V zasedací síni je v této chvíli přítomno 170 poslanců Sněmovny lidu, 61 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 64 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

I Sněmovna národů schválila návrh svého předsednictva.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odstavce 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme k projednání prvního bodu schváleného pořadu schůze, kterým je

Návrh odůvodní ministr financí Československé socialistické republiky s. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu za rok 1979 a v souvislosti s tím i zprávu o celostátních výsledcích finančního hospodaření za uplynulý čtvrtý rok šesté pětiletky.

Po dubnovém projednání zprávy vlády Československé socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení ve Federálním shromáždění je to další příležitost k analýze dosažených výsledků v rozvoji našeho hospodářství. Vycházíme přitom ze závěrů 14. zasedání ÚV KSČ, které projednalo úkoly na letošní rok a zhodnotilo výsledky naší práce v letech 1976-1979.

Po právu vyzvedáváme vše pozitivní, čeho jsme díky obětavé práci lidí dosáhli, ale nezastíráme existenci problémů a nedostatků v naší vlastní práci, které musíme v současné etapě hospodářského a sociálního rozvoje usilovně řešit a překonávat.

Za čtyři roky této pětiletky jsme postoupili vpřed v rozvoji národního hospodářství a rozšířili ekonomický potenciál naší země. Výše národního důchodu byla v roce 1979 o 17 % vyšší než v roce 1975. Průmyslová výroba za stejné období vzrostla o 21 % a roční průměr zemědělské produkce přesahuje o 7,6 % průměr dosažený v předchozích pěti letech.

V návaznosti na analýzu provedenou 14. zasedáním ÚV KSČ proběhlo uzavírání hospodářských výsledků v podnicích a VHJ a vypracování a projednání státního závěrečného účtu.

Rozbory a rozborová činnost hodnotící výsledky práce tisíců kolektivů byly prostoupeny snahou objektivně a kriticky posoudit dosažené výsledky, zamyslet se nad nedostatky a zejména najít pozitivní východiska při řešení náročných úkolů, které před námi stojí v příštím období.

Rok 1979 byl pro naše hospodářství obtížnější než předchozí léta. Složitost vnitřních a zejména vnějších ekonomických podmínek, charakteristická pro druhou polovinu sedmdesátých let, byla navíc prohloubena - jak známo - problémy v odvětví paliv a energetiky na počátku roku, které poznamenaly jeho celý průběh i v dalších odvětvích. Zemědělská produkce byla ovlivněna nepříznivými povětrnostními podmínkami a na zahraničních trzích dále pokračoval pro nás nepříznivý cenový vývoj.

Vláda ve spolupráci se všemi články řízení musela v průběhu roku operativně řešit řadu závažných problémů a přijímala opatření k zabezpečení plynulého chodu hospodářství. Ke zmírnění těžkostí přispěla především obětavá práce lidí, jejich energie a iniciativa, politická a organizátorská činnost stranických, odborových, mládežnických a dalších organizací, takže celoroční výsledky byly nakonec lepší ve srovnání se situací, jak se jevila po I. čtvrtletí 1979.

S výjimkou zemědělství vzrostla tvorba hmotných zdrojů proti roku 1978 ve všech hlavních odvětvích, byla ale nižší než plánovaná: průmyslová výroba a objem stavebních prací vzrostly o 3,7 %, zatímco plán předpokládal růst 4,1 %, resp. 5,5 %. Nepříznivý dopad měl pokles zemědělské produkce o 3,9 % proti roku 1978, zatímco plán počítal s přírůstkem 2,7 %. Tento výpadek se projevil nejen v nutnosti dovézt nadplán obilí v hodnotě převyšující 6 mld Kčs, ale i v nižších hospodářských výsledcích zemědělského sektoru, což se vše odrazilo i v plnění rozpočtu a vyžádalo si mimořádnou mobilizaci finančních a úvěrových zdrojů.

Nižší dynamika růstu výroby ve srovnání s plánem se v souhrnu za celé hospodářství projevila i v nižším přírůstku vytvořeného národního důchodu, který činil 2,8 % proti plánovaným 4 % a proti průměrnému tempu 4,1 % v letech 1976 až 1978.

Rovněž ve struktuře vytvořených zdrojů došlo k odchylkám od plánovaných záměrů. Např. průmysl nesplnil dodávky pro vnitřní obchod ani dodávky pro vývoz do nesocialistických států ve velkoobchodních cenách, přitom však překročil plánované dodávky strojů a zařízení pro investice. Stavebnictví nesplnilo stavební práce na investiční výstavbě. V dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi podniky se vyskytovaly strukturální problémy, které se projevovaly i při uspokojování potřeb obyvatelstva na vnitřním trhu.

Přes některé pozitivní výsledky nebyly beze zbytku zabezpečeny plánované záměry v růstu efektivnosti a růst produktivity práce nedosáhl plánovaného tempa, přičemž byl mzdově náročnější proti předpokladům plánu.

V zahraničním obchodě rostlo rychleji tempo dovozu než tempo vývozu a došlo ke zhoršení směnných relací, neboť růst dovozních cen byl rychlejší než cen vývozních.

Uvedené tendence vývoje a odchylky od plánu se odrazily i ve finanční oblasti.

Dynamika růstu finančních zdrojů vytvořených naší ekonomikou byla v uplynulém roce nižší než v roce 1978 a v souvislosti s tím se zpomalil i růst finančních výdajů.

V rozpočtovém hospodaření se podařilo splnit základní úkoly v celkových příjmech a výdajích a v zásadě i v jejich ekonomické struktuře. Celkové příjmy a výdaje souhrnu státních rozpočtů o dvě desetiny procenta překročily plánovanou výši. Příjmy dosáhly částky 249 886 mil. Kčs a výdaje 249 835 mil. Kčs. Tím byly vytvořeny předpoklady pro splnění jednoho ze základních záměrů rozpočtové politiky na období 6. pětiletého plánu - dosáhnout vyrovnaného hospodaření.

Dosažený přebytek činí 51 mil. Kčs. Z toho připadá na státní rozpočet federace 25 mil. Kčs, na státní rozpočet České socialistické republiky 19 mil. Kčs a státní rozpočet Slovenské socialistické republiky 7 mil. Kčs.

Rovněž v rozpočtovém hospodaření národních výborů byly splněny hlavní úkoly. Příjmy dosáhly 102 706 mil. Kčs a převýšily plánovaný objem o 3,3 %, a to především v důsledku vyšších doplňkových a ostatních zdrojů. To umožnilo překročit i plánovaný objem výdajů o 1,1 %, takže příjmy byly vyšší než výdaje o 2184 mil. Kčs. Tím se posílily fondy rezerv a rozvoje národních výborů, které jsou významným finančním zdrojem realizace volebních programů Národní fronty. O pokračujícím rozvoji iniciativy občanů a národních výborů svědčí skutečnost, že v roce 1979 dosáhla celková hodnota díla investičních prací provedených v akci "Z" celkem 4960 mil. Kčs.

Struktura rozpočtových příjmů a výdajů odpovídala v podstatě plánovaným záměrům. V rámci celé rozpočtové soustavy představovaly investiční a neinvestiční výdaje na hospodářství 43,9 % celkových rozpočtových výdajů, výdaje na sociální a kulturní oblast 46,6 %, výdaje na obranu a bezpečnost 7,3 % a výdaje na správu 2,2 %. Uvedená struktura výdajů je v zásadě stejná jako v roce 1978.

V souhrnu hodnotíme celkové výsledky rozpočtového hospodaření pozitivně, neboť zajištění rozpočtové rovnováhy nebylo jednoduchým úkolem. Podrobnější pohled na vývoj finančního hospodaření a plnění státního rozpočtu však ukazuje, že i v této oblasti existovala a existuje celá řada problémů, a že nejsou důvody k plné spokojenosti. Rozpočtové hospodaření sice skončilo jako vyrovnané, ale v tom je skryto neplnění některých úkolů v příjmech a nečerpání některých položek ve výdajích, zejména investičních.

Nelze přehlédnout tu skutečnost, že k celkovému profinancování reprodukčního procesu bylo nutné nadále použít vnější finanční zdroje. Na vyrovnanost rozpočtu se v určitém rozsahu podílela i provedená úprava maloobchodních cen některých druhů zboží a služeb. Proto dosažené finanční výsledky hodnotíme střízlivě a s vědomím, že celkovou finanční rovnováhu, včetně rozpočtové, musíme v budoucnu zabezpečovat podstatně rychlejším růstem efektivnosti společenské výroby i vyšší hospodárností.

Soudružky a soudruzi, státní závěrečný účet považujeme za bilanci celého národního hospodářství i každé jeho složky. Nejsou to však mrtvá čísla - jsou vyjádřením konkrétních výsledků pracovního života, jsou to ekonomická fakta zobrazující, co se nám daří a kde máme slabiny. A tato čísla znovu plně potvrdila to, co uvedl ve svém projevu generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky soudruh Gustáv Husák na slavnostním zasedání na Pražském hradě k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou:

"Na různých úsecích existují problémy a obtíže, některé odchylky v plnění pětiletky, nemalé slabiny v řídící práci, v plnění přijatých usnesení. Proto ústřední výbor klade velký důraz na to, aby se zdokonalovala řídící práce, energičtěji překonávaly překážky v chodu výroby, zvyšovala kvalita a technická úroveň výrobků, lépe využívaly existující rezervy, plnily úkoly letošního plánu a vytvářely potřebné předpoklady pro přechod do 7. pětiletky."

Tato závazná slova musí se pro každého z nás, pro každý řídící stupeň stát výzvou k ještě aktívnějšímu, účinnějšímu a zodpovědnějšímu zabezpečování vytyčených cílů. Mělo by se to projevit již v zabezpečení plánu a rozpočtu na letošní rok.

Výsledky za leden až květen ukazují, že ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku dochází na řadě úseků národního hospodářství ke zlepšení. Zásobování palivy a energií bylo vcelku plynulé, plán dodávek průmyslu pro vývoz i vnitřní obchod je plněn lépe než v minulém roce. Řada nedostatků však přetrvává - nepříznivý vývoj v plnění objemu a struktury stavebních prací, v těžbě hnědého uhlí, problémy jsou i ve struktuře a sortimentu dodávek pro vnitřní trh. Neuspokojivě jsou plněny plánované úkoly ve snižování materiálových a celkových nákladů.

To svědčí o tom, že v naší konkrétní řídící práci máme ještě značné rezervy, a že naše myšlení se musí rychleji přeorientovávat na zvládnutí stále náročnějších úkolů, které nás čekají v příštích letech.

Soudružky a soudruzi, výkonnost, efektivnost, kvalita, stupeň zhodnocování surovin, využívání vědeckotechnického pokroku, materiálová a mzdová náročnost se promítá zejména do vývoje zisku a nákladů podnikového sektoru. Finanční plán na loňský rok stanovil tvorbu zisku ve výši 98,8 mld Kčs a tento objem byl celostátně překročen o 280 mil. Kčs. Ve srovnatelných podmínkách vzrostl v loňském roce zisk o 7,3 mld Kčs. Způsob tvorby zisku se však odchýlil od záměrů plánu, a to značně nerovnoměrně v jednotlivých odvětvích. Přírůstek zisku z vnitřní ekonomiky byl dosažen z 52 % snížením nákladů - plán předpokládal z 58 % - a zbývající část, tj. 48 byla dosažena růstem výkonů a výnosů. Překročení plánované úrovně nákladů v absolutním vyjádření představuje 910 mil. Kčs.

Zatímco spotřeba materiálu a energie se snížila více než počítal plán a počátkem roku narušená relace mezi mzdovými náklady a výkony byla postupně vyrovnána, byly finanční náklady vysoké. Například náklady na manka a škody činily 1,1 mld Kčs, za pokuty a penále 1,6 mld Kčs a zvýšená potřeba úvěru vzhledem k nerovnoměrnosti výroby měla za následek zvýšení úroků o 1,6 mld Kčs.

Celkové odvody hospodářských organizací do státního rozpočtu a do rozpočtů národních výborů byly ve srovnání s plánem nižší o 2 mld Kčs. Na druhé straně celkové dotace hospodářským organizacím byly o 1,1 mld Kčs nižší než se počítalo vlivem nižšího čerpání investičních a neinvestičních dotací.