(Jednání opět zahájeno ve 13 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
SN V. Vedra.)
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat
v jednání naší sněmovny. Do rozpravy
se písemně přihlásili poslanci: Kukrál,
Kožík, Čermáková Marie, Kováč,
Šarišská, Sytný, Hojnoš, Vojteková,
Trávníček, Himl, Rusnák, Čermáková
Helena, Polák, Nováček, Krauskopf a Plíšková.
Uděluji slovo poslanci Kukrálovi. Připraví
se poslanec Kožík.
Poslanec S. Kukrál: Vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, čím náročnější
a složitější jsou naše úkoly
a problémy, které řešíme, tím
více vystupuje do popředí nezbytnost neustálého
ověřování, jak se nám úkoly
daří plnit, kde nejsme úspěšní
a kde musíme hledat nová řešení.
Neustále tak narůstá úloha a funkce
kontroly ve všech oblastech našeho života a na
všech stupních řízení.
Ve svém vystoupení bych se chtěl zmínit
o poznatcích, které jsme získali při
práci výborů pro průmysl, dopravu
a obchod a průzkumech ve významné oblasti,
jakou je kontrola kvality hutních a strojírenských
výrobků v podnicích.
Usnesením vlády z roku 1973 a předsednictva
vlády z roku 1977 byly vydány závazné
směrnice a pokyny ke zvyšování úrovně
kontroly jakosti ve všech rozhodujících fázích
výroby a k vytvoření účinného
státního systému řízení
jakosti. Promítají se různým způsobem
do praxe.
Nejprve některé zkušenosti z výrobních
podniků. Hned v úvodu ovšem musím říci,
že informace a poznatky z kontroly kvality jsme získávali
mnohem obtížněji než poznatky z jiných
oblastí, ať už jde o výrobu, investice,
sortiment výroby apod.
V Kovosvitu Sezimovo Ústí mají útvar
řízení a kontroly jakosti dobře vybudován
a je podřízen podnikovému řediteli.
Je kontrolním i metodickým centrem, plní
funkci technické kontroly, měrové služby
a styčného místa se státním
zkušebnictvím. Výjimkou v podřízenosti
je mezioperační kontrola, která podléhá
výrobě.
Podle velmi dobrých výsledků v kvalitě
výrobků dodávaných na vnitřní
i zahraniční trh, je možno i práci kontroly
hodnotit jako velmi dobrou. Už od roku 1976 je v podniku
plánovitě a postupně, ale jen v omezeném
rozsahu, uplatňována samokontrola jako prvek lvovského
systému komplexního řízení
jakosti. Potvrdilo se zde, že je nezbytné správně
vybrat a připravit kvalifikované pracovníky
a kolektivy. Použití formy této kontroly, založené
důsledně na adresné odpovědnosti,
přesně evidované a vyhodnocované,
se osvědčily. I když ne systematicky, ale přece
jen ve značném rozsahu dává kontrola
podněty ke změnám a zlepšení,
zejména v oblasti technologie, u materiálu a někdy
i v konstrukci výrobků.
Celkovému systému, a to v celé řadě
podniků, chybí plánování vývoje
konkrétních ukazatelů jakosti, které
by charakterizovaly určitou úroveň výrobku.
Zde bych chtěl poněkud odbočit. Téměř
na všech podnicích jsme se setkávali s nekritickým
přeceňováním technické úrovně
a kvality vlastních výrobků, svalování
nedostatků na kvalitu subdodávek a na vnější
vlivy. Jenom v malém množství případů
a ještě dost obtížně jsme se mohli
seznámit s věcnými informacemi o srovnání
vlastních výrobků s nejlepšími
výrobky ve světě. Myslím, že
chybí solidní evidence, informační
systém a rozbory v uvedeném smyslu. Současně
jsem toho mínění, že právě
kontrola by měla takové kritické zrcadlo
umět připravit a nastavit. Všichni vedoucí
pracovníci na podnicích by pak se znalostí
věci, zejména v rámci vlastního podniku,
měli daleko kritičtěji přistupovat
k hodnocení kvality výrobků jako nezbytné
podmínky ke zlepšení.
Ještě bych se vrátil ke zkušenostem z
některých podniků. V Závodech Slovenského
národního povstání v Žiaru nad
Hronom byl výsledkem rozborů prováděných
kontrolou soubor nedostatků, ke kterým došlo
v projekci technologie a upozornění na některé
kádrové nedostatky. Současně z nich
vyplynulo, že se nepodařilo zvládnout celý
vyráběný sortiment.
V podniku je hmotná zainteresovanost u mistrů uplatněna
tak, že rozsah zmetků je jedním z několika
ukazatelů pohyblivé složky mzdy. Značným
nedostatkem, stejně jako i v řadě jiných
podniků je to, že úhrady za zmetky se téměř
nepředepisují.
Zajímavý je také přístup k
ověřování systému samokontroly.
Tento systém ověřují v tažírně
trubek, kde prakticky nemají doposud žádnou
zmetkovitost. K čemu budou poznatky z tohoto provozu, není
jasné. V provozu lisovny je také jedna zajímavost.
Pracovníci technické kontroly zde pracují
jen na první směnu, takže výrobní
pracovníci na druhé směně už
jsou nuceni si kvalitu kontrolovat sami.
Sedm procent sortimentu vyráběného v tomto
podniku podléhá povinnému státnímu
hodnocení výrobků. Z pěti výrobků
je jeden zařazen do prvního stupně jakosti
a jeden do třetího stupně. Ostatní
výrobky jsou ve druhém stupni jakosti. Nebyla systematicky
hledána cesta ke zlepšení konstrukce a zvýšení
kvality provedení. Bylo prostě podáno odvolání
proti tomuto rozhodnutí státní zkušebny.
V procesu odvolání a na základě nového
přezkoušení byl i tomuto výrobku nakonec
přiznán druhý stupeň jakosti. Nemohl
jsem si ověřit, jestli je to ojedinělý
případ. Rozhodně však bude třeba
dbát v práci státních zkušeben,
podniků i VHJ, aby se odvolací řízení
nestalo hlavní metodou práce proti stanovení
třetího stupně jakosti.
V tomto podniku jsme se setkali ještě s jedním
případem, který má taktéž
obecnější platnost. U systému FeAl -
to jsou hliníkové a ocelové konstrukce oken
a dveří i výplní - je už v samém
systému a použitém materiálu založeno
to, že nemůže být dosaženo stanovených
tepelně izolačních vlastností. Čili
výrobky tohoto druhu - i když se s nimi v širokém
rozsahu počítá - nemohou dostat první
stupeň jakosti. Myslím, že je úkolem
VHJ a ministerstev, aby ve výzkumu a vývoji systematicky
zajistily vyřešení, popř. náhradu
tohoto systému. V tomto smyslu a na tyto orgány
zatím impulsy a výsledky kontroly nepůsobí
tak, aby na ně pohotově reagovaly.
V podniku Niklová huť Sereď je značná
pozornost věnována kádrovému vybavení
kontrolních orgánů. Vedoucí kontrolních
orgánů mají vysokoškolské vzdělání
a dobrou provozní praxi a tím i autoritu. Celý
systém kontroly výroby je dobře promyšlen.
Všechny potřebné profese jsou v něm
zastoupeny. Mimořádná pozornost je věnována
mezioperační kontrole. Kvalifikovaní kontroloři,
zejména pro kontrolu chemického procesu, pracují
nepřetržitě v třísměnném
provozu. Je prováděna kontrola přípravy
na jednotlivé operace nebo výrobní úseky,
takže kontrola už do značné míry
plní funkci prevence, předchází už
vzniku nejakostních výrobků a současně
zabraňuje, aby se na vadné práci pokračovalo.
Za poslední dva roky nedostal podnik ani jednu reklamaci
od odběratelů a nevykázal z tohoto titulu
žádné ztráty za zmetky. Na tomto velmi
dobrém výsledku má bezesporu značný
podíl i práce kontroly a uplatňování
jejích závěrů. Zejména pozornost,
věnovaná kvalifikaci kontrolních orgánů
a kontrolní činnosti řídících
pracovníků, i dobrá organizace mezioperační
kontroly už přinesla odpovídající
výsledky.
Tím, že kontrola začala plnit i funkci prevence
a zabraňovat vůbec vzniku nekvalitního výrobku
nebo operace, stala se platným pomocníkem a respektovaným
partnerem na všech stupních řízení
v podniku. Vedle toho je však zde - stejně jako v
řadě jiných podniků - úsek,
kde nelze vykázat tak dobré výsledky. Podnik
zpracovává niklovou rudu. Ve vývoji má
za úkol vyřešit úpravy technologie tak,
aby se vytěžilo z rudy více niklu. Tyto úkoly
vývoje nejsou rozpracovány do jednotlivých
etap tak, aby se v průběhu jejich řešení
mohlo spolehlivě kontrolovat, že nedochází
ke zpoždění a že je dosahováno
postupných plánovaných výsledků.
Je to všeobecný nedostatek, myslím i metodicky
nezvládnutý. Kontrola zde nedává záruky
rychlejšího vývoje a uplatňování
výsledků do praxe.
Dovolte, abych vaši pozornost zaměřil ještě
na jeden faktor, který ovlivňuje činnost
kontroly při zabezpečování kvality
výrobků. Uvedu to na příkladu podniku,
kde pracuji, ale jde taktéž o obecný jev. U
brány našeho podniku máme tabuli cti, kde jsou
fotografie nejlepších pracovníků. Marně
jsem však mezi nimi hledal jediného, který
by byl vyhodnocen za stálou vynikající kvalitu
práce. Stejně jsem nenašel ani jednoho za vzorné
plnění funkce kontroly. Je chybou, že neumíme
vyzvednout a ocenit uvedené výsledky - to je třeba
napravit, chceme-li po všech stránkách stimulovat
a zabezpečovat růst kvality výroby.
Druhou stránkou je, že kontrola je často trpěna
jako nutné zlo, protože vzniká dojem, že
ona je příčinou neplnění plánu.
Myslím, že k částečné
nápravě dojde tím, že kontrola bude
svojí funkcí předcházet vzniku zmetků
a nekvalitní výrobě a kontroloři svojí
kvalifikací a zkušenostmi budou uznávanými
autoritami.
Na závěr bych ještě uvedl některé
souhrnné poznatky z oblasti kontroly kvality na úrovni
podniku.
Můžeme s uspokojením konstatovat, že všeobecný
tlak na zvyšování kvality výrobků
a kvality veškeré práce, se stal záležitostí
velké většiny pracujících a kvalita
se tak dostává pod nejširší kontrolu.
Jejich zájem a pozornost těmto otázkám
je dobrým předpokladem i zárukou rychlejšího
růstu kvality v dalším období.
Druhý poznatek ukazuje, že ani kontrola se nemůže
vyhnout zvyšování efektivnosti, a to jak zaměřováním
své činnosti na efektivnost ve společnosti,
tak vlastním uspořádáním kontroly
a systému její práce.
Není stále ještě věnována
odpovídající pozornost práci kontroly,
zejména pak její preventivní funkci a předcházení
vzniku nekvalitní výroby. Kontrola pak dost účinně
neovlivňuje průběh a výsledky v kvalitě
výroby. Prohloubení preventivní funkce kontroly
se musí projevit zejména u výroby a instalace
složitých technologických celků jako
záruka včasného dokončení investičních
akcí a zajišťování dosahovaných
parametrů.
Není metodicky, věcně ani organizačně
dořešena kontrola jednotlivých fází
vědeckotechnického rozvoje, zejména pro urychlení
tohoto cyklu a jeho efektivnosti.
Vážené soudružky, vážení
soudruzi, z uvedených příkladů a získaných
zkušeností však vyplývá i jednoznačný
poznatek. Je dostatek dobrých příkladů,
zkušeností a poznatků, které ukazují,
jak dosáhnout zvýšení účinnosti
a efektivnosti kontroly kvality, zabezpečit tak pro potřeby
naší společnosti výrazné zvýšení
technické úrovně i kvality provedení
všech výrobků a tím úspěšné
plnění úkolů XV. sjezdu KSČ
v této oblasti. Musíme je však umět
využít. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Kukrálovi. Hovoří
poslanec Kožík, připraví se poslankyně
Marie Čermáková.
Poslanec V. Kožík: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci! Vo svojom vystúpení
chcel by som sa dotknúť jednej dôležitej
otázky - ako využívame podnety z oblasti zahraničného
obchodu k efektívnemu rozvoju československej ekonomiky
v súlade s úlohami vytýčenými
XV. zjazdom KSČ v súčasných zložitých
podmienkach na zahraničných trhoch.
Pritom nebudem hovoriť o kladoch a dobrých výsledkoch,
ktoré boli bezpochyby dosiahnuté i za zhoršených
vonkajších podmienok, ale chcel by som upriamiť
vašu pozornosť na existujúce závažné
problémy a nedostatky, ktoré treba riešiť
a prekonávať. Keby som mal hovoriť obecne o tom,
prečo nedosahujeme stanovené predpoklady, tak okrem
objektívnych príčin, o ktorých sa
neraz hovorilo, sú v kvalite riadenia, zodpovednosti a
pružnosti rozhodovania, v rýchlom reagovaní
na požiadavky a možnosti zahraničných
trhov a mnohokrát i v nedostatku odvahy podstupovať
riziká pri zavádzaní nových výrobkov,
ako aj v dôslednejšej vecnej kontrole. Dôsledkom
toho je, že mnohé naše výrobky majú
priemernú kvalitu, zaostávajú v technickej
úrovni, nemáme vždy zodpovedajúci sortiment,
servis a náhradné dielce podľa požiadaviek
zahraničných zákazníkov. K týmto
nedostatkom je aj najviac pripomienok zo strany československých
obchodných zástupcov. To potvrdzujú nielen
poznatky a skúsenosti kontrolných orgánov,
ale aj náš prieskum poslancov.
Niektoré pripomienky, napríklad ku kvalite a technickej
úrovni osobných automobilov Škoda 742, traktorov
Zetor, televízorov Tesla a ďalších majú
už chronický charakter. Človek má dojem,
že veci sa viacej registrujú ako riešia a ak
sa riešia, tak pomaly a nedôsledne. Realizačná
stránka uznesení, ako o tom hovoril súdruh
minister, je zrejme slabou stránkou.
Kontrolou sa zistilo, že vlani vycestovalo do zahraničia
viac ako 57 tisíc krátkodobých cestovateľov,
z toho 63 % z výrobných rezortov, niektorí
z nich až do Japonska a USA. Aj keď nechcem generalizovať,
v tejto súvislosti by však bolo zaujímavé
vedieť, či správy sa využívajú,
alebo ležia v zásuvkách, ako sa výsledky
týchto ciest odzrkadľujú v praxi, aké
z toho ministerstvá robia závery pre výrobu
a výskum. Tým viacej, že Výskumný
ústav zahraničného obchodu na základe
niektorých analýz odhaduje, že československé
národné hospodárstvo z titulu nižšej
technickej úrovne a akosti výrobkov ročne
stráca niekoľko miliárd devízových
korún.
Keď hovoríme o kvalite exportných fondov je
povážlivé, že napriek prijatým
opatreniam na úseku riadenia, zabezpečované
vedúcimi riadiacimi pracovníkmi, sa stav nielen
nezlepšil, ale dokonca sa aj naďalej zhoršuje.
To potvrdzuje rad poznatkov z kontrol. Napríklad za 1.
polrok 1979 bolo pracovníkmi Technickej kontroly zahraničného
obchodu pozastavených pre kvalitatívne nedostatky
7 % z hodnoty kontrolovaného tovaru, zatiaľ čo
za porovnateľné obdobie minulého roku bolo
pozastavených 5,9 %.
Po tomto konštatovaní sa logicky natíska otázka:
nenastal už čas stanoviť prísnejšie
kritériá za kvalitu a technickú úroveň
výrobkov a zamyslieť sa i nad systémom a hodnotením
práce medzikontroly, aby sa zabránilo pokračovať
v práci na chybnom výrobku a najmä výstupnej
kontroly na závodoch?
O aktuálnosti riešenia tejto otázky svedčia
aj výsledky z náhmatkove uskutočnených
kontrol, ktoré zahŕňali iba 5 - 10 % hodnoty
z vývozných dodávok za 1. polrok tohto roku.
V Stredočeskom kraji v n. p. LIAZ Jablonec, závod
Mnichovo Hradiště bolo z kontrolovaných nákladných
automobilov pozastavených 11,2 % a v AZNP Mladá
Boleslav, z kontrolovaných osobných automobilov
plných 99,9 %. V celokrajskom meradle bolo pozastavených
cca 15 % kontrolovaného objemu exportnej výroby.
Obdobná situácia bola aj v iných krajoch
a závodoch. Napríklad v preverovaných 100
závodoch Severočeského kraja bolo pozastavených
viac ako 10 % z náhmatkove kontrolovaného tovaru
v 31 závodoch. Pritom v niektorých závodoch
bolo pozastavených 50 až 100 %, ako v n. p. Velveta
Varnsdorf (50 %), vysokozdvižné vozíky z n.
p. DESTA Děčín (100 %). V Západoslovenskom
kraji z 59 výrobných podnikov a závodov boli
u 19 podnikov pozastávky vyššie ako 10 %, u niektorých
podstatne vyššie, ako napríklad v Elitexu Nitra
(34,3 %), v n. p. Chirana Stará Turá (50 %) a pod.
Súdružky a súdruhovia, nechcem pokračovať
v ďalšom vyratúvaní. Chcel by som však
zdôrazniť, že vec kvality, to nie je iba technologická,
ale významná politická otázka, že
každé uvedené percento ukrajuje z nášho
spoločného bochníka a nectí nás
ani doma, ani za hranicami.
Dôsledky neuspokojivej kvality sa zákonite premietajú
v raste uznaných reklamácií, ktoré
sme nútení hradiť z devízového
inkasa, pričom nejde o zanedbateľné sumy. V
porovnaní so zvýšením vývozu
do kapitalistických krajín o 9,3 % oproti roku 1977
náklady na zaplatené reklamácie v roku 1978
vzrástli o 40 %, z toho u strojárskych výrobkov
o 42 %.
Vážnym problémom je oneskorovanie technického
rozvoja nových výrobkov, čo má za
následok, že zahraničný obchod prichádza
každoročne o výhodné vývozné
fondy. Spôsobuje to v značnom rozsahu nedostatočná
a zaostávajúca súčiastková
základňa najmä výrobkov elektronického
priemyslu, ktorý je už dnes brzdou vývozu obrábacích,
tvarovacích, textilných i polygrafických
strojov. Domnievame sa, že pri zodpovednejšom prístupe
vedúcich pracovníkov k realizácii plánu
technického rozvoja a k využívaniu nakúpených
licencií je možno prispieť k výraznejšiemu
urýchleniu tempa inovácií a technickej úrovne
i kvality a tým aj k efektívnejšiemu vývozu
našich výrobkov. K tomu treba zamerať i kontrolu.
Ako ukázal náš poslanecký prieskum u
výrobkov vyvážaných organizáciou
zahraničného obchodu KOVO, za posledných
5 rokov napríklad zo 72 podnetov zo zahraničia k
technickej úrovni a kvalite našich výrobkov
bolo zaradených do výskumu 42 %, do výroby
iba 27 %. Ale - a to je zarážajúce - v skutočnosti
sa realizovalo v zahraničnom obchode iba 12 %, čo
ukazuje, že tieto významné podnety sú
nedostatočne využívané.