Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Axman, Boroš, Čapka, Hejna, Hoffmann, Chňoupek, Ivanič, Jakeš, Korčák, Lovětínský, Machoň, Neubert, Pirč, Plojhar, Rozsypalová, Slováček, Svěrčina, Švestka, Toman

Sněmovny národů zvoleni v České socialistické republice:

Ehrenberger, Kabrhelová, Půček, Šimon

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Beňo, Juhász, Kolesárová, Lazor, Lúčan, Mihálik, Nemcová, Slivenský, Slivka

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 21. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů III. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především mi dovolte, abych jménem všech přítomných uvítal generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a ostatních politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou s. Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, s lítostí vám oznamuji, že nás 30. března navždy opustili zasloužilý člen Komunistické strany Československa, dlouhodobý poslanec a bývalý předseda Národního shromáždění soudruh Bohuslav Laštovička.

Dne 24. března zemřela ve věku 39 let poslankyně Sněmovny lidu soudružka Jana Gahurová.

Prosím, abychom památku poslance Laštovičky a poslankyně Gahurové uctili povstáním. (Shromáždění povstává.)

Děkuji vám. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, sděluji vám, že prezident Československé socialistické republiky dopisem ze dne 29. dubna svolal podle článku 61 ústavního zákona o čs. federaci Federální shromáždění k jarnímu zasedání dnem 30. dubna t. r.

Dále vám sděluji, že předseda federální vlády zaslal svými dopisy ze dne 5. ledna, 9. února a 26. března vládní návrhy, které byly projednány v příslušných výborech a jsou na pořadu naší dnešní společné schůze sněmoven.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích dne 13. května t. r. konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi písemně.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínku k návrhu předsednictev sněmoven? (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Podle zjištěné účasti jsou obě sněmovny usnášení schopné.

Nejdříve prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

I Sněmovna národů vyslovila s návrhem jednomyslný souhlas.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34, odstavce 2 ústavního zákona o čs. federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Přistoupíme k projednání prvého bodu schváleného pořadu schůze, kterým je

Vládní návrh usnesení, kterým Federální shromáždění Československé socialistické republiky schvaluje státní závěrečný účet československé federace za rok 1980 (tisk 114).

Návrh odůvodní ministr financí ČSSR s. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážené soudružky a soudruzi poslanci, k hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1980 přistupujeme nedlouho po jednání XVl. sjezdu Komunistické strany Československa, který vytyčil program dalšího politického, hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti. Realizace tohoto programu je hlavním úkolem současnosti. Při jeho plnění se můžeme opírat o výsledky dosavadního hospodářského rozvoje, o poznatky a zkušeností, které jsme získali ve všech oblastech výstavby socialistického Československa.

Jak bylo uvedeno ve zprávě o činnosti strany a vývoji společnosti od XV. sjezdu KSČ přednesené s. Husákem: "Také v uplynulých pěti letech československý lid vedený KSČ úspěšně pokračoval v díle socialistické výstavby, rozmnožoval hmotné a duchovní bohatství naší vlasti a upevnil socialistické zřízení. l když celková dynamika hospodářského rozvoje byla pomalejší, než předpokládal 6. pětiletý plán, došlo k dalšímu vzestupu ekonomiky". (Konec citátu.)

Otevřené a hluboce zdůvodněné přístupy sjezdových materiálů hodnotící náš dosavadní politický i ekonomický život, věcnost a konstruktivnost jednání sjezdu, nás zavazují, abychom stejně odpovědně a náročně hodnotili i výsledky finančního hospodaření našeho státu v loňském roce.

Jak se stalo již tradicí, neomezujeme se při projednávání státního závěrečného účtu čs. federace jen na účetně vykázané výsledky plnění federálního rozpočtu. Spojujeme toto projednání s širším a komplexnějším pohledem na výsledky celostátního finančního hospodaření.

V průběhu 6. pětiletky jsme učinili další krok k rozvoji čs. ekonomiky. Svědčí o tom skutečnost, že tvorba národního důchodu vzrostla o jednu pětinu, z toho v roce 1980 o 3%.

Výsledky rozvoje ekonomiky umožnily další pokrok v uspokojování hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva. Úroveň osobní spotřeby byla v loňském roce o 8% vyšší než na počátku pětiletky. Bezplatně poskytované služby obyvatelstvu a dávky sociálního zabezpečení dosáhly v přepočtu na 1 obyvatele 8900 Kčs, což je o 1670 Kčs více než v roce 1975.

O růstu ekonomického potenciálu našeho státu svědčí, že výrobní fondy vzrostly v průběhu pětiletky o třetinu a společenská produktivita práce o 17%. Vzrostla též úroveň kvalifikace a vzdělanosti pracujících. Lepší využití vysokého stupně vzdělanosti a odbornosti našich lidí představuje jednu z našich hlavních rezerv hospodářského rozvoje.

V hospodářském rozvoji roku 1980, jakož i celé minulé pětiletky, se odráží složitost vnitřních a zejména vnějších ekonomických podmínek, která je charakteristická pro druhou polovinu sedmdesátých let. Dosažené výsledky neodpovídají plně plánovaným záměrům jak v dynamice rozvoje, tak ve struktuře tvorby a užití zdrojů a zejména pak ve zvyšování efektivnosti národního hospodářství.

Obtížnější podmínky rozšířené reprodukce se v průběhu šesté pětiletky projevovaly i v oblasti finančního hospodaření. Tvorba finančních zdrojů se v posledních letech zpomalila, což si vyžádalo i snížení tempa růstu rozpočtových výdajů. Nebyly plněny některé původně plánované úkoly a záměry finančního hospodaření, zejména ve snižování nákladů a tvorbě zisku.

To ztěžovalo realizaci koncepce vyrovnaného rozpočtu, která tvořila součást našeho úsilí o nastolení rovnovážných vztahů v celé ekonomice. Za těchto podmínek bylo třeba zesílit tlak na dosažení lepších konečných výsledků hospodaření, mobilizovat finanční zdroje a důrazněji prosazovat hospodárnost ve výdajích.

V souladu se zákonem o šesté pětiletce jsme dosáhli v každém roce - tedy i v roce 1980 - vyrovnanosti příjmů a výdajů státního rozpočtu.

V roce 1980 činily celkové příjmy a výdaje souhrnu státního rozpočtu čs. federace a státních rozpočtů republik 257,4 mld Kčs. Z toho představovaly příjmy federálního rozpočtu 160,5 mld Kčs, jeho vlastní výdaje 69,9 mld Kčs a dotace poskytnuté v souladu s plánem do rozpočtů republik 99,6 mld Kčs.

Rovněž v rozpočtovém hospodaření národních výborů byly splněny hlavní úkoly. Jejich příjmy dosáhly 104,9 mld Kčs a plánovaný objem byl tak překročen o 4,4 mld Kčs, zejména vlivem doplňkových zdrojů. Plánované výdaje byly překročeny o 2,3 mld Kčs, takže převýšení příjmů nad výdaji u národních výborů činilo 2,1 mld Kčs, což umožnilo posílit fondy rezerv a rozvoje národních výborů.

Obdobně jako v předchozích letech i v roce 1980 se tak vytvořily finanční předpoklady pro realizaci volebních programů Národní fronty. Iniciativa občanů významně přispěla k rozvoji měst a obcí. Celková hodnota díla investičních prací provedených v akci "Z" dosáhla v průběhu celé pětiletky 27 mld Kčs, z toho v loňském roce 4,9 mld Kčs.

Nemůžeme přehlédnout ani významné výsledky dosažené v neinvestiční části akce "Z", které bez velkých nároků na materiál též pomáhají zlepšovat životní prostředí i vzhled našich měst a vesnic.

Hodnotíme-li vývoj rozpočtového hospodaření z hlediska celkových globálních výsledků, lze říci, že v podstatě odpovídá plánovaným záměrům. Za tímto globálním pohledem se však skrývají odchylky od plánu. Ne všechny organizace se vypořádaly beze zbytku se svými závazky vůči státnímu rozpočtu. Souvisí to s neplněním některých úkolů ve výrobě, v nákladech a pokud jde o daň z obratu s nesplněním některých dodávek do tržních fondů.

Rovněž na straně výdajů došlo ke strukturálním odchylkám. Nebyly vyčerpány plánované investiční dotace v rozsahu 4 mld Kčs, což je více než v předchozích letech. To odráží neplnění řady významných investičních akcí, které financuje státní rozpočet ve sféře hospodářských organizací i nesplnění úkolů v rozvoji infrastruktury.

Vzhledem k těmto odchylkám a ke skutečnosti, že i v loňském roce bylo třeba k profinancování reprodukčního procesu použít úvěrové zdroje ze zahraničí, hodnotíme rozpočtové výsledky střízlivě. Celkovou finanční rovnováhu, jejíž součástí je rovnováha rozpočtová, musíme napříště intenzívněji zabezpečovat růstem efektivnosti společenské výroby a vyšší hospodárností.

Výsledky finančního hospodaření roku 1980 plně potvrzují slova generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka, který na XVI. sjezdu uvedl:

"Jednou z hlavních příčin toho, že jsme nedosáhli všech stanovených cílů je skutečnost, že přes určitý pokrok se nepodařilo prosadit požadovaný obrat v realizaci dlouhodobé strategické linie směřující ke zvyšování efektivnosti výroby, hospodárnosti a kvality veškeré práce, k zefektivňování a zreálnění investiční výstavby, k uplatňování vědy a výzkumu v praxi. Dosáhnout tohoto obratu, to je úkol, který před námi stojí s veškerou naléhavostí. Je to také základní předpoklad zabezpečení vysoké životní úrovně lidu." (Konec citátu.)

Soudružky a soudruzi, nedostatečný růst efektivnosti se projevuje i ve výsledcích finančního hospodaření, i když i zde můžeme zaznamenat některé pozitivní rysy.

Celostátně byl překročen plánovaný objem výkonů o 0,3%, a to i za situace, kdy některá odvětví se musela vyrovnávat s problémy zajištění materiálu a surovin. V nákladech, které jsou bezprostředně spojeny se spotřebou živé a zvěcnělé práce, včetně odpisů základních prostředků a ve službách nemateriální povahy jako celku, bylo proti předchozímu roku dosaženo relativního snížení o 3,8 mld Kčs. Tyto úspory byly dokonce o 0,6 mld Kčs vyšší než bylo plánováno.

Můžeme tedy konstatovat přínos růstu produktivity práce, racionalizace výrobní spotřeby a iniciativy pracujících. Platí to ovšem jen v úhrnu. Ne všude a ne ve všech směrech se podařilo činitele růstu efektivnosti dostatečně mobilizovat.

V souhrnu za hospodářské organizace jsme v uplynulém roce dosáhli zisku ve výši 104,6 mld Kčs, což je o 1,3 mld Kčs méně než jsme plánovali. Celý přírůstek zisku, který činil 4 mld Kčs, byl dosažen jen růstem výkonů, ačkoliv jsme původně počítali, že z poloviny bude zabezpečen snížením nákladů.

Hlavní příčinou toho, že tento záměr nebyl splněn, bylo překročení finančních nákladů o 3,9 mld Kčs. Ke každoročnímu vlivu neplánovaných mank, škod, pokut a penále se v roce 1980 připojilo nadplánované zvýšení objemu úroků téměř o 3 mld Kčs, což souvisí především s poruchami v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Výsledky loňského hospodaření tak opět potvrdily, že pro růst efektivnosti národního hospodářství má stále větší význam efektivnost našich vnějších vztahů. Musíme se vyrovnat se skutečností, že rok od roku platíme vyšší ceny za dovážené suroviny, že jednotku dovozu musíme platit stále větším objemem vývozu. Souvisí to s cenovým vývojem na světových trzích, který je na nás nezávislý. Mnoho by se však dalo zlepšit odstraněním nedostatků v činnosti našich výrobních podniků a organizací zahraničního obchodu.