Omluvení poslanci.

Sněmovny Iidu:

Axman, Barčák, Cabalková, Čapka, Fialová, Gahurová, Grégr, Hajn, Harciniková, Hejna, Ivanič, Kučera B., Lněnička, Lbl, Mamula, Marko, Matuchová, Matýsková, Michalík, Panster, Pešek, Petřík, Rabas, Ridziková, Šimek, Švestka, Zelenka

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Ehrenberger, Kabrhelová, Kopřiva, Mařík, Mevald, Půček, Šimon

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Beňo, Mihálik, Turzo

Předseda FS A. lndra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 13. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, všechny vás srdečně vítám.

Především mi dovolte, abych vaším jménem uvítal na naší společné schůzi generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta Československé socialistické republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací a nekomunistických politických stran. Vítám členy federální vlády, vedené jejím předsedou s. Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Vážený soudruhu prezidente republiky, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, po vzájemné dohodě všech zúčastněných zemí bylo Federální shromáždění minulý týden organizátorem a hostitelem tak významné akce, jakou je konzultativní setkání představitelů parlamentů členských států Varšavské smlouvy. Význam jednání byl zdůrazněn i tím, že v čele zúčastněných delegací byli předsedové parlamentů všech bratrských zemí. Jako pozorovatele jsme přivítali delegace Národního shromáždění Laoské lidově demokratické republiky a Velkého lidového churalu Mongolské lidové republiky. Všechny delegace s uznáním konstatovaly, že jsme čestný úkol hostitele důstojně splnili a prosily vyřídit pozdravy všem poslancům FederáIního shromáždění, ostatních zastupitelských sborů, všemu československému lidu. Všichni účastníci pražského konzultativního setkání vysoko ocenili pozornost vedení Komunistické strany Československa a československého státu, zvláště pak přijetí soudruhem Husákem. Poselství generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky hluboce zapůsobilo na všechny přítomné svým obsahem, zvláště pak výstižným výkladem zásad československé zahraniční politiky.

Jednomyslně přijaté dokumenty konzultativního setkání byly zveřejněny, máte tedy možnost posoudit konkrétní výsledky společné práce všech delegací. Pro oba dny našeho jednání byla charakteristická především zásadní, věcná a tvůrčí atmosféra a shoda v názorech na všechny základní otázky. Je to přirozené, protože se jednotlivé delegace řídily politikou svých komunistických stran, usneseními jejich sjezdů a ústředních výborů a vůlí svých voličů.

Cenným vodítkem v naší činnosti byla loňská moskevská Deklarace Politického poradního výboru Varšavské smlouvy a komuniké z letošní budapešťské porady ministrů zahraničních věcí našich zemí. Mimořádného ocenění se dostalo důsledné mírové politice Komunistické strany Sovětského svazu a sovětského státu i osobním zásluhám soudruha Brežněva. Při posuzování vývoje mezinárodních vztahů zdůrazňovaly jednotlivé delegace, že proces politického uvolňování je výsledkem společného postupu členských států Varšavské smlouvy - že tento společný postup získává v celém světě významné spojence a že je základním předpokladem dalších úspěchů v úsilí o zachování a upevnění spravedlivého míru. Z tohoto poznání vyplynulo i ocenění prospěšnosti konzultativních setkání našich parlamentů i ostatních forem jejich vzájemné spolupráce.

Ze zveřejněných dokumentů jste seznali, že jsme v našem jednání neobešli žádnou z významných otázek mezinárodních vztahů, zvláště pak pokud jde o vývoj v Evropě po podepsání Helsinského závěrečného aktu. Shodli jsme se v názoru, že navzdory všem překážkám a obtížím si proces politického uvolňování razí úspěšně cestu, že je určujícím činitelem ve vztazích mezi státy a národy. Vyjádřili jsme odhodlání přispět k tomu, aby tímto konstruktivním přístupem byla charakterizována i připravovaná Madridská schůzka signatářů Závěrečného aktu. Delegace našich zemí budou v tomto duchu vystupovat i na IV. regionální konferenci Meziparlamentní unie o evropské bezpečnosti a spolupráci, která se sejde v květnu příštího roku v Bruselu.

Je pochopitelné, že jsme uvážili kvalitativně novou situaci, která vznikla projevem s. Brežněva na oslavách 30. výročí existence Německé demokratické republiky. Na tento projev soustředili účastníci pražského setkání po právu hlavní pozornost. Ocenili jej jako další doklad jistoty Sovětského svazu, jistoty, která pramení z poznání vlastní morálně politické, hospodářské i vojenské síly a z přesvědčení, že řešení problémů vojenského uvolňování je pro všechno lidstvo jedinou rozumnou alternativou. Berlínský projev Leonida Brežněva je dalším dokladem, že nosným pilířem politiky SSSR po celých 62 let jeho existence je houževnaté úsilí o zachování a upevnění míru. Přesvědčivost tohoto projevu je v jeho konkrétnosti, kterou pochopí každý poctivý člověk, v návrzích, které si zaslouží následování. Soudruh Brežněv tak znovu prokázal, jak odpovědně přistupuje Sovětský svaz a jeho spojenci k potřebám národů celého světa, k zajištění nejposvátnějšího lidského práva - práva na život v míru.

Všechno teď záleží na tom, jaká bude odpověď Severoatlantického paktu a ostatního světa. Z ohlasů na projev soudruha Brežněva je zřejmé, že jej mírumilovné síly vítají jako mohutný impuls pro svůj historický zápas. Současně však nastupují do útoku i nejagresívnější imperialistické kruhy, které viditelně znervózněly. Vždyť pozitivní a konkrétní odezva na sovětské návrhy by byla krokem všech žhářských plánů, odhalila by nesmyslnost zavilého antisovětismu a antikomunismu a v neposlední řadě by odzvonila horentním ziskům vojensko-průmyslového komplexu. Nejagresivnější imperialistické síly tedy mají dost důvodů vidět svojí vlastní budoucnost v neradostných barvách - jenže všechno, co škodí jim, prospívá lidstvu. Nepřátelé opravdového uvolňování si uvědomili, že tak přesvědčivé sovětské návrhy nelze ignorovat, a proto se snaží doslova je utopit v proudu slov. Tváří se, že je vítají a oceňují, ale tímtéž dechem dokazují nezbytnost modernizace výzbroje, zejména pak jaderných zbraní středního doletu, jinými slovy provokují další kolo závodů ve zbrojení. Jsou to tedy jakési zvrácené myšlenkové postupy, kterým normální lidé nemohou rozumět. Je to politická taktika, která musí být odhalena a odsouzena.

V duchu prohlášení předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky předložila delegace našeho Federálního shromáždění na pražském konzultativním setkání iniciativní návrhy na dokumenty, kterými jsme chtěli projev soudruha Brežněva aktivně podpořit. Naše návrhy byly všemi delegacemi jednomyslně přijaly a za jejich aktivní účasti dopracovány do konečné podoby.

Nejdůležitější je výzva k parlamentům členských států Severoatlantického paktu. Žádáme v něm poslance, aby poslední sovětské návrhy posoudili s plným vědomím své dějinné odpovědnosti za další osudy lidstva. Na nich teď záleží, zda svět bude následovat sovětského příkladu, nebo se dá cestou, která by značně zhoršila situaci a ohrozila dosavadní výsledky dlouholetého a složitého procesu uvolňování napětí. Chceme věřit, že se poslanci příslušných zemí budou řídit vůli svého pracujícího lidu, vůlí svých voličů, kteří nemohou mít žádný jiný zájem, než spravedlivý a trvalý mír. V zájmu důkladného vysvětlení našich záměrů rozhodlo pražské setkání rozeslat přijaté dokumenty všem parlamentům, s nimiž udržujeme styky, dále Organizaci spojených národů, Meziparlamentní unii a Světové radě míru. Velmi záleží na tom, zda seriózní přístup všech adresátů umožní, aby se lidstvo dovědělo plnou pravdu o politice Sovětského svazu a jeho spojenců.

Schválením a rozesláním přijatých dokumentů nemůže naše úsilí o prosazení návrhů s. Brežněva skončit ani ochabnout. Uvědomujeme si složitost tohoto zápasu, víme, že myšlenka postupného odzbrojování má nemáIo vlivných odpůrců - bude třeba ještě mnoho úsilí, než lidstvo překová zbraně v pluhy. Využijeme proto ve Federálním shromáždění každou příležitost, abychom v mezí národních jednáních seznamovali své partnery s přijatými dokumenty, abychom vysvětlovali jejich smysl, abychom politice zemí socialistického společenství - politice dorozumění a míru - získávali další příznivce. Poslanci Federálního shromáždění pak jistě využijí prohlášení předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky i dokumentů z pražského konzultativního setkání k ještě intenzívnějšímu vysvětlování čs. zahraniční politiky a její přímé souvislosti s uskutečňováním závěrů XV. sjezdu KSČ, zvláště pak s realizací hospodářského a sociálního programu.

Soudružky a soudruzi, delegace Federálního shromáždění pracovala na pražském konzultativním setkání představitelů parlamentů členských států Varšavské smlouvy v duchu politiky KSČ a Národní fronty. Prosím vás, abyste naši práci posoudili a podpořili přijaté dokumenty i tím, že vyslovíte souhlas s postupem československé delegace.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých schůzích 9. a 10. října konat společnou schůzi sněmoven s programem, který jste obdrželi písemně.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínku k návrhu předsednictev sněmoven? Není tomu tak.

V zasedací síni je přítomno 166 poslanců Sněmovny lidu a ze Sněmovny národů 66 poslanců zvolených v České socialistické republice a 71 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy schopny se usnášet.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.)

Děkuji.

Je někdo proti?

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

Sněmovna lidu přijala návrh svého předsednictva jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti?

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

I Sněmovna národů hlasovala jednomyslně.

Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34, odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Soudružky a soudruzi, projednáme první bod schváleného pořadu, kterým je

Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa a prezident Československej socialistickej republiky, vážený súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, ak sa dnes pokúšame - ako z tejto tribúny ostatne pravidelne robíme - venovať náš poučný záujem látke tak hlboko sa dotýkajúcej osudov národov, jestvovania štátov a koniec-koncov každého z nás, teda: naliehavým otázkam globálnej politiky, zložitej a stále sa vyvíjajúcej sústave medzinárodných vzťahov a na ich pozadí nášmu postaveniu vo svete. Naša pozornosť je predovšetkým plne sústredená na kľúčovú udalosť týchto dní - mierovú iniciatívu Sovietskeho zväzu, s ktorou vystúpil vo svojom prejave na oslavách 30. výročia vzniku Nemeckej demokratickej republiky generálny tajomník ÚV KSSZ a predseda Prezídia Najvyššieho sovietu ZSSR súdruh Leonid Brežnev. Veľkorysé návrhy na posilnenie dôvery, ktoré predniesol, toto gesto dobrej vôle, je konkrétnym prejavom mierumilovnosti sovietskej politiky. Je - ako zdôraznilo vyhlásenie Predsedníctva ÚV KSČ a vlády ČSSR - svedectvom principiálnej a hlboko humanistickej politiky Sovietskeho zväzu, vyjadrujúcim životné záujmy celého mierumilovného ľudstva. Spontánny, mimoriadny ohlas na novú sovietsku mierovú ofenzívu, prijatú miliónmi s nadšením a dôverou, znovu dokazuje. ako presne vyjadrila túžby a záujmy širokých ľudových más celého sveta po mieri.

Pri posudzovaní otázok predložených na program dnešného pléna však nemôže uniknúť našej pozornosti ani ďalšia významná okolnosť - doba, v ktorej robíme.

Totiž rok 1979. Teda koniec dekády, ktorá uplynula od nastúpenia leninského vedenia Komunistickej strany Československa na čele s generálnym tajomníkom ÚV súdruhom Gustávom Husákom, na začiatku ktorej ťažké kontrarevolučné následky vyčíňania pravicových oportunistov a revizionistov postavili nás pred zahraničnopolitickú realitu v celej jej dialektickej rozpornosti a historickej podmienenosti, s celým komplexom rozvetvených politických, ekonomických, diplomatických, právnych, kultúrnych, ideologických a vojenských aspektov.

A ak dnes - sotva tri mesiace pred vstupom už do predposledného desaťročia nášho tisícročia - predstavujeme pevný článok socialistického spoločenstva, pôsobiaci na medzinárodnom poli ako vplyvná, autoritatívna sila, so svojím postavením a prestížou, vyhlasujeme to s pocitom pochopiteľného uspokojenia nad výsledkami úsilia vynaloženého na tomto poli.

Pretože sme k nim dospeli osvedčenou cestou principiálnej politiky socialistického štátu - dôsledným uplatňovaním vedúcej úlohy komunistickej strany v oblasti zahraničnej politiky, tohto zdroja našej sily, prameňa našej inšpirácie, mobilizujúceho všetkých, na všetkých úrovniach, vo všetkých smeroch, doma i v zahraničí, pre veľké idey upevňovania bratstva a spolupráce s krajinami socializmu; národnooslobodzovacieho hnutia; mobilného rozvoja stykov s krajinami s rozdielnym spoločenským zriadením na princípoch mierovej koexistencie.