K vládnímu návrhu byly ve výborech uplatněny některé připomínky a návrhy, které upřesňují a vhodným způsobem návrh doplňují. Výbory se nevyhnuly ani objasněni různých citlivých otázek i obav, se kterými se poslanci při své přípravě setkali. Pro úplnost zprávy o jednání výborů je uvedu:

Ve výborech zahraničních

- byla vyjádřena obava, aby v procesu realizace některých opatření nebyla podvazována iniciativa jednotlivých podniků a institucí v rozvoji exportní činnosti. Bylo podtrženo, že základním kritériem musí být především celospolečenský zájem a v tom smyslu musí být využíván státní monopol zahraničního obchodu;

- bylo dále připomenuto, aby přílišný počet prováděcích nařízení k zákonu nevyvolával složité uplatňování zákona a z toho důvodu i rozšíření administrativního aparátu;

- bylo zdůrazněno, že u zákona, a zejména pak u prováděcích předpisů je nutná srozumitelnost a jednoznačnost;

- bylo s uspokojením vzato na vědomí, že zřizování provozních rad podniků zahraničního obchodu neznamená další rozšíření aparátu. Podrobně byly prodiskutovány otázky vztahů federálního ministerstva zahraničního obchodu a ČTK, která provádí svojí činnost na základě zákona č. 123. Jedná se především o zahraničně obchodní činnost ČTK, která bude nyní řízena podle zákona o hospodářských stycích se zahraničím.

Ve výborech pro plán a rozpočet

- byla vznesena otázka, zda bylo přihlédnuto k potřebě zvýraznit úlohu, kterou mají naše mezinárodní hospodářské styky a kterou musí plnit náš zahraniční obchod v rozvojových záměrech národního hospodářství;

- bylo oceněno, že s prováděním zákona nebudou spojeny žádné nároky na rozpočtovou soustavu ani na pracovní síly;

- byla vznesena otázka, jaké praktické dopady bude mít úprava, podle které budou mít tuzexové poukázky charakter cenných papírů.

Ve výborech pro průmysl, dopravu a obchod

- bylo s uspokojením konstatováno, že navrhovaný zákon v souladu s moderním pojetím monopolu zahraničního obchodu připouští, aby zahraničně obchodní činnost vykonávaly nejen organizace zahraničního obchodu, nýbrž i jiné, především výrobní organizace. Řízení a kontrola veškeré zahraničně obchodní činnosti bude soustředěna do federálního ministerstva zahraničního obchodu bez ohledu na to, komu jsou organizačně podřízeny organizace, které tuto činnost vykonávají. O tom, v jakém rozsahu budou zahraničně obchodní činnosti provádět výrobní nebo jiné podniky, bude v souladu se zájmy státní hospodářské politiky rozhodovat federální ministerstvo zahraničního obchodu;

- byly vzneseny i otázky, zda má do oblasti zahraničně obchodní činnosti, řízené přímo federálním ministerstvem zahraničního obchodu, patřit i námořní doprava a obstarávání přepravy věcí všemi druhy dopravních prostředků;

-byl vysloven souhlas s tím, že do pojmu zahraničně obchodní činnosti se nově zařazují i určité činnosti zahraničních osob na území Československé socialistické republiky (jako je stavba budov, montáže strojního zařízení), což umožní jejich regulaci podle zákona.

Ve výborech ústavně právních byly zejména posouzeny návrhy na úpravu předloženého zákona a navrženo přesné znění úprav vládního návrhu.

Všechny otázky i vznesené připomínky byly podrobně prodiskutovány, zdůvodněny i zodpovězeny.

Výsledkem celého jednání je společná zpráva výborů, obsahující úpravy, které výbory doporučují zahrnout do vládního návrhu zákona. Tuto zprávu jste všichni obdrželi, takže znáte navrhované úpravy i jejich zdůvodnění.

Jako společný zpravodaj výborů ústavně právních, výborů pro plán a rozpočet, zahraničních výborů a výborů pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu v souladu se závěry výborů navrhuji Sněmovně Lidu schválit vládní návrh zákona o hospodářských stycích se zahraničím tisk 75 ve znění společné zprávy výborů ústavně právního, pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod a zahraničního výboru (tisk 17/SL). Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spoločnému spravodajcovi výborov Snemovne ľudu poslancovi Tichavskému.

Prihlásení sú ďalej poslanci: Hildegarda Niedobová, Róbert Chocholáček, Josef Martinec a Helena Uhlířová. Prosím, aby se ujala slova poslankyňa Hildegarda Niedobová. Pripraví sa poslanec Chocholáček.

Poslankyně SL H. Niedobová: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, svůj příspěvek bych chtěla zaměřit na význam tohoto zákona z hlediska potřeb současné praxe a použít k tomu několik konkrétních příkladů z Třineckých železáren VŘSR. Mám přitom na mysli zejména tu část zákona, která se týká vědeckotechnické spolupráce se zahraničím, dále výrobní specializace a kooperace a nakládání právy k vynálezům, průmyslovým vzorům a výrobně technickými poznatky ve vztahu k zahraničí.

Vědeckotechnická spolupráce je jedním ze základních faktorů ovlivňujících nejen další vývoj a efektivnost technologie, výzkumu, údržby, ale i dalších činností každého hutního podniku. Tak je tomu i v Třineckých železárnách, kde má své nezastupitelné místo a kde prošla dlouholetým vývojem. Hned v prvních poválečných letech docházelo k přejímání zkušeností z vyspělých vysokopecních závodů Sovětského svazu. Všechny nové myšlenky pomáhaly výrazně zvyšovat ekonomii výroby surového železa a oceli a znamenaly obrat v myšlení pracovníků.

Doslova revolučním krokem v ocelárnách bylo např. zavedení nové metody oprav novátorem Baryšnikovem, hrdinou socialistické práce SSSR a nositelem Řádu práce ČSSR, jejímž výsledkem bylo snížení prostojů a zvýšení výrobní kapacity oceláren, snížení spotřeby sypkých žáruvzdorných materiálů a značné ulehčení těžké a namáhavé práce osádek pecí. V celé republice umožnila tato metoda vyrábět ročně o 300 tis. tun oceli více.

Třinecké železárny postupně rozšiřovaly výměnu vědeckotechnických poznatků s dalšími hutními podniky v Sovětském svazu i v ostatních socialistických zemích. V Sovětském svazu např. s metalurgickým závodem v Dněprodzeržinsku, se kterým nás stále pojí ty nejužší kontakty. Pravidelně dochází k výměnám vědeckotechnických zkušeností mezi předními odborníky a v posledních letech je realizována nová forma styků pod titulem "Od stroje ke stroji", jejíž podstata spočívá v tom, že skupina našich dělníků pracuje v Dněprodzeržinsku a na oplátku zase skupina sovětských hutníků v Třinci. Výsledkem je celá řada dobrých nápadů, jak změnit organizaci či technologii výroby k dosažení lepších výsledků.

Velmi dobré jsou též kontakty s hutními závody Hennigsdorf v NDR, Zenica v Jugoslávii, v Miškolci v MLR, Hunedoara v RSR a prakticky se všemi hutními podniky v PLR v rámci mezikrajové spolupráce hutníků Severomoravského kraje a vojvodství Katovického.

Nelze vyjmenovat vše, co je takto získáváno na základě této spolupráce. Pro orientaci mohu snad uvést jen to, že v letech 1975-1978 bylo uskutečněno přes 800 zahraničních služebních cest téměř dvou tisíc pracovníků Třineckých železáren a že celkový přinos vzniklý realizací získaných poznatků dosáhl téměř 30 mil. Kčs. Efektivnost těchto cest, měřená podílem jejich přínosů k nákladům, se pohybovala mezi 11,86 Kčs až 14,32 Kčs za 1 vloženou Kčs.

K tomu bych chtěla dodat, že v Třinci je zaveden osvědčený systém organizace služebních cest a využívání získaných poznatků, do kterého je zapojena i výpočetní technika. Celý systém dovoluje zkvalitňovat organizaci služebních cest, tzn. vybrat nejaktuálnější téma a provést dobrou přípravu účastníků. Pokud bych z tohoto pohledu hodnotila předkládaný zákon, pak ustanovení Hlavy 5 tohoto zákona se v praxi Třineckých železáren plně již osvědčila, když byla prováděna na základě opatřeni ministra hutnictví a strojírenství ČSSR č. 32/1976.

Pozitivní přínos tohoto zákona je třeba spatřovat zvláště v orientaci vědeckotechnické spolupráce na zabezpečování řešení výzkumných úkolů, neboť právě v této oblasti je třeba přednostně našim výzkumníkům umožňovat, aby si vyměnili zkušenosti se zahraničními kolegy a s jejich pomocí urychlovali rozvoj vědy a techniky.

Soudružky a soudruzi, v době, kdy ve světě dochází ke stále větší koncentraci a internacionalizaci výroby, nabývají ve sféře mezinárodních ekonomických vztahů na významu též otázky mezinárodní výrobní specializace a kooperace jako kategorií, které poskytují možnost dosahovat vyšších a všestranně výhodnějších hospodářských výsledků.

Návrh zákona o hospodářských stycích se zahraničím upřesňuje definici této specializace a kooperace s cílem co nejpřesněji vymezit jejich pojmovou hranici ve vztahu k ostatním typům zahraničně hospodářské činnosti.

Podle názoru našich pracovníků, znění zákona podpoří v oblasti hutnictví železa zejména přístupy k další specializaci výroby, především v členských zemích RVHP. Po této linii byla již dosažena řada významných úspěchů, zvláště pokud jde o věcný hospodářský význam specializačních smluv. Např. v listopadu byla podepsána v Třineckých železárnách specializační smlouva na dodávky kolejnic S 49 do NDR a dodávky tvarové oceli velkých rozměrů pro československý průmysl z NDR pro léta 1980-1985. Smlouva předpokládá roční dodávky kolejnic do NDR ve výši 35 až 40 tis. tun s tím, že protihodnota dodávek tvarové oceli uspokojí potřeby našeho průmyslu. S ohledem na svou vysokou hmotnou i hodnotovou náplň se tato specializační smlouva řadí mezi nejvýznamnější za posledních třicet let.

Soudružky a soudruzi, poslední formou zahraniční hospodářské činnosti, o které bych se chtěla zmínit, je nakládání právy k vynálezům, průmyslovým vzorům a výrobně technickými poznatky ve vztahu k zahraničí, jak uvedeno v Hlavě 6 návrhu zákona.

Postupující mezinárodní dělba práce, spojená se specializací a kooperací výroby vyvolává stále intenzívnější mezinárodní směnu a tento proces se týká nejen sféry výroby, ale i oblastí výzkumu a vývoje.

Jednou z důležitých forem zahraničně hospodářské činnosti ve vědě a technice je licenční politika, jako součást státní hospodářské a technické politiky, navazující na vlastní výzkumné a vývojové práce a na potřeby vnitřního a zahraničního trhu.

V Třineckých železárnách dochází k nákupu licencí, které významně přispívají k modernizaci klíčových hutních provozů a tím k řešení rychlejšího a efektivnějšího rozvoje naší hmotné základny. Například přestavba Siemens martinských pecí na obou ocelárnách přinesla již našemu podniku mnohamiliónový ekonomický přínos. Nebo pronájem programů na instalovaném počítači IBM, který ročně přináší podniku úsporu programátorské práce takřka 100 pracovníků.

Naopak nejvýznamnější a nejúspěšnější naší aktivní licenční akcí z minulého roku je zase poskytnutí technické pomoci a projektové dokumentace pro válcování úhelníků v Zenici. Myslím, že zákon svými ustanoveními, dotýkajícími se této oblasti bude vhodně podporovat správné a efektivní uplatňování těchto práv, a to jak ve směru aktivním, tak i při jejich přijímání a uplatňování.

Na několika těchto příkladech z praxe jediného podniku jsem se pokusila ukázat, že vládní návrh zákona o hospodářských stycích se zahraničím podpoří dobrou a účinnou praxi v provádění zahraničně hospodářské činností, poskytne jí potřebný právní základ a přihlédne k důležitým potřebám v rozvíjení našich mezinárodních hospodářských styků. Vyslovuji se proto pro jeho přijetí.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Niedobovej, slovo má poslanec Róbert Chocholáček, pripraví sa poslanec Josef Martinec.

Poslanec SN R. Chocholáček: Vážené súdružky a súdruhovia, jednou z rozhodujúcich funkcií, ktorú má plniť navrhovaný zákon o hospodárskych stykoch so zahraničím, je cieľavedomé zabezpečovanie záujmov socialistického štátu. Prostriedkom je monopol zahraničného obchodu, ktorý v Československej socialistickej republike, rovnako ako v ostatných socialistických krajinách, tvorí základ právnej úpravy pre uskutočňovanie zahraničnoobchodnej činnosti.

V Československej socialistickej republike má monopol zahraničného obchodu, ako nástroj štátu, bohatú históriu. Krátko po Februárovom víťazstve robotníckej triedy, bol už v apríli 1948 prijatý zákon o organizácii zahraničného obchodu a medzinárodného zastupiteľstva, ktorý bol založený na princípe štátneho monopolu zahraničného obchodu. Bolo to potrebné ako ochrana proti mnohým machináciám bývalých súkromných podnikateľov, ktorí sa prostredníctvom zahraničného obchodu snažili vedome narušovať konsolidáciu vojnou zničeného československého hospodárstva. Veď podľa odhadu Štátnej banky československej dosiahli devízové úniky v rokoch 1945-1948 asi sumy 3,5-5 mld devízových korún.

Najdôležitejšiu prednosť a mimoriadny význam vzniku štátneho monopolu však treba vidieť predovšetkým v tom, že sa tým umožnilo štátu cieľavedome vykonávať zahraničný obchod v súlade s potrebami ďalšieho vývoja československej zahraničnej ekonomiky. Preto sa podarilo v relatívne krátkom časovom úseku vykonať základnú zmenu teritoriálnej organizácie československého zahraničného obchodu najmä na Sovietsky zväz a ostatné socialistické krajiny. V roku 1947 bolo viac ako 80 % obratu zahraničného obchodu s kapitalistickými štátmi a necelých 20 % s krajinami socialistického spoločenstva. Ale už od roku 1950 mala výmena tovaru so socialistickými krajinami rozhodujúci vplyv na rast československého zahraničného obchodu, ako aj na vývoj jeho tovarovej štruktúry. Za prvý štvrťrok štátneho monopolu zahraničného obchodu vzrástol obchodný obrat viac ako 6x, podiel obchodu s krajinami s plánovaným hospodárstvom dosiahol 71 % a podiel členských krajín RVHP vyše 66 %. To umožnilo účinne vzdorovať dôsledkom ekonomickej agresie, embarga a diverzie imperialistických štátov. Monopol zahraničného obchodu sa tiež veľmi osvedčil, pri obrane socialistických záujmov v období vyvrcholenia studenej vojny, ako aj pred početnými otrasmi kapitalistického trhu. Stal sa teda jedným z významných nástrojov pri budovaní socializmu, pri plánovitom proporcionálnom rozvoji československého národného hospodárstva, pri upevňovaní materiálno-technickej výrobnej základne socializmu.

Aká je súčasná úloha monopolu zahraničného obchodu? Súčasný vývoj ukazuje, že popri doterajšej pôsobnosti sa do popredia do stáva aktívna, vývojová úloha, smerujúca k cieľavedomému rozvoju hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce, a to nielen s krajinami socialistického spoločenstva, ale aj s ostatnými krajinami.

V oveľa väčšej miere ako doteraz musíme využiť možnosti, ktoré nám dáva komplexné plánovité riadenie a využívať výkyvov cien na medzinárodných trhoch nakupovať keď sú v sezóne nízke ceny a prichádzať na trh s výrobkami vtedy a tam, kde ich môžeme najlepšie zhodnotiť. V oveľa väčšom rozsahu spojovať dovoz tovaru s podmienkou odberu našich výrobkov a podobne. To sú veľké možnosti zvýšenia efektívnosti zahraničnoobchodnej činnosti, ktoré nevyužívame v súčasných zložitých podmienkach.

Súčasný svetový vývoj priniesol jednoznačnú požiadavku, vyvážať výrobky na vysokej technickej úrovni a kvalite vyhotovenia, ako nevyhnutnú podmienku efektívnej medzinárodnej výmeny. Podmienky pre takéto výrobky treba vytvárať už v samej oblasti cyklu výskum-vývoj-výroba a výstup výrobkov. Zahraničný obchod už musí vstupovať do týchto fáz a so znalosťou svetového trhu ich ovplyvňovať. Takáto aktívna úloha je nezastupiteľná a je odvodená zo štátneho monopolu zahraničného obchodu v oblasti vonkajších vzťahov, v ktorej zahraničný obchod plní funkciu spojovacieho článku reprodukčného procesu s reprodukčnými procesmi ostatných krajín.

Zo skúseností zo svojho volebného obvodu Námestovo, zo skúseností technika a poznatkov poslanca, radiaceho sa k mladej generácii, považujem za nevyhnutné všestranne podporiť líniu KSČ a vlády smerujúcu k postupnému prekonaniu prekážok, ktoré, ako povedal na XV. zasadnutí ÚV KSČ s. Husák, sú spojené s hlbokými zmenami vonkajších podmienok ekonomického rozvoja v uplynulých rokoch, ďalej s neplnením plánov niektorých podnikov atď.