Plnění rostoucích úkolů vnitřního trhu je v neposlední míře závislé na jeho technickém vybavení, na dokonalé organizaci cest, kterými se zboží dostává k zákazníkovi, ke spotřebiteli. Materiálně technická základna vnitřního trhu nutně vyžaduje koncentraci, specializaci do moderních forem prodeje. Nezbytnou formou musí být zdokonalování průzkumu poptávky, protože požadavkem dneška je stále pružněji reagovat na poptávku zákazníků. S tím bude nutně souviset rovnoměrné rozdělení obchodní sítě vzhledem na koncentraci obyvatelstva.

U našeho vnitřního trhu, chceme-li dosáhnout cílů, které před něj stavíme, dosáhnout výsledků, které od něj očekáváme, nesmíme zapomínat na ty, kteří jej realizují, na pracovníky, jejich angažovanost, kvalifikaci a řadu dalších předpokladů. Pořádný obchod dělá obchodem ochota k zákazníkovi, kulturnost jednání, čistota a pořádek, ale i poctivost při prodeji. Určitě jsme přesvědčeni, že obchod v převážné většině takové lidi má.

Soudružky a soudruzi, domýšlíme-li do všech takovýchto souvislostí stav, úlohu vnitřního trhu, nelehkou situaci v jeho zajišťování, musíme si znovu připomenout obecné a stále platné závěry 7. plenárního zasedání ÚV KSČ z roku 1977, které položilo důrazný požadavek, aby výroba i obchod komplexně přešla k trvalému zlepšení v uspokojování oprávněných hmotných potřeb občanů.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Kryllovi. Slovo má poslanec Zdenko Nováček a pripraví sa poslanec Tomáš Trávníček.

Poslanec SN Z. Nováček: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, kultúrny život oboch našich národov prináša v socialistickej prítomnosti každodenne rad dôkazov, že kultúra je každý rok dostatočne finančne zabezpečená. V štátnom rozpočte sa počíta vždy s takou sumou, ktorá v prerozdelení stačí zabezpečiť vysoký štandard československej vzdelanosti, rozvoj všetkých oblastí kultúry, realizáciu hlavných programových zámerov a cieľov.

Pridelené neinvestičné finančné prostriedky na kultúru za rok 1980 vo výške 4,03 mld Kčs umožnili realizovať prevádzku všetkých profesionálnych umeleckých telies štátu, z ktorých viaceré dosahujú svetovú úroveň. Štát sa stará o to, aby sa realizoval náročný a svojím obsahom i historickým poslaním ojedinelý plán záchrany, obnovy a opatery pamiatkových objektov. Štát má záujem na tom, aby sa mohol kultúrne, tvorivo či priam umelecky vyžiť každý, kto cíti v sebe dispozície. Človek má v našom štáte pocit, že kultúra a vzdelanosť prichádzajú zo všetkých strán, že si každý môže vybrať podľa svojej potreby. Tento pocit a túto možnosť dáva a vychováva len socializmus.

Preto do kultúry a celej vzdelanosti investované finančné prostriedky predstavujú vklad rentabilný a dotýkajú sa hlboko más a celej spoločnosti. Je historickým poslaním socialistickej kultúry dotvárať socialistický spôsob života, robiť človeka všímavejším pre pokrok a hodnoty, dávať mu pocit a atmosféru socialistickej prítomnosti, často ho zušľachťovať a v neposlednej miere zabávať či potešiť.

Aby som ukázal v stručnosti, aký potenciál predstavuje naša kultúra, dovoľte niekoľko údajov.

V Čechách a na Slovensku existuje v súčasnosti 92 scén so 104 divadelnými súbormi. Tieto uvádzajú ročne okolo 22 tisíc predstavení, z toho okolo 550 premiér. Návštevnosť sa pohybuje od roku 1975, kedy sa rovina stabilizovala, okolo 9 miliónov ročne.

Veľmi významné miesto v našej vzdelanosti má široko rozvinutá koncertná činnosť, kde stojíme v počte na obyvateľa medzi špičkovými štátmi sveta. Obrovský význam rozhlasu sa ukazuje v tom, že v súčasnosti sa tu vysiela 125 tisíc vysielaných hodín ročne, t. j. na úrovni veľmi vyspetých štátov Európy. A televízia má 9 tisíc vysielacích hodín, z toho 80% už vo farbe. To je tak isto podľa štatistiky na vysokej úrovni vzdelanosti.

Rozvoj kultúry u nás je harmonický. Mohol by som to doložiť na akadémiách, výstavách a iných objektoch kultúrnych zdrojov. Tu všade pravda, sú investície a prevažne ich dokázateľná kultúrnopolitická rentabilita. Tu všade sú uložené, ale v stálom pohybe migrujúce milióny kultúrnych zážitkov, pocitov a kultúrnych uvedomení, ktoré sa prakticky nedajú vyčísliť v jednoznačne formulovaných finančných sumách. Hodnota umeleckého diela či kultúrneho činu sa často mení. Niekedy pretrváva stáročia, inokedy sa znásobuje s rastom kultúrnosti ľudí, niekedy naopak v konfrontácii s väčšími hodnotami sa význam kultúrnych činov i oslabí, pripadne niekedy takmer zaniká. To je špecifikum kultúrneho posolstva. Musí nás pravda, potešiť, že naše národy disponujú stovkami vyhranených umeleckých talentov a v tom zmysle často prevyšujeme štáty rozsahom i počtom obyvateľov oveľa väčších.

Naše skúsenosti za minulý rok dokazujú, že vo vlaňajšom štátnom rozpočte sa pridelené finančné prostriedky využívali v podstate rozumne a zodpovedne. Kultúra šla úmerne a zákonite socialistickým riečišťom, upevňovala si, ako hovoril na XVI. zjazde KSČ súdruh Husák, socialistické rysy a funkčnosť. To však neznamená, že sa vynakladané finančné prostriedky nemajú ešte rozumnejšie posudzovať a stále konfrontovať s reálnym spoločenským účinkom, to však neznamená, že v kultúre neplatí zvýšená úspornosť. Mrzí nás napr. že sa vo filmovej produkcii ešte vždy vyskytujú nepodarené filmy, ktoré majú v spoločnosti len značne obmedzenú funkciu.

V niektorých oblastiach kultúry prežíva formalizmus, prikrášľujú sa hlásenia, robia sa akcie nie z vnútornej potreby ľudí, ale pre umelé vykazovanie aktivity. Nepošťastila sa v niektorých krajoch systematická výchova koncertného obecenstva, dokonca i v niektorých oblastiach je pokles návštevnosti koncertov.

Takisto lokálne požiadavky na výstavbu kultúrnych domov by mali byť len vtedy reálne, ak ich vieme naplniť reálnou socialistickou a diferencovanou kultúrou. Vynaložené prostriedky nechcú a nebudú podporovať umelecký priemer. Umelecké fondy musia náročnejšie dopracovať systémy objednávok umeleckých diel, prémii za hotové diela a štipendiá. Budeme žiadať od našich umeleckých kritikov a umeleckých zväzov, aby ešte presnejšie vyhranili všetky znaky priemernosti vo všetkých oblastiach umenia a kultúry, všetky znaky obsahovej vyhýbavosti a umeleckej bezperspektívnosti. Iba vtedy, keď budeme mať v týchto otázkach jasno, možno presnejšie diferencovať umelecké nepodarky a bezideovú kultúru od ozajstnej hodnoty.

To platí aj v oblasti zábavnej hudby, ktorá má i svoje zákonitosti. V stále náročnejšej socialistickej spoločnosti je zákonitý boj proti umeleckým činom, ktoré vedomky, či nevedomky infiltrujú k nám západné estetické tendencie, najmä vyžívanie sa v krajnej nezrozumiteľnosti.

Mala by sa stále rozširovať pravda, že socializmus poskytuje široké kultúrne zázemie každému a chce, aby sa tieto danosti stopercentne využívali, aby sa každý kultúrny podnet preniesol do života, do nášho uvedomenia, ideovej istoty človeka a celého jeho svedomia. Všetko to napokon zdôraznilo už 15. plénum KSČ.

Financie nášho ľudu slúžia v kultúre všetkému, čo je v súlade s naším politickým zriadením a našim životným ideálom. Financie sú v kultúre preto, aby pomáhali obohacovať život človeka a napokon i vlastné umenie, i celú vzdelanosť.

Pre ľudí pracujúcich v tejto oblasti musí platiť zásada, že za každou korunou sa musí odrážať solídna práca a rozvoj i charakter kultúry a vzdelanosti musí byť úmerný vynaloženým finančným prostriedkom.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Nováčkovi a dávam slovo poslancovi Tomášovi Trávníčkovi ktorý je posledným z písomne prihlásených rečníkov.

Poslanec SN T. Trávniček: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, projednávání závěrečného účtu čs. federace za rok 1980 spadá do velmi významného období. Významného vnitropolitického i zahraničně politického, do období vrcholících příprav voleb do zastupitelských sborů všech stupňů. Zpráva přednesená s. ministrem Lérem, podklady, které jsme mohli projednat ve výborech, nám dávají do rukou mnoho argumentů, které můžeme v závěrečné fázi přípravy voleb použít.

Chtěl bych podtrhnout dva základní argumenty.

Především, že díky moudré, životodárné politice Komunistické strany Československa, díky našemu státu, dochází v naší socialistické společnosti k spravedlivému rozdělení zdrojů, které svojí prací vytvářejí milióny pracujících, které slouží jak k dalšímu rozvoji našeho národního hospodářství, tak k uspokojování hmotných a kulturních potřeb všech našich občanů.

A za druhé, že úzká místa, která máme při plnění plánu, i při plnění finančního plánu nám ukazují, že neplněním zejména kvalit aktivních ukazatelů plánu, že neplněním těchto ukazatelů ochuzujeme sami sebe.

Ve vystoupení s. Léra a podkladových materiálech mě zaujalo, že národní výbory k dalšímu rozvoji obcí, měst, okresů, a krajů, k uspokojování životních potřeb všech našich obyvatel měly v roce 1980 k dispozici 104 mil. Kčs. Z těchto 104 mld Kčs z rozpočtu - tedy z celkového společného koláče dostaly téměř 60 mld Kčs. A těchto 104 mld Kčs je vlastně finančním zdrojem pro plnění volebních programů Národní fronty.

Volební programy Národní fronty v současném předvolebním období hodnotíme. Můžeme konstatovat, že veřejné projednávání tohoto hodnocení, stejně jako příprava nových volebních programů, se děje za široké účasti občanů. Je jedním z konkrétních projevů socialistické demokracie a je také ukazatelem toho, že se naši občané mohou podílet přímo na rozhodování o těchto 104 mld Kčs, které mají národní výbory k dispozici.

Ukazuje se přitom, že realizace volebních programů Národní fronty za celé pětileté období byla úspěšná, že bylo společnou prací dosaženo mimořádných výsledků. Nemusíme ani uvádět všeobecně známá čísla. Pokrok dosažený v důsledku splněných volebních programů je v každém městě, na každé vesnici na první pohled viditelný. Volební programy přinesly nové hodnoty, které v celé naší vlasti přispěly ke zlepšení života rodin, dětí, mládeže, žen i důchodců, prostě nás všech.

Přitom úspěšné uskutečňování volebních programů, jejich ideově výchovných, kulturně osvětových částí zabezpečovalo uspokojování dalších nehmotných potřeb lidí, rozvoj vzdělanosti, kultury, rekreace, tělesné výchovy a sportu apod.

Stejně významnou část volebních programů Národní fronty tvořila akce zvelebovací, tzv. akce "Z". Za pomoci dobrovolné, často bezplatné práce občanů, organizací sdružených v Národní frontě a jejich členů, za stále účinnější pomoci závodů a družstev jako doplněk k plánu bylo vytvořeno dílo v hodnotě, jak uvedl soudruh ministr Lér, za 27 mld Kčs, přičemž skutečné náklady činily asi 60% hodnoty.

Konkrétní výsledky této činnosti jsou všeobecně známé. Jsou to tisíce dalších předškolních zařízení, škol, školních jídelen, provozoven služeb, sportovišť, autobusových čekáren, tisíce kilometrů vodního potrubí, kanalizací apod.

Potěšující je i bilance neinvestiční části akce "Z", zaměřená na řešení stále důležitějších problémů, na ochranu a tvorbu životního prostředí, na zkrášlování obcí a měst.

V uplynulé pětiletce byly v těchto akcích odvedeny stamilióny hodin dobrovolné brigádnické práce, jejímž výsledkem je hodnota díla za 22 mld Kčs. Jsou to stovky hektarů nových zelených ploch, čistší a krásnější vesnice, ulice, parky, náměstí. Ale ani zde pozitivní výčet nemůže skončit.

Stejně cenné jsou morálně politické výsledky uskutečňování volebních programů. Ve společné dobrovolné práci občanů v těsné soudružské spolupráci národních výborů s orgány a organizacemi Národní fronty se závody, družstvy, rostli lidé, utvářelo se jejich socialistické uvědomnění, myšlení i jednání, upevňoval se občanský kolektiv.

Společnou prací prokazovali občané svůj vztah, lásku ke své obci, městu, k celé naší socialistické vlasti. Rostl v nich osobní pocit hrdosti nad bohatstvím a krásou socialistického Československa, pocit hrdosti nad tím, že právě zde je jejich domov, který pomáhají budovat a zkrášlovat.

Tak se upevňovala i morálně politická jednota lidu, jednota kolem politiky vedoucí síly společnosti, Komunistické strany Československa. Na těchto výsledcích má velkou zásluhu denní organizátorská práce národních výborů, poslanců národních výborů, celého jejich aktivu, všech organizací sdružených v Národní frontě. Zde bych vám chtěl doporučit, abyste si všimli rozsáhlého materiálu, který vlastně poprvé v této podobě vydalo ROH "Podíl ROH na plnění volebních programů Národní fronty". Materiál, ze kterého jednoznačně vyplývá, že starostí ROH není jenom plnění plánu, otázka pracovních podmínek pracujících, ale také otázka dalšího rozvoje míst, měst, okresů i krajů, kde závody, podniky, jednotná zemědělská družstva pracují. Je to pozitivní tendence, která se začíná velmi usilovně rozvíjet spolupráce mezi národními výbory, závody, jednotnými zemědělskými družstvy, se všemi pracovišti.

Zde je také na tomto místě nutné ocenit úlohu, kterou přitom sehrávali a sehrávají v rámci svých volebních obvodů i poslanci Federálního shromáždění. Uznání zaslouží zejména skutečnost, že dokázali pozitivně působit ve směru stále většího ztotožňování zájmů osobních a skupinových se zájmy celospolečenskými. Ano, je to třeba otevřeně říci, v řadě případů museli vyvíjet i nemalé úsilí a přesvědčování i jako ochránci celospolečenských zájmů.

V těchto dnech předstupují na veřejných volebních schůzích navržení kandidáti Národní fronty na poslance zastupitelských sborů všech stupňů před své voliče, seznamují je s návrhy nových volebních programů Národní fronty, vysvětlují jejich zásady a konkrétní obsah, reagují na připomínky. Nové volební programy jsou ve svém pojetí i obsahu ještě komplexnější než programy předcházejícího pětiletí. Mnohem větší důraz je kladen na ideově výchovné působení, na rozvoj masově politické práce a kulturně osvětové činnosti. l to bude napomáhat k prohlubování všestranné socialistické péče o člověka od jeho narození až do důchodového věku, tak aby každý občan byl obklopen pozorností nejen svých nejbližších, ale i svého občanského kolektivu, celé naší socialistické společnosti. Současné podmínky rozvoje národního hospodářství nás vedou k tomu, aby v investiční části volebních programů, kde se i akce "Z" stává tentokrát součástí plánu, byly přednostně uspokojovány zájmy co nejširšího okruhu lidí. Proto bylo při sestavování nových volebních programů Národní fronty důsledně dbáno na celospolečenskou prospěšnost a účelné rozmístění nových investic a důsledněji než dosud se vycházelo z ekonomických možností naší země. Jde o to, aby na základě stále kvalitnější a efektivnější práce, účinného zhodnocování finančních i materiálových zdrojů a prostředků bylo dosaženo co nejvyššího efektu. Tato strategická linie naší Komunistické strany, tak naléhavě zdůrazněná XVI. sjezdem KSČ, platí plně i pro volební programy Národní fronty a musí být důsledně uplatňována jak při jejich tvorbě, tak zejména při jejich realizaci a kontrole.

Jsem přesvědčen, že při dodržování těchto zásad se nové volební programy stanou ještě významnějším prostředkem sjednocování úsilí národních výborů, orgánů a organizací Národní fronty, všech pracovišť, závodů, JZD, při naplňování politiky komunistické strany v obcích, městech, okresech i krajích a že jejich výsledky přinesou ještě větší prospěch našim občanům, jejich bydlištím, celé společnosti. K tomu všemu také nepochybně budou přispívat svými podněty, svou organizátorskou, agitační i propagandistickou činností, cílevědomou spoluprací s národními výbory a svými voliči po celé nové volební období i nově zvolení poslanci Federálního shromáždění.