachovává Rozhodčí
soud Československé obchodní a průmyslové ko-
mory. Z navrhované úpravy vyplývá, že pravomoc,
kterou nabyl tento rozhodčí soud na základě roz-
hodčích smluv uzavřených před účinností připra-
vovaného zákona nebude jeho úpravou dotčena.
Účelem § 60 je pouze prodloužit platnost dosa-
vadního Rádu Rozhodčího soudu Československé
obchodní a průmyslové komory do dne nabytí

účinnosti řádu rozhodčího soudu vyhlášeného
v souladu s § 48. Podle předpisů tohoto řádu se
bude do této doby nadále řídit rozhodčí řízení za-
hájené, jak před nabytím účinnosti zákona, tak
i ode dne jeho účinnosti.

Výkon působnosti ústředních orgánů podle na-
vrhovaného zákona spočívá v podstatě v rozhodo-
vání při řízení hospodářské činnosti, v mnohých
případech vykonávané podřízenými právnickými
osobami. Poněvadž nejde rovněž o rozhodováni
o právech, ani právem chráněných zájmech nebo
povinnostech, lze dojít k závěru, že se na výkon
působnosti podle osnovy zákona nevztahuje zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení, již na základě
§ 1 a § 2 tohoto zákona. Poněvadž účastníky ří-
zení mohou být i zahraniční osoby, je účelné tyto
právní důsledky vyjádřit přímo v osnově zákona.
Obecné předpisy o správním řízení se však vzta-
hují na rozhodování o přípustnosti neobchodních
vývozů a dovozů v rozsahu vyplývajícím z § 53
odst. 2.

Zmocnění vlády Československé socialistické
republiky obsažené v § 62 má umožnit povolit vý-
jimku ze zásady, že podniky zahraničního obchodu
a akciové společnosti jsou jako organizace zahra-
ničního obchodu podle § 12 organizačně podřízeny
federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu.
Jestliže bude využito tohoto zmocnění, může být
zmocněn i jiný orgán, aby zřídil podnik zahranič-
ního obchodu nebo aby řídil podnik zahraničního
obchodu nebo akciovou společnost jako její ústřed-
ní orgán státní správy. Při takovém organizačním
přeřazení podniku zahraničního obchodu nebo
akciové společnosti do působnosti jiného resortu
než zahraničního obchodu, bude federální minis-
terstvo zahraničního obchodu řídit jejich zahra-
ničně obchodní činnost podle ustanovení § 10
odst. 2 a § 12 odst. 2. Ustanovením § 62 není proto
narušen princip monopolu zahraničního obchodu,
jehož podstatou je komplexní plánovité řízení, or-
ganizováni a kontrola veškeré zahraničně obchod-
ní činnosti zvláštním státním orgánem v zájmu
jejího rozvoje a ochrany zájmů socialistického ná-
rodního hospodářství.

Účelem zmocnění je ověřování nových forem
řízení, organizování a kontroly zahraničně obchod-
ní činnosti za účelem dosažení její vyšší efektiv-
nosti. Zmocnění § 62 se proto vztahuje na povolo-
váni výjimek v jednotlivých případech na určitou
dobu. Zmocnění nezahrnuje možnost povolovat vý-
jimky z obsahu ustanovení, která se dotýkají po-
stavení třetích osob (jako nápř. zápisu do podni-
kového rejstříku, ochrany věřitelů apod. ).

V § 63 jsou uvedeny předpisy, které se na-
vrhuje zrušit. Jde především o ta ustanovení zá-
kona č. 119/1948 Sb., jimiž se upravovalo vyme-
zení, povolování a řízení zahraničně obchodní

---

36

činnosti a o prováděcí předpisy vydané k tomuto
zákonu. Nedotčena však zůstávají ustanovení zá-
kona č. 119/1948 Sb., jež upravují znárodnění za-
hraničního obchodu. Vedle toho se zrušuje zákon
č. 85/1972 Sb., o postupu při uzavírání smluv
o hospodářské kooperaci se zahraničím, vzhledem
k tomu, že předmět jeho úpravy byl v zájmu kom-
plexnosti právní úpravy hospodářských styků se
zahraničím zahrnut do osnovy zákona. Zrušeni
§ 28 odst. 2 kompetenčního zákona je odůvodněno
novou definicí zahraničně obchodní činnosti v § 6
osnovy zákona.

S přihlédnutím k nově vymezenému pojmu za-
hraničně obchodní činnosti navrhuje se zrušení § 3
zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, neboť pra-
vomoc zřizovat československou organizaci pro
námořní plavbu bude mít pouze federální minis-
terstvo zahraničního obchodu.

V zájmu jednoznačnosti výkladu osnovy zá-

kona navrhuje se rovněž změna ustanovení § 2
písm. c) zákona č. 123/1965 Sb. tak, aby bylo ne-
pochybné, že i zahraničně obchodní činnost vyko-
návaná Československou tiskovou kanceláři podlé-
há povolení podle § 7 a řízení podle § 10 a § 12
osnovy zákona.

Z ustanovení § 63 osnovy zákona, jakož i z vy-
mezení předmětu jeho úpravy vyplývá, že zákonem
nebudou dotčena zejména ustanovení zákoníku
mezinárodního obchodu, hospodářského zákoníku,
občanského zákoníku, dále předpisy o devizovém
hospodářství, předpisy o zkoušení a ověřování ja-
kosti a stavu zboží z drahých kovů (vyhláška mi-
nistra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962
Sb. ) a předpisy autorského zákona.

S uzákoněním navrhované úpravy nebudou
spojeny žádné výlohy ze státního rozpočtu, roz-
počtu národních výborů a nebude ovlivněn plán
pracovních sil.

V Praze dne 19. listopadu 1979

Předseda vlády ČSSR:
Štrongal v. r.

---

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980

III. v. o.

17/SL

14U/SN

Společná zpráva

výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a
obchod a zahraničního Sněmovny lidu

Společná zpráva

výborů ústavně právního; pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a
obchod a zahraničního Sněmovny národů

k vládnímu návrhu zákona o hospodářských stycích se zahraničím

/tisk 75/

Výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a
obchod a zahraniční Sněmovny lidu a výbory ústavně právní, pro plán a roz-
počet, pro průmysl, dopravu a obchod a zahraniční Sněmovny národů pro-
jednaly na svých schůzích v únoru a březnu 1980 vládní návrh zákona o hos-
podářských stycích se zahraničím a usnesly se doporučit jej oběma sněmovnám
ke schválení s těmito změnami:

1. V § 1 se upravuje znění poslední věty takto: "vymezuje působnost
ústředních orgánů v této oblasti. "

2. V § 4 písm. e/ se nahrazují slova v prvé závorce takto: "/dále jen
"průmyslovými právy"/".

3. V § 6 odst. 1 písm. j/ se vypouští slovo "podniku".

4. V § 8 se na konci 4. odstavce doplňuje věta: "Federální ministerstvo
zahraničního obchodu po projednání s příslušnými ústředními orgány může též
odejmout povolení, jestliže se změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení
podle odstavce 2. ".

5. V § 12 se konec 3. odstavce upravuje takto: ".. a o kontrole zahra-
ničně obchodní činnosti československých právnických osob a zahraničních
osob, kterým k této činnosti bylo uděleno povolení, nebo které mohou tuto
činnost vykonávat bez povolení /§ 7 odst. 2/. ".

---

- 2 -

6. V § 22 se znění bodu 3. upravuje takto: "3. podmínkách, dovole-
ném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb,
poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahra-
ničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby
mohou poskytovat bez povolení /§ 18 odst. 2/. ".

7. Nadpis hlavy 6 zní takto: "Nakládání průmyslovými právy a výrobně
technickými poznatky ve vztahu k zahraničí".

V Praze dne 27. března 1980

Musil v. r.

ověřovatel ústavně právního
výboru Sněmovny lidu

Češka v. r.

předseda ústavně právního
výboru Sněmovny lidu

Solčanská v. r.

ověřovatelka zahraničního výboru
Sněmovny lidu

Laštovička v. r.
předseda zahraničního výboru
Sněmovny lidu

Konečník v. r.
ověřovatel výboru pro plán a
rozpočet Sněmovny lidu

Belko v. r.

předseda výboru pro plán a
rozpočet Sněmovny lidu

Chlad v. r.

ověřovatel výboru pro průmysl,
dopravu a obchod Sněmovny lidu

Hůla v. r.

předseda výboru pro průmysl,
dopravu a obchod Sněmovny lidu

Černáček v. r.

ověřovatel ústavně právního

výboru Sněmovny národů

Mařík v. r.

předseda ústavně právního
výboru Sněmovny národů

Macek v. r.

ověřovatel zahraničního výboru
Sněmovny národů

Kožík v. r.

předseda zahraničního výboru
Sněmovny národů

Ivaničová v. r.
ověřovatelka výboru pro plán
a rozpočet Sněmovny národů

Pargáč v. r.
ověřovatel výboru pro průmysl,

dopravu a obchod Sněmovny národů

Křenek v. r.
předseda výboru pro plán
a rozpočet Sněmovny národů

Blažej v. r.
předseda výboru pro průmysl,

dopravu a obchod Sněmovny národů