Pritom sme si plne vedomí toho, že rozhodujúcu úlohu v plnení plánovaných úloh a úloh vyplývajúcich pre nás z prerokúvaného rozpočtu federácie na budúci rok musí zohrať politicko-organizátorská a riadiaca práca na všetkých stupňoch riadenia, najmä na úrovni podnikov. Pri rozvoji aktivity a skvalitnení úrovne riadiacej činnosti a práce s ľuďmi pri využívaní ich iniciatívy, pri ďalšom rozvíjaní hmotných a morálnych stimulov zo záverov tohtoročného decembrového pléna ÚV KSČ. Jeho rokovanie zdôraznilo náročnosť a zložitosť plnenia súčasných úloh. Znova potvrdilo závery 13. zasadnutia ÚV KSČ a úlohy z neho vyplývajúce. V nadväznosti na jeho závery zvýšime pozornosť aj na úsporné opatrenia a budeme dôsledne dbať na maximálnu hospodárnosť vo využívaní energetických zdrojov.

Odporúčam schváliť predložený vládny návrh zákona o štátnom rozpočte čs. federácie na rok 1980. Chcel by som vás ubezpečiť, že aj poslanci Výborov pre poľnohospodárstvo a výživu obidvoch snemovní vynaložia maximálne úsilie na zabezpečovanie úloh z neho vyplývajúcich, ako aj plánu rozvoja národného hospodárstva pre rok 1980. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS A. Žákovič: Ďakujem poslancovi Minďašovi. Slovo udeľujem poslankyni Peterkovej. Pripraví sa poslanec Votruba.

Poslankyně SL E. Peterková: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, úspěšné realizování záměrů státního rozpočtu čs. federace a s ním propojených rozpočtů obou republik na rok 1980 si jednoznačně vyžádá, aby byly velmi důsledně a na všech úsecích prosazovány a dodržovány ty principy, které budou podporovat rozpočtovou stabilitu a vyrovnanost, především tedy důsledně plněna stanovená pravidla rozpočtového hospodaření, jak je známe z příslušného zákona z roku 1970. Dále pak, aby byl vytvářen potřebný tlak na vysokou racionalitu hmotné a finanční spotřeby a na zvýšenou tvorbu vlastních zdrojů hospodářské sféry a efektivní postup při využívání rozpočtových prostředků.

To bude též vyžadovat, aby byly přísně dodržovány zásady vytyčené pro poskytování investičních a neinvestičních dotací ze státních rozpočtů a aby bylo dosahováno vysoce účinného využití a působení těchto dotací.

Z podkladů, které máme k dispozici, a z výkladu, který jsme k nim vyslechli, vyplývá, že do hospodářské sféry by měla v příštím roce plynout z rozpočtových prostředků na všechny tyto dotace velmi vysoká částka, konkrétně přes 71 mld Kčs. Bude to zhruba o 6,5 mld Kčs více než v roce 1979 a představuje to zvýšení o více než 10 %.

Je však třeba vidět, že na takovémto zvýšení se budou velkou měrou podílet zejména zvýšené nároky na dotace, používané v zahraničním obchodě ke krytí rostoucích cen důležitých dovážených surovin a materiálů. Ostatní dotace se zvýší v hospodářské sféře řádově malým tempem, jak se o tom zmínil již ve své zprávě s. ministr.

Z rozpočtových podkladů dále vyplývá, že na dotacích ze státních rozpočtů do hospodářské sféry se mají v příštím roce podílet zhruba jednou třetinou dotace investiční, zhruba jednou polovinou dotace neinvestiční a dotace na ekonomické nástroje v zahraničním obchodě necelými 16 %.

Při projednávání rozpočtu ve výborech jsme se dověděli, že na úseku investiční výstavby bude důležitým záměrem rozpočtové a finanční politiky příštího roku, poskytnout nezbytné dotace především na rozestavěné akce v odvětví paliv a energetiky a na další významné akce, které představují nahrazení zastaralé či nedostačující techniky moderním výkonným zařízením. Tyto dotace by měly svou koncentrací působit zvláště na zajištění klíčových potřeb rozvoje a modernizace výrobní základny a směřovat k podpoře docílení vyšších technicko-ekonomických parametrů výroby a snížení potřeby pracovních sil. Předpokládám proto, že federální ministerstvo financí a Státní banka československá, jimž budou po rozpisu objemu těchto dotací předloženy do března příštího roku seznamy dotovaných staveb k vyjádření, uplatní v něm přísná měřítka, sledující důsledné dodržení podmínek stanovených jak pro poskytování dotace, tak souvisejících zejména s dodržením zmíněných ekonomických cílů.

Všem nám je jistě dobře známo, kolik a jakých problémů provází proces investiční výstavby. Nejvíce nás mrzí, když po realizování jeho jednotlivých akcí nedochází z různých příčin k dosažení projektovaných vyšších parametrů výroby a dochází k výpadku plánované produkce a snížené tvorbě zdrojů. V takovýchto případech by měla být dotace právem zkracována, mělo by se tak dít i tehdy, když požadované vyhodnocení staveb není po jejich dokončení provedeno včas, anebo na potřebné úrovní. Zpřísnění postupu by podporovalo odpovědnější přístup alespoň u těch investičních záměrů, které mohou být po finanční stránce realizovány jen s pomocí rozpočtové dotace. Vždyť dotace čerpané ze státního rozpočtu na účelové stavby rozhodně nemohou - jak jsme o tom již vícekrát hovořili ve výborech pro plán a rozpočet - plnit jen funkci doplňkového zdroje financování, ale musí být vždy pojímány i jako nástroj zainteresování orgánů hospodářského řízení na kvalitním a plynulém plnění důležitých investičních záměrů.

V široké oblasti různých neinvestičních dotací si zasluhují naší pozornosti zejména ty dotace, které mají určité vztahy k životní úrovni obyvatelstva. Především provedená reorientace dotací na nové směry jejich působení, v souvislosti se zdokonalením ekonomických nástrojů v zemědělství a s použitím výraznější cenové diferenciace a prémií v této oblasti, v duchu závěrů 13. zasedání ÚV KSČ. Skupina našich poslanců se blíže zajímala o to, jak tyto otázky jsou do rozpočtového návrhu promítány.

Výše neinvestičních dotací do sféry zemědělství a výživy má podle rozpočtových předpokladů dosáhnout přes 28 mld Kčs a jejich růst proti roku 1979 téměř 4 %. Potřebu dotací či intervencí k prodejním a nákupním cenám, krytí prémií za zvýšení tržní produkce, příplatků k nákupním cenám a diferenciálních příplatků pro sféru ústředně řízených zemědělských organizací a organizací řízených národními výbory, vyjadřuje rozpočet nemalou částkou téměř 24 mld Kčs a pro JZD 4,4 mld Kčs. Správným pochopením, rozpracováním a uplatňováním závěrů zmíněného zasedání je třeba v příštím roce dosáhnout, aby působení těchto významných dotací se příznivě odráželo v plnění plánovaného růstu zemědělské výroby v odpovídající struktuře a kvalitě a ve zvýšení podílu tržní produkce.

Naši pozornost si též zasluhují dvě významné dotace ve sféře hospodářských organizací, řízených národními výbory. Jde o dotace na úhradu ztrát, plánovaných v příštím roce v oblasti bytového hospodářství a v oblasti městské hromadné dopravy.

Podstata obou těchto dotací plyne z plnění záměrů naší sociální politiky. Tedy z udržování relativně nízkého nájemného, v poměru k tomu, jaké jsou dnešní náklady na údržbu, opravy a modernizování bytového fondu, dále z relativně nízkého dopravného v uvážení, jak s růstem městských aglomerací a vznikem nových čtvrtí se přepravní trasy prodlužují a vznikají nové potřeby dopravy osob.

Je však třeba přitom vidět, že ne vždy jsou finanční prostředky vynakládány ve sféře bytového hospodářství hospodárně, jak co se týče nutnosti a zaměření potřeby oprav a údržby, tak i samotné kvality odvedených prací. Je proto jistě správné, že v této oblasti je zamýšleno vytvořit relativním snížením výše dotace na zhruba 3,9 mld Kčs tlak na to, aby těchto prostředků bylo v příštím roce daleko lépe a hlavně hospodárněji využíváno. Aby se však takové opatření neminulo účinkem a nebylo podnětem k omezení oprav či údržby bytového fondu, bude zapotřebí dosáhnout nutného obratu ve způsobech myšlení a rozhodování řady pracovníků bytových organizací a v jejich kontrolní činnosti, a dosáhnout též většího zapojení občanů k účasti na řízení a kontrole prováděných prací.

Ani oblast městské hromadné dopravy není bez rezerv hospodárnosti, např. ve spotřebě energetických zdrojů a v možnostech zlepšení tržeb. Velmi prudký nárůst dotace v této oblasti na více než 2 mld Kčs, resp. o 13 %, si rozhodně vyžaduje neponechat bez povšimnutí jakékoli případy nehospodárnosti, či nedostatky kontroly.

Na závěr bych chtěla ještě připojit malou poznámku k oněm dotacím na ekonomické nástroje zahraničního obchodu, o nichž jsem v úvodu hovořila a v jejichž podstatě se odrážejí cenové relace našeho vývozu a dovozu. Závažné na nich je, že v jejich vzájemném saldu by mělo dojít v příštím roce k přechodu tohoto salda z dosavadního aktiva do pasíva, blížícího se miliardové dotaci ze státního rozpočtu. Chtěla bych proto k němu zejména poznamenat, že dopad tohoto salda by bylo možno zmírnit, či každý vyšší růst dovozních cen vykompenzovat dosažením lepších cen našeho vývozu. K tomu by však musela přispět - jak už bylo na to mnohokráte poukázáno - daleko užší a lépe z hlediska potřeb společnosti pojímaná součinnost výroby a zahraničního obchodu, realizovaná po technické a komerční stránce jak u jednotlivých objektů, tak v celé základní struktuře našeho vývozu. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS A. Žákovič: Ďakujem poslankyni Peterkovej.

Slovo má ďalší prihlásený, poslanec Votruba, pripraví sa poslankyňa Čambalová.

Poslanec SL P. Votruba: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, z referátu ministra financí ČSSR soudruha Léra i z předložené zprávy k návrhu státního rozpočtu ČSSR na rok 1980 je zřejmé, že se předpokládá i pro příští rok růst výdajů na celospolečenskou spotřebu obyvatelstva. Nejde nikterak o malé částky. V přepočtu na jednoho obyvatele neinvestiční výdaje na kulturní a sociální opatření převýší již 8 tisíc Kčs. Souhrnná částka přesahující 123 mld Kčs je pro naši představu až příliš závratná, neboť většina z nás je zvyklá běžně uvažovat v rozsahu rodinných rozpočtů. Jako správné hospodáře nás proto oprávněně zajímá, jak se bude s těmito vysokými částkami nakládat, neboť právem očekáváme, že jejich využití by mělo přinášet co největší společenský prospěch. Ale nejen to! Podstatná část těchto výdajů zabezpečuje rozvoj placených i neplacených služeb obyvatelstvu a dotýká se přímo čí nepřímo každého občana naší společnosti a zpětně ovlivňuje jeho občanské postoje.

Chtěl bych to dokumentovat na zdravotnictví. Neinvestiční výdaje pro příští rok mají činit více než 19,5 mld Kčs. V tom jsou zahrnuty i výdaje za léky a speciální zdravotnický materiál v rozsahu téměř 5 mld Kčs. Nárůst proti letošnímu roku je vyšší o 8 %. Z celkových výdajů v oblasti zdravotnictví připadá na jednoho obyvatele více než 1400 Kčs, z toho na léky přes 200 Kčs ročně. Značně se snížil počet obyvatel na jednoho lékaře. Po Sovětském svazu jsme druhým státem na světě s nejnižším počtem obyvatel na jednoho lékaře. Vysoká úroveň našeho zdravotnictví je zřejmá i z několika příkladů mezinárodního srovnání, týkajícího se vybraných zemí za rok 1976, podle kterého připadlo na 10 tis. obyvatel v ČSSR 24,7 lékaře, v Anglii 13,1, v USA a v NSR 19,9 lékaře.

Všechny tyto číselné údaje svědčí o rozsáhlé péči, kterou naše socialistická společnost věnuje rozvoji zdravotnictví. Ale odráží se tato skutečnost také v plném rozsahu v každodenní praxi? Například se zatím nedaří úspěšně řešit obtíže v zásobování léky. Výdaje na jejich spotřebu rok od roku rostou, ale pacient má někdy opačný dojem. Myslím si, že je v silách naší společnosti vypořádat se s tímto stavem, zamezit na jedné straně plýtvání léky, ale na druhé straně zabezpečit, aby ti, co léky skutečně potřebují, je bez zbytečného shánění dostali.