Celkové příjmy rozpočtové soustavy, včetně národních výborů, dosáhly 286,3 mld Kčs a celkové výdaje 283,9 mld Kčs. Plánovaný objem příjmů byl splněn na 102,5%, objem výdajů na 101,7%.

Příznivé výsledky dosáhly také národní výbory, které pokračovaly v plnění cílů hospodářského a sociálního rozvoje vytyčených XV. sjezdem KSČ a navazujícími plény ÚV KSČX. Jejich příjmy byly překročeny o 3,6% a výdaje o 1,3%. Dosažený aktivní rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 2,2 mld Kčs posílí jejich fondy rezerv a rozvoje, které jsou i v letošním roce zdrojem pro realizaci volebních programů Národní fronty na základě rozvíjení iniciativy občanů a k řešení dalších úkolů národních výborů. I v loňském roce akce "Z" významně přispěla k rozvoji měst a obcí, ke zlepšování služeb občanům a životního prostředí. Celková hodnota díla investičních prací provedených v akci "Z" dosáhla v loňském roce v ČSSR 5,2 mld Kčs.

Výsledky loňského rozpočtu se opírají zejména o příznivější vývoj kvalitativních ukazatelů, neboť většina z nich byla splněna lépe než v předchozích dvou letech této pětiletky.

Především to platí o vývoji zisku a nákladů. Vytyčili jsme si úkol zvýšit zisk na srovnatelné základně o 7,2 mld Kčs. Ve skutečnosti stoupl o 9,5 mld Kčs. Požadovali jsme, aby se na tomto přírůstku zisku podílelo snižování nákladů z 55,4% a růst výkonů z 44,6%. Ve skutečnosti však dosáhl podíl snížení nákladů na přírůstku zisku téměř 59%. To nesporně patří mezi pozitiva loňského hospodářského vývoje.

Splněny byly i úkoly v produktivitě práce. Zlepšil se i vývoj zásob, jejichž doba obratu se zrychlila proti roku 1977 o 1,6 dne. Protože však některých zásob je stále nadbytek a jiných nedostatek, nemůžeme jejich vývoj hodnotit jednoznačně pozitivně. Příznivý vliv na hospodářský vývoj mělo též zpomalení tempa růstu investic, které v předchozích letech prudce rostly.

Vláda oceňuje zlepšení vývoje kvalitativních ukazatelů. Za těmito výsledky je třeba vidět iniciativu a velké úsilí pracujících závodů a podniků, jejich vůli vypořádat se s úkoly vůči společnosti a přispět tak svým dílem k plnění směrnice XV. sjezdu naší strany.

Soudružky a soudruzi, s dosaženými výsledky se však nelze spokojit. Dosažené pozitivní výsledky však stále ještě nestačí k překlenutí vyšší náročnosti současných vnitřních a zejména vnějších podmínek dalšího hospodářského rozvoje. Jestliže je kriticky a náročně posoudíme, ukáže se, že plánovaných cílů nebylo dosaženo všude, že plánované úkoly nebyly často plněny komplexně a že své možnosti neumíme vždy dobře využít. Celkovou efektivnost mnohde snižovala nekvalitní práce a nízká technická úroveň některých výrobků, vysoká materiálová a energetická náročnost, porušování plánovací, pracovní a technologické kázně. To svědčí o existenci značných rezerv, na které upozornilo 12. zasedání ÚV KSČ a jejichž využití by přispělo k rovnovážnějšímu vývoji ekonomiky.

Tak např. zlepšený vývoj nákladů v loňském roce nestačil překlenout neplnění z prvních dvou let pětiletky. Podle orientačně srovnatelných propočtů snížily se náklady v prvních třech letech této pětiletky průměrně o 0,42% ročně, zatímco pětiletka počítala se snížením 0,55% průměrně ročně. Proto byly v roce 1978 i při splnění plánu náklady o 3,5 mld Kčs relativně vyšší než stanovila 6. pětiletka pro tento rok. To se nakonec projevuje i v rozsahu finančních i hmotných prostředků, s kterými naše společnost disponuje pro naplňování svých cílů.

Při hodnocení hospodářské činnosti výrobně hospodářských jed- notek a podniků klademe do popředí reálné výsledky jejich práce. To vyžaduje srovnávat dosaženou úroveň činnosti se špičkovou, hodnotit dosažený stupeň souladu mezi nabídkou a poptávkou, vycházet z návratnosti investic, z konkurenční schopnosti na zahraničních trzích, z rentability vývozu a z dalších kvalitativních kritérií.

To byl také důvod, který vedl vládu k zásadním změnám při hodnocení výsledků práce podniků a VHJ v návaznosti na to i k úpravě hmotné zainteresovanosti vedoucích hospodářských pracovníků. Byl stanoven soubor zpravidla 7 závazně hodnocených ukazatelů charakterizujících činnost organizace především z hlediska uspokojování potřeb společnosti a kvalitativních stránek hospodaření. Podle toho byly již také hodnoceny hospodářské výsledky VHJ a podniků za rok 1978. Při uzavírání loňských výsledků bylo hospodaření 79% organizací schváleno bez výhrady a u ostatních byly vysloveny výhrady, popř. byl přijat zpřísněný způsob kontroly jejich hospodaření. V návaznosti na to došlo také k postihu v odměnách odpovědných vedoucích pracovníků.

Prohlubování ročních komplexních rozborů oprávněně náleží do řady opatření směřujících ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství. Nejde jen o to sepsat výsledky, podtrhnouti je a sečíst. Jde o současné přijetí konkrétních opatření k odstranění nedostatků, ke zvýšení efektivnosti a kvality. A to je neoddělitelná součást řízení na všech stupních.

Roční rozbory by měly být pramenem poznání nejen pro samotné podniky, ale i pro centrální řídící orgány a pro finanční soustavu. Vyžadují přizpůsobit novým poměrům i metody práce. Jak uvedl v závěrečném slovu na 12. zasedání ÚV KSČ s. Husák: "Naše vnitřní potřeby, ale i mezinárodní konkurence, se kterou se naše výrobky ve světě setkávají, nedovoluje smiřovat se s průměrnými nebo podprůměrnými výsledky. Do vědomí celé strany, všech komunistů, především řídících pracovníků na odpovědných místech, Musí proniknout pochopení nezbytnosti podstatně náročnějších požadavků, které před nás staví vývoj".

Naše praktické úsilí o zvýšení efektivnosti zaměřujeme především na snižování nákladů, neboť úroveň nákladů je koneckonců tím základním měřítkem, za kolik vyrábíme a za kolik můžeme prodávat.

Proto musíme hlouběji analyzovat skutečnost, že v loňském roce jedna třetina podniků vyráběla či poskytovala služby s vyššími náklady než v roce 1977. Loňské celkové příznivé výsledky ve vývoji nákladů by tedy byly ještě podstatně lepší, kdyby se na nich podílely všechny podniky.

Je pravdou, že někdy růst nákladů může vyplývat ze zhoršujících se podmínek hospodaření.

Podrobnější rozbory však ukazují, že zhoršení výsledků není v zásadě vyvoláno objektivními vlivy, ale zejména nízkou úrovní řídící práce. Proto musíme po celé řídící ose vynaložit mnoho úsilí k upevnění chozrasčotních principů hospodaření a zejména zdokonalení vnitropodnikového chozrasčotu. Jde o to, aby vnitropodnikové řízení účinněji působilo na lepší využívání základních fondů, rovnoměrnější plnění plánu výroby během měsíce, odstraňování prostojů, zmetků a dalších neproduktivních nákladů. Ruku v ruce s tím musí jít i zkvalitnění řízení ze strany ministerstev a výrobně hospodářských jednotek.

Současná energetická situace vyžaduje především důsledně rozpracovat ve všech organizacích program úspor paliv a energie, schválený vládou počátkem roku. Jde nám o to, abychom své energetické problémy řešili nejen rozšiřováním naší energetické základny, ale zejména zhospodárněním dnes zřejmě nadměrné spotřeby.

Naléhavost požadavků snižovat náklady výroby ještě více zvýrazňuje vývoj v letošním roce, kdy spolu s neplněním výrobních úkolů na počátku roku dochází i k výpadku zisku, zhoršení nákladů, narušení relací mezi růstem produktivity práce a mezd.

S ohledem na známé rezervy vláda důrazně vyžaduje, aby státní plán i státní rozpočet na tento rok byly splněny jak ve výrobních úkolech, tak v kvalitativních ukazatelích. Je to nezbytně nutné i pro dodržení schválené směrnice pro rok 1980.

Proto tak naléhavě vystupuje do popředí požadavek, činit rozhodná opatření ke zvýšení efektivnosti a kvality naší práce. Je to úkol daný XV. sjezdem, je to podmínka, na které závisí budoucnost naší ekonomiky. Jen tak je možno účinně čelit růstu náročnosti vnitřních i vnějších podmínek dalšího hospodářského rozvoje. Nepříznivé vlivy, které má na naši ekonomiku pohyb světových cen, vysoká investiční náročnost našeho hospodářského rozvoje a ztížené podmínky při zajišťování surovin, paliv a energie, je třeba překonávat aktivním způsobem, s potřebnou podnikavostí, rychlostí a pružností. Všude musíme najít nové možnosti růstu efektivnosti a cílevědomě, s potřebným předstihem připravovat další. V současné době to znamená řešit především problémy efektivnosti zahraniční směny a vynakládaných investičních prostředků. Efektivnost zahraničního obchodu se v posledních letech stala klíčovou otázkou efektivnosti celé ekonomiky, finanční rovnováhy a ve svých důsledcích i životní úrovně.

Nepříznivý vývoj směnných relací v zahraničním obchodě, ke kterému v posledních letech dochází, není vždy jenom důsledkem nepřekonatelných vlivů. Netýká se všech teritorií. Pokud vyvážíme ekonomicky a technicky progresívní výrobky, kde dovedeme rychle a pružně reagovat na změny podmínek zahraničních trhů, zajistit dostatek náhradních dílů a servis, tam prokazatelně dosahujeme i vyšší efektivnosti vývozu.

To dokazuje, že základem úspěchu činnosti každého podniku musí být dokonalý výrobek vysoké technické úrovně i kvality. V této souvislosti nabývá mimořádného významu tvůrčí práce pracovníků vývoje, projektantů a konstruktérů, kteří stoji na počátku výrobního procesu a vytvářejí výchozí předpoklady jeho konečných výsledků. Do popředí se dostává otázka schopnosti kvalitně vyrábět a výhodně prodávat, schopnosti držet krok se světovou špičkou, schopnosti plně využívat předností, které nabízí náš socialistický způsob hospodaření.

Jsme státem, který zhruba třetinu své finální průmyslové výroby musí vyvézt, aby mohl dovézt potřebné suroviny i výrobky. Tento podíl do budoucna dále poroste. Proto výsledky své hospodářské činnosti musíme měřit především podmínkami světových trhů. Tomu je třeba přizpůsobit i systém řízení a hmotné stimulace. Srovnávání naší vlastní činnosti se špičkovou úrovní v zahraničí, zejména pokud jde o produktivitu, investiční náročnost, technicko- ekonomickou úroveň výrobků, dosahování zahraniční ceny atd., může však také ukázat směry potřebných opatření.

Požadavek vysoké kvality a technickoekonomické úrovně našich vyvážených výrobků nerozlučně souvisí i s prohlubováním ekonomické integrace se zeměmi RVHP, zejména se Sovětským svazem. Plně oceňujeme možnosti, které dává tato integrace pro využití ekonomického potenciálu naší země, zejména při vytváření vhodné struktury naší výroby a předpokladů pro její specializaci, zhromadnění a automatizaci. Využití těchto možností k prospěchu všech zúčastněných zemí vyžaduje, aby vzájemná spolupráce výrazně přispívala k dosažení světové úrovně produktivity práce.

Nároky na další růst efektivnosti výroby, služeb a obchodu jsou velké a neustále rostou. Neklademe však jen požadavky, vytváříme i podmínky k jejich realizaci.

Patříme ke státům, které dávají relativně největší část svého národního důchodu na investice i na vědu a výzkum. To se musí odrazit v odpovídajícím růstu efektivnosti národního hospodářství i v růstu životní úrovně.

Celkové výdaje na vědu a výzkum vzrostly loni o 9,3% a v loňském roce jsme na ně vynaložili ze státních rozpočtů 6,2 mld Kčs a z vlastních zdrojů hospodářských organizací 9,1 mld Kčs, celkem tedy 15,3 mld Kčs. Máme však značné rezervy ve využití těchto prostředků, musíme energičtěji prosazovat, aby podíl vědecko- technického rozvoje na růstu ekonomiky a její efektivnosti byl podstatně znatelnější.

Stavy základních prostředků v hospodářských organizacích dosáhly koncem loňského roku 1355 mld Kčs a v posledních 8 letech vzrostly v průměru o 6,2% ročně. V zásobách hospodářských organizací je vázáno více než 283 mld Kčs hmotných a finančních prostředků a v nedokončené a nevyfakturované výrobě je dalších 95 mld Kčs. Máme vysokou zaměstnanost obyvatelstva a stupeň jeho vzdělanosti patří k nejvyšším. Máme relativně velké výrobně hospodářské jednotky, ve kterých lze využít přednosti moderní velkovýroby či služeb. To vše představuje velký ekonomický potenciál, který byl za vedení strany vybudován a soustavně zvyšován uvědomělou prací členů naší společnosti.

V nacionálním využití a rozmístění tohoto potenciálu spočívají značné možnosti růstu efektivnosti. To vyžaduje, abychom na všech stupních řízení jednali jako socialističtí hospodáři z hlediska celospolečenských zájmů. Do našeho myšlení i do našich činů musí proniknout, že nelze dosáhnout celospolečenské efektivnosti bez spolehlivé ekonomické kalkulace všech našich každodenních rozhodnutí.

V loňském roce jsme na financováni investičních potřeb hospodářských a příspěvkových organizací vynaložili o 5,5% více než v roce 1977. Přitom stejně jako v předchozích letech byl plán podstatně lépe plněn v hospodářských organizacích, zatímco v rozpočtových se výrazně nesplnil, a to o 7,5%. Tím vznikla nežádoucí úspora. Vyjadřuje neplnění záměrů v oblasti rozvoje různých úseků infrastruktury a životního prostředí, jejichž důležitost se při současné vysoké životní úrovni zákonitě dostává do popředí společenských zájmů.

Lze říci, že reprodukce základních prostředků má stále ještě příliš extenzívní charakter. Svědčí o tom skutečnost, že je dosud v nedostatečné míře orientován na modernizaci existujícího zařízeni a že tedy nedostatečně sleduje záměnu pracovních sil technikou. S tím souvisí i pomalé vyřazování zastaralých a nevýkonných základních prostředků. Také technická úroveň nově pořízených strojů a zařízení vždy neodpovídá přední úrovni.

Na základě všestranné analýzy problematiky investiční výstavby přijala vláda na počátku tohoto roku rozsáhlý soubor opatření ke zdokonalení plánování a řízení reprodukce základních prostředků. Opatření jsou zaměřena zejména na posílení plánovitosti investiční výstavby, zvýšení úrovně a objektivity expertíz, účinnější průběh likvidace zastaralých kapacit, lepší využití stávajících kapacit, důsledné zabezpečení nových kapacit pracovními silami, posílení vlivu finanční soustavy a vytváření tlaku finančních nástrojů na účelnost a efektivnost investiční výstavby a na preferenci modernizace existujících základních prostředků.

Vláda bude vyžadovat, aby tento soubor opatření byl důsledně plněn a aby napomohl k odhalení a využití známých rezerv, které zejména v investiční oblasti nesporně máme.

Stejně tak vláda pozorně analyzuje probíhající komplexní experiment řízení efektivnosti a kvality, který se začal uskutečňovat v minulém roce ve 12 VHJ a letos byl dále rozšířen na dalších 5 VHJ.

Ačkoliv jednoroční období je poměrně krátké na vyčerpávající vyhodnocení, lze již dnes říci, že základní prvky komplexního experimentu v praxi dokázaly svoji životnost, osvědčují se a poskytly i řadu poznatku pro další práce na zdokonalení plánovitého řízení. Důležité je, že zvyšují nároky na úroveň řídící práce na všech stupních od vnitropodnikových útvarů až na centrální orgány a více zdůrazňuji chozrasčotní principy hospodaření VHJ i podniků.

Soudružky a soudruzi, základním kritériem, jímž můžeme hodnotit úspěšnost plnění našich hospodářských úkolů, je vývoj životní úrovně obyvatelstva, která je základním cílem, jemuž podřizujeme veškeré naše snažení.

Peněžní příjmy obyvatelstva v uplynulém roce dosáhly částky 331,5 mld Kčs a zvýšily se o 3,6%. Celkové výdaje za zboží a služby dosáhly částky 323,4 mld Kčs a vzrostly o 5,8%. I při rychlejším růstu výdajů obyvatelstva než příjmů se dále zvýšily vklady a hotovosti o 8,1 mld Kčs.

Poptávka se soustředila především na nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. Značný zájem byl např. po automobilech, jejichž prodej se zvýšil o 25,3%, a po nábytku, jehož prodej se zvýšil o 9,8%.

Rostoucí životní úroveň obyvatelstva způsobuje, že stále více stoupá poptávka po kvalitních výrobcích a jejich pestrém sortimentu. Výroba i obchod se tomu musí plně přizpůsobit. Musí respektovat různorodost a proměnlivost potřeb obyvatelstva z hlediska sortimentu, módnosti, technické úrovně a kvality výrobků a služeb. Tento vývoj je trvalý a v dalších letech náročnost spotřebitelů nadále poroste.

Při hodnoceni vývoje životní úrovně musíme vzít v úvahu také oblast služeb. Při nesporně vysoké úrovni spotřeby potravin a průmyslového zboží začíná se poptávka obyvatelstva stále více orientovat na kvalitní a pohotové služby, které usnadňují domácí práce, zvyšují kulturu bydlení, související s rostoucím množstvím výrobků dlouhodobé spotřeby, s rozvojem motorismu, turistiky a rekreace.