Na 34. zasedání Valného shromáždění OSN navrhla Československá socialistická republika projednat "Deklaraci o mezinárodní spolupráci pro dosažení cílů odzbrojení".

Při tomto návrhu naše delegace vycházela z toho, že dosáhnout cílů odzbrojení je možné jen za předpokladu účinné a konstruktivní soustavné spolupráce všech zemí mezinárodního společenství, sdruženého v OSN.

Československá iniciativa na půdě OSN kromě jiného také pomohla jasně oddělit ty, kdož usilují o mír, od těch, kteří těmito pojmy pouze zakrývají své reakční úmysly. Potvrdil to i samotný výsledek hlasování o předložené deklaraci - 116 členských zemí hlasovalo pro a 27 se zdrželo hlasování.

Aktivně se podílíme i na jednáních a výsledcích řady mezinárodních organizací, jako na zasedání světového parlamentu národů za mír v Sofii, na zasedáních Meziparlamentní unie, na činnosti UNESCO a další.

V duchu politické linie XV. sjezdu Komunistické strany Československa se československá zahraniční politika rovněž angažuje ve vztazích s rozvojovými zeměmi Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

S naprostou většinou těchto zemí udržujeme a rozvíjíme styky založené na zásadách rovnoprávnosti, vzájemné úcty a nevměšování do vnitřních záležitostí a oboustranně výhodné spolupráce.

V hospodářské oblasti jim pomáháme překonávat negativní důsledky jejich zaostalosti způsobené kolonialismem.

Na všech fórech prosazujeme spravedlivější mezinárodní ekonomické uspořádání, což je v zájmu jak zemí socialistického společenství, tak v zájmu zlepšení postavení a situace rozvojových zemí.

Významné místo v mezinárodní spolupráci zaujala konference o bezpečnosti v Evropě a Závěrečný akt schválený v Helsinkách, na níž má čs. zahraniční politika výrazný podíl.

Od Helsinek uplynulo 5 let. Byly to roky, které plně prokázaly, že tehdy byla nastoupena dobrá a pro budoucnost Evropy potřebná cesta.

Příkaz dne je pro nás zřejmý - zůstáváme rozhodnými stoupenci leninské mírové politiky. Proto jsme se jednoznačně postavili i za svolání madridské schůzky s přesvědčením, že může svým dílem přispět k tomu, že bude obnovena důvěra mezi národy a státy.

Na madridské schůzce chceme nejen potvrdit vše, na čem se Evropa před pěti lety dohodla. Chceme snížit nebezpečí vojenské konfrontace.

Proto přikládáme velký význam konferenci o vojenském uvolnění a odzbrojení v Evropě, jak ji navrhuje Sovětský svaz a další socialistické země.

V duchu slov generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu a předsedy prezídia Nejvyššího sovětu soudruha Brežněva, jak je přednesl ve svém předvolebním vystoupení, kdy řekl: "Pro politiku Sovětského svazu není uvolňování žádnou dočasnou taktikou či propagandou. Uvolnění, to je mírová strategie, to je naše generální linie. Proti doktríně horečného zbrojení stavíme doktrínu důsledného boje za mír a bezpečnost ve světě".

Madridské schůzky, podobně jako konference v Helsinkách jsou přítomny také Spojené státy, i když nejsou evropským státem.

Tím je Spojeným státům svým způsobem prokazována čest, že se mohou podílet na významném rokování o Evropské bezpečnosti a spolupráci.

Spojené státy by měly tuto skutečnost ocenit a prokázat konstruktivní přístup. Dosavadní jejich přístup však ukazuje pravý opak. Rozhodnutí o rozmístění nových amerických raket v západní Evropě, které Spojené státy vnutily zemím NATO, vyvolalo znepokojení a protesty světové veřejnosti.

Toto znepokojení je namístě. Snahy agresívních kruhů amerického imperialismu, rozbít současnou rovnováhu sil ve světě, získat nad Sovětským svazem a zeměmi socialistického společenství vojenskou převahu, vystavily vážnému nebezpečí nadějný rozvoj mezinárodní spolupráce.

Vztahy mezi velmocemi, mezi Sovětským svazem a Spojenými státy, mají velký význam, neboť mají zvláštní odpovědnost za mírový vývoj lidstva.

Sovětský svaz se vždy k této odpovědnosti hlásí a ústy svých představitelů mnohokrát jasně potvrdil svou pevnou vůli a odhodlání důsledně pokračovat v politice obsažené v mírovém programu.

Četl jsem, že před 30 lety se jeden zahraniční novinář zeptal malého chlapce z Hirošimy, čím by chtěl být až dospěje. A chlapec odpověděl: "Chtěl bych žít".

A proto, když se po lidech a vládách chce, aby bojovali za mír ve jménu vlastního života a života svých dětí, není to příliš velký požadavek.

Nejspolehlivější zárukou, že bude úspěšně pokračovat upevňování míru, jsou země socialistického společenství, jejich jednota.

Ruku v ruce se Sovětským svazem usilují o další vítězství míru a pokroku. Naše stanovisko k nejaktuálnějším problémům současného světa je jasné a principiální. Míří k uvolňování napětí. Jsme připraveni i nadále učinit vše, aby úspěšně pokračovala politika mírového soužití států s rozdílným společenským zřízením.

Socialistické země sdružené ve Varšavské smlouvě navrhly řadu významných iniciativ. Je třeba je bez prodlení a průtahů realizovat. Je třeba uskutečnit neodkladná opatření ke zmírnění napětí nebezpečí války tak, jak byla navržena Sovětským svazem na 35. zasedání Valného shromáždění OSN.

Plně se také hlásíme k výzvě komunistů k národům evropských zemí z dubna letošního roku, ve které se mimo jiné říká: "My, komunisté, jsme v otázkách boje za mír a odzbrojení připraveni k jakémukoliv jednání, k jakýmkoliv společným akcím. Chceme, aby se k tomuto cíli spojily všechny mírové síly. Bez ohledu na naši národnost, naše přesvědčení a náš způsob života říkáme: "Mír je náš společný majetek. "

Také na nedávné setkání stranických a státních představitelů zemí Varšavské smlouvy v Moskvě bylo znovu na nejvyšší úrovni potvrzeno, že socialistické země jsou odhodlány i nadále usilovat o ozdravění mezinárodního ovzduší a posílení míru.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, množství prostředků vyčleněných na obranu a bezpečnost republiky je výrazem správného chápání vlastenecké a internacionální odpovědnosti.

Tato velikost je ovlivněna nároky na bojovou pohotovost vojsk, řešením úkolů souvisejících zejména s dopady vědeckotechnického pokroku na vojenskou i bezpečnostní oblast a s roztáčením nových kol ve zbrojení prováděných našimi protivníky.

V souvislosti s růstem národního důchodu a růstem absolutní částky státního rozpočtu je možné udržet výše výdajů na obranu a bezpečnost na potřebné výši.

Dík péči orgánů komunistické strany i orgánů státu dostává federální ministerstvo národní obrany i federální ministerstvo vnitra dostatek finančních prostředků na zajištění bezpečnosti a obrany naší země bez újmy na základních zájmech dynamického rozvoje socialistické společnosti.

Tato skutečnost spolu s vedoucí úlohou strany a upevňováním spojeneckých svazků v rámci Varšavské smlouvy, dávají pevnou záruku zvyšování bojeschopnosti našich ozbrojených sil a obranyschopnosti naší socialistické republiky.

Proto se připojuji k doporučení, abychom navržený rozpočet schválili.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Neubertovi, který byl poslední z písemně přihlášených řečníků do rozpravy. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo.) Nikdo.

Vyhlašuji rozpravu k vládním návrhům zákonů o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky a o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise soudruh Hůla? (Nepřeje.) Nepřeje.

Přeje si závěrečné slovo ministr financí ČSSR soudruh Lér? (Nepřeje.) Nepřeje.

Žádá o závěrečné slovo zpravodajka poslankyně Vojteková? (Ano.) Ano. Prosím, aby se ujala slova.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně M. Vojteková: Vážené súdružky, vážení súdruhovia poslanci, obsah diskusie potvrdil správnosť záverov, o ktorých sme hovorili i v spravodajskej správe, zároveň podporuje zámery zapracované do obidvoch zákonov. Preto odporúčam Snemovni národov, aby tieto zákony prijala.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji. Žádá o závěrečné slovo zpravodaj poslanec Doležal? (Ano.) Prosím, má slovo.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Doležal: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k tomu, že rozprava nebyla v rozporu s přednesenými zprávami a návrhy obou zákonů, naopak je podpořila, doporučuji Sněmovně lidu předložené návrhy zákonů schválit.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Doležalovi. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o každém návrhu zákona zvlášť.

V zasedacím sále je přítomno 156 poslanců Sněmovny lidu, 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 64 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou tedy usnášeníschopné. Připomínám, že při schvalování obou zákonů platí podle článku 42 odst. 2 písmeno b) a e) zákona o československé federaci zákaz majorizace, a proto ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v České socialistické republice a poslanci zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nejprve budeme hlasovat o vládním návrhu zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1981.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s vládním návrhem podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

Sněmovna lidu schválila zákon jednomyslně.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny národů, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

S vládním návrhem zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1981 vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice. Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem zákona, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

S vládním návrhem zákona o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1981 vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Také Sněmovna národů schválila zákon jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na rok 1981.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981.

Kdo u poslanců Sněmovny lidu souhlasí s vládním návrhem podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

S vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 vyslovili souhlas všichni poslanci Sněmovny lidu.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

S vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 vyslovili souhlas všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nikdo.

S vládním návrhem zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1981 vyslovili souhlas také všichni přítomní poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice.

Také Sněmovna národů schválila zákon jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o státním rozpočtu československé federace na rok 1981.