Věřím, soudružky a soudruzi, že
důsledná realizace starších usnesení
ÚV KSČ, zvláště z roku 1973,
ke školství a k usnesení ke kádrové
a personální práci, a nedávno přijatého
souboru opatření ke zdokonalení řízení,
vytváří pro školskou i podnikovou formu
výchovy a vzdělávání pracujících
patřičné podněty a probudí
tak mnohé pracovníky k žádoucímu
zájmu o zvyšování kvalifikace jejich
podřízených. Ona totiž tak často
vzpomínaná "šikovnost" našich
rukou zdaleka nemůže mít starý malovýrobní
obsah!
Systém výchovy a vzdělávání
dospělých doplňuje svým specifickým
způsobem oblast mimoškolské výchovy
a vzdělávání. Zaměřuje
se na zvyšování socialistické uvědomělosti,
kultury, rozvíjí tvůrčí schopnosti
nejširších vrstev pracujících,
převážně v jejich volném čase.
Měla by tedy citlivě a pohotově reagovat
na aktuální potřeby naší společnosti.
Proto charakteristickým rysem musí být její
sepětí s celkovou politikou komunistické
strany, zaměření na světonázorovou
výchovu v duchu marxismu-leninismu, na morální
a estetickou výchovu s cílem výrazně
formulovat socialistický způsob života.
Zkušenosti z mého volebního obvodu v okrese
Jičín ukazují, že došlo ke zkvalitnění
řízení mimoškolské výchovy
a vzdělávání tím, že byla
vypracována koncepce hlavních směrů
této činnosti pro okres. Přesto se však
ještě plně nedaří konkretizovat
obsah na místní situaci a podmínky, dát
mu ofenzívní charakter, najít vždy formy
a metody, jak proniknout do všech vrstev obyvatelstva.
Vzdělávací střediska na našem
okrese nejsou, proto vzdělávací funkci přebírají
ve městech jednotné kluby pracujících
a v obcích osvětové besedy. Jádro
jejich činnosti je v přednáškách
a besedách. Za rok 1979 bylo uspořádáno
téměř 2400 přednášek a
besed, kterých se zúčastnilo téměř
108 tis. obyvatel. Je to jistě kus dobré práce.
Nejpočetnější byly přednášky
a besedy politického charakteru k různým
výročím, dále zdravotnické,
cestopisné a právnické.
Avšak v okrese s tak velkou zemědělskou výrobou
bylo uskutečněno těmito institucemi jen 8
přednášek s 308 posluchači k otázkám
zemědělství.
Neoddělitelnou součástí výchovy
a vzdělávání právě v
tomto období růstu techniky a životní
úrovně, jak zdůraznilo 15. plénum
ÚV KSČ, je působení umění
a kultury. Každému u nás je dnes dostupný
bezprostřední, živý umělecký
zážitek, a to na nejvyšší úrovní.
Například v našem malém městě,
Nové Pace, organizuje Klub přátel hudby při
jednotném klubu pravidelné koncerty vynikajících
hudebních těles a sólistů. Výstavní
síň při Městském muzeu pořádá
výstavy děl především rodáků
města, např. v poslední době Cyrila
Boudy, Bohumila Kafky, Františka Grusse, Ladislava Zívra,
Vojty Suchardy. Každý však má také
možnost vlastní zájmové činnosti.
Tak například při našem jednotném
klubu výtvarný kroužek má 50 stálých
členů a jeho poslední výstava obsahovala
139 úspěšných prací. Máme
zde 9 hudebních souborů, z toho 3 velké dechové
orchestry, které mívají desítky vystoupení
ročně.
V nedaleké malé vesničce Horní Nové
Vsi při tamější osvětové
besedě působí již 30 let amatérský
soubor písní a tanců "Hořeňák",
nositel státního vyznamenání Za vynikající
práci. Čerpá svůj repertoár
ze života tkalců, přadláků, korálkářů
a ševců, líbezného Podkrkonoší,
dříve tak chudého chlebem, ale bohatého
krásou přírody i krásných lidských
vztahů. Na jeho účtu je více než
800 vystoupení doma i v zahraničí. Má
dnes 45 dospělých členů, ale také
dětský soubor "Hořeňáček"
s více než 80 dětmi, který se pro velký
zájem dětí a mládeže i z okolí
stále rozšiřuje.
Naše společnost věnuje na kulturu v celostátním
měřítku velké prostředky, jak
uváděl ve zprávě vlády s. Štrougal.
Chtěla bych to ukázat i na našem městě.
V posledních letech byl náš jednotný
klub zmodernizován nákladem 1 mil. Kčs. Pro
muzeum a výstavní sál byl nákladem
více než 2 mil. Kčs renovován krásný
renezanční dům známé rodiny
českých výtvarníků Suchardových,
byla zřízena moderní stálá
expozice Klenotnice drahých kamenů, pocházejících
ze zdejších nalezišť, navštěvovaná
hojně i zahraničními hosty. Muzeum si ročně
prohlédne 35-40 tis. návštěvníků.
Švýcarský expert, který naši klenotnici
navštívil, nemohl dost vyjádřit svůj
podiv nad tím, že náš stát věnuje
finance v tak malém městě na zvláštnosti,
jako jsou drahé kameny. Naše zkušenosti však
ukazují, že pro výchovu k lásce k socialistické
vlasti, k hrdosti na ni je nesmírně důležité
využívat právě místních
zvláštností, místních kulturních
a revolučních tradic, které srovnáním
přítomnosti s minulostí nacházejí
mnohem rychleji a trvaleji cestu do srdcí, tedy i myslí
lidí. Ukazuje se také, že rezervy v účinnosti
výchovné a vzdělávací práce
jsou v systematičtější koordinaci působení
všech institucí a organizací v místě
v rámci jednotných plánů národních
výborů. Ty nemohou být jen pasívními
registrátory, ale naopak, musí být iniciativními
organizátory veškeré této činnosti
v místě k vytyčenému cíli.
Bude třeba také podstatně upravit právní
normy, které převážně pocházejí
z šedesátých let a poslání mimoškolské
výchovy a vzdělávání v době
budování rozvinuté socialistické společnosti
už nevyjadřují.
Soudružky a soudruzi, chtěla jsem dokázat,
že proti nenávistné antikomunistické
propagandě můžeme na faktech v celostátním
měřítku, ale i na našich, místních,
dokumentovat, že jedině v socialistických zemích
se vzdělávání stalo celospolečenskou
záležitostí a že jedině socialistické
země otevřely všechny cesty lidskému
nadání všech směrů k jeho plnému
rozvinutí. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Seidlové.
Jejím vystoupením byl vyčerpán seznam
písemně přihlášených řečníků.
Přesto se ptám, jestli někdo z poslanců
chce ještě v rozpravě vystoupit. (Nikdo se
nehlásil.) Nikdo se nehlásí.
V průběhu rozpravy byly položeny tři
otázky. Jednu z nich adresoval poslanec Pirošík
federálnímu ministru financí soudruhu Lérovi.
Je soudruh Lér připraven odpovědět?
Ministr financí ČSSR L. Lér: Ano.
Předseda FS A. Indra: Prosím.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, chci odpovědět na otázku
s. poslance Pirošíka, který se ptal, jaké
nejdůležitější úkoly musí
v příštích měsících
zabezpečovat výrobně hospodářské
jednotky a podniky k přechodu na zdokonalenou soustavu
plánovitého řízení národního
hospodářství. Řeknu rovnou, že
úkolů je velmi mnoho a jsou velmi náročné
obsahově i časově. Vyplývá
to z toho, že výrobně hospodářské
jednotky budou předkládat své návrhy
plánů příští pětiletky
v srpnu, a to jak v dosavadní metodice, tak také
ponovu, to znamená s uplatněním souboru opatření.
Rovněž tak, když budou předkládat
jako součást pětiletky svůj návrh
plánu na rok 1981, bude i tam již uplatněn
soubor opatření, přičemž prováděcí
plán na příští rok již bude
fungovat ve vztahu ke směrnici, kterou dává
vláda pro příští rok, již
v celé řadě souvislostí a závislostí
podle souboru opatření. Tak konkrétně
například bude přímo úměrná
závislost mezi objemem základní složky
mzdových prostředků a upravenými vlastními
výkony. Kdo půjde nad směrnici, dostane více.
Kdo si dá měkčí plán a bude
ho překračovat, bude na tom hůře.
Bude uplatněna závislost mezi rentabilitou vložených
prostředků a pobídkovou složkou mezd
tak, že kdo si dá větší úkoly
v efektivnosti a hospodárnosti, dostane více pobídkové
složky mzdy, kdo si dá menší úkoly
a nebude je plnit, bude na tom hůře, ale ani ten,
kdo bude překračovat měkký plán,
nebude na tom lépe než ten, kdo si dá tvrdý
plán.
Bude rovněž uplatněna závislost mezi
objemem zisku, který stanoví vláda shora,
a tím, kolik si budou moci podniky dát podle normativu
do svého fondu rozvoje na rozvoj své ekonomiky.
Bude uplatněna progresívní závislost
tvorby fondu hmotné stimulace zahraničního
obchodu podle výše vývozu, který podniky
a VHJ dají do svých plánů na příští
rok.
Soubor opatření chápe pětileté
plány VHJ jako komplexní plány, jejichž
základem jsou plány technického rozvoje,
zvyšování jakosti výrobků, zavádění
nových výrobků a technologií, vyřazování
zastaralých výrobků, snižování
materiálové, energetické, dopravní
závislosti, atd. Chápe plán jako zvyšování
efektivnosti a výkonnosti, jako plán maximálního
přínosu každé VHJ a podniku pro národní
důchod celé společnosti.
V tomto směru musí udělat ještě
velkou práci přímo resorty, které
mají za úkol z vlády soubor opatření
konkrétně rozpracovat na podmínky hospodaření
svého resortu, na jednotlivé VHJ a také řídit
přípravu lidí na aplikaci souboru opatření.
Jedním z těchto úkolů je například
to, že resorty předložily aplikaci souboru opatření
podle konkrétních podmínek, jsou určité
zvláštnosti pro oblast uhelného průmyslu,
v energetice, v potravinářském průmyslu,
v místním hospodářství. Většina
těchto specifik už byla odsouhlasena. U některých
ještě trvají rozpory a klademe si za úkol
do konce dubna tato specifika vyjasnit, aby VHJ a podniky měly
konkrétně jasno, podle kterého souboru ukazatelů
budou svůj pětiletý i roční
plán sestavovat. Přitom bojujeme o to, aby specifika
byla skutečně specifika a aby to nebyl únik
do nižší ekonomické náročnosti.
Konkrétně nyní VHJ a podniky musí
podle direktiv svých ministerstev profesně i myšlenkově
zvládnout a zažít usnesení předsednictva
ÚV KSČ a federální vládě
i celý soubor opatření, vysvětlit
tyto otázky pracovním kolektivům až
na jednotlivá pracoviště v tom směru,
aby pracovní kolektivy pochopily, že soubor opatření
je pomocníkem pro to, aby lépe mobilizovaly rezervy,
aby promýšlely smělejší technické
programy rozvoje svého podniku a VHJ.
Vedoucí pracovníci najdou účinnou
podporu u stranických, odborových, ale i dalších
společenských organizací; byly k tomu přijaty
příslušné direktivy. Dále, aby
výrobně hospodářské jednotky
a podniky podle jednotlivých úseků své
činnosti propracovaly konkrétní opatření,
aby soubor opatření přešel do konkrétní
realizace technické, investiční, zahraničně
obchodní, mzdové, cenové a finanční
politiky.
Například uvedu - zcela nové postavení
získává plán vědy a techniky
na úrovni VHJ. Soubor opatření vytváří
předpoklady k tomu, aby v rámci VHJ došlo ke
koncentraci sil a prostředků na nejefektivnější
programy technického rozvoje, aby se omezila roztříštěnost
a zdlouhavost v řešení úkolů
a aby technický rozvoj pro 7. pětiletku přinesl
maximum. Druhý příklad - mzdy budeme regulovat
podle vlastních výkonů, ale směrem
od VHJ na podnik a na závod musí se zvolit takové
jednotky měření práce, které
jednak zajistí plánovaný vztah VHJ vůči
společnosti na straně jedné a na druhé
straně nejlépe vyjádří přínos
jednotlivců a pracovních kolektivů do celkových
výsledků VHJ a podniků přes normy
práce, přes normohodiny, přes strojové
hodiny, přes pracovní jednotky atd. VHJ musí
věnovat velkou pozornost propracování postupu
na upevnění VHJ jako základního článku
řízení, na upevnění svého
chozrasčotního hospodaření, aniž
by se oslabil chozrasčotní zájem a odpovědnost
na úrovni podniku a závodu.
Zde musíme postupovat velmi rozvážně,
ale zbytečně neotálet. Vše nemusí
být hned hotovo od 1. ledna 1981, ale do dvou let by se
měla kvalitativně projevit zvýšená
úloha generálních ředitelství.
Nesmí jít o administrativní reorganizaci,
velmi bude záležet na úpravě vnitřních
statutů VHJ, poněvadž VHJ dostanou velkou pravomoc
redistribuce prostředků mezi podniky a respektování
stavu jejich výrobní základny, aby skutečně
tyto statuty vyjadřovaly chozrasčotní hospodaření
- a bude to třeba řádně kádrově
zabezpečit. Zároveň s tím musí
VHJ spolu s podniky připravovat podklady pro ústřední
orgány při optimální organizaci výrobně
technické základny v jednotlivých odvětvích
a režimy řízení tak, aby odvětvová
ministerstva mohla do 30. června příštího
roku splnit úkol, vypracovat komplexní programy
rozvoje řízení s cílem, aby jednotlivé
stupně řízení byly v maximální
míře schopné bez komplikovaných vztahů
a při snížení počtu objektů
řízení co nejefektivněji plnit své
úkoly 7. pětiletky. Velký úkol zde
zůstává na úseku zkvalitnění
celé základny norem a normativů všeho
druhu - a tak bych mohl pokračovat; je ještě
celá řada dalších úkolů,
chtěl jsem vybrat jen ty nejaktuálnější.
Uvedení souboru opatření do praktického
života jak na úrovni centra, tak na úrovni
VHJ a podniků, bude spolu s vypracováním
7. pětiletky skutečnou prověrkou všech
řídících pracovníků,
jak jsou připraveni zvládnout složité
úkoly osmdesátých let. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji s. ministru
Lérovi. Poslanec Pirošík je s odpovědí
spokojen?
Poslanec SL V. Pirošík: Áno.
Předseda FS A. Indra: Prosím nyní
předsedu federální vlády s. Štrougala
o závěrečné slovo, které jistě
využije k odpovědi na otázku poslankyně
Kondrčíkové a poslance Doležala.
Předseda vlády ČSSR L. Štrougal:
Nejprve k dvěma otázkám. S. poslanec Doležal
položil otázku, jaký je stav prací na
7. pětiletce a kdy podniky a VHJ se budou moci v plné
míře zapojit do tvorby 7. pětiletky. Je známo
z různých vystoupení, zvláště
z vystoupení s. Husáka v minulém roce i ze
závěrů na prosincovém plénu
ÚV KSČ, že předsednictvo ÚV KSČ
a vláda zvolily při přípravě
7. pětiletky vzhledem k náročnosti tohoto
úkolu takový postup: nejdříve jsme
projednali v různém komplexním zpracování
v jednotlivých orgánech, zvláště
v centrální sféře, jednotlivé
oblasti, jednotlivé hlavní problémy rozvoje
národního hospodářství v 7.
pětiletce. Na základě závěrů
k těmto materiálům, ať to bylo zemědělství,
palivoenergetická základna, oblast životní
úrovně, vnější vztahy atd., jsme
nyní v etapě, kdy máme na stole návrh
direktiv pro 7. pětiletku a návrh směrnic
pro rok 1981. Tyto materiály mají být projednávány
v předsednictvu ústředního výboru
KSČ v pátek a příští týden
ve federální vládě. Bez ohledu na
výsledek tohoto jednání je možno vás
ujistit, že nejpozději začátkem května
budou z ministerstev dodány příslušné
podklady do výrobně hospodářských
jednotek a podniků tak, aby již v průběhu
května se mohly práce na zpracování
7. pětiletky plně rozběhnout, ve vzájemné
spolupráci centrálních orgánů,
středního článku a podnikových
orgánů včetně národních
výborů a jejich orgánů a institucí.
V této etapě návrh direktiv pro 7. pětiletku
a pro rok 1981 je třeba pokládat za návrh,
který je velice otevřený, v řadě
případů ještě diskutabilní,
kde zvláště otázky rovnováhy
v hmotných vztazích, rovnováhy v hodnotových
vztazích, vnitřních i vnějších,
otázky dodavatelskoodběratelských vztahů
uvnitř i vůči investiční výstavbě,
pro vnitřní trh i pro zahraniční obchod,
otázky zabezpečení některých
substrátů z hlediska dovozu, některých
surovin, je třeba pořád ještě
pokládat za diskutabilní, to znamená, že
budeme ještě usilovat o to, abychom v některých
směrech dosáhli maximálních úspor
zvláště z hlediska dovážených
a nejen dovážených surovin a optimálního
efektu při zhodnocení těchto surovin a živé
práce. Zvláště s úrovní
dosažené efektivnosti, která je zakotvena v
návrhu směrnice pro rok 1981 i 7. pětiletku,
nejsme ještě zcela spokojeni. Bude třeba ještě
ve spolupráci s podniky, vědeckovýzkumnou
základnou a dalšími institucemi, pochopitelně
za aktivní účasti centrální
sféry a ústředních orgánů
dospět k lepším a optimálnějším
výsledkům. Hlavní práce nás
čekají a máme je před sebou a musíme
je zvládnout do podzimu tohoto roku. Ústřední
výbor strany se bude stavem prací na 7. pětiletce
zabývat. Kdy, o tom ještě není rozhodnuto,
možná že koncem června - začátkem
července, možná že na začátku
září, ale za každou cenu chceme ústřední
výbor strany informovat o tom, jak probíhá,
jak koncipujeme 7. pětiletku a jaké problémy
se zde nově vyjevují. Pochopitelně, že
najdeme i způsob, jak informovat i poslance Sněmovny
lidu a Sněmovny národů o těchto otázkách
včas, aby zde byla vzájemná koordinace, vzájemná
spolupráce.
Druhá otázka, která mi byla položena
poslankyní s. Kondrčíkovou, se týká
masa, jaké budou perspektivy v zásobování
masem. Pochopitelně je to otázka na tělo,
otázka velice konkrétní a velice vážná,
má svůj politický a ekonomický význam
a nelze dnes na ni dát definitivní odpověď.
To neznamená, že se touto otázkou nezabýváme.
Naopak, velice se jí zabýváme a velice nás
trápí.
My víme, že na vnitřním trhu je nerovnováha
v některých sortimentech, ale zvláště
v oblasti masa a masných výrobků. Poptávka
je větší než nabídka. A to vždycky
není dobrý stav. Je třeba usilovat, a zvláště
v socialistickém hospodářství, o rovnováhu
nabídky a poptávky. Naopak spíše o převahu
nabídky před poptávkou, ale nejen globálně,
ale i strukturálně.
Maso má zvláštní význam, poněvadž
je to nezastupitelná potravina, i když ona ve výdajích
obyvatelstva nezaujímá velkou položku. Zaujímá
zhruba v maloobchodním obratu 12-13 %. Masa a masných
výrobků se prodává zhruba za 28 mld
Kčs ročně, počítám-li
rok 1979. Když k tomu přidám ještě
veřejné stravování, tedy zhruba 2
mld Kčs, znamená to za 30 mld Kčs masa a
masných výrobků. Maloobchodní obrat
v roce 1980 bude činit přibližně 250
mld Kčs. I když zhruba 12-13 % činí
prodej masa a masných výrobků podíl
na maloobchodním obratu, je to položka nezastupitelná,
vážná, položka, když je uspokojována
nabídka, působí relativně k uklidnění
na trhu. Když se maso a masné výrobky nedostávají
na trhu, vždy to trh zneklidňuje. Neříkám,
že je to jediná příčina určitého
neklidu na vnitřním trhu, ale je to jedna z příčin.