Pomerne široký rozvoj týchto stykov na vysokej a najvyššej úrovni sa priaznivo prejavil aj v zmluvnej oblasti. Ak v rokoch 1970-76, teda za sedem rokov, bolo medzi oboma krajinami podpísaných dovedna 8 zmluvných dokumentov, potom iba od začiatku roku 1977 dodnes, t. j. za dva aj pol roka, došlo k podpisu jedenástich zmluvných dokumentov. Táto cifra predstavuje súčasne viac ako jednu štvrtinu z celého počtu 36 zmluvno-právnych dokumentov, ktoré sme uzavreli vcelku s Rakúskom po druhej svetovej vojne. Z týchto 11 zmlúv tri sú zmluvné inštrumenty dohodnuté z plnej moci prezidenta republiky, teda na najvyššej úrovni. Medzi ne patrí aj práve prerokúvaná Dohoda o konzulárnych stykoch medzi našimi krajinami.

Uvedená dohoda patrí do skupiny 21 konzulárnych dokumentov, ktoré náš štát už doteraz uzavrel, avšak v určitom zmysle sa od nich líši, pretože neupravuje na rozdiel od iných celý komplex otázok konzulárnych stykov. Obe zmluvné strany vychádzajú totiž z toho, že sú už aj tak viazané mnohostrannou Viedenskou dohodou o konzulárnych stykoch, vypracovanou pod záštitou OSN v r. 1963. A preto na návrh rakúskej strany tento zmluvný dokument nadväzuje na Viedenskú dohodu a upravuje iba otázky, ktoré táto nezahŕňa, alebo ktoré si obidve zmluvné strany želali upraviť odlišne od Viedenskej dohody. Dohoda sa pritom zameriava predovšetkým na oblasť funkcií konzulárnych úradov a na sféru výsad a imunít konzulárnych úradov a ich pracovníkov, v čom presahuje rámec bežnej mnohostrannej dohody.

Záverom by som chcel osobitne zdôrazniť, že táto konzulárna dohoda je nielen významným právnym, ale aj politickým dokumentom. Plne zodpovedá našim zahraničnopolitickým záujmom a odzrkadľuje progresívne chápanie konzulárnych stykov medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením, vyplývajúce zo zásad mierového spolunažívania. Jej realizácia nesporne prispeje k ďalšiemu pozitívnemu vývoju konzulárnych stykov a dodá Československo - rakúskej spolupráci aj v iných oblastiach spoločného záujmu patričnú stabilitu, dynamiku, trvanlivosť, odolnosť a programovú perspektívnosť. Preto odporúčam, aby ste s predloženou Dohodou vyslovili svoj súhlas.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi ministrovi Chňoupkovi za výklad prerokúvaného vládneho návrhu.

Návrh bol prikázaný na prerokúvanie výborom ústavnoprávnym, zahraničným, branným a bezpečnostným oboch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy poslanca Josefa Kozu a výbory Snemovne národov poslanca Jána Kováčika.

Prosím najprv poslanca Kozu, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL J. Koza: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, výborům ústavně právnímu, zahraničnímu a brannému a bezpečnostnímu byla přikázána k projednání Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích, podepsaná v Praze dne 14. března 1979.

Tato dohoda je dalším článkem v systému dvoustranných konzulárních úmluv, které ČSSR sjednává a které progresívně navazují na úpravu konzulárních styků mezi státy, obsaženou v mnohostranné Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, sjednané 24. dubna 1963.

Dříve, než budu hovořit o smluvním dokumentu, dovolte mi krátce se zmínit o významu uvedené mnohostranné úmluvy. Představuje jeden z článků kodifikace tzv. mezinárodního práva diplom atického a přispěla k tomu, že do té doby právo obyčejové se stalo právem psaným. Zakotvuje obecný standard právní úpravy konzulárních styků. V této souvislosti může tedy vzniknout otázka, proč naše republika, která je smluvní stranou mnohostranné Vídeňské úmluvy, usiluje ještě o sjednávání konzulárních úmluv dvoustranných. Je to především proto, že Vídeňská úmluva je - jako konečně každá smlouva - kompromisem, a jako mnohostranná smlouva navíc kompromisem, který musí uspokojit požadavky značného počtu států. Jako taková nemůže pochopitelně plně uspokojit požadavky, které ČSSR na úpravu otázek konzulárních styků klade. Proto sjednává ještě dvoustranné smluvní dokumenty v této oblasti, kterými upravuje právě ty otázky, které ve Vídeňské úmluvě buď nejsou upraveny vůbec nebo nedostatečně přesně (k těm patří zejména úprava funkcí konzulárních úřadů), nebo které chce upravit odlišně od Vídeňské úmluvy např. oblast výsad a imunit konzulárních úřadů a jejich pracovníků. V této souvislosti bych chtěl ještě poznamenat, že takový postup je s ustanoveními Vídeňské úmluvy plně v souladu. Její článek 73 ve svém odst. 2 totiž výslovně stanoví, že "žádné ustanovení této úmluvy nebrání státům, aby sjednávaly mezinárodní dohody potvrzující, doplňující, rozšiřující nebo rozmnožující její ustanovení".

Kromě toho článek 72 Vídeňské úmluvy, který zakazuje diskriminaci, ve svém odst. 2 písm. b) stanoví, že se za diskriminaci nepovažuje, "jestliže na základě obyčeje nebo podle dohody si státy vzájemně poskytují příznivější zacházení, než jaké je požadováno ustanoveními této úmluvy".

Posoudíme-li tedy z těchto hledisek Dohodu mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o konzulárních stycích, lze konstatovat, že jim plně vyhovuje. Navazuje na Vídeňskou úmluvu, doplňuje a upřesňuje její ustanovení a zajišťuje v čs.-rakouských stycích vzájemně příznivější zacházení, než stanoví Vídeňská úmluva. Pro konkretizaci tohoto tvrzení stačí připomenout značně podrobnější a přesnější úpravu konzulárních funkcí a širší rozsah výsad a imunit jak konzulárních úřadů jako takových - zejména plná nedotknutelnost konzulárních místností a sídla vedoucího konzulárního úřadu - tak konzulárních pracovníků. Tady je třeba na prvém místě zmínit se o plné osobní nedotknutelnosti vedoucího konzulárního úřadu a o jeho plném vynětí z jurisdikce přijímacího státu, jakož i o rozšíření vynětí pracovníků konzulárního úřadu z jurisdikce přijímacího státu, pokud jde o výkon konzulárních funkcí, i členů služebního personálu. Totéž rozšíření pak pochopitelně platí i pokud jde o rodinné příslušníky pracovníků konzulárního úřadu.

Závěrem mohu konstatovat, že dohoda plně vyhovuje požadavkům kladeným na smluvní dokumenty tohoto druhu.

Jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního a branného a bezpečnostního bych vás chtěl informovat, že dohodu projednala Česká národní rada a Slovenská národní rada bez připomínek. Také výbory ústavně právní, zahraniční a branné a bezpečnostní Sněmovny lidu vyslovily s návrhem souhlas v předloženém znění a doporučily jej Sněmovně lidu bez dalších připomínek ke schválení.

Z uvedených důvodů doporučuji Sněmovně lidu, aby s předloženou dohodou vyslovila souhlas. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Kozovi. Slovo má spravodajca Snemovne národov poslanec Kováčik.

Společný zpravodaj výborů SN J. Kováčik: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vzájomné vzťahy medzi ČSSR a Rakúskou republikou sa rozvíjajú v súčasnej dobe vcelku priaznivo. Venujeme im patričnú pozornosť v záujme dobrých susedských vzťahov a v celkovom kontexte uvoľňovania napätia.

Na rakúskej strane je tiež viditeľný záujem o ďalší priaznivý rozvoj vzájomných vzťahov. Potvrdila to aj prvá oficiálna návšteva rakúskeho prezidenta dr. Kirschlägera v ČSSR v dňoch 12. až 13. marca t. r. Je obojstranný záujem o pokračovanie politických kontaktov, pripravuje sa návšteva rakúskeho ministra zahraničí a Pahra v ČSSR a delegácia FZ ČSSR vedená s. Indrom navštívi na jeseň t. r. Rakúsko.

Z posledných parlamentných volieb v Rakúsku, ktoré sa konali dňa 6. 5. 1979, v ktorých si vládnuca Socialistická strana Rakúska na čele s kancelárom Kreiskym zabezpečila na ďalšie štyri roky absolútnu väčšinu, vyplýva, že pravdepodobne nedôjde k žiadnym zásadným zmenám, ani vo vnútornej, ani v zahraničnej politike Rakúska. Môžeme teda očakávať, že pozitívny trend vo vzájomných vzťahoch bude pokračovať.

V hospodárskej oblasti patri Rakúsko medzi našich významných obchodných partnerov a v obchodnej výmene s vyspelými kapitalistickými štátmi zaujíma druhé miesto za NSR. Aj ďalšie formy hospodárskej spolupráce sa rozvíjajú, ako napr. výrobná kooperácia a vedeckotechnická spolupráca. Rakúsko zaujíma aj predné miesto v čs. kultúrnych stykoch s vyspelými kapitalistickými štátmi, prevládajú však kultúrne styky po komerčnej línii s prevahou čs. kultúrnych akcií.

Celkove priaznivý vývoj vzťahov s Rakúskom sa prejavuje aj v zmluvnej oblasti.

Vzhľadom na to, že obidva štáty sú zmluvnými stranami Viedenského dohovoru o konzulárnych stykoch z roku 1963, dohodli sa zjednať dohodu, ktorá nadväzuje na Viedenský dohovor, dopĺňa a upravuje otázky, ktoré nie sú Viedenským dohovorom pokryté, alebo ktoré budú upravené odlišne od Viedenského dohovoru.

Predložená Dohoda medzi ČSSR a Rakúskou republikou o konzulárnych stykoch zodpovedá požiadavkám, ktoré ČSSR kladie na dvojstranné konzulárne dohovory.

Vytvára podmienky pre ďalší rozvoj konzulárnych stykov medzi obidvoma štátmi a pozitívne sa odráža aj v jednotlivých oblastiach čs.-rakúskych vzťahov.

Dohoda bola prerokovaná výbormi ústavnoprávnym, zahraničným, branným a bezpečnostným. Ako spoločný spravodajca uvedených výborov odporúčam Snemovne národov, aby s navrhnutou Dohodou vyslovila súhlas. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda J. Marko: Ďakujem poslancovi Kováčikovi. Do rozpravy k tomuto bodu sa písomne nikto neprihlásil. Pýtam sa preto, či niekto z poslancov žiada o slovo. (Nikdo.)

Praje si slovo minister Chňoupek? (Ne.) Ďakujem.

Môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

V zasadacej sále je prítomných 160 poslancov Snemovne ľudu, 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 59 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Obe snemovne sú podľa ústavného zákona o čs. federácii uznášania schopné.

V parlamentnej tlači č. 60 sa navrhuje uznesenie, ktorým sa odporúča súhlasiť s prerokúvanou dohodou.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z nich súhlasí s návrhom uznesenia, ako odporúča spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Snemovňa ľudu uznesenia prijala.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov.

Kto súhlasí s návrhom uznesenia podľa odporučenia spoločného spravodajcu Snemovne národov? (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.)

Takisto Snemovňa národov uznesenie prijala.

Vzhľadom na súhlasné uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie Československej socialistickej republiky súhlasí s Dohodou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o konzulárnych stykoch, podpísanou v Prahe dňa 14. marca 1979.

Súdružky a súdruhovia, posledným bodom programu je

Správa o činnosti Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, predsedníctva a výborov Snemovne ľudu a predsedníctva a výborov Snemovne národov za obdobie od 28. marca 1979 do 19. júna 1979 (tlač

V parlamentnej tlači č. 12-P je uvedená činnosť Federálneho zhromaždenia od poslednej marcovej schôdzky snemovní t. r.

Sú, súdružky poslankyne a súdruhovia poslanci, k tejto správe nejaké dotazy, alebo pripomienky? (Nebyly.)

Konštatujem, že Federálne zhromaždenie vzalo Správu o činnosti Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, predsedníctva a výborov Snemovne ľudu a predsedníctva a výborov Snemovne národov za obdobie od 28. marca 1979 do 19. júna 1979 na vedomie.

Súdružky a súdruhovia poslanci, tým sme vyčerpali program 12. spoločnej schôdzky oboch snemovní.

Dovoľte, aby som vám všetkým poprial príjemnú dovolenku. Členov Predsedníctva Federálneho zhromaždenia prosím, aby zostali na svojich miestach a zúčastnili sa krátkej schôdzky Predsedníctva.

Ďakujem vám za účasť a končím 12. spoločnú schôdzku Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československo-socialistickej republiky.

(Schůze skončila v 16.30 hod.)