Federální shromáždění československé socialistické republiky 1977
III. volební období
10
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socia-
listické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socia-
listickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolu-
práci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hra-
ničních otázkách, podepsaná v Berlíně dne 8. září 1976
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění československé socialis-
tické republiky souhlasí se Smlouvou mezi Česko-
slovenskou socialistickou republikou a Německou
demokratickou republikou o spolupráci na společných
státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních
otázkách, podepsanou v Berlíně dne 8. září 1976.
- 1 -
Důvodová zpráva
Otázky spolupráce a vzájemné pomoci při ochraně státních
hranic upravuje Dohoda mezi vládou Československé republiky a
vládou Německé demokratické republiky o hraničních zmocněncích
podepsaná v Praze dne 22. září 1956 a schválená usnesením vlády
ze dne 4. ledna 1957 č. 18.
Dohoda neodpovídá současnému stupni rozvoje vztahů mezi
oběma státy v otázkách, bezpečnosti a pořádku na státních hrani-
cích ani v oblasti hospodářské spolupráce a politických styků.
Proto bylo třeba přijímat v posledních letech zvláštní opatření
při přeshraničních stavbách (ethylenovod, kamenolom), při za-
bezpečování setkání mládeže socialistických zemí a pod.
Mimoto od roku 1956 se změnila organizační struktura a způ-
sob ochrany státních hranic z čs. strany a tomu je třeba přizpů-
sobit strukturu hraničních zmocněnců a jejich oprávnění.
Zájem na nové smluvní úpravě je oboustranný, a to i v tom,
aby nová úprava zahrnovala komplexně problematiku režimu na
státních hranicích. Proto byla do ní zahrnuta problematika sou-
visející se vzájemnou pomocí při ochraně proti živelním pohromám.
Návrh smluvní úpravy vychází ze stejných zásad, z jakých
vychází smluvní úpravy s ostatními socialistickými sousedy.
Realizace Smlouvy nebude klást žádné zvláštní nároky na
státní rozpočet.
Smlouva obsahuje čtyři části. V první části se řeší jmeno-
vání hraničních zmocněnců a jejich pravomoc. Jde o centrálně
řízenou strukturu s pevně stanovenou dělbou pravomoci a odpověd-
nosti. Přitom některé technické otázky (vzory plných mocí) jsou
- 2 -
řešeny v příloze Smlouvy, další (např. informace o jmenování hra-
ničních zmocněnců, náležitosti a způsob jejich schůze atd. ) budou
upraveny v resortní dohodě.
V druhé části jsou upraveny otázky bezpečnosti o pořádku na
státních hranicích, tj. rozsah a formy spolupráce hraničních
zmocněnců při ochraně proti narušování státních hranic (čl. 8),
při řešení důsledků úmyslného i neúmyslného neoprávněného pře-
kročení státních hranic (čl. 9-11), při řešení škod (čl. 13)
a při provádění různých hospodářských prací.
V této části (čl. 20) je obsaženo zmocnění pro vládu Čes-
koslovenské socialistické republiky, aby schválila zvláštní
seznam silnic a cest, které užívají občané obou států. Tímto
ustanovením se zavádí přehled do současné situace, kdy některé
silnice a cesty, po nichž probíhají státní hranice resp. které
státní hranice křižují, jsou užívány občany obou států. V někte-
rých případech jde o dlouhodobé užívání, jehož právní základ je
nezjistitelný.
V části třetí je upraven způsob překračování státních hranic
jednak hraničními zmocněnci, jejich experty a pomocníky (čl, 21
a 22) a všemi ostatními osobami, které plní úkoly na státních
hranicích na základě tohoto a dalších smluvních dokumentů mezi
oběma státy (čl. 23 - 25). Tento režim je obdobný praxi uplatňo-
vané ve vztahu k ostatním socialistickým sousedům.
Hraničním zmocněncům se svěřuje právo po vzájemné dohodě ve
výjimečných případech povolit překročení státních hranic mimo
hraniční přechody (čl. 27). Prakticky jde o otevření možnosti
pro legální uvolnění vhodné cesty speciálním (zpravidla velko-
rozměrovým) transportům.
V této části je zařazena i úprava spolupráce příslušných
orgánů obou stran při živelních pohromách, haváriích (např.
průmyslových zařízení) a jiných nouzových situacích (čl. 29 a 30)
včetně řešení nákladů vzniklých při poskytnutí pomoci (čl. 31).
- 3 -
Byla převzata v zásadě dosavadní úprava a tím, že se v zájmu
účinnější pomoci formy pomoci prohlubují (možnost přímého po-
žádání - čl. 29 odst. 1; možnost překročení státních hranic
na kterémkoliv místě - čl. 30 odst. 1).
Ćást čtvrtá obsahuje závěrečná ustanovení, mezi nimiž je
třeba upozornit na zmocnění k uzavření resortní dohody (čl. 33
odst. 1), jejíž návrh byl již při jednání vládních delegací
posouzen a připojen k jednacímu protokolu.
Smlouva vyžaduje před ratifikací prezidentem republiky ve
smyslu čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čes-
koslovenské federaci, souhlas Federálního shromáždění vzhledem
k ustanovení
- článku 8 odst. 3 o bezprostředním stíhání osob na státním
území druhého státu,
- článku 20 odst. 3 o výkonu jurisdikce na státním území druhého
státu,
- článku 22 o celních úlevách a osobních výsadách,
- článku 29 odst. 2 o výjimečném překračování státních hranic.
V Praze dne 14. dubna 1977
předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
Ministr zahraničních věcí ČSSR:
Chňoupek v. r.
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Německou demo-
kratickou republikou o spolupráci na společných státních hrani-
cích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách
Československá socialistická republika a Německá demokratická
republika se v duchu Deklarace o upevňování přátelství a prohlubo-
vání bratrské spolupráce mezi Komunistickou stranou Československá
a Jednotnou socialistickou stranou Německa a mezi Československou
socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou ze
dne 17. října 1974 s cílem dále prohlubovat svou spolupráci na
společných státních hranicích dohodly uzavřít tuto Smlouvu.
K tomuto účelu jmenovali svými zmocněnci:
President československé socialistické republiky
generálmajora Karla Kropáčka,
náměstka ministra vnitra československé socialistické republiky,
Státní rada Německé demokratické republiky
generál poručíka Ericha P e t e r a,
náměstka ministra národní obrany a velitele Pohraničních vojsk
Německé demokratické republiky,
kteří se po výměně svých plných mocí, které shledali v dobré
a náležité formě, dohodli takto:
- 2 -
Část I
Jmenování hraničních zmocněnců a jejich pravomoc
Článek 1
K plnění úkolů -vyplývajících z této Smlouvy zřídí příslušné
orgány každé smluvní strany hlavního hraničního zmocněnce, jakož
i zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce, zá-
stupce hraničních zmocněnců a pomocníky hraničních zmocněnců.
Článek 2
/1/ Osoby uvedené v článku 1 jmenuji:
1. vláda - hlavního hraničního zmocněnce;
2. příslušný ministr - zástupce hlavního hraničního zmocněnce
a hraniční zmocněnce;
3. hlavní hraniční zmocněnec - zástupce hraničních zmocněnců;
4. příslušný hraniční zmocněnec - pomocníky hraničního zmocněnce.
/2/ Vlády smluvních stran se vzájemně diplomatickou cestou
informují o jmenování hlavních hraničních zmocněnců do 30 dnů po
vstupu Smlouvy v platnost.
/3/ Hlavní hraniční zmocněnci a hraniční zmocněnci jsou
oprávněni přizvat experty.
Článek 3
/1/ Hlavní hraniční zmocněnci, jakož i jejich zástupci, hra-
niční zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci obdrží k výkonu
svých funkci plné moci vyhotovené v českém nebo slovenském a ně-
neckém jazyce. Vzory těchto plných mocí jsou uvedeny v příloze
1 až 5.
/2/ Plné moci vystavuji:
1. pro hlavního hraničního zmocněnce předseda vlády;
- 3 -
2. pro zástupce hlavního hraničního zmocněnce, hraniční zmocněnce
a jejich zástupce a pomocníky ty osoby, které je jmenovaly po-
dle článku 2 odst. 1.
Článek 4
/1/ Hlavní hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:
1. stanoví zásady součinnosti orgánů ochrany státních hranic
k provádění opatření na společných státních hranicích (dále
jen "státní hranice");
2. vyhodnocují účinnost ochrany státních hranic, stav a údržbu
hraničních znaků, projednávají závažné události na státních
hranicích a stanoví společná opatření ke zvýšení bezpečnosti
a pořádku na státních hranicích;
3. řídí a koordinuji činnost hraničních zmocněnců;
4. projednávají záležitosti, které nemohli vyřešit hraniční zmoc-
něnci nebo které přesahuji jejich pravomoc;
5. postupují záležitosti, které nemohli vyřešit nebo které přesa-
hují jejich pravomoc, k projednáni diplomatickou cestou.
/2/ Ustanovení odstavce 1 bod 5. nevylučují, aby na hlavní
hraniční zmocněnce byly přeneseny k řešení otázky, které byly
projednávány diplomatickou cestou.
Článek 5
/1/ Hraniční zmocněnci plní zejména tyto úkoly:
1. vyhodnocují pravidelně situaci na státních hranicích, koordi-
nuji použiti sil a prostředků ochrany státních hranic a za-
jišťují výměnu informaci mezi orgány ochrany státních hranic;
2. stanoví společná opatření k zajištění bezpečnosti a pořádku
na státních hranicích včetně takových, která jsou nezbytná
k provádění hospodářsko-technických prací na státních hra-
nicích;
- 4-
3. zajišťuji překračováni státních hranic záchrannými jednotkami
a pomocnými družstvy při živelních pohromách, haváriích nebo
jiných nouzových situacích, jakož i při jejich společných
cvičeních;
4. kontrolují stav vyznačení státních hranic.
/2/ Hraniční zmocněnci prošetřuji, projednávají a v rozsahu
své působnosti rozhoduji zejména v těchto případech:
1. při narušení státních hranic osobami;
2. při jednání nebo události v blízkosti státních hranic, které
vedly k usmrcení nebo ublížení na zdraví osob, popřípadě k zni-
čení nebo poškození věci na státním území druhé smluvní strany;
3. při poškození, zničení nebo neoprávněném přemístění hraničních
znaků;
4. při škodách, které vznikly v důsledku porušení pořádku na stát-
ních hranicích;
5. při nálezu věcí nebo zvířat, které se ocitly na státním území
druhé smluvní strany;
6. při neoprávněné výměně předmětů přes státní hranice;
7. při jiných událostech na státních hranicích, k jejichž řešení
není třeba rozhodnuti hlavního hraničního znocněnce nebo diplo-
matickou cestou.
/3/ Hraniční zmocněnci plni kromě toho úkoly, které pro ně
vyplývají z jiných dohod uzavřených mezi příslušnými orgány smluv-
ních stran.
/4/ Hraniční zmocněnci jsou povinni okamžitě se vzájemně in-
formovat o situaci a událostech, které mohou ohrozit bezpečnost
a pořádek na státních hranicích.
/5/ O zahájení a ukončení opatření příslušných orgánů se
hraniční zmocněnci neodkladně informují:
- 5 -
1. při živelních pohromách, haváriích a Jiných nouzových situa-
cích které mohou mít následky na státním území druhé smluvní
strany;
2. při výskytu přenosných nemocí a nákaz u osob nebo zvířat a při
výskytu polních nebo lesních škůdců v blízkosti státních hranic;
3. při zjištění oleje nebo jiných škodlivých látek v hraničních
vodách nebo ve vodách v blízkosti státních hranic, pokud mohou
mít následky na státním území druhé smluvní strany;
4. při znečištění ovzduší v blízkosti státních hranic, pokud může
vyvolat bezprostřední nebezpečí pro zdraví osob, pro zvířata
nebo rostliny na státním území druhé smluvní strany;
5. při dočasném uzavření hraničních přechodů nebo omezení překra-
čováni státních hranic.
Výměna informací diplomatickou cestou tím není dotčena.
/6/ Hraniční zmocněnci postupují záležitosti, které nemohli
vyřešit nebo které přesahují jejich pravomoc, hlavním hraničním
zmocněncům.
/7/ Ustanovení tohoto článku nevylučují, aby na hraniční
zmocněnce byly přeneseny k řešení otázky, které byly projedná-
vány hlavními hraničními zmocněnci nebo diplomatickou cestou.
Článek 6
Zástupci hlavních hraničních zmocněnců a zástupci hraničních
zmocněnců mají v rozsahu úkolů na ně přenesených stejná práva
a povinnosti jako osoby, které zastupují.
Článek 7
/1/ Pomocníci hraničních zmocněnců plní úkoly, které jim
ukládají hraniční zmocněnci nebo jejich zástupci.
- 6 -
/2/ Hraniční zmocněnci obou smluvních stran společně určují
rozsah úkolů ukládaných pomocníkům.
Část II
Bezpečnost a pořádek na státních hranicích
článek 8
/1/ Hraniční zmocněnci smluvních stran spolupracuji při za-
bránění narušování státních hranic, při stíhání a zadržení osob,
které se pokoušejí neoprávněně překročit státní hranice nebo
které státní hranice neoprávněně překročily (dále jen "narušitelé"),
a při prošetřování jiných případů porušení právních předpisů upra-
vujících bezpečnost a pořádek na státních hranicích.
/2/ Vedou - li stopy narušitele na státní území druhé smluvní
strany, předá ihned stíhající orgán orgánu ochrany státních hra-
nic druhé smluvní strany všechny nutné údaje, aby umožnil další
stíhání.
/3/ Bezprostřední stíhání narušitele přes státní hranice na
státním území druhé smluvní strany smějí vést pouze orgány ochrany
státních hranic se souhlasem hraničního zmocněnce druhé smluvní
strany. Bez tohoto souhlasu se může vést bezprostřední stíhání je-
dině tehdy, jestliže prodlení by mělo za následek únik narušitele.
Bezprostřední stíhání je přípustné pouze výjimečně v nezbytných
případech a jen do místa, kde se stihající orgán setká s přísluš-
nými orgány druhé smluvní strany, maximálně však do hloubky 5 km
státního území druhé smluvní strany. Bezprostřední stíháni v ob-
cích není přípustné.
/4/ Při bezprostředním stihání na státním úžení druhé smluvní
strany je možno použit služebních psů a služebních vozidel.
/5/ Za bezprostřední stíháni se považují případy, kdy stíhaný
je v dohledu stíhajícího orgánu nebo jde-li služební pes po pachové
stopě.
- 7 -
/6/ Během bezprostředního stiháni na státním území druhé
smluvní strany je dovoleno použit zbraně jedině v případě nutné
obrany. Vstup do budov je nepřípustný. Stihající orgán je opráv-
něn zjistit, zda zadržený narušitel nemá u sebe zbraň nebo jiné
předměty, kterých by mohl použit proti stíhajícímu orgánu, a zbraň
nebo předměty zajistit.
/7/ Narušitel zadržený při bezprostředním stiháni na státním
území druhé smluvní strany se předá neprodleně spolu s předměty,
zajištěnými při bezprostředním stíhání a zadržení orgánům ochrany
státních hranic té smluvní strany, na jejímž státním území byl
zadržen. Pro další postup platí článek 9.
Článek 9
/1/ Osoby, které byly zadrženy pro úmyslné neoprávněné pře-
kročení státních hranic, předá hraniční zmocněnec hraničnímu
zmocněnci druhé smluvní strany. Předání se provádí podle práv-
ních předpisů smluvní strany, na jejímž státním území byly osoby
zadrženy, a to do 48 hodin od zadržení. Zároveň se předají před-
měty a platební prostředky, které osoby při zadržení měly u sebe,
jestliže tyto předměty a platební prostředky jsou vyváženy ze
státního území druhé smluvní strany. Platební prostředky smluvní
strany, na jejímž státním území byly osoby zadrženy, se nepředá-
vají, jestliže se jednoznačně zjisti, že tyto platební prostředky
byly získány nezákonnou cestou.
/2/ Zadržené osoby se nepředávají, jsou-li státními občany
smluvní strany, na jejímž státním území byly zadrženy.
/3/ Osoby zadržené podle odstavce 1 se nepředávají, jestliže
příslušné vyšetřovací orgány učiní pro neoprávněné překročení
státních hranic nebo pro podezření ze spáchání dalších trestných.
činů jiné rozhodnuti. V tomto případě se použije ustanovení platné
smluvní úpravy mezi smluvními stranami o vzájemné právní pomoci
v trestních věcech.
- 8 -
/4/ Hraničního zmocněnce druhé smluvní strany je nutno v kaž-
dém případě ihned informovat o zadržení pro neoprávněné překročení
státních hranic, i když nedojde k předání.
Článek 10
/1/ Osoby, které byly zadrženy pro neúmyslné neoprávněné pře-
kročení státních hranic, se předají neprodleně hraničnímu zmocněn-
ci smluvní strany, z jejíhož státního území přišly. Pokud jde
o předměty a platební prostředky, které osoby měly při zadržení
u sebe, postupuje se obdobně podle článku 9 odst. 1.
/2/ Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 státními občany smluv-
ní strany, na jejímž státním území byly zadrženy, mohou příslušné
orgány této smluvní strany rozhodnout v dohodě s příslušnými orgá-
ny druhé smluvní strany o neprodleném návratu těchto osob na stát-
ní území druhé smluvní strany.
/3/ Jsou-li osoby uvedené v odstavci 1 podezřelé ze spáchání
trestných činů na státním území smluvní strany, na kterém byly
zadrženy, použije se obdobně ustanovení článku 9 odst. 3 a 4.
Článek 11
Hraniční zmocněnec jedné smluvní strany může odmítnout nebo
odložit převzetí osob uvedených v článku 9 nebo 10, přičemž záro-
veň uvede důvody odmítnutí nebo odložení převzetí.
Článek 12
Zvířata nebo věci, které se ocitly na státním území druhé
smluvní strany, mohou být vráceny se souhlasem hraničních zmoc-
něnců.
- 9 -
Článek 13
/1/ Hraniční zmocněnci společně prošetřuji škody způsobené
narušením pořádku na státních hranicích. Toto prošetřováni za-
hrnuje shromažďování a zajišťování důkazů, jakož i jejich pře-
dání příslušným orgánům.
/2/ Hraniční zmocněnci mohou objasnit škody nepatrného roz-
sahu spolu s původcem škody a poškozeným po jejich oboustranném
souhlasu na místě. Tyto případy škod se nepředávají orgánům pří-
slušným pro řešení náhrady škody, jestliže z protokolu poříze-
ného hraničními zmocněnci je zřejmé, že poškozený nemá žádné dal-
ší požadavky.
/3/ O způsobu náhrady škody se dohodnou hraniční zmocněnci
nebo jiné příslušné orgány podle platných předpisů o platebním
styku mezi smluvními stranami, pokud škoda nebyla nahrazena ji-
ným způsobem.
/4/ Rozhodnutí hraničních zmocněnců v případech uvedených
v odstavci 2 nevylučují možnost uplatňovat nároky u soudu.
Článek 14
Prošetřování, která provádějí podle této Smlouvy hraniční
zmocněnci, nemají charakter úkonů prováděných vyšetřovacími
orgány.
Článek 15
Smluvní strany budou provádět hospodářské práce v blízkosti
státních hranic tak, aby nebyly poškozovány zájmy druhé smluvní
strany a aby byl brán zřetel na bezpečnost a pořádek na státních
hranicích.
- 10 -
Článek 16
Při honech je zakázáno střílet přes státní hranice a proná-
sledovat zvěř na státním území druhé smluvní strany.
Článek 17
Rybolov v hraničních vodách je dovolen od břehu až po hra-
niční čáru, a to pouze od východu do západu slunce.
Článek 18
Hraniční zmocněnci smluvních stran se vzájemně informují
o připravovaných slavnostech na státních hranicích a stanoví
potřebná bezpečnostní opatření s tím souvisící.
Článek 19
Provoz na hraničních přechodech a privilegovaná přímá že-
lezniční doprava, jakož i spolupráce příslušných orgánů obou
smluvních stran při společných, kontrolách osob překračujících
státní hranice a nákladů přepravovaných přes státní hranice
nejsou touto Smlouvou dotčeny.
Článek 20
/1/ Silnice a cesty, po nichž probíhají státní hranice, po-
případě které vedou zcela nebo zčásti na státním území jedné
smluvní strany a které jsou na základě místní situace používány
občany obou smluvních stran, budou příslušné orgány smluvních
stran udržovat tak, aby vyhovovaly potřebám dopravy.
/2/ Příslušné orgány smluvních stran informují hlavní hra-
niční zmocněnce o plánovaných opatřeních k údržbě silnic a cest
podle odstavce 1.
- 11 -
/3/ Občané smluvních stran používající silnic a cest uvede-
ných v odstavci 1 nepotřebují doklady, jichž je jinak třeba
k překročení státních hranic a podléhají právním předpisům smluv-
ní strany, jejímiž jsou státními občany.
/4/ Seznam silnic a cest uvedených v odstavci 1 schválí vlá-
dy smluvních stran.
Část III
Překračování státních hranic
Článek 21
/1/ Hlavní hraniční zmocněnci, jejich zástupci, jakož i hra-
niční zmocněnci, jejich zástupci a pomocníci mohou v souvislosti
s plněním svých úkolů překračovat státní hranice na základě svých
plných mocí.
/2/ Experti, jejichž přítomnost je při plnění úkolů potřebná,
překračují státní hranice pouze v přítomnosti jedné z osob uvede-
ných v odstavci 1.
Článek 22
/1/ Osoby uvedené v článku 21 jsou při přechodu státních
hranic a během pobytu na státním území druhé smluvní strany
osvobozeny v souvislosti s plněním úkolů vyplývajících z této
Smlouvy od celní prohlídky, jakož i od dovozních a vývozních
omezeni, od cla a jiných poplatků, pokud jde o jejich služební
dokumenty, dopravní prostředky a jiné předměty určené pro je-
jich služební činnost a nezbytnou osobni potřebu.
/2/ Osoby uvedené v článku 21 mohou za pobytu na státním
území druhé smluvní strany nosit služební stejnokroj a služební
zbraň. Při plnění úkolů na tomto státním území požívají práva
- 12 -
osobní nedotknutelnosti; jejich, dopravní prostředky a služební
dokumenty jsou rovněž nedotknutelné. Druhá smluvní strana po-
skytne těmto osobám na jejich žádost potřebnou pomoc, zejména
poskytnutím dopravních prostředků, ubytování a spojení s jejich
vlastními orgány.
Článek 23
/1/ Osoby, které jsou na základě dohod příslušných orgánů
smluvních stran pověřeny vyměřováním, vyznačováním a údržbou
státních hranic, pracemi na dopravních nebo jiných technických
zařízeních, pracemi na mostech, vodohospodářskými opatřeními,
regulačními pracemi na hraničních vodách, vyměřovacími pracemi,
údržbou a kontrolou veřejných zařízení a pracemi na překladových
nádražích nebo jinými pracemi v blízkosti státních hranic na
státním území druhé smluvní strany, musí mít hraniční průkaz.
/2/ Za účelem provádění prací uvedených, v odstavci 1 je
možno překračovat státní hranice i mimo hraniční přechody po
dohodě s příslušným hraničním zmocněncem.
/3/ Hraniční průkaz opravňuje k provádění prací na státním
území druhé smluvní strany až do hloubky 5 ku. Je-li to nutné,
může být tato vzdálenost se souhlasem hraničních zmocněnců obou
smluvních stran prodloužena.
/4/ Osobám, které za účelem provádění prací překročily
státní hranice mimo hraniční přechody, je pobyt na státním úžení
druhé smluvní strany dovolen zásadně jen od východu do západu
slunce. Mají-li být práce vykonávány v noci, je třeba včas o tom
informovat hraniční zmocněnce a ve zvláště naléhavých případech
místní orgány ochrany státních hranic obou smluvních stran. Tato
informace se nepodává u zaměstnanců, kteří vykonávají služby ve
dne i v noci k zajištění provozu na překladových, nádražích.
- 13 -
Článek 24
/1/ Osoby uvedené v článku 23 odst. 1 jsou oprávněny bez-
celně dovážet a vyvážet na a ze státního území druhé smluvní
strany materiál, dopravní prostředky a pracovní nářadí potřebné
k provádění jim svěřených prací. Trvají - li práce několik dní,
nohou být tyto předměty ponechány se souhlasem příslušných or-
gánů této smluvní strany na pracovišti.
/2/ Příslušné orgány smluvních stran společně stanoví zá-
sady pro osvobození od celních poplatků a omezení, která platí
při překročení státních hranic pro osoby uvedené v článku 23
odst. 1.
Článek 25
/1/ Příslušníci orgánů pasové a celní kontroly, zaměstnanci
železničních správ a zaměstnanci dalších organizací smluvních
stran podílejících se na kontrole, odbavování a zajišťování pro-
vozu na hraničních přechodech mohou překračovat státní hranice
za účelem výkonu své funkce na základě hraničních průkazů.
/2/ Pro osoby uvedené v odstavci 1 neplatí omezení uvedená
v článku 23 odst. 3 a 4.
Článek 26
Hlavní hraniční zmocněnci společně stanoví potřebná opatřeni,
která musí příslušné orgány smluvních stran dodržovat při prová-
dění hospodářsko - technických prací, které přetínají státní hra-
nice. Za tím účelem jsou tyto orgány povinny včas seznámit hlav-
ního hraničního zmocněnce s plánovanými opatřeními.
- 14 -
Článek 27
Hraniční zmocněnci smluvních stran jsou oprávněni povolit
po vzájemné dohodě překročení státních hranic mimo hraniční pře-
chody i v jiných jednotlivých případech.
Článek 28
Stanovení vzorů a vystavování hraničních průkazů se provádí
podle vnitrostátních předpisů smluvních stran. Příslušné orgány
smluvních stran si vzájemně vymění vzory hraničních průkazů.
Článek 29
/1/ Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových
situacích v "blízkosti státních hranic nohou příslušné orgány
jedné smluvní strany požádat prostřednictvím hraničních zmoc-
něnců o poskytnutí pomoci příslušné orgány druhé smluvní strany.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení něho vyplývá-li to z jiných dohod,
mohou příslušné orgány jedné smluvní strany požádat o poskytnutí
pomoci příslušné orgány druhé smluvní strany přímo; příslušné
orgány smluvní strany o tom neprodleně informují hraničního
zmocněnce.
/2/ Za účelem poskytnutí pomoci podle odstavce 1 mohou za-
chranné jednotky a pomocná družstva, jakož i lékaři a jiní zdra-
votničtí pracovníci překračovat státní hranice s osobním průka-
zem a zdržovat se na státním území druhé smluvní strany po dobu
potřebnou k poskytnuti pomoci.
/3/ Překročení státních hranic v případech uvedených v od-
stavci 1 se může uskutečnit na hraničních přechodech nebo na ji-
ných k tomu účelu dohodnutých místech.
/4/ Přivezené materiály, přístroje, nářadí, dopravní a spo-
jovací prostředky, kterých je třeba k poskytnutí pomoci, jakož
i předměty osobní potřeby osob uvedených v odstavci 2., jsou
- 15 -
osvobozeny od cla. Přístroje, nářadí, dopravní a spojovací pro-
středky, jakož i nespotřebované materiály se zase odvezou zpět.
/5/ Ustanovení odstavců 2 až 4 se užije obdobně i pro pro-
vádění společných cvičení.
Článek 30
/1/ Při živelních pohromách, haváriích a jiných nouzových
situacích mohou osoby překračovat státní hranice na kterémkoli
místě a v kteroukoli dobu, může-li se tím odvrátit nebezpečí
újmy na jejich zdraví nebo na zdraví jiných osob.
/2/ Návrat osob uvedených v odstavci 1 zajišťují hraniční
zmocněnci smluvních stran.
Článek 31
/1/ Výlohy vzniklé poskytnutím pomoci v případech podle
článku 29 a 30 hradí ta smluvní strana, která požádala o pomoc
nebo jejímž státním občanům byla pomoc poskytnuta.
/2/ K těmto výlohám patři zvláště náhrada škody při smrti
nebo újmě na zdraví osoby poskytující pomoc, jakož i náhrada
za ztrátu nebo poškození předmětů nebo nářadí.
/3/ Nárok osob, které poskytly pomoc, na náhradu škody
a její výše se stanoví podle právních předpisů smluvní strany,
na jejímž státním území žiji.
/4/ Výlohy a náhrady podle odstavců 1 až 3 budou zaplaceny
podle platných předpisů o platebním styku mezi smluvními stra-
nami.
Článek 32
Osoby, které se zúčastňuji v blízkosti státních hranic ma-
sových shromáždění nebo slavností pořádaných společně státními
- 16 -
orgány nebo společenskými organizacemi obou smluvních stran,
překračuji statni hranice podle zásad schválených před jejich
konáním hlavními hraničními zmocněnci.
Část IV
Závěrečná ustanoveni
Článek 33
/1/ K provádění této Smlouvy sjednají příslušné ústřední
orgány smluvních stran odpovídající dohody.
/2/ Přílohy této Smlouvy mohou být měněny dohodou přísluš-
ných ústředních orgánů smluvních stran.
Článek 34
Tato Smlouva vyžaduje ratifikaci a vstoupí v platnost dnem
výměny ratifikačních listin. Výměna ratifikačních listin se
uskuteční v Praze.
Článek 35
Tato Smlouva se sjednává na dobu deseti let. Její platnost
se prodlužuje vždy o pět let, pokud ji jedna ze smluvních stran
nejpozději šest měsíců před uplynutím příslušné doby platnosti
nevypoví.
Článek 36
Dnem, kdy vstoupí v platnost tato Smlouva, pozbývají plat-
nosti:
1. Dohoda mezi vládou Československé republiky a vládou Německé
demokratické republiky o hraničních zmocněncích ze dne
22. září 1956;