15
a) Jestliže vědeckotechnické spolupráce má být
uskutečňována na základě mezinárodní smlou-
vy, kterou je Československá socialistická re-
publika vázána;
b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů ná-
rodního hospodářství Československé socialis-
tické republiky není účelné vázat uzavření
smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na
udělení povoleni, a to za podmínek a v roz-
sahu stanovených v prováděcích předpisech
vydaných podle § 32.
(4) Při rozhodování o udělení povolení uza-
vřít smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se za-
hraničím přihlédnou orgány uvedené v odstavci 2
k účelnosti navrhované vědeckotechnické spolu-
práce a k jejím důsledkům v oblasti hospodář-
ských styků se zahraničím.
§ 32
Federální ministerstvo pro technický a inves-
tiční rozvoj upraví obecně závazným právním před-
pisem podrobnosti o udělování povolení k uza-
vření
smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se
zahraničím a o jejím provádění a o tom, kdy se
povolení věcně příslušného ústředního orgánu
státní správy nebo souhlas federálního minister-
stva pro technický a investiční rozvoj k jeho udě-
lení nevyžaduje.
HLAVA 6
NAKLÁDANÍ PRAVÝ K VYNÁLEZŮM, PROMYSLO-
VÝM VZORŮM A OCHRANNÝM ZNÁMKÁM (PRŮ-
MYSLOVÝMI PRAVÝ) A VÝROBNĚ TECHNICKÝMI
POZNATKY VE VZTAHU K ZAHRANIČÍ
§ 33
Nakládáni průmyslovými právy a výrobně
technickými poznatky ve vztahu k zahraničí za-
hrňuje tyto činnosti československých osob ve
vztahu k zahraničním osobám:
a) převod nebo nabyti práv k vynálezům, prů-
myslovým vzorům a ochranným známkám nebo
poskytnuti nebo přijeti Jejich využiti;
b) přijetí nebo poskytnuti výrobně technických
poznatků k využití.
§ 34
(1) Nakládáni průmyslovými právy a výrobně
technickými poznatky ve vztahu k zahraničí se
může uskutečnit pouze na základě smlouvy (dále
jen "licenční smlouva").
(2) Licenční smlouvu může uzavřít, změnit
nebo zrušit československá právnická osoba, která
je socialistickou organizaci, pouze na základě a
v mezích povolení uděleného řídicím ústředním or-
16
gánem, pokud nejde o případ, kdy se povolení ne-
vyžaduje.
(3) Ostatní československé právnické osoby
a československé fyzické osoby mohou licenční
smlouvu uzavřít, změnit nebo zrušit pouze na zá-
kladě a v mezích povolení uděleného federálním
ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.
(4) Povolení se nevyžaduje
a) jestliže k převodu nebo využiti práv k vyná-
lezům nebo výrobně technických poznatků do-
chází v rámci smlouvy o výrobní specializaci
nebo výrobní kooperaci se zahraničím, jejíž
uzavření bylo povoleno podle § 26;
b) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů ná-
rodního hospodářství Československé socialis-
tické republiky není účelné vázat uzavřeni
licenční smlouvy na udělení povolení, a to za
podmínek a v rozsahu stanovených v prová-
děcích předpisech vydaných podle § 36.
§ 35
Povolení k uzavření, změně nebo zrušení li-
cenční smlouvy uděluje, mění a odnímá ústřední
orgán, který řídí československou právnickou oso-
bu,
jež má licenční smlouvu uzavřít, se souhlasem
federálního ministerstva zahraničního obchodu a
věcně příslušného ústředního orgánu státní sprá-
vy, neřídí-li tuto československou právnickou oso-
bu, a federálního ministerstva pro technický a
in-
vestiční rozvoj, pokud nejde o licenční smlouvy,
k nimž uděluje povolení (§ 34 odst. 3).
§ 38
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
spolu s federálním ministerstvem pro technický
a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním
ministerstvem financi a Státní bankou českoslo-
venskou obecně závazným právním předpisem po-
drobnosti o udělování, změně a odnímání povo-
lení k uzavíráni, změně a zrušováni licenčních
smluv, o tom, kdy se povolení nevyžaduje nebo
kdy se k jeho udělení nevyžaduje souhlas federál-
ního ministerstva zahraničního obchodu a o po-
stupu při přípravě a uzavírání licenčních smluv.
ČÁST III
OBCHODNÍ ZASTUPITELSTVÍ ZAHRANIČNÍCH
OSOB
§ 37
(1) Obchodním zastupitelstvím podle tohoto
zákona je organizační složka zahraniční osoby
zřízená pro její hospodářskou činnost nebo pro
podporu této činnosti na území československé
socialistické republiky.
(2) Zahraniční osoba může zřídit své obchod-
ní zastupitelství a provozovat jeho činnost jen na
17
základě a v mezích uděleného povolení, pokud
nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(3) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hledis-
ka zájmů národního hospodářství Československé
socialistické republiky není účelné vázat zřízeni
obchodního zastupitelství zahraniční osoby na udě-
lení
povolení, a to za podmínek a v rozsahu sta-
novených v prováděcích předpisech vydaných po-
dle § 39.
§ 38
(1) Povolení zřídit obchodní zastupitelství udě-
luje, mění a odnímá v dohodě s federálním mi-
nisterstvem zahraničního obchodu a federálním
ministerstvem financí v oblasti
a) uskutečňováni mezinárodní železniční, letecké,
říční, říčně námořní a silniční dopravy fede-
rální ministerstvo dopravy, v oblasti silniční
dopravy též v dohodě s ministerstvem vnitra
republiky, na jejímž území má obchodní za-
stupitelství vyvíjet činnost;
b) bankovně finanční Státní banka českosloven-
ská.
(2) Povolení zřídit obchodní zastupitelství
v oblasti pojišťovnictví uděluje, mění a odnímá fe-
derální ministerstvo financi v dohodě s federál-
ním ministerstvem zahraničního obchodu a s mi-
nisterstvem financí republiky, na jejímž území má
obchodní zastupitelství vyvíjet činnost.
(3) Povolení zřídit obchodní zastupitelství
v ostatních oblastech uděluje, mění a odnímá fe-
derální ministerstvo zahraničního obchodu v do-
hodě s federálním ministerstvem financí.
(4) Při udělováni povolení zřídit obchodní za-
stupitelství se přihlíží zejména k tomu, aby byly
zabezpečeny rozvoj a ochrana zájmů národního
hospodářství Československé socialistické repub-
liky.
§ 39
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
upraví v dohodě s federálním ministerstvem finan-
cí, federálním ministerstvem dopravy a Státní ban-
kou Československou obecně závazným právním
předpisem způsob a rozsah činnosti obchodních
zastupitelství a podrobnosti o udělováni, změně a
odnímáni povolení a o tom, kdy se povolení ne-
vyžaduje.
ČÁST IV
ZŘIZOVANÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK
ČESKOSLOVENSKÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB
V ZAHRANIČÍ
§ 40
(1) Československá právnická osoba může zří-
dit svou organizační složku v zahraničí k prová-
dění hospodářské činnosti nebo k její podpoře
18
jen na základě a v mezích uděleného povolení,
pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyža-
duje.
(2) Povolení se nevyžaduje, jestliže z hlediska
zájmů národního hospodářství Československá so-
cialistická republiky není účelné vázat zřízení or-
ganizační složky československá právnické osoby
v zahraničí na udělení
povolení, a to za podmínek
a v rozsahu stanovených prováděcích předpisech
vydaných podle § 42.
§ 41
Povolení zřídit organizační složku českoslo-
venská právnická osoby v zahraničí uděluje, mění
a odnímá
a) v oblasti uskutečňováni mezinárodni dopravy
železniční, letecká, říční, říčně námořní a sil-
niční federální ministerstvo dopravy v dohodě
s federálním ministerstvem zahraničního ob-
chodu a federálním ministerstvem financí,
v oblastí silniční dopravy táž v dohodě s mi-
nisterstvem vnitra republiky, na jejímž území
má československá právnická osoba sídlo;
b) v oblasti bankovně finanční Státní banka čes-
koslovenská v dohodě s federálním minister-
stvem financi a federálním ministerstvem za-
hraničního obchodu;
c) v ostatních oblastech federální ministerstvo
zahraničního obchodu v dohoda s federálním
ministerstvem financí a ústředním orgánem
řídicím organizaci, která žádá o povolení.
§ 42
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
upraví v dohodě s federálním ministerstvem fi-
nancí, federálním ministerstvem dopravy a Státní
bankou československou obecná závazným práv-
ním předpisem podrobnosti o udělování, změně
a odnímání povolení ke zřízení organizační slož-
ky československé právnická osoby v zahraničí a
o tom, kdy se povolení nevyžaduje.
ČÁST V
OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ KOMORY
HLAVA l
ČESKOSLOVENSKA OBCHODNÍ A PROMYSLOVÁ
KOMORA
§ 43
(1) K podpoře rozvoje československých hos-
podářských styků se zahraničím vyvíjí činnost
Československá obchodní a průmyslová komora.
(2) Československá obchodní a průmyslová
komora je právnickou osobou sdružující českoslo-
19
venské právnické osoby, které provádějí zahranič-
ně hospodářskou činnost nebo s ní související vý-
robní a jinou hospodářskou činnost.
(3) Sídlem Československé obchodní a prů-
myslové komory Je Praha oblastní ředitelství Čes-
koslovenské obchodní a průmyslové komory je
v Bratislavě.
§ 44
Československá obchodní a průmyslová komo-
ra při výkonu své působnosti rovněž
a) poskytuje odborné konzultace a jinou pomoc
svým členům;
b) šíří znalosti o hospodářství, ekonomických
podmínkách a právních předpisech týkajících
se hospodářských styků se zahraničím a v sou-
vislosti s tím vydává a rozšiřuje informativní
a odborné publikace;
c) vydává osvědčení týkající se skutečnosti dů-
ležitých v právních vztazích vznikajících při
uskutečňování mezinárodního obchodu; tato
osvědčení mají povahu veřejných listin.
§ 45
(1) Nejvyšším orgánem československé ob-
chodní a průmyslové komory je valná hromada
členů, která zejména přijímá stanovy českosloven-
ské obchodní a průmyslové komory a stanoví hlav-
ni směry její činnosti a výši členských příspěvků.
(2) Valná hromada je způsobilá se usnášet,
je-li přítomna nadpoloviční většina členů; usnáší
se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) V době mezi zasedáními valné hromady
řídí Československou obchodní a průmyslovou ko-
moru představenstvo volené valnou hromadou na
dobu pěti let.
(4) Jménem československé obchodní a prů-
myslové komory jednají jako statutární orgán
předseda, jednotliví místopředsedové nebo gene-
rální tajemník, kteří jsou voleni valnou hromadou.
§ 46
Podrobnosti o činnosti Československé ob-
chodní a průmyslové komory, členství, právech a
povinnostech členů, o jejím hospodaření a organi-
začním uspořádáni určuji stanovy, které schvaluje
federální ministerstvo zahraničního obchodu. Fe-
derální ministerstvo zahraničního obchodu může
stanovit způsob, kterým československá obchodní
a průmyslová komora provádí svou činnost.
20
HLAVA 2
ROZHODCI SOUD ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ
A PROMYSLOVÉ KOMORY
§ 47
(1) Rozhodčí soud působí při Československé
obchodní a průmyslové komoře jako stálý nezá-
vislý orgán pro rozhodováni sporů o majetkové
nároky nezávislými rozhodci podle předpisů o roz-
hodčím řízení
v mezinárodním obchodním styku.
(2) V čele rozhodčího soudu je předsednictvo
volené představenstvem Československé obchodní
a průmyslové komory na dobu tří let. Předsednic-
tvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, jest-
liže je přítomna nadpoloviční většina Jeho členů;
usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů.
(3) Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá
z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo
volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jmé-
nem rozhodčího soudu.
§ 48
Organizační uspořádáni rozhodčího soudu a ří-
zení před ním upravuje řád rozhodčího soudu, kte-
rý na návrh předsednictva rozhodčího soudu vy-
hlašuje federální ministerstvo zahraničního obcho-
du ve Sbírce zákonů.
HLAVA 3
SPECIÁLNÍ A SMÍŠENÉ OBCHODNÍ KOMORY
§ 49
(1) Československé právnické osoby, jež jsou
socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout
na zřízení speciální obchodní komory pro rozvoj
hospodářských styků se zahraničím v určitém od-
větví.
(2) Československé právnické osoby, jež jsou
socialistickými organizacemi, se mohou dohodnout
se zahraničními osobami na zřízení smíšené ob-
chodní komory pro rozvoj hospodářských styků
ve vztahu k určitému státu nebo několika státům.
(3) Speciální a smíšené obchodní komory se
mohou zřizovat pouze se souhlasem federálního
ministerstva zahraničního obchodu.
(4) Podrobnosti o činnosti speciálních a smí-
šených obchodních komor podle odstavce 1 a 2,
členství právech a povinnostech členů, o jejich
hospodaření a organizačním uspořádáni určují sta-
novy, které schvaluje federální ministerstvo za-
hraničního obchodu.
21
§ 50
(1) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu může k rozvoji hospodářských styků se za-
hraničím v určitém odvětví nebo ve vztahu k urči-
tému státu nebo několika státům zřídit speciální
nebo smíšenou obchodní komoru.
(2) Rozhodnuíi o zřízení speciální nebo smí-
šené obchodní komory obsahuje zejména její ná-
zev, sídlo, předmět činnosti a den zřízeni.
(3) Organizaci speciálních a smíšených ob-
chodních komor zřízených podle odstavce 1 upra-
vuje statut, který vydává ministr zahraničního ob-
chodu Československé socialistické republiky.
§51
Speciální a smíšené obchodní komory se zapi-
suji do podnikového rejstříku.
ČÁST VI
NEOBCHODNÍ VÝVOZ A DOVOZ
§ 52
Neobchodním vývozem a dovozem je vývoz
a dovoz věci mimo rámec zahraničně obchodní
činnosti.
§ 53
(1) Vyžaduje-li to ochrana zájmů národního
hospodářství Československé socialistické republi-
ky, nebo jsou-1i pro to zvlášť závažné důvody,
může se neobchodní vývoz nebo dovoz určitých
věcí zakázat nebo vázat na udělení
povolení.
(2) Na rozhodováni o přípustnosti neobchod-
ního vývozu nebo dovozu se vztahují obecné před-
pisy o správním řízení (správní řád) s těmito od-
chylkami:
a) podáni, kterým se zahajuje řízeni, lze učinit
i ústně;
b) rozhodnutí o tom, že se neobchodní vývoz
nebo dovoz připouští, nemusí mít písemnou
formu.
(3) O přípustnosti neobchodního vývozu nebo
dovozu rozhodují orgány celní správy.
§54
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
upraví obecně závazným právním předpisem, kte-
ré věci a v jakém rozsahu nebo hodnotě je zaká-
záno vyvážet nebo dovážet, popřípadě kdy je k ne-
obchodnímu vývozu nebo dovozu třeba povolení,
a který orgán celní správy a za jakých podmínek
je uděluje, a podrobnosti o rozhodováni o přípust-
nosti neobchodního vývozu nebo dovozu.
22
ČÁST VII
OCHRANA OBCHODNÉ POLITICKÝCH ZÁJMŮ
HLAVA l
ŘÍZENI ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKY
§ 55
Federální ministerstvo zahraničního obchodu
a) navrhuje vládě Československo socialistické
republiky zásady jednotné zahraniční obchod-
ní politiky;
b) provádí jednotnou zahraniční obchodní poli-
tiku ve styku s příslušnými orgány jiných
států;
c) řídí a kontroluje provádění jednotné zahra-
niční obchodní politiky v souvislosti s činnost-
mi upravenými tímto zákonem a
v ostatních
oblastech hospodářských styků se zahraničím;
k tomu účelu vydává předpisy a činí potřebná
opatření.
§58
K ochraně důležitých obchodní politických
zájmů Československé socialistické republiky nebo
k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může
federální ministerstvo zahraničního obchodu pro-
vádění zahraničně hospodářských činnosti nebo
průvoz zboží územím Československé socialistické
republiky
a) omezit nebo zakázat;
b) vázat na splnění určitých podmínek včetně
udělení úředního
povolení nebo předložení
stanovených dokladů.
HLAVA 2
PREVENTIVNÍ KONTROLA VYVÁŽENÉHO
A DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ
§57
(1) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu je oprávněno kontrolovat jakost a množství
vyváženého a dováženého zboží nebo k prováděni
této kontroly zřídit právnickou osobu nebo prová-
děním této kontroly pověřit právnickou osobu, kte-
rou řídí (kontrolní organizace).
(2) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu je oprávněno
a) po projednáni s příslušnými orgány stanovit
povinnost československé právnické osoby do-
dávající zboží pro vývoz opatřit kontrolní
osvědčení u některých druhů zboží;
b) požadovat průkaz o použiti a využiti dováže-
ného zboží.
23
(3) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu nebo kontrolní organizace jsou oprávněny
zakázat, aby vadné zboží bylo odesláno do zahra-
ničí nebo vázat přípustnost odeslání takového zbo-
ží na splnění stanovených podmínek.
(4) Federální ministerstvo zahraničního ob-
chodu upraví obecné závazným právním předpisem
podrobnosti o rozsahu a způsobu provádění kon-
troly a o vydávání kontrolních osvědčení.
ČÁST VIII
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 58
(1) Podniky zahraničního obchodu zřízené po-
dle dosavadních předpisů se považují za podniky
zahraničního obchodu podle tohoto zákona.
(2) Oprávnění nebo povolení k zahraničně
hospodářské činnosti, k neobchodním vývozům a
dovozům a ke zřízení organizačních složek česko-
slovenských právnických osob v zahraničí udě-
lená podle dosavadních předpisů se považují za
povolení podle tohoto zákona.
§ 59
(1) Československá obchodní a průmyslová
komora, působící podle dosavadních předpisů je
Československou obchodní a průmyslovou komo-
rou podle tohoto zákona.
(2) Dosavadní organizační řád Československé
obchodní a průmyslové komory platí do dne na-
bytí účinnosti stanov schválených podle § 46.
(3) Orgány Československé obchodní a prů-
myslové komory vykonávají své funkce až do zvo-
lení orgánů Československé obchodní a průmys-
lové komory podle tohoto zákona.
§ 60
(1) Rozhodčí soud Československé obchodní
a průmyslové komory rozhoduje spory podle Rádu
Rozhodčího soudu Československé obchodní ko-
mory vyhlášeného vyhláškou federálního minister-
stva zahraničního obchodu č. 47/1975 Sb. do dne
nabytí účinnosti řádu rozhodčího soudu vyhláše-
ného podle § 48.
(2) Předsednictvo Rozhodčího soudu Českoslo-
venské obchodní a průmyslové komory vykonává
své funkce až do zvolení předsednictva Rozhodčího
soudu Československé obchodní a průmyslové ko-
mory podle tohoto zákona.
24
§ 61
Pokud tento zákon nestanoví jinak, na řízení
o vydávání, změně a odnímání povolení a vydává-
ní opatření podle tohoto zákona se nevztahují obec-
né předpisy o správním řízení (správní řád)12).
§ 62
Vláda československé socialistické republiky
může povolit výjimku z ustanovení o zřizování,
zrušování, podřízenosti, organizaci a řízení pod-
niků zahraničního obchodu a řízení akciových spo-
lečností, pokud je to nezbytné pro ověřování no-
vých forem řízení, organizování a kontroly zahra-
ničně obchodní činnosti za účelem dosažení její
vyšší efektivnosti.
§ 63
(1) Ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 123/
1965 Sb., o Československé tiskové kanceláři, se
mění tak, že se vypouštějí slova "... a v dohodě
s ministerstvem zahraničního obchodu i v oblasti
obchodu. ".
(2) Zrušují se
a) ustanovení zákona č. 119/1948 Sb., o státní
organizaci zahraničního obchodu a meziná-
rodního zasílatelství s výjimkou ustanovení
o znárodnění;
b) zákon č. 85/1972 Sb., o postupu při uzavírání
smluv o hospodářské kooperaci se zahraničím;
c) § 38 odst. 2 zákona č. 133/1970 Sb., o působ-
nosti federálních ministerstev;
d) § 3 zákona č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě;
e) vládní nařízení č. 11/1959 Sb., o změně v pů-
sobnosti dovozu a vývozu drahých kovů pro
průmyslové, technické nebo spotřební účely;
f) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 103/
1960 Sb., o působnosti Československé obchod-
ní komory a její organizaci ve znění vyhlášek
ministerstva zahraničního obchodu č. 32/1961
Sb. a federálního ministerstva zahraničního
Obchodu č. 69/1978 Sb.;
g) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 121/
1968 Sb., o oprávnění k zahraničně obchodní
činnosti ve znění vyhlášky ministra zahranič-
ního obchodu č. 164/1969 Sb.;
h) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 31/1964 Sb., o řízení při vývozu ve znění vy-
hlášky ministerstva zahraničního obchodu č. 4/
1969 Sb.;
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
25
i) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 32/1964 Sb., o řízení při dovozu ve znění
vyhlášky ministerstva zahraničního obchodu
č. 5/1969 Sb.;
j) vyhláška ministerstva zahraničního obchodu
č. 17/1967 Sb., o úpravě sběratelské výměny
poštovních známek a ostatních předmětů fi-
latelistického zájmu se zahraničím;
k) vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 8/
1969 Sb., o povolování při dovozu a vývozu
zboží a při některých dalších činnostech v za-
hraničním obchodě;
l) vyhláška federálního ministerstva zahraniční-
ho obchodu č. 125/1975 Sb., o provádění zahra-
ničné obchodní činnosti pro zahraniční pod-
niky;
m) vyhláška federálního ministerstva zahraniční-
ho obchodu č. 58/1979 Sb., o zákazu nebo ome-
zení vývozu některých druhů věcí v turistic-
kém styku.
§64
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. červen-
ce 1980.
26
Důvodová zpráva
Obecná část
V hospodářské politice Komunistické strany
Československa je věnována prvořadá pozornost
československým vnějším ekonomickým vztahům
s přihlédnutím jednak ke značné důležitosti, jež
mají pro československé národní hospodářství, jed-
nak k jejich mezinárodně politickým důsledkům.
Rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů se so-
cialistickými zeměmi, zvláště s členskými státy
Rady vzájemné hospodářské pomoci při uskuteč-
ňování Komplexního programu socialistické eko-
nomické Integrace, má základní význam pro za-
jištění rozhodující úlohy, jež hraje společenství
socialistických států v mezinárodni politice. Pro-
hlubování a rozšiřováni ekonomických vztahů
s rozvojovými zeměmi má značnou důležitost pro
další zvyšováni ekonomické a tím i politické ne-
závislosti těchto zemí na imperialistických státech
a rozvíjení pokrokové úlohy rozvojových zemí
v mezinárodni politice. Konečně rozvoj hospodář-
ské spolupráce s vyspělými kapitalistickými země-
mi na principech rovnosti a vyloučeni
jakékoli
diskriminace je jednou z nejdůležitějších forem
uskutečňování principů mírového soužití států
s rozdílným společenským zřízením a má značný
význam pro uskutečňováni Závěrečného aktu Kon-
ference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
V závěrech XV. sjezdu KSČ se proto promítly
úkoly, jejichž plnění má zabezpečit co nejefektiv-
nější zapojení Československé socialistické repub-
liky do mezinárodní dělby práce. Osnova zákona
o hospodářských stycích se zahraničím má zá-
kladní důležitost zejména pro zabezpečení plnění
závěrečné části IX. kapitoly Směrnic pro hospo-
dářský a sociální rozvoj Československé socialis-
tické republiky v letech 1978-1980, schválených
XV. sjezdem KSČ. Tam se ukládá mimo jiné dále
posílit úlohu zahraničního obchodu při zvyšováni
celkové efektivnosti československého národního
hospodářství a prohloubit účinnost a úroveň říze-
ní vnějších ekonomických styků.
Osnova zákona přihlíží k novým jevům, které
se projevují v mezinárodních hospodářských sty-
cích a jež podstatným způsobem mění jejich po-
vahu. Působením objektivních zákonů rozvoje vý-
robních sil a především vlivem jejich stále širší
internacionalizace mají mezinárodní hospodářské
styky nejen klasickou formu vývozu a dovozu zbo-
ží, nýbrž i formy jiné, které nabývají stále na
významu (jako poskytování služeb, poskytování
výrobně technických poznatků, uskutečňování vý-
robní kooperace a specializace a vědeckotechnické,
spolupráce). I když každá z těchto forem se uplat-
ňuje samostatně, souvisí její provádění v různé
míře s ostatními formami hospodářských styků se
zahraničím, zejména s vývozem a dovozem zboží,
v nichž se v konečných důsledcích promítá.
Osnova zákona proto třídí hospodářské styky
se zahraničím na určité typy s přihlédnutím k pro-
blematice, která je spojena s jejich regulaci. Pro
každý z těchto typů stanoví orgán, do jehož pů-
sobnosti má náležet plánovité řízení, organizování
a kontrola vymezené činnosti a způsob jejího pro-
vádění. V zájmu komplexnosti řízení hospodář-
ských styků se zahraničím osnova zákona ukládá
jednotlivým orgánům při výkonu působnosti vzá-
jemně spolupracovat tak, aby bylo zabezpečeno
provádění jednotné hospodářské politiky a byly
chráněny obchodně politické zájmy Českosloven-
ské socialistické republiky.
Pro dosažení tohoto cíle neposkytují dosavadní
zákonné předpisy dostatečný právní základ. Ří-
zení zahraničně obchodní činnosti se opírá přede-
vším o zákon č. 119/1948 Sb., o státní organizaci
zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatel-
ství. Tento zákon umožnil znárodnění českosloven-
ského zahraničního obchodu a vybudování státní-
ho monopolu zahraničního obchodu. Jeho úprava
poskytla právní základ pro řízení zahraničně ob-
chodní činnosti a byla účinná zejména v době, kdy
se kapitalistické státy pokoušely o izolaci česko-
slovenského hospodářství v mezinárodním obcho-
dě. Úprava tohoto zákona hrála významnou úlohu
při ochraně československého hospodářství proti
škodlivým důsledkům hospodářské blokády usku-
tečňované kapitalistickými státy v padesátých le-
tech, současně však, zejména v pozdějším období,
umožnila plánovité rozvíjení československých
hospodářských vztahů.
Obsah zákona č. 119/1948 Sb. však již zcela
neodpovídá nynějším potřebám řízení zahraničně
hospodářské činnosti. Hlavní jeho nedostatek spo-
čívá v příliš úzkém vymezení předmětu úpravy,
poněvadž se vztahuje v podstatě pouze na regu-
laci vývozu, dovozu a průvozu zboží. Určitou ná-
pravu v tomto směru přineslo ustanovení § 38
odst. 2 kompetenčního zákona, jež rozšířilo pojem
zahraničně obchodní činnosti i na převody práv
(s výjimkou práv podle autorského zákona), ja-
kož i na poskytování a přijímání služeb a jiných
hospodářských hodnot ve styku se zahraničím.
Avšak ani tato definice není zcela vyhovující, ne-
boť na jedné straně nezahrnuje především jednáni
o uzavření smluv, týkajících se uvedené oblasti,