Poslanec SL M. Baran: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som v súvislosti s prerokúvaním dvoch dôležitých vládnych návrhov zákonov o ekonomickom rozvoji národného hospodárstva našej republiky na rok 1981, ktorý bude prvým krokom nášho 7. päťročného plánu, vyslovil niekoľko stručných poznámok o československých vonkajších ekonomických vzťahoch, ktoré sú jednou z najdôležitejších súčastí pri tvorbe nášho národohospodárskeho plánu.

Ani jedna krajina, v hospodárstve ktorej prevažuje spracovateľský priemysel, nemôže zostať vo svete izolovaná, ale musí sa zapojiť do medzinárodnej deľby práce. V tom prípade ide o socialistické vzťahy, a to nielen v rámci jednotlivých národných ekonomík, ale aj celej socialistickej sústavy. Akou cestou pôjdeme politicky, rozhodol náš ľud, vedený robotníckou triedou a jej komunistickou stranou. Pôjdeme cestou socializmu po boku ZSSR. Jedine politická moc nového typu - politická moc robotníckej triedy - otvorila v tomto prípade cestu novému typu spoločenských ekonomických vzťahov a procesov, a to nielen v rámci jednotlivých národných ekonomík, ale aj celej socialistickej sústavy. Postupne sa vytvoril ekonomický základ svetového charakteru socializmu, ktorý predstavujú členské štáty Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.

Aké silné postavenie má vo svete socialistické spoločenstvo, dokazuje týchto niekoľko čísel:

Na členské krajiny RVHP pripadá 10% svetového obyvateľstva, ale pritom 25% svetového národného dôchodku a dokonca 35% svetovej priemyselnej výroby a 20% svetovej poľnohospodárskej výroby.

Z doterajších skúseností veľmi dobre vieme, že integrácia je dôležitá a navzájom potrebná všetkým krajinám, predovšetkým ale tým, ktoré nemajú predpoklady pre organizáciu výroby optimálnych rozmerov a ďalšie vnútrohospodárske podmienky pre rozvoj viacodvetvového hospodárstva. Využívanie širokého medzinárodného trhu krajín RVHP aj nám dovoľuje budovať priemyselné a iné objekty, ktorých výrobnohospodárska činnosť sa zakladá na najvyššej technickej úrovni, a čo je hlavné, že má súčasne zaručený stabilný odbyt.

Je známou skutočnosťou, že ekonomika socialistických krajín sa rozvíja vyšším tempom ako hospodárstvo priemyselne vyspelých kapitalistických štátov. A my ju navyše urýchľujeme rozvojom mnohostrannej hospodárskej i vedeckotechnickej spolupráce na základe koordinácie národohospodárskych plánov členských krajín Rady. Československo koordinuje svoj päťročný hospodársky plán so všetkými členskými krajinami RVHP. Na základe špecializácie a kooperácie výroby prispieva potom toto zladenie národohospodárskych plánov k trvalému rastu efektívnosti a ekonomického rozvoja našich bratských krajín. Tým docieľujeme nielen hospodársku, ale aj politickú a vojenskú obrannú silu socialistického spoločenstva najmä v súčasnosti, keď sme svedkami zostrujúceho sa triedneho boja s kapitalistickým svetom.

Vzájomné hospodárske styky našich krajín, ktoré sa vytvárajú na pevnom plánovanom základe, sú spoľahlivou cestou pre získanie životne nevyhnutných surovín, palív, zariadení a aj pre odbyt vývozného tovaru.

K významným úspechom integrácie krajín Rady patrí spojenie národných energetických systémov, vytvorenie a stále rozšírenie systému medzinárodných ropovodov a plynovodov, ktoré spolu s linkami elektrického vedenia sú významnou súčasťou integrovaného palivoenergetického hospodárstva členských krajín.

Prednosti našich medzinárodných hospodárskych stykov nového typu sa prejavujú mimoriadne výrazne pri porovnaní socialistickej hospodárskej integrácie so západoeurópskou integráciou EHS.

Kým prvoradým cieľom EHS je zriadenie spoločného trhu, je integrácia krajín RVHP od samého začiatku zameraná na spoločné riešenie výrobnotechnických úloh, na formovaní vysoko efektívnej štruktúry hospodárstva jednotlivých krajín Rady, na urýchlenie vedeckotechnického pokroku a na racionalizáciu medzinárodnej deľby práce a tým na zaktivizovanie našej účasti na svetových obchodných a hospodárskych stykoch.

Aj kľúčové ekonomické úlohy sa riešia v rámci Rady celkom inakšie ako v EHS. Prehlbovaním medzinárodnej špecializácie a kooperácie výroby a dlhodobými cieľovými programami spolupráce si môžeme určiť stratégiu nášho spoločného riešenia hlavných hospodárskych a technických problémov. Naše krajiny si vymieňajú dokumentáciu prevažne bezplatne. Keby napr. sa táto dokumentácia predávala podľa cien na svetovom trhu, prišla by podľa výpočtu na členské krajiny Rady za obdobie 30 rokov najmenej na 20 mld dolárov.

V rámci RVHP dnes spolupracuje navzájom už na 3000 národných organizácií. Podľa údajov za obdobie od r. 1971-1977 dokončili približne 14 000 spoločných projektov. Vďaka tomu sa napr. podarilo v duchu zásad medzinárodnej špecializácie a kooperácie výroby skonštruovať a zaviesť do výroby pre všetky krajiny Rady jednotné systémy samočinných počítačov tretej generácie, zaviesť zariadenie pre jadrové elektrárne a úspešne realizovať program Interkosmos. Nie je bez zaujímavosti, že na úrovni priemyselných združení a ministerstiev krajín RVHP sa uzavrelo viac ako 100 mnohostranných dohôd o špecializácii a kooperácii výroby, ktoré zahŕňajú približne 10 000 druhov modernej strojárskej produkcie. Súčasne je v platnosti viac ako 1000 dvojstranných dohôd medzi priemyslovými organizáciami krajín Rady.

Súdružky a súdruhovia, je samozrejmé, a nikto už dnes o tom nepochybuje, že na zabezpečenie proporcionálneho rozvoja našej ekonomiky má prvoradý význam koordinácia nášho hospodárskeho plánu so Sovietskym zväzom a s ďalšími krajinami RVHP. Ich uskutočňovanie nám umožní znížiť závislosť našich krajín od dovozu z kapitalistických štátov.

V ich rámci ide najmä o výstavbu nových ťažobných a spracovateľských kapacít umiestnených v blízkosti zdrojov surovín a energie na území Sovietskeho zväzu, ktoré budú časť svojej produkcie dodávať k nám, čo nám umožní zachovať dosiahnutý objem dodávok palív a surovín potrebných pre plánovaný rozvoj čs. ekonomiky v budúcej päťročnici.

Hlavnou oblasťou spolupráce so Sovietskym zväzom v spracovateľskom priemysle zostáva i naďalej strojárstvo. V štruktúre zahraničného obchodu krajín RVHP - a teda aj ČSSR - zaujímajú stroje a zariadenia významné miesto, pretože spolu s priemyselným spotrebným tovarom sú úhradou za dovoz palív, minerálnych surovín a kovov.

Zo Sovietskeho zväzu dovážame ročne takmer 19 mil. ton ropy a 8,5 mld m³ zemného plynu, surové železo, minerálne suroviny, bavlnu a pod. Stojí za to pripomenúť, že keby sme dnes kupovali ropu na Západe, museli by sme platiť za 1 tonu približne 3800 Kčs. Sovietsky zväz nám ju predáva za 1070 Kčs. Uvádzam to ako príklad, aby si každý mohol zrátať, aká by to bola pre nás katastrofa, keby sme len v tejto komodite boli plne odkázaní na kapitalistický trh! Aj keď v dôsledku radu objektívnych príčin bude cena ropy vo svete naďalej stúpať, poskytne nám ju Sovietsky zväz vždy lacnejšie, bez akýchkoľvek konjunkturálnych výkyvov.

Pre naše národné hospodárstvo budú mať veľký význam dodávky zariadení pre rozvoj čs. energetiky, pre jadrové elektrárne a chemický priemysel zo Sovietskeho zväzu. Podľa koordinácie hospodárskych plánov na 7. päťročnicu sa zvýši výmena tovaru so Sovietskym zväzom oproti minulej päťročnici asi o 36%. Ak to vyjadrime v rubľoch, bude to takmer 40 mld v cenách z roku 1980. Dodávky strojov a zariadení sa zvýšia až o 45%.

Súdružky a súdruhovia, v minulých dňoch sme mali možnosť podrobne sa zoznámiť s neobyčajne závažným dokumentom nielen pre ZSSR, ale aj pre celé socialistické spoločenstvo a pre celý pokrokový svet. Je to dokument, ktorý uverejnil Ústredný výbor KSSZ a ktorý určuje hlavné smery rozvoja hospodárskeho a sociálneho života Sovietskeho zväzu na nasledujúcich 10 rokov.

Práve v čase, keď sme denne informovaní o hlbokej kríze, ktorou prechádza kapitalistický svet, kedy imperializmus zosilnil svoje útoky proti našim krajinám a keď v súvislosti s udalosťami v Poľsku nemôžu najzúrivejší antikomunisti prísť reálnemu socializmu na meno, hospodárske úspechy Sovietskeho zväzu sú najlepším a presvedčivým dôkazom toho, aké prednosti má socialistické zriadenie pred zriadením kapitalistickým.

Orientácia sovietskeho ekonomického rozvoja má pre krajiny RVHP, teda aj pre Československo, veľký význam ďalej v tom, že nám zabezpečuje spoľahlivú základňu pre hospodársky vzostup, a tým aj zabezpečenie obranyschopnosti krajín celého nášho spoločenstva.

Ak 18. zasadanie ÚV KSČ zdôraznilo životný záujem našej republiky na čo najužšej spolupráci so Sovietskym zväzom, potom iste blížiaci sa XVI. zjazd strany určí konkrétnejšie smery tejto spolupráce, z ktorých vyplynú v záujme nášho rozvoja ďalšie úlohy k ostatným členským krajinám RVHP.

Nazdávam sa preto, že vyjadrujem aj váš názor, keď pripomeniem, že koordinovaná ekonomická spolupráca so Sovietskym zväzom nemôže byť chápaná len z hľadiska kvantitatívneho rozsahu, ale - a to predovšetkým - z hľadiska kvality, to znamená potrebu neustále zvyšovať technickú a ekonomickú úroveň výrobkov, ktoré my dodávame, takých výrobkov, ktoré budú zodpovedať parametrom svetovej úrovne.

Pre hospodárske orgány na všetkých stupňoch, vrátane výrobcov, ktorí sa podieľajú na dodávkach do Sovietskeho zväzu a ostatných socialistických krajín RVHP, vyplýva preto ďalej povinnosť urobiť všetko pre to, aby plánované dodávky boli včas a kvalitne splnené. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Baranovi. Slovo má poslanec Kožešník. Připraví se poslanec Jozef Belko.

Poslanec SL J. Kožešník: Vážené soudružky a soudruzi, náročné úkoly 7. pětiletky, do které v příštím roce vstupujeme, kladou vysoké požadavky i na československou vědu. Na 18. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa poukázal předseda vlády Československé socialistické republiky soudruh Štrougal ve zprávě předsednictva ústředního výboru KSČ znovu na prvořadý význam rychlejšího a širšího uplatňování vědeckotechnického pokroku pro zvýšení efektivnosti našeho národního hospodářství. Zdůraznil, že další sociálně ekonomický rozvoj naší společnosti bude stále více záviset na tom, jak si budeme osvojovat nové vědeckotechnické poznatky a jak rychle a účinně je budeme uvádět do praxe.

Teoretickou bází vědeckotechnického rozvoje a celého inovačního procesu je základní výzkum, jehož rozhodující kapacity jsou soustředěny na pracovištích Československé akademie věd a vysokých škol. Řešení hlavních úkolů, vytyčených státním plánem základního výzkumu, zabezpečují asi z 50% pracoviště akademií, ze 40% vysoké školy a ze zbývajících 10% některá resortní vědeckovýzkumná pracoviště. Přitom základní výzkum představuje jen asi 12% celé československé výzkumné a vývojové základny. V tom představuje Československá akademie věd, včetně Slovenské akademie věd, pouhých 8,39%. Tento podíl stále klesá tak, jak roste vědeckotechnická základna. Dovolte mi, abych při dnešní příležitosti vás alespoň stručně seznámil s tím, jak je náš základní výzkum na plnění svých závažných úkolů v příštím pětiletém období připraven.

Výsledky, dosažené při plnění plánu základního výzkumu na šestou pětiletku, zajišťují dobrý nástup do pětiletky sedmé. V řadě oblastí bylo dosaženo těsnějšího sepětí vědy s potřebami praxe, a to jak ve výrobě, tak v ostatních oblastech. Zřetelně se projevilo úsilí o větší efektivnost a intenzitu vědecké práce. Státní plán základního výzkumu podchytil řadu skutečných priorit. Mezi realizačními výstupy z vědeckých ústavů a vysokých škol jsou výsledky, které mohou být významným přínosem ve všech oblastech společenské praxe. Jde například o novou technologii výroby lopatek plynových turbín, řádové urychlení biochemických separačních procesů, nový způsob výroby chloramfenikolu, objevení ložisek illitických jílů pro výrobu obkládaček a jiné.

O pokroku v orientaci základního výzkumu na potřeby další výstavby naší socialistické společnosti svědčí i to, že v uplynulých čtyřech letech udělilo FMTIR 41 cílových prémií a 74 mimořádných odměn za bezprostředně využitelné vědecké výsledky spadající do různých oblastí praxe. Ve stejném období bylo v Československé akademii věd podáno na 1000 přihlášek k vynálezům a příjem z aktivních licencí ČSAV činil plnou jednu třetinu celkového příjmu z československých licencí vůbec. Byly uzavřeny další smlouvy mezi akademiemi a výzkumnými VHJ. V obou akademiích působí několik stovek komplexních racionalizačních brigád, zaměřených na pomoc výrobě při řešení naléhavých úkolů. Podařilo se např. v ČKD vyřešit tyristorizaci tramvají včetně odrušení, v oborovém podniku Škoda Plzeň spolu s pracovníky závodu zlepšit účinnost parních turbín Škoda a podobně v podniku Laboratorní přístroje byla vyřešena problematika pulsních polarografů.

Konkrétních závažných výsledků, dosažených v přírodních a technických i společenských vědách, mohl bych uvést mnoho. Jako příklad za všechny uvedu dva z nejvýznamnějších. Na základě mezivládní československo-sovětské dohody byl v Ústavu přístrojové techniky ČSAV v posledním roce této pětiletky, tedy za pouhý jeden rok, vyvinut funkční vzor elektronového litografu se špičkovými parametry. Je to zařízení pro výrobu mikroelektronických systémů s vysokou hustotou prvků. Podobné zařízení, ovšem s nižšími parametry, se až dosud vyrábělo v USA a v Japonsku, přičemž se jejich cena pohybovala kolem 2 mil. dolarů. Jejich vývoz je přísně embargován. Jako druhý příklad poslouží výsledky dosažené při společném výzkumu československo-sovětském v oblasti molekulární genetiky, které vytvářejí předpoklady pro rozvoj technologie genové manipulace, která umožní zásadní kvalitativní změny šlechtitelských metod, zejména v zemědělství, a nové metody v lékařství a při přípravě léků. Československý přínos v tomto výzkumu byl ohodnocen udělením státní ceny SSSR akademiku Josefu Římanovi.

Nové vědecké poznatky představují zdroje, kterých lze využít jako jiných celospolečenských rezerv. Přitom další rozvoj země lze stavět na takových poznatcích základního výzkumu, které otvírají netradiční cesty k technickému a ekonomickému rozvoji. Přínos takových poznatků a objevů je však zprostředkovaný a závisí nejenom na jejich kvalitě, ale také na řízení a plánování i zabezpečování celého cyklu výzkum - vývoj - výroba a na schopnosti i připravenosti aplikačních sfér takové poznatky převzít a využít. Ve stranických dokumentech bylo mnohokráte zdůrazněno, že současný stav zatím neodpovídá potřebám.

Potěšitelné a významné výsledky přinesla také mezinárodní spolupráce ve vědě. O tom svědčí četné mezinárodně oceněné výsledky a podíl československé vědy na programech kosmického a jaderného výzkumu.

V základním výzkumu jsou mimořádné a namnoze dosud ne zcela využité možnosti dělby práce a vzájemného sdělování a využívání poznatků.

Nemůžeme sami zkoumat všechno. Musíme však mít vědu schopnou komunikovat s celou světovou vědou, sledovat a transformovat světové poznání pro potřeby další výstavby v naší socialistické společnosti. Hlavní ovšem zůstává spolupráce s vědou sovětskou i ostatních socialistických zemí, protože při ní se plně uplatňují přednosti socialistického zřízení. Mohu vás ujistit, že v ČSAV neexistuje ústav, který by plánovitě nespolupracoval s odpovídajícími pracovišti našich sesterských socialistických akademií a vysokých škol. Ve státním plánu je převaha úkolů, které se spoluprací a dělbou práce přímo počítají.

V zájmu zdokonalení řízení základního výzkumu i Československé akademie věd byl, jak je vám známo, novelizován zákon o Československé akademií věd v roce 1977 a vládou schváleny stanovy i další interní normy.

S využitím zkušeností a výsledků 6. pětiletky byl podle vládních direktiv a v duchu stranických materiálů připravován návrh plánů základních výzkumů na 7. pětiletku již od roku 1978 a daleko hlouběji než tomu bylo dříve, projednán se všemi zainteresovanými ústředními orgány, Státní plánovací komisí, federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, ministerstvy školství Československé socialistické republiky s vybranými výrobně hospodářskými jednotkami. K návrhu bylo předloženo z praxe přes 600 námětů a připomínek, z nichž téměř ²/₃ bylo účelné uplatnit při návrhu hlavních úkolů. Již dnes lze říci, že se podařilo dosáhnout pokroku v koncentraci kapacit, v orientaci na potřeby praxe v zajištění návaznosti na plán technického rozvoje i ve výběru konkrétních pracovišť technického rozvoje, která budou realizovat úkoly v praxi. Tento proces nebude uzavřen ani schválením návrhu plánu základního výzkumu. Musí pokračovat i v průběhu pětiletky, aby se při plnění plánu vytvářely i operativně ty nejlepší podmínky.

Měl-li se plán rozvoje vědy a techniky stát osou celého národohospodářského plánu, je třeba dále rozvíjet prognostickou činnost a na jejím základě rozpracovat závaznou strategii uplatnění vědy hlavně v těch směrech, na něž bude soustředěna inovace.