Velmi pozitivně lze hodnotit též zákonitou úpravu možnosti působení učitelů vysokých škol na jiných pracovištích, a naopak působení jiných pracovníků na vysokých školách. Tím se realizuje již dříve vyslovovaný požadavek těsnějšího propojení vysokých škol s akademií věd, resortními výzkumnými ústavy a dalšími pracovišti společenské praxe. Tato zásada může usnadnit vytváření dočasných pracovních týmů, složených z pracovníků různých institucí, zaměřených na vyřešení konkrétních problémů.

Zákon právem zdůrazňuje nutnost jednoty výchovné práce a vědecké činnosti, což je jednak zárukou vysoké úrovně vzdělávacího procesu, jednak se tím umožňuje využívat té skutečnosti, že se na vysokých školách nevyhnutelně musí a dá rozvíjet komplexní vědecká práce ve všech oblastech vědy a techniky.

Zákon také nezapomíná, že vysoké školy všech socialistických zemí mají všechny předpoklady rozsáhlé a koordinované vědecké spolupráce, která násobí jejich síly a přispívá k efektivnosti pedagogické i vědecké práce.

Na závěr chci zdůraznit ještě jeden specifický rys, s kterým se setkáváme na vysokých školách při realizaci výsledků vědecké práce. Na výuce se totiž posluchači seznamují s nejnovějšími vědeckými poznatky i metodami vědecké práce. Tyto poznatky si osvojují a staví na nich, když odejdou do praxe. Tím se nejenom zvědečťuje výroba, nýbrž také zajišťuje možnost úspěšně navázat na vědecké informace, s kterými se absolvent potkává v praxi.

Návrh nového zákona vyplňuje četné mezery, nejasnosti i nedostatky dosavadní právní úpravy, které vyplývají i ze změněných poměrů, stoupajících úkolů vysokých škol a jejich studentů a stoupajících nároků výstavby socialistické společnosti na oblast vysokých škol. Budu proto pro něj hlasovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kožešníkovi. Slovo má poslanec Dezider Zagiba a pripraví sa poslankyňa Anna Rozsypalová.

Poslanec SN D. Zagiba: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, 15. zasadnutie ÚV KSČ znovu zdôraznilo, že starostlivosť o mládež je v centre pozornosti našej strany, zásadnou a trvalou úlohou socialistického štátu. Najvýznamnejšou výchovnou inštitúciou, ktorá formuje človeka v rozhodujúcom období jeho života je spolu s rodinou nesporne škola.

Po oslobodení našej vlasti Sovietskou armádou sme v procese socialistickej výstavby vybudovali sieť vysokých škôl aj na východnom Slovensku. Len v mojom volebnom obvode v Košiciach na troch vysokých školách a dvoch detašovaných pracoviskách vysokých škôl študuje viac ako 11 tis. poslucháčov denného štúdia. Pritom sa vysoké školstvo technického smeru ďalej rozširuje. Dnes mladí ľudia u nás majú nebývalé možnosti vzdelávania a uplatnenia získaných vedomostí. Takéto podmienky sú zásadne nemožné ani v tých najvyspelejších kapitalistických štátoch.

Ak dnes pristupujeme k prijatiu nového zákona o vysokých školách, musíme zdôrazniť, že náročné úlohy, ktoré KSČ pred celú spoločnosť vytýčila, zvýrazňujú aj postavenie a význam vysokých škôl. Sústavne sa prehlbujú spoločenské funkcie vzdelávania. Súčasné legislatívne úpravy činnosti vysokých škôl sú výrazom nevyhnutnosti aj formou zákona vyjadriť požiadavky, splnenie ktorých naša strana a socialistická spoločnosť od vysokých škôl oprávnene očakávajú. Súčasne ide tiež o zdokonaľovanie podmienok a predpokladov pre komplexne chápanú prípravu socialistickej inteligencie na zvládnutie náročných úloh spojených s výstavbou rozvinutej socialistickej spoločnosti a s veľkým triednym zápasom medzi socializmom a kapitalizmom.

Základnou úlohou vysokých škôl ako integrálnej súčasti našej spoločnosti je komunistická výchova a vzdelávanie, formovanie socialistického spôsobu života, výchova mladého, socialisticky mysliaceho a konajúceho človeka.

Konkrétne poznatky a skúsenosti z môjho volebného obvodu i praktickej činnosti mi umožňujú konštatovať, že absolútna väčšina našich vysokoškolákov si učenie marxizmu-leninizmu nielen teoreticky osvojuje, ale aj vnútorne sa s ním stotožňuje a plne sa angažuje za politiku strany. Vo svojej aktívnej účasti na realizácii súčasných i budúcich úloh rozvoja i obrany socializmu vidí zmysel a podstatu svojho životného poslania. Svedčia o tom napríklad pozitívne politické postoje a činy vysokoškolákov, ich študijné výsledky, účasť na verejnoprospešnej práci, na rozvoji študentskej vedeckej odbornej činnosti, kultúry, športu atď.

Navrhovaný zákon, majúc na zreteli objektívne potreby zvyšovania účinnosti marxisticko-leninskej výchovy na formovanie ideovo-politického a morálneho profilu absolventov vysokých škôl, oprávnene požaduje postupne, ale sústavne odstraňovať a zbavovať sa niektorých nedostatkov najmä v oblasti svetonázorovej výchovy. Kritická analýza účinnosti výchovnej práce na vysokých školách v Košiciach ukazuje na ešte nevyužité rezervy a možnosti, v dôsledku čoho sa jednotlivci či skupiny poslucháčov len veľmi pomaly zbavujú určitých prvkov malomeštiackeho, individualistického chápania svojho vzťahu k spoločnosti, uspokojujú sa len s priemernými výsledkami v štúdiu.

Prehlbovanie socialistického charakteru vysokých škôl musí byť chápané ako postupné odstraňovanie všetkých nedostatkov a rezerv v komunistickej výchove, v účinnom svetonázorovom pôsobení v duchu marxizmu-leninizmu, v uplatňovaní takého hodnotenia učiteľov, ktoré vylúči možnosť, aby ich časť neplnila dôsledne všetky úlohy výchovy a vzdelávania. Naša strana a spoločnosť si vysoko vážia prácu a plne doceňujú významnú a nezastupiteľnú úlohu učiteľov pri výchove mladej generácie. Preto oprávnene kladú vysoké požiadavky na ich politické, odborné a morálne kvality.

Nový zákon o vysokých školách požaduje, aby výsledky, ktoré naša spoločnosť pod vedením KSČ dosiahla, boli podstatne viac využívané v politickovýchovnom a ideovom pôsobení na poslucháčov. Ich funkčné spríkladňovanie vo výučbe musí prispieť k formovaniu pocitu hrdosti a obdivu nášho socialistického vlastenectva, proletárskeho a socialistického internacionalizmu. Oboznamovanie sa a tvorivé využívanie skúseností najmä sovietskych škôl a učiteľov musí byť zdrojom ďalšieho zvýšenia účinnosti našej politickovýchovnej práce. Sústavne objasňovanie životného významu nášho spojenectva a spolupráce so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými krajinami musí u poslucháčov vysokých škôl viesť nielen k ich schopnosti chápať miesto našej socialistickej vlasti v súčasnom triedne a ideovo rozdelenom svete, ale aj k ich aktívnemu, angažovanému postoju v zápasoch o spoločenský pokrok, mier a spravodlivosť vo svete. Účinná politickovýchovná práca na vysokých školách musí dôsledne zohľadňovať skutočnosť, že ich úlohou je vychovať nielen odborníka s vysokou kvalifikáciou, ale komplexne, t. j. ideovo, svetonázorovo, vedomostne a politicky socialisticky, marxisticko-leninsky orientovaného, politike strany oddaného a aktívneho, angažovane zaujatého budovateľa socialistickej spoločnosti, ktorý svojím vzorom a príkladom strháva aj iných. Hlavným meradlom účinnosti ideovo-politickej práce na vysokých školách musí byť preto rast socialistického uvedomenia a presvedčenia príslušníkov nastupujúcej socialistickej inteligencie, prehlbovanie ich morálnych kvalít, aktívna schopnosť realizovať, ale aj obhajovať a dôsledne presadzovať politiku strany.

Výchovno-vzdelávací proces plniac spoločenské požiadavky nadväzuje na dosiahnutú úroveň spoločensko-historického poznania. V tomto zmysle základný spoločenský význam má bádanie a výchova v oblasti marxisticko-leninskej teórie. Nie je možné si predstaviť čo len na chvíľu absenciu marxisticko-leninskej prípravy na našich vysokých školách. Stratili by tým svoj vlastný charakter, prestali by pre nás byť tým, čím sú. Nový zákon preto oprávnene požaduje už v samotnom úvode, aby vysoké školy pod vedením Komunistickej strany Československa v celej svojej činnosti spájali vedu, výskum a vzdelávanie do jednotného celku, vychádzajúc pritom z princípov marxizmu-leninizmu. Len splnením tohto predpokladu budú naše vysoké školy schopné plniť úlohy, ktoré sú na ne kladené, len takto je možné pochopiť požiadavku prispôsobiť obsah i výchovno-vzdelávací proces vysokých škôl, ich organizáciu a systém riadenia tak, aby mohli účinnejšie uskutočňovať úlohy vyplývajúce z potrieb našej socialistickej spoločnosti. Práve takýto postup je v súlade so slovami generálneho tajomníka ÚV KSČ a prezidenta republiky s. Gustáva Husáka, ktoré odzneli na XV. zjazde KSČ, že úlohy výstavby rozvinutej socialistickej spoločnosti "zvyšujú nároky na prácu školy pri všestrannej socialistickej výchove mladej generácie, pri pestovaní a formovaní vysokých mravných kvalít socialistického vlastenectva a internacionalizmu, pri jej stotožňovaní sa s ideami socializmu a komunizmu."

Naše vysoké školy sa modernizujú obsahovo i metodicky, sú spojené so životom našej spoločnosti. Preto je pre ich prácu a jej východiská samozrejmé a prirodzené, že ich základom je teória marxizmu-leninizmu. Robotnícka trieda v nej získala nielen mocnú ideovú zbraň, ale aj nástroj k poznaniu a revolučnej premene sveta, k budovaniu socialistickej a komunistickej spoločnosti. Socialistický učiteľ, lekár, právnik, umelec či osvetový pracovník, inžinier či architekt, vedec či teoretik, nemôže nemať primeranú marxisticko-leninskú prípravu a nemôže mu byť cudzí vedecký svetonázor. Zo záverov XV. zjazdu strany a 15. zasadnutia ÚV KSČ vyplýva, že "úsilie strany", celej ideologickej oblasti smeruje k tomu, aby sa nášmu človeku vedecký svetonázor stal vlastným, aby mu umožňoval rozumieť tendenciám spoločenského vývoja, udalostiam doby a na základe vnútorného presvedčenia účinne sa zúčastniť na historickom diele výstavby socializmu". Ak od stupňa svetonázorovej, politickej, morálnej, kultúrnej vyspelosti našich pracujúcich do značnej miery závisí úspešné budovanie rozvinutej socialistickej spoločnosti, a ak rozvinutá socialistická spoločnosť samotná nemôže byť len výsledkom vedecky uvedomelej a organizovanej činnosti robotníckej triedy a ostatných pracujúcich pod vedením KSČ, potom marxisticko-leninská výchova a vzdelávanie, ich dôsledné uplatňovanie v praxi našich vysokých škôl nemôže byť predmetom diskusie, ale naopak, je podmienkou ich skutočnej modernosti. Ideovo-politický, vzdelanostný, vedecký či morálny profil absolventov našich vysokých škôl bude o to bohatší, o čo účinnejšia a bezprostrednejšia bude marxisticko-leninská výchova. Práve preto pre všetky oblasti spoločenského života, a teda aj v činnosti vysokých škôl, fakúlt, činnosti katedier i každého vysokoškolského pedagóga, musí sa teória marxizmu-leninizmu tvorivo uplatňovať. Len tak budú absolventi všetkých typov vysokých škôl skutočne pripravení pre život v spoločnosti, len tak sa stanú jej platnými členmi.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, aj tým, že navrhovaný zákon o vysokých školách v uvedenom zmysle záväzne orientuje prácu našich vysokých škôl stáva sa významným nástrojom politickej, spoločensky nutnej adaptácie ich práce na skutočné potreby budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti v našej vlasti. Preto podporujem jeho prijatie najvyšším zákonodarným zborom ČSSR - Federálnym zhromaždením. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Zagibovi. Hovorí poslankyňa Anna Rozsypalová, pripraví sa poslanec Anton Blažej.

Poslankyně SL A. Rozsypalová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jak ukázalo usnesení XV. sjezdu Komunistické strany Československa i jednotlivá usnesení plén ÚV KSČ, je další rozvoj naší socialistické společnosti, všech oblastí života, do značné míry závislý na intenzivním rozvoji vědy a urychleném užití vědeckých poznatků v praxi. Věda se stává materiální silou a její užití v hospodářské, kulturní i sociální oblasti urychluje cestu vpřed. Pomáhá nacházet a rozvíjet zdroje pro materiální zajištění podmínek života člověka, pomáhá však též při formování osobnosti člověka rozvinuté socialistické společnosti, při vytváření systému mezilidských vztahů založených na soudružství, vzájemné úctě a respektování osobnosti. Nebývalý rozvoj naší vědy, vytváření podmínek pro práci vědeckých pracovníků, vysoké společenské uznání, jehož se v naší společnosti vědeckým pracovníkům dostává, je výrazem skutečnosti, že věda je nedílnou součástí našeho života a práce.

Je proto naprosto přirozené, že se v centru naší pozornosti nacházejí vysoké školy, které odborně i politicky připravují budoucí vědecké pracovníky, učitele, inženýry, lékaře, umělce, psychology a sociology a celou řadu dalších odborníků různých profesí. A je také přirozené, že naše společnost věnuje a bude věnovat stále intenzívnější pozornost těm, jimž je svěřena výchova a vzdělávání těchto odborníků - učitelům vysokých škol.

Vysoké požadavky na odborné znalosti a vědeckou úroveň učitelů vysokých škol na jedné straně a na jejích morálně politický profil, politickou vyspělost a třídní uvědomělost na druhé straně, vyplývající z náročných úkolů, před nimiž naše vysoké školy v budoucnu stojí. Jde především o splnění požadavku spojení vysokých škol se společenskou praxí socialistické společnosti. To znamená, vedle aktuálního řešení problémů vědeckovýzkumného charakteru, připravovat vysokoškolsky vzdělané odborníky nejen pro základní a aplikovaný výzkum, ale i pro oblast řízení jednotlivých konkrétních úseků v závodech a podnicích. Připravovat vysokoškolsky vzdělané odborníky, kteří se nebojí praktických problémů ve výrobě, protože jsou na jejích řešení dobře teoreticky i prakticky připraveni. Splnění tohoto požadavku naších podniků a závodů a vlastně celého národního hospodářství však předpokládá, že vysoká škola prostřednictvím svých učitelů bude intenzívněji formovat osobnost svých žáků, jejich životní hodnoty, postoje a cíle v souladu s potřebami naší společnosti.

V referátu na 15. zasedání ÚV KSČ v březnu, předneseném s. Biľakem, se říká: "Základním kritériem každého odpovědného pracovníka musí být jeho bezvýhradná věrnost věci socialismu, ideová a morální vyspělost. Jen člověk, který je oddaný socialismu a projevuje tuto oddanost konkrétními činy, může nadchnout a řídit kolektiv. Být příkladem v práci a osobním životě. O takové lidi je nutno se opírat, pověřovat je funkcemi, nelitovat času na práci s nimi. V tom je záruka, že bude méně byrokratismu, úzkoprsého resortismu a neodpovědnosti:" (Konec citátu.)

Zvláště z těchto důvodů je nutno akcentovat požadavky na již zmíněnou všestrannou a kontinuální přípravu vysokoškolských učitelů, a to jak formou povinné pedagogicko-psychologické a ideově politické přípravy, seminářů, stáží, studijních pobytů na zahraničních vysokých školách, vědeckých ústavech a podobných institucích zejména v socialistických zemích, tak i získáváním vědeckých hodností kandidáta a doktora věd i vědeckopedagogických hodností docenta a profesora. Vysokoškolským pedagogům nesmí chybět ani hluboká stranickost ani pedagogické mistrovství v umění předávat své znalosti a dovednosti. Vždyť v jejich rukou leží budoucí vzdělanost našich národů, která zákonitě musí vycházet z vlastních tradic, jak to zdůraznil ve svém vystoupení místopředseda federální vlády soudruh Lúčan. Vždyť ve 14. století měla jen Praha 25 škol, na které měla velký vliv Univerzita Karlova.

Úkoly v oblasti vědeckovýzkumné i vědeckopedagogické a stále se zvyšující počty studentů na vysokých školách (např. 196 tis. ve školním roce 1978/1979 proti 151 300 ve školním roce 1975/1976) vyžadují i kvantitativní růst vysokoškolských učitelů; zabezpečit bude třeba také optimální věkovou strukturu ve smyslu výrazného snížení průměrného věku těchto učitelů. I když hlavním zdrojem nových vysokoškolských učitelů jsou samy vysoké školy (absolventi vysokých škol), bude nutno zvýšenou měrou do této činnosti zapojovat i plně kvalifikované pracovníky vědeckovýzkumné základny a společenské praxe, zejména ve vyšších ročnících vysokých škol.

Součástí zabezpečování vysokoškolských učitelů je bezesporu i vyhledávání studentů s předpoklady pro vědeckopedagogickou práci, jejich systematická odborná i morálně politická příprava. Jistě v tomto směru přinese své ovoce i studentská vědecká odborná činnost, která se v posledních letech na našich vysokých školách rozvíjí a která představuje novou formu pedagogické práce vysokoškolských učitelů se studenty, dále zapojování studentů do týmů řešících úlohy aplikovaného výzkumu atd.

Soudružky a soudruzi, v mém volebním obvodě - město Gottwaldov - se nachází technologická fakulta Vysokého učení technického Brno. V loňském roce se studentské vědecké odborné činnosti účastnilo celkem 162 studentů a 52 učitelů. Pro fakultní kolo byla vybrána témata s dopadem do výrobní a společenské praxe. Do celostátního kola studentské vědecké odborné činnosti bylo přihlášeno celkem 28 prací, z nichž první cenu získaly 4 práce, druhou a třetí cenu rovněž po 4 pracích. Na vyšší ocenění bylo navrženo 6 prací a k publikaci rovněž 6 prací.

Intenzivně se na uvedené fakultě rozvíjí i výchova vědeckých pracovníků. V roce 1979 zde bylo školeno celkem 30 aspirantů, z toho 26 externích u 8 školitelů. Studijní pobyt absolvovali 4 pracovníci. Byly obhájeny 3 kandidátské disertační práce a 1 habilitace.

Fakulta technologická Vysokého učení technického je vysokou školou, jejíž sepětí s praxí je bezprostřední. Je typické, že si její řízení před léty vynutil prudký rozvoj průmyslu v gottwaldovské aglomeraci; i dnes pracuje v přímém sepětí s výrobou a společenskou praxí. Svědčí o tom i úkoly, které zde byly v minulých letech řešeny. Za všechny uvedu alespoň některé.