Okrem tohto iba heslovitého výpočtu úloh,
ktorými sa zaoberali jednotlivé výbory, organizovali
všetky výbory semináre, ktoré väčšinou
predchádzali vlastnému rokovaniu a pomohli poslancom
orientovať sa v prerokúvanej problematike.
Veľkou pomocou pre nás bolo i rokovanie predsedníctiev
a plén národných rád, ktorých
sa zúčastnila delegácia poslancov Snemovne
národov.
Otázky zabezpečovania a upevňovania životných
a sociálnych istôt boli tiež prerokúvané
na plenárnych schôdzach Českej národnej
rady a Slovenskej národnej rady v júni t. r. v súvislosti
so správami vlády ČSR a SSR o plnení
ich programovaných vyhlásení. Rokovania oboch
národných rád a ich výborov sa zásadne
zamerali na celospoločenský systém starostlivosti
o človeka; okrem iného prispeli i k propagácii
úspechov našej socialistickej spoločnosti pri
uskutočňovaní ľudských práv,
životných a sociálnych istôt.
Záverečného rokovania Predsedníctva
Snemovne národov sa zúčastnili zástupca
Českej národnej rady, predseda Slovenskej národnej
rady s. Šalgovič a minister práce a sociálnej
starostlivosti s. Štanceľ.
Už len tento výpočet prerokúvaných
otázok vo výboroch presvedčivo hovorí
o rozsiahlosti a hĺbke prípravy na dnešné
rokovanie. Široké poznatky výborov i získané
praktické skúsenosti poslancov vo svojom súhrne
svedčia o veľkej náročnosti prípravy
nášho dnešného rokovania. Prijaté
závery výborov ukazujú celý rad priaznivých
výsledkov, ktoré sme pri zabezpečovaní
a upevňovaní životných a sociálnych
istôt obyvateľstva v poslednom čase po XV. zjazde
KSČ dosiahli.
Za uplynulé dva roky môžeme sociálne
ekonomický vývoj, ktorý vytýčil
XV. zjazd KSČ, ovplyvňujúci zabezpečovanie
životných a sociálnych istôt, hodnotiť
ako veľmi priaznivý.
Za toto obdobie došlo nielen k upevneniu životných
a sociálnych istôt, ale aj k ich ďalšiemu
prehĺbeniu.
To možno dokumentovať štatistickými údajmi
na nasledujúcom vývoji.
Spoločenská spotreba vzrástla o 12,1 %, osobná
o 5,3 %. Vysoký vzrast zaznamenali aj sociálny príjmy,
a to o 7,6 %. Napríklad starobné dôchodky
vzrástli o 15,1 % a v priemere činia 1097 Kčs
mesačne na jedného dôchodcu.
Dovoľte mi pri tejto príležitosti, súdružky
a súdruhovia, uviesť pre názornosť len
niekoľko faktov z môjho volebného obvodu v Michalovskom
okrese. Za roky prvej buržoáznej republiky bol to
okres biedy a vysťahovalectva a pokiaľ robotník
mal nárok na starobný dôchodok, ten činil
v priemere 142 Kčs mesačne. V päťdesiatych
rokoch bolo v okrese 4014 dôchodcov, ktorí poberali
v priemere Kčs 238,44 mesačne a celkom bolo vyplatené
956 tis. Kčs. Dnes je v okrese 25 tis. dôchodcov
s mesačným nákladom 220 mil. Kčs a
okrem toho ďalších 30 mil. ročne činia
príspevky odborov, JRD, ONV na rôzne dávky,
služby a finančné podpory. To svedčí
o veľkej komplexnej starostlivosti nášho socialistického
štátu o pracujúceho človeka, ale aj
o nebývalom rozvoji a rozkvete okresu, ktorý leží
na našej východnej "hraničke" a spojuje
nás s bratským Sovietskym zväzom a ktorý
za roky socialistickej výstavby sa stal šťastným
domovom všetkých svojich obyvateľov. A tak by
sme mohli pokračovať v ďalších výrazných
faktoch. Napríklad za 2 roky 6. päťročnice
sa postavilo 266 tis. bytov, kapacita sociálnych ústavov
vzrástla o 2700 miest. Vzrástol i počet lekárskych
miest o 3000 a výrazne sa zvýšili v poslednom
čase miesta v materských škôlkach, ktoré
vzrástli o 105 tis. miest a počet detí umiestnených
v nich predstavuje 72,5 % príslušnej vekovej kategórie.
To, že môžeme do oblasti spoločenskej spotreby
v sfére školstva, zdravotníctva, sociálnej
starostlivosti a kultúry vynakladať tak rozsiahle
finančné prostriedky na ďalší rozvoj
týchto sfér, predpokladá vyprodukovať
dostatočné materiálové a finančné
zdroje na ich krytie. Preto tiež plnenie úloh v národnom
hospodárstve má kľúčové
postavenie v realizácii programu XV. zjazdu KSČ.
Veď predovšetkým v ekonomike sa rozhoduje o plnení
najvyššieho cieľa našej spoločnosti,
zabezpečiť ľuďom šťastný
život v mieri. Na národnom hospodárstve závisí,
akými prostriedkami socialistický štát
môže disponovať na zabezpečovanie všestranného
rozvoja spoločnosti. Pri prerokúvaní úloh
vo výboroch sme si opäť v plnom rozsahu uvedomovali
a tiež sme to v záveroch z rozpravy výborov
aj formulovali, že výsledky práce u nás
slúžia na prospech celej spoločnosti, každého
jednotlivého občana a preto tiež úsilie
pracujúcich na všetkých úsekoch činnosti
musí byť pre budúci vývoj motivované
snahou prinášať pre náš spoločný
stôl čo najväčší úžitok.
Preto dnes dávame tak naliehavo - v duchu 11. pléna
ÚV KSČ - do popredia ekonomické otázky
s orientáciou na výrazný rast efektívnosti
výroby a kvality všetkej práce. Musíme
si vytvoriť dostatočné predpoklady na to, aby
sme umocňovali ekonomickú silu štátu.
Spoľahlivou cestou, ako takú úlohu splniť,
je využívanie všetkých intezívnych
faktorov hospodárskeho rastu.
Úsilie o efektívnosť a kvalitu práce
sa musí stať každodennou záležitosťou
výrobného procesu vo všetkých odvetviach
národného hospodárstva.
Všestranné úsilie o vysokú efektívnosť
a kvalitu musí napĺňať všetko naše
snaženie. Či už ide o správne rozmiestňovanie
pracovných síl podľa skutočných
potrieb národného hospodárstva a tiež
o ich správne využívanie. Nemôžeme
sa uspokojiť s tým, že v dôsledku nesprávnej
organizácie práce, problémov v dodávateľsko-odberateľských
vzťahoch v niektorých podnikoch, pracovníci
v priemysle nie sú dostatočne využívaní.
Také neporiadky na pracoviskách potom vedú
k narúšaniu pracovnej disciplíny, k nedodržiavaniu
technologických režimov a pracovného poriadku.
A to sa všetko potom negatívne odráža
v kvalite práce a výrobkov. Ani v oblasti odmeňovania
nie sme bez problémov a nedostatkov. Racionalizácia
mzdových sústav vytvorila dobré predpoklady
pre zavedenie poriadku do miezd. Ale nie všade, nie na každom
pracovisku sa podarilo vysoko politicky i odborne náročné
princípy mzdovej politiky plne realizovať. Nedokázali
sme sa ešte vždy a všade úplne vyrovnať
s tým, aby odmena bola tesne zviazaná s výkonmi,
nedokázali sme najmä v pohyblivej zložke mzdy
diferencovať odmenu podľa skutočného množstva
a kvality práce.
Hospodárne a konštruktívne musíme pristupovať
k riešeniu úloh vo všetkých oblastiach
nášho života. Desiatky miliárd, ktoré
spoločnosť vynakladá na rast životnej
úrovne ľudu, na upevňovanie životných
a sociálnych istôt, musíme vynakladať
so starostlivosťou riadneho hospodára. Veď hospodárime
s prostriedkami, ktoré patria všetkému ľudu,
hospodárime s hodnotami vytvorenými prácou
nás všetkých.
Aby sme mali čo rozdeľovať, aby sme mohli ďalej
všestranne rozvíjať životnú úroveň,
aby sme mohli napĺňať veľké humánne
ciele socializmu - starať sa o blaho človeka - je
dnes prvoradou našou úlohou zabezpečovať
taký rozvoj národného hospodárstva,
ktorý by svojou dynamikou a efektívnosťou vytváral
pre tieto základné ciele všestranné
predpoklady. Pre nadchádzajúce obdobie musíme
s plnou intenzitou sústrediť všetky sily na splnenie
plánovaných úloh, rozhodnejšie pristupovať
k odhaľovaniu a využívaniu všetkých
dostupných zdrojov a rezerv. Je našou snahou, aby
vyprodukované zdroje boli čo najúčelnejšie
využité a vyplynul z nich pre spoločnosť
ten najvyšší prínos.
To je tiež cesta, ktorou nás vedie Komunistická
strana Československa a jej Ústredný výbor.
To je tiež smer, ktorý nám ukázalo 11.
zasadanie ÚV KSČ. Za roky socialistickej výstavby
vybudovali sme si, súdružky a súdruhovia, šťastný,
bohatý život.
Ale toto šťastie, materiálne a kultúrne
hodnoty nepadajú samy do lona, všetci spoločne
sa musíme o ne i naďalej pričiňovať
plnením záverov XV. zjazdu KSČ, ktoré
sledujú jediný spoločný cieľ
- dosiahnuť optimálnu správnosť a vyváženosť
sociálnych opatrení, ich efektívnosť
vo formovaní socialistického človeka a prispievať
k ďalšiemu upevňovaniu životných
a sociálnych istôt našich obyvateľov.
Som presvedčená, súdružky a súdruhovia
poslanci, že aj naše dnešné rokovanie napomôže
k tomu, aby sme svojimi poznatkami, skúsenosťami,
námetmi a odporučeniami pomohli širokému
spoločenskému úsiliu, smerujúcemu
k ďalšiemu pozitívnemu rozvoju našej ekonomiky
a tým aj k zabezpečovaniu životných
a sociálnych istôt občanov nášho
socialistického štátu. Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)
Předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Vackovej
za spravodajskú správu. Súdružky a súdruhovia
poslanci, Predsedníctvo Snemovne národov navrhuje,
aby snemovňa zvolila na prípravu návrhu uznesenia
z dnešnej schôdze k správe o zabezpečovaní
a upevňovaní životných a sociálnych
istôt obyvateľstva návrhovú komisiu v
tomto zložení: Terézia Andrejová, Oldřich
Burger, Miroslav Hudeček, Pavol Jonáš, Vladimír
Mařík, Marta Petrová, Oľga Vacková
a Vladimír Vedra.
Má niekto z poslancov pripomienky k tomuto návrhu?
(Připomínky nebyly.) Dávam o tomto návrhu
hlasovať.
Kto s návrhom súhlasí, nech zdvihne ruku!
(Hlasuje se.)
Je niekto proti? (Nikdo.)
Kto sa zdržal hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že návrh na zloženie návrhovej
komisie bol jednomyseľne schválený.
Prosím zvolených členov návrhovej
komisie, aby sa hneď na začiatku poludňajšej
prestávky zišli v miestnosti č. 449 na IV.
poschodí.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, môžeme prikročiť k rozprave.
Do rozpravy sa písomne prihlásili títo poslanci:
Vladimír Mařík, Ferdinand Tomášik,
Helena Škardová, Nina Lefflerová, Ladislav
Hurdálek, Anton Blažej, Eva Peterková, Zdeněk
Sytný, Július Pápai, Irena Aulitisová,
Zdeněk Vomastek, Jozef Šepeľa, Zdeňka
Řídká, Tomáš Trávníček
a Karel Holub.
Ako prvému udeľujem slovo poslancovi Maříkovi,
pripraví sa poslanec Tomášik.
Poslanec V. Mařík: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážený soudruhu předsedo Sněmovny
národů, soudružky a soudruzi poslanci, projednávání
otázek upevňování životních
a sociálních jistot pracujících svědčí
o tom, že Federální shromáždění
a vláda věnují těmto existenčním
zájmům lidu pozornost, jakou si vyžaduje naplňování
sociálního programu strany. Sociální
politika strany, vlády i odborů nebyla a není
okrajovou periférií politiky, ale vždy udávala
tón a dávala smysl revoluční strategii
strany, zejména od nástupu nového vedení
strany v čele se s. Gustávem Husákem.
Socialismus přináší nejen mnohorozměrný
růst životní úrovně všech
vrstev pracujících, ale je zárukou uplatňování
práva na práci, ostatních lidských
práv a demokratických svobod v socialistickém
humanistickém pojetí.
Po falešné hře imperialistů v mezinárodním
třídním zápolení kolem lidských
práv, ve které ostatně prohráli, nezůstal
trumf, ale "černý Petr" v rukou těch,
jejichž činy figurují na ponurém seznamu
lidských vin buržoazie.
My především nepovažujeme za lidské
právě to, zač je vydávají kapitalisté,
totiž právo vykořisťovat druhé,
které je základem i vrcholem pyramidy buržoazního
právního systému, což my naopak považujeme
za křivdu vůči lidskosti. V socialismu se
politická práva, občanské svobody,
práva ekonomická, sociální a kulturní
s rozvojem společnosti neustále obohacují,
dostávají širší materiální
náplň a jsou vládou dělnické
třídy a politikou strany zajišťována
a garantována.
Marně nás chtějí poznamenat stigmatem
údajného nedodržování lidských
práv představitelé vykořisťovatelského
řádu, kteří se v celém historickém
i současném politickém počínání
vyznačují fašistickým útlakem,
útiskem proletariátu, potíráním
odborových práv, rasismem, neokoloniálními
metodami a naprostým opovrhováním mezinárodních
úmluv. Naproti tomu v ČSSR, jak to již dokumentoval
soudruh ministr Štanceľ, neexistují ani legislativní,
ani faktické rozpory ve vztahu k Mezinárodnímu
paktu o občanských a politických právech,
k Mezinárodnímu paktu o hospodářských,
sociálních a kulturních právech, které
naše Federální shromáždění
a prezident Československé socialistické
republiky ratifikovali.
Totéž platí o vztahu postavení a práv
našich odborů v Chartě odborových práv,
schválené na IX. Světovém odborovém
kongresu.
Zatímco perspektivy v socialistických zemích
nasvědčují trvale plné zaměstnanosti,
jsou vyhlídky v ostatním světě trudné.
Podle studie Mezinárodního úřadu práce
ze srpna t. r. se vyskytne každou minutu 100 žádostí
o zaměstnání navíc a tento vzestup
nezaměstnanosti bude pokračovat tímto tempem
přinejmenším do roku 2000. Ani nejvyšší
představitelé odborů ze všech západních
kapitalistických zemí nemohou k této sociální
rakovině mlčet; v nedávném společném
tzv. düsseldorfském prohlášení
na adresu vlád svých zemí uvádějí,
že "tyto vlády nemohou přes vehementní
ujišťování pomoci sedmnácti miliónům
nezaměstnaných, že důvěra pracujících
lidí ve vládní politiku je ohrožena".
Pro československé občany je plná
zaměstnanost vycházející z práva
na práci něčím naprosto samozřejmým.
Zvykli si v něm vidět materiální obsah,
ale patří k němu méně viditelná,
ale zato pevnější podstata, pocit životní
jistoty, vědomí jasné perspektivy. Sociální
politika, jak ji uskutečňujeme zejména po
XIV. a XV. sjezdu strany, je nejen nástrojem regulace osobní
a společenské spotřeby, ale byla způsobilá
zajišťovat sociální vyrovnanost tříd
a sociálních vrstev a do důsledku ji uplatňovat
mezi oběma národními republikami. Jestliže
sociální politika jako principiální
dělnická politika strany měla a má
napomáhat sociálně třídním
přeměnám, musela překonávat
i břímě dřívějších
dílčích zaostávání,
volit účinné metody výrobní
či oblastní preference v zájmu ekonomiky
a uspokojovat kvalitativní stránky socialistického
způsobu života. Přitom sociální
politika při centrálním řízení,
což je správné, se rozvíjí na
stále prostornější demokratické
základně a její těžiště
se cílevědomě přenáší
do podniků v plné intenci s linií strany.
Klademe důraz na realizaci práva na práci,
které je spojováno v praktické činnosti
mas s jejich uvědomělou iniciativou, jejímiž
předními nositeli je na 200 tis. brigád socialistické
práce s účastí 21/2
miliónu lidí, a hnutí novátorů
a zlepšovatelů. Boj za plnění plánu
je svědectvím, že právo na práci
je umocňováno socialistickým vztahem k práci
jako nedocenitelnou hodnotou.
Naše pojetí práva na práci je doprovázeno
širokým zázemím péče o
práci bezpečnou, o zajištění
vyšší kvalifikace dělnické třídy,
o zdravotní, hygienické, stravovací, bytové
a rekreační podmínky a rozpíná
se do všech sfér sociální politiky.
Úsilí v ochraně a bezpečnosti práce
přineslo za posledních 10 let obrat ve snížení
pracovní úrazovosti o 27 %. Nicméně
se vyskytují i nadále případy hrubého
porušování bezpečnostních předpisů
s vážnými následky pro zdraví
a životy lidí. Nezbývá, než požadovat
všude ještě vyšší odpovědnost
hospodářských vedoucích, ráznější
prosazení státního odborného dozoru
a jeho sankcí i společenské kontroly ROH
nad bezpečností práce. Je nezbytné
zvýšení úrovně bezpečnostní
techniky, výraznější zajišťování
dostatku kvalitních ochranných pracovních
prostředků a zlepšování podmínek
pracujících žen v závodech. K tomu musíme
zřejmě vytvářet ve všech ministerstvech
a výrobních hospodářských jednotkách
spolu s odborovými svazy dlouhodobé programy tvorby
a zlepšování pracovního prostředí.
Důležitou zárukou práva na práci
je závazný vliv odborové organizace, která
v souladu s právním řádem rozvíjí
soudružskou součinnost, spolupráci, popřípadě
spolurozhodování s hospodářským
vedením.
Sama skutečnost vyvrací veškerá vymyšlená
tvrzení západní propagandy, že naše
odbory jsou "státní", že jsou pouhými
"přitakavači" hospodářského
vedení. Podle rozsáhlého průzkumu
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí a Ústřední rady odborů
závodní výbory ROH např. odmítly
souhlas k rozvázání pracovního poměru
výpovědí ze strany organizace ve 30 % případů,
protože odborová organizace shledala postup a návrhy
hospodářského vedení za nepřijatelné
nebo neodůvodněné. Přitom naprostá
většina pracovních poměrů je
rozvazována pracovníky, pouze kolem 5 % pracovních
poměrů je rozvázáno ze strany organizace.
Svoji funkci při obhajobě oprávněných
zájmů pracujících i při upevňování
pracovní kázně plní rozhodčí
řízení ROH v závodech. Jen v uplynulém
roce řešily rozhodčí komise na 16 tis.
pracovních sporů, z toho 82 % konečným
způsobem, což mělo kladný vliv na upevňování
pracovních vztahů.
Při stále vysokých požadavcích
na růst počtu pracovníků, jak se to
projevilo i v návrzích plánů na rok
1979, bychom se měli podívat, zda je nákladné
zavádění techniky, automatizace a počítacích
strojů provázeno snižováním počtu
pracovních sil; spíše se zatím v rámci
výrobně hospodářských jednotek
projevují dále přírůstky administrativních,
řídících složek a za podpory
našich odborových orgánů někdy
i údajně "řídících"
složek.