Soubor opatření navazuje na řadu úprav, realizovaných již v průběhu 6. pětiletky, na závěry analýz působení soustavy plánovitého řízení a komplexního experimentu řízení efektivnosti a kvality.

Získané poznatky z komplexního experimentu, který již třetí rok provádíme ve vybraných VHJ, potvrzují, že jeho pravidla měla příznivý vliv na efektivnost, zejména na růst produktivity práce, rentability, úspory nákladů a vytváření většího prostoru pro technický rozvoj a iniciativu pracujících. Ukázalo se, že podporují snahy o inovaci a zvyšování kvality výrobků. Poznatky ovšem rovněž ukázaly i oblasti a problémy, které je nutno dále hlouběji propracovat.

Při přípravě sedmého pětiletého plánu a plánu na rok 1981 je třeba těsně spojit řešení věcných problémů s využíváním nových přístupů k plánování a řízení tak, aby v souladu se záměry Souboru opatření se dosáhlo vyšší efektivnosti a kvality na každém pracovišti. Vyšší odpovědnost i hmotnou stimulaci je nutno zaměřit od počátku na sestavení kvalitního progresivního plánu, využít k tomu cesty vstřícného plánování, zdokonalení vnitropodnikového řízení a zkvalitnění přímé řídící a organizátorské práce všech řídících pracovníků.

Soudružky a soudruzi, otázkám hospodářského rozvoje a růstu životní úrovně věnují stranické a státní orgány trvale pozornost, protože uspokojování hmotných a duchovních potřeb obyvatel je základním cílem hospodářské politiky strany. Soudruh Husák v této souvislosti ve svém závěrečném slovu na 15. zasedání ústředního výboru KSČ uvedl:

"Jsme toho názoru, že máme nezbytné výrobně technické, ekonomické a společenské předpoklady, abychom si vytyčili cíl zajistit v osmdesátých letech další rozvoj našeho hospodářství. V daných podmínkách nebude zřejmě možné pokračovat takovým tempem, jakého jsme dosahovali v uplynulém období. V příští pětiletce chceme zachovat, udržet nynější vysokou životní úroveň lidu, kterou se Československo řadí mezi nejvyspělejší země v Evropě, hledat možnosti jejího dalšího zlepšení, pokud se k tomu vytvoří ekonomické předpoklady." Tolik citát.

V roce 1979 se přes obtížné ekonomické podmínky podařilo stávající životní úroveň zabezpečit a v některých směrech ji i dále rozvinout. Zvýšily se peněžní příjmy obyvatelstva, vzrostla osobní spotřeba, vzrostly i úsporné vklady, i když v menším rozsahu jak ve srovnání s plánem, tak i s výsledky předchozích let.

Rovněž ze státního rozpočtu se v souladu se záměry hospodářské politiky v loňském roce zvýšily neinvestiční výdaje na sociální zabezpečení, zdravotnictví, školství a kulturu. Těmito výdaji naše společnost zajišťuje důležitou oblast životní úrovně obyvatelstva. Jejich rozsah činil v loňském roce téměř 118 mld Kčs, tj. o 5 % více než v předchozím roce. V přepočtu na 1 obyvatele dosáhly částky 7723 Kčs a když připočteme bezplatné služby z prostředků podniků a organizací, tato částka činí 8472 Kčs na 1 obyvatele.

Výdaje na sociální zabezpečení činily 65,3 mld Kčs. Na jejich přírůstku proti roku 1978, který činil 3,4 mld Kčs, se podílelo i zvýšení důchodů a rodinných přídavků provedené v souvislosti s úpravou maloobchodních cen. Úpravou důchodů a vlivem rostoucích mezd se zvýšila průměrná výše starobních důchodů o 52 Kčs a dosáhla 1160 Kčs.

Velké prostředky věnuje naše společnost výchově nové generace a zajištění vysoké úrovně našeho školství. Do této oblasti bylo vynaloženo 21,1 mld Kčs, tj. o 3,7 % více než v předchozím roce.

Zde byly překročeny objemy výdajů o 270 mil. Kčs, tj. o 1,3 %, které byly uhrazeny z doplňkových zdrojů národních výborů. V porovnání s rozpočtovým výhledem na 6. pětiletku byly za 4 roky 6. pětiletky předpokládané výdaje na školství překročeny téměř o 4 mld Kčs. Na tomto překročení se podílela částkou 1570 mil. Kčs opatření spojená s realizací nové čs. výchovně vzdělávací soustavy, která nebyla v rozpočtovém výhledu zapracována. Další podstatnou část znamenaly potřeby související s uváděním nadplánovaných kapacit do provozu - především mateřských školek vybudovaných v akci "Z".

Touto formou bylo v roce 1979 získáno přes 25 tisíc míst a v jeslích skoro 1600 míst. Na úseku předškolní výchovy se již podařilo překročit úkol vytyčený XV. sjezdem KSČ. Namísto stanovených 70 % z celkového počtu 3-5letých dětí je již umístěno v předškolních zařízeních 79,3 % v ČSR a 76,9 % v SSR. V loňském roce byly rovněž upraveny platy učitelů a vychovatelů, výdaje s tím spojené byly uhrazeny z rezerv státního rozpočtu federace.

Na zdravotnictví jsme v loňském roce vynaložili 19 mld Kčs, tj. o 4,5 % více než v roce 1978. Velká pozornost se věnovala posílení preventivní péče, dobudování kardiovaskulárního, onkologického a virového programu a prohloubení péče o ženu a dítě. Byla provedena platová úprava u středních zdravotnických pracovníků, která byla zabezpečena z rozpočtových rezerv.

Na jednoho obyvatele připadlo 1244 Kčs výdajů na zdravotnictví. Výdaje na léky a speciální zdravotnický materiál činily 288 Kčs na jednoho obyvatele a celkově představovaly 4,4 mld Kčs.

V loňském roce bylo dokončeno ve všech formách výstavby 122 700 bytů. Na financování bytové výstavby a bytového hospodářství se významně podílel státní rozpočet, a to částkou 23 mld Kčs, tj. o 4,7 % více než v roce 1978.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, hospodaření roku 1979, které státní závěrečný účet uzavírá, patřilo v rámci dosavadního dlouhodobě pozitivního ekonomického vývoje k nejsložitějším. Výrazně se projevily důsledky zhoršení vnějších a vnitřních podmínek, na které jsme ne vždy reagovali včas, a proto musíme vidět nejen dosažené pozitivní výsledky, ale i nedostatky, které nám ujídají ze společného krajíce.

Naše ekonomika a naše společnost má všechny předpoklady k pokračování dosavadního pozitivního vývoje národního hospodářství. Základní linie hospodářské politiky naší komunistické strany se nemění. Jak bylo ale konstatováno a zdůrazněno ve zprávě předsednictva ústředního výboru na 14. plénu - cituji "mění se však stupeň naléhavosti, s jakou ji musíme do života a do každodenní praxe prosazovat s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám jednotlivých závodů a pracovišť" - konec citátu.

Předložený státní závěrečný účet a analýzy s ním spojené prokazují, že rozpočtová soustava v loňském roce zabezpečila financování potřeb hospodářství i rozvoje společenské spotřeby. Nástroje rozpočtu přispěly k prosazování intenzívních faktorů růstu, působily proti nehospodárnosti a byly zaměřeny na podporu efektivnosti výroby a spotřeby.

Závěrem mi dovolte, abych jménem vlády Československé socialistické republiky poděkoval vám všem za obětavou pomoc při plnění náročných úkolů minulého roku, za jejich iniciativní práci při řešení důležitých otázek rozvoje našeho národního hospodářství.

Jménem vlády navrhuji Federálnímu shromáždění, aby předložený návrh státního závěrečného účtu československé federace za rok 1979 schválilo. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Lérovi za odůvodnění návrhu. Jak je vám známo, soudružky a soudruzi, jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1979 byly projednány ve všech výborech sněmoven, kromě mandátových a imunitních výborů. Výbory obou sněmoven určily společnými zpravodaji předsedy výborů pro plán a rozpočet. Prosím společného zpravodaje výborů Sněmovny národů poslance Křenka, aby se ujal slova.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec D. Křenek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté! Podle principů přijatých předsednictvy sněmoven jsou v příslušných výborech sněmoven projednávány nejdříve jednotlivé kapitoly státního závěrečného účtu ústředních orgánů státní správy čs. federace a potom, s přihlédnutím k celostátním výsledkům, je výbory pro plán a rozpočet projednáváno za účasti delegovaných poslanců ostatních výborů celkové znění státního závěrečného účtu a návrh vlády ČSSR na jeho schválení.

Jednotlivé ústřední orgány předložily příslušným výborům návrh svých kapitol ve stanoveném termínu. Učinily tak v pojetí, které svědčí zcela jednoznačně o tom, že díky soustavnému úsilí vlády o prohloubení rozborů hospodaření a zvyšování jejich kvality, jakož i díky pozornosti a náročnosti výborů se obsahová stránka kapitol ve způsobu analýzy dosažených výsledků prohlubuje.

Podle svého výrobního či nevýrobního charakteru v nich ústřední orgány podaly výborům obraz rozhodujících úkolů, na které se ve své řídící, organizátorské, hospodářské a kontrolní činnosti v minulém roce zaměřovaly a jaké prostředky k tomu spotřebovaly. Uvedly důležité závěry, které s cílem zabezpečit řešení věcných problémů rozvoje a programovaných úkolů přitom učinily. Poukázaly dále na výsledky dosažené ve zlepšené organizaci práce, prováděné analýze a zkvalitňování zpracovávaných podkladů. Dále též na opatření, která byla přijata k prohloubení hospodářské činnosti, zvýšení ochrany svěřených jim prostředků a dodržení rozpočtových vztahů vlastního orgánu a organizací jemu podřízených, či jeho prostřednictvím napojených na rozpočet.

V podstatě se jednalo o řadu významných odvětvových a úsekových úkolů, souvisejících zejména s realizací závěrů XV. sjezdu KSČ a na něj navazujících zasedání ÚV KSČ k ekonomickým otázkám. Jmenovitě též o podíly orgánu na přípravách Souboru opatření ke zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství a zvláště o jeho přístupy k úsporám palivoenergetických zdrojů a k zabezpečení opatření, přijatých ke zvýšení hospodárnosti, či o způsoby využití výsledků práce výzkumné základny. Dále též o problémy, na které poukázalo zejména 11. a 13. zasedání ústředního výboru KSČ, zvláště pak zvýšení pozornosti všem kvalitativním stránkám reprodukčního procesu, nákladům neproduktivního charakteru a nežádoucím jevům, které někde stále ještě přetrvávají.

Pokud jde o příjmovou část rozpočtu, většina orgánů ji překračovala. Stávalo se tak však hlavně díky převážně neplánovaným a nahodilým příjmům, souvisejícím se snahou mobilizovat uvolnitelné zdroje a prostředky. V těch ojedinělých případech, kde nebylo dosahováno plánovaných příjmů, bylo způsobem odpovídajícím požadavkům zákona č. 134/1970 Sb., použito rozpočtových přesunů a sníženo čerpání výdajových prostředků. Z tohoto postupu se prakticky vymykala specifická situace v oblasti zahraničního obchodu, kde zejména v důsledku pohybu cen surovin na světových trzích došlo k tomu, že místo plánovaného příjmu státního rozpočtu ve výši 13,2 mld Kčs došlo ke snížení na 7,7 mld Kčs, a na druhé straně místo předpokládaných výdajů na tuto oblast ve výši 7,7 mld Kčs bylo vydáno jen 5,5 mld Kčs.

Na průběh a výsledky hospodaření s prostředky rozpočtu v roce 1979 mělo zejména vliv zkrácení rozpočtových zdrojů těchto orgánů v oblasti materiálových výdajů a služeb na úroveň skutečnosti roku 1978. Dále pak potřeba, dosáhnout dalších úspor k vyrovnání dopadu zvýšených cen pohonných hmot, paliv, elektrické energie a služeb spojů. Úsporám rovněž napomáhal úkol vázat určité prostředky k omezení nežádoucího nárůstu průměrných měsíčních mezd a povinnost, vázat z titulu nenaplněného početního stavu pracovníků odpovídající mzdové prostředky.

Díky přijatým opatřením se podařilo usměrňovat proces tohoto náročnějšího hospodaření zvláště tam, kde hospodářským vedením byl při rozhodování a vynakládání prostředků na jednotlivé účely vykonáván jak v oblasti věcných, tak osobních výdajů soustavný tlak na zvyšování hospodárnosti.

Úspory neinvestičních nákladů však nebyly jen výsledkem plnění racionalizačních a úsporných opatření, sledujících dosažení vytyčených jmenovitých cílů. Vznikaly též nečerpáním různých rezerv, odsunutím některých původně plánovaných úkolů, opožděným plněním různých úkolů a dodávek, či neuskutečněním zahraničních a jiných cest. K nižším výdajům došlo též v souvislosti s opožděním fakturace zadaných prací a služeb, jako např. vyúčtování letecké přepravy ze strany ČSA.

V investiční oblasti zůstávaly některé záměry nerealizovány zvláště pro nepřipravenost projektů, nedodržení smluvních závazků stavebními dodavateli a pomalejší postup výstavby. Tak např. plán stavebních prací na svářečském středisku v Bratislavě (jde o akci z roku 1974) byl z 11 mil. Kčs snížen na 6 mil. Kčs a splněn jen na 3 mil. Kčs. V resortu spojů stavební organizace nesplnily převzaté objemy v roce 1978 o 42 mil. Kčs, ale v roce 1979 již o 11-7 mil. Kčs.

Investiční úspory vznikaly též nákupem levnější techniky. Prostředky nevyčerpané byly se souhlasem ministerstva financí, v duchu ustanovení rozpočtového zákona, používány na úhradu zvýšených nákladů realizace jiných plánovaných záměrů a potřeb.

V návaznosti na opatření přijatá ke zvýšení hospodárnosti věnovaly výbory při projednávání kapitol pozornost též výsledkům dosaženým v plnění jmenovitých závazných limitů, zvláště pak plnění limitovaných výdajů na komplexní cestovné, výdajů na pohoštění a dary a zejména plnění aktivních opatření, přijatých ke zhospodárnění autoprovozu.

V plnění komplexních nákladů cestovného se při úspoře přes 1,1 mld Kčs odrazil menší rozsah cest do zahraničí a na různá soustředění. Zejména však snaha lépe plánovat počet nutných cest, omezovat přitom počet vysílaných pracovníků, snižovat dobu jejich pobytu a povolovat jen cesty nezbytně nutné a naléhavé. Překročení limitů bylo řešeno postihem v podobě dodatkového obvodu. Např. v odvětví federálního ministerstva všeobecného strojírenství činil takový odvod 3,6 mil. Kčs.

Také v plnění limitovaných výdajů na pohoštění a dary nebyla vyčerpána plánovaná výše. Projevil se v tom vliv cílevědomé regulace tohoto druhu výdajů, sledující dosáhnout snížení jejich objemu.