Předseda SN D. Hanes: Ďakujem podpredsedovi vlády súdruhovi Rohlíčkovi za prednesenú správu.

Ďalšiu správu k prerokúvanej tématike prednesie minister poľnohospodárstva a výživy Československej socialistickej republiky súdruh Josef Nágr. Prosím, aby sa ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR J. Nágr: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, XV. sjezd Komunistické strany Československa zdůraznil, že zabezpečování výživy lidu je významným celospolečenským úkolem. O to větší je odpovědnost pracovníků odvětví zemědělství a výživy za efektivní zhodnocování výrobních prostředků, které společnost vložila a vkládá do jeho rozvoje a za využívání všech vnitřních rezerv.

Letošní rok, kdy usilujeme po dvou klimaticky méně příznivých letech o zrychlení dynamiky rozvoje zemědělské a potravinářské výroby v souladu se směrnicí šesté pětiletky, se stal přesvědčivým dokladem schopností našeho zemědělství i celé naší socialistické společnosti, jak cílevědomě zmírňovat a plánovitě řešit nepříznivé vlivy počasí a mobilizovat zdroje pro zabezpečení náročných úkolů státního prováděcího plánu.

Významnou skutečností je, že se letos podařilo dosáhnout dosud nejvyšší rostlinnou produkci celkem, ve sklizni zrnin mírně překročit výsledky nejúrodnějšího roku 1974, sklidit třetí nejvyšší úrodu cukrovky za posledních 15 let, překročit plánovanou výrobu řepky, chmele a sklidit velmi dobrou úrodu objemných krmiv. Téměř u všech základních plodin budou splněny plánované nákupní úkoly. V živočišné výrobě bude překročen plán nákupu jatečných zvířat, mléka i vajec. Jsou předpoklady, že budou v podstatě splněny i plánované dodávky potravinářského průmyslu pro vnitřní trh.

Poprvé v historii našeho zemědělství zřejmě dosáhne hrubá zemědělská výroba 80 mld Kčs a bude o více než 3 mld Kčs, to je zhruba o 4 % větší než až dosud její nejvyšší úroveň dosažená v roce 1974.

Výchozí základna, se kterou vstoupíme do příštího roku, umožňuje plně obnovit dynamický rozvoj zemědělství a dále v něm pokračovat, cílevědomě a důsledně realizovat na všech úsecích úkoly, které vytyčil XV. sjezd Komunistické strany Československa, zejména plnit základní společenskohospodářské poslání postupného naplňování strategických cílů - dosáhnout soběstačnosti ve výrobě obilovin a dále zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.

Rád bych v této souvislosti zdůraznil, že rozhodující zásluhu na úspěšném plnění úkolů letošního roku má především cílevědomá politickoorganizátorská práce. Zvláštní ocenění zasluhuje obětavá práce našich družstevníků a pracovníků státních statků věnovaná již od počátku zimního období loňského roku rozvoji živočišné výroby, hospodárnému využívání všech dostupných i náhradních zdrojů krmiv, opatřením zaměřeným k intenzívnějšímu a racionálnějšímu využívání půdy pro rychlejší vzestup rostlinné výroby i úsilí pracovníků potravinářského průmyslu o efektivní zhodnocení surovin ve finálních výrobcích. Významný podíl na dobrém zabezpečování rozhodujících výrobních a nákupních úkolů měli široký rozvoj iniciativy pracujících a plnění závazků uzavřených na počest slavného 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce.

S velkým uznáním oceňujeme celospolečenskou podporu zemědělství dalším posílením materiálně technické základny, stejně tak jako účinnou pomoc občanů naší země, příslušníků Československé lidové armády, národních výborů, průmyslových závodů, mládeže a organizací Národní fronty při zvládání letošních obzvláště obtížných žní a ostatních sezónních zemědělských prací.

Soudružky a soudruzi poslanci, pozitivní výsledky, kterých jsme v letošním roce za účinné pomoci celé naší socialistické společnosti v zemědělství a při zabezpečování výživy lidu dosáhli, nás však nevedou v žádném případě k sebeuspokojení. Jsme si plně vědomi, že se za úspěchy skrývá stále ještě dost otevřených problémů i nedostatků. Stále ještě jsou výrobní úseky a podniky, kde se plánované záměry a strukturální změny nerealizují na potřebné úrovni s dostatečně rychlými tempy. Poslanecký průzkum a rozbory výsledků hospodaření jednoznačně prokazují, že máme rezervy a možnosti pro ještě lepší využívání přírodních podmínek, intenzifikačních faktorů i osvědčených poznatků vědy a praxe k rychlejšímu rozvoji výroby.

K řešení úkolů a problémů spojených s rozvojem zemědělské a potravinářské výroby proto v resortu přistupujeme ze dvou základních hledisek, která současně vymezují odpovědnost příslušných stupňů řídících orgánů a jejich povinnosti při řešení úkolů na jednotlivých úsecích.

Na ministerstvech usilujeme v součinnosti s ostatními resorty o cílevědomé vytváření předpokladů pro účinnější a rychlejší transformaci vědeckotechnických poznatků do zemědělské praxe. Jde zejména o posilování podniků stále dokonalejší a výkonnější zemědělskou technikou, kvalitnějším biologickým materiálem, o účinnou pomoc při zavádění progresívních technologických postupů, rozvíjení chemizace, racionálních výrobních struktur a řídících systémů odpovídajících procesu koncentrace a specializace i rozvíjející se kooperace a integrace.

K uskutečňování toho máme dnes k dispozici státní specializované organizace a podniky vybavené potřebnými pravomocemi, vědeckovýzkumným zázemím a širokým štábem specialistů. V letošním roce byly vypracovány, schváleny a postupně se uvádí do života nové koncepce dalšího rozvoje státních traktorových stanic a opraven zemědělských strojů, zemědělského zásobování a nákupu, zemědělského stavebnictví a dalšího rozvoje ovocnářství a zelinářství.

Připravujeme návrh účelnějšího uspořádání a řízení resortní vědeckovýzkumné základny a v souladu s tím postupně dopracováváme i další nové koncepční záměry ve šlechtění, semenářství a odrůdovém zkušebnictví, v plemenářství, ve zdokonalení soustavy zemědělských strojů i v investiční výstavbě. V souladu s rychlým rozvojem výrobních sil a výrobních struktur připravujeme návrhy nových zákonných opatření v oblasti rostlinné výroby, rostlinolékařství a veterinární péče. Vytváříme předpoklady i pro aktivnější účast našeho resortu ve vědeckotechnické spolupráci zemí RVHP i dalších mezinárodních organizací, kterých jsme členy.

Soustavné zvyšování kvality práce řídících orgánů a organizací všech druhů služeb podnikům vytvářet stále lepší podmínky pro řádné plnění plánovaných úkolů a současně zabezpečovat vědeckotechnický předstih potřebný pro realizaci rozvojových programů.

V podnikové sféře nám jde především o takové prohlubování a zdokonalování organizace a řízení, které zabezpečí maximální využívání půdy, materiálně technické základny, kvalifikované zvládání pokrokových výrobních postupů, vysokou úroveň organizace práce lidí, optimální využívání všech druhů výrobních prostředků a podmínky pro rozvoj pracovní iniciativy za důsledné plnění plánu.

Cílem takto pojímané dělby práce je dosáhnout toho, aby každý podnik v plném souladu se současnými i perspektivními potřebami společnosti ve své rozhodovací činnosti a řídící práci se dokázal těmto potřebám tvůrčím způsobem a iniciativně plně přizpůsobit, plnil úkoly prováděcích plánů a současně vytvářel potřebné předpoklady pro trvalý růst zemědělské produkce, odpovídající potřebám našeho dynamicky se rozvíjejícího hospodářství.

Pro zvládnutí stále náročnějších forem organizace a řízení vytváříme potřebné kádrové předpoklady. Ve vedení podniků zemědělské prvovýroby i organizací služeb jsou dnes již převážně lidé, které vychovala naše socialistická společnost, lidé politicky vyspělí, zkušení a odborně vzdělaní. Většina předsedů JZD, ředitelů státních statků a dalších vedoucích odborníků má vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání a velké praktické zkušenosti. Současně zabezpečujeme všestranné podmínky pro další růst jejich kvalifikace.

Dlouhodobý, vysoce náročný rozvoj zemědělství nutně vyžaduje, jak na to poukazuje také poslanecký průzkum, velmi důsledně a soustavně se zabývat mezioblastními a meziokresními rozdíly v dynamice rozvoje a dosažené intenzitě zemědělské výroby i jejích jednotlivých odvětví a na základě srovnávacích analýz plánovitě vytvářet předpoklady, aby z každého hektaru byl dosahován co nejvyšší asimilační efekt. Bez využití těchto rezerv by nebylo možno při malé výměře zemědělské půdy na obyvatele perspektivně, při předpokládaném růstu spotřeby v příštích letech, plně zabezpečovat zvyšování naší soběstačnosti ve výrobě potravin.

Nerovnoměrnost ve vývoji intenzity výroby v územním rozložení prokazuje například skutečnost, že v letech 1970-1975 se zvýšila hrubá zemědělská produkce na jeden hektar zemědělské půdy v kraji s nejvyšším přírůstkem o 20,2 %, zatímco v kraji s nejpomalejším tempem stoupla jen o 4,6 %.

Dokladem současných vysokých rozdílů v intenzitě živočišné výroby je skutečnost, že průměrné stavy skotu na 100 ha zemědělské půdy se v jednotlivých okresech pohybují v rozpětí od 43 do 92 kusů.

Téměř v pětině okresů jsou stavy vyšší než 80 kusů, naproti tomu ve více než čtvrtině okresů je intenzita chovu nižší než 55 kusů. Rozdíl v roční užitkovosti dojnic v roce 1976 činil mezi kraji až 816 litrů mléka a mezi nejlepším a nejhorším okresem dokonce 1736 litrů. Obdobně je tomu v odchovu telat i selat a dalších ukazatelích užitkovosti hospodářských zvířat. Spotřeby jadrných krmiv na jednotlivé živočišné výrobky vykazují mezi kraji rozdíly ve výši od 16 do 36 %. Také dosahované hektarové výnosy ve srovnatelných půdně klimatických podmínkách jsou velmi kolísavé a rozdílné.

Vývoj intenzity rostlinné i živočišné výroby v jednotlivých oblastech a podnicích v přibližně stejných výrobních podmínkách potvrzuje, že rozdíly mezi kraji a okresy převyšují objektivně daný stupeň rozdílnosti přírodních podmínek. Hlavní příčinou nadprůměrných a podprůměrných výsledků je obvykle velmi rozdílná úroveň vybavení podniků základními fondy, nestejné využívání intenzifikačních prostředků, rozdíly v iniciativě a stupni zavádění vědeckotechnických poznatků, v uplatňování racionální organizace výroby, vhodných technologických postupů a v efektivním zhodnocování vlastních zdrojů i prostředků uvolňovaných plánem.

Vyrovnávání těchto rozdílů v souladu s optimálním využíváním daných přirozených výrobních podmínek vyžaduje výrazně prohloubit analýzu příčin dosahovaných výsledků, zlepšit úroveň územního plánování a ve střednědobých i ročních prováděcích plánech systematicky vytvářet tlak a současně i materiálně technické podmínky pro rychlejší intenzifikaci těch výrobních úseků, které v jednotlivých krajích a okresech zaostávají za možnostmi. Obdobně je nutné přistupovat k diferenciaci plánů pro jednotlivé zemědělské podniky s rozdílnou úrovní výrobních a hospodářských výsledků.

Účelnému rozmístění výroby, umožňujícímu optimální využití přírodních podmínek jednotlivých oblastí, chceme napomáhat i soustavným zdokonalováním soustavy ekonomických nástrojů. Dokladem toho jsou opatření přijatá k 1. lednu letošního roku. V současné době je za účasti funkcionářů podnikové sféry i nižších článků řízení vyhodnocujeme. Poznatky jsou vesměs pozitivní a některé nové podněty i kritické připomínky pečlivě prozkoumáváme.

Jsme si však vědomi, že sebedokonalejší ekonomické nástroje nenahradí dobrou nebo méně dobrou činnost jednotlivých článků řízení. Jedním z vážných problémů úrovně řídící práce, počínaje ministerstvy až po okresní zemědělské správy, je stále ještě značná všeobecnost. Proto klademe důraz na velmi konkrétní práci, vycházející z podrobného rozboru dosahovaných výsledků a jejich příčin. Vyžadujeme citlivě diferencovaný přístup k jednotlivým podnikům, okresům a krajům při současném prohlubování kontroly plnění přijímaných opatření.

Jsme přesvědčeni, že touto cestou se nám postupně podaří dosáhnout lepších výsledků v překonávání neodůvodněných rozdílů ve využívání výrobních podmínek a tak dokonaleji využít jednu z našich největších rezerv dalšího zvyšování zemědělské výroby.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, současné období rozvoje našeho socialistického zemědělství je možno charakterizovat jako pokračující budování a zdokonalování materiálně technické základny doprovázené úsilím o optimální využívání výrobních podmínek.

Další rozvoj materiálně technické výrobní základny je provázen technickotechnologickou inovací, širším plošným využíváním poznatků vědy a techniky, opatřeními k lepšímu využití zdrojů a rezerv ke zvýšení intenzity a efektivnosti zemědělské velkovýroby.

Zabezpečení výživy obyvatelstva z hlediska současných a perspektivních potřeb zákonitě vyvolává změny ve výrobní nadstavbě, zejména v rozvoji kvalitativně vyšších forem organizačního uspořádání výrobního procesu, v prohlubování a zdokonalování řídících mechanismů, ve zvyšování a přestavbě kvalifikačních struktur dělnických, technických, ekonomických a řídících kádrů. Celý tento proces, probíhající v současném období, je možno charakterizovat jako vyšší a náročnější rozvíjení myšlenek Leninova družstevního plánu.

Jde o náročný proces, který musí být plánovitě řízen a v němž nesmí být místo pro subjektivismus. Vždyť vedle technickotechnologických a organizačních hledisek je nutno mít při jeho uskutečňování stále na zřeteli i jeho sociálně ekonomické aspekty a možnosti naší společnosti.

Dosažené výsledky dokazují, že se postupně daří ve spolupráci s ostatními odvětvími národního hospodářství realizovat základní záměry tohoto procesu.

Značná meziroční tempa zvyšování dodávek živočišných výrobků do tržních fondů již dnes významným způsobem napomáhají zabezpečovat specializované zemědělské podniky. Nejvýrazněji se to projevuje ve výrobě drůbeže a vajec, kde již bylo dosaženo cestou mezipodnikové kooperace a integrace plného propojení zemědělské prvovýroby se zpracovatelským průmyslem až po dodávky drůbežářských výrobků do tržní sítě. Velmi významně napomáhá při zabezpečování trhu masem i rozvoj kooperačních vztahů ve výrobě prasat a postupující integrace mezi společnými zemědělskými podniky a zařízení pro chov a výkrm skotu.

V těchto podmínkách, v nichž není zvláštností úroveň produktivity práce měřená vyrobenou produkcí na pracovníka přes 1 mil. Kčs, je komplexně využíván soudobý vědeckotechnický pokrok, jehož uplatnění v menších koncentracích by bylo zcela nemyslitelné.

V současné době soustřeďujeme pozornost na další zvýšení a prohloubení koncentrace a specializace rostlinné výroby. Jak ukazují dosavadní poznatky, má proces v tomto odvětví zemědělské výroby spjatém bezprostředně s půdou své zvláštnosti. Předpokládá, vedle užší specializace výroby s přihlédnutím k přírodním podmínkám, zpravidla i další centralizaci, arondaci a stabilizaci půdní držby.

Proto v souladu s tímto procesem dochází ke scelování půdního fondu, což je mnohdy spjato s převody půdy mezi jednotlivými organizacemi i se slučováním podniků, pokud rozsah jejich půdního fondu nevytváří předpoklady pro racionální hospodaření.

Výsledkem je, jak na to poukázal i místopředseda vlády s. Rohlíček, že se nám v posledních letech podstatně snížil počet podniků a zvýšila se jejich průměrná velikost, která u JZD dnes dosahuje 2240 ha a u státních statků více než 6500 ha.

I když uvedený vývoj vyplývá z objektivních tendencí postupujícího vědeckotechnického pokroku, nese s sebou současně i některé problémy.

Především je doprovázen snahami o vytváření nadměrných a těžko zvladatelných celků. Někteří funkcionáři se domnívají, že zvýšením velikosti podniků se vypořádají i se všemi problémy, s nimiž se při řízení jednotlivých podniků setkávají:

- s rozdílnou úrovní jejich hospodaření,

- s určitými problémy při jejich kádrovém obsazování,

- s rozdílnou úrovní jejich finančních zdrojů. Opomíjejí však složité řešení věcných, ekonomických, organizačních a kádrových problémů a často proto dodatečně přicházejí s požadavky na investiční limity či na dodávky techniky, která se dosud mnohdy ani nevyrábí, nebo jen v omezeném množství.