Celkové příjmy rozpočtové soustavy,
včetně národních výborů,
dosáhly 286,3 mld Kčs a celkové výdaje
283,9 mld Kčs. Plánovaný objem příjmů
byl splněn na 102,5%, objem výdajů na 101,7%.
Příznivé výsledky dosáhly také
národní výbory, které pokračovaly
v plnění cílů hospodářského
a sociálního rozvoje vytyčených XV.
sjezdem KSČ a navazujícími plény ÚV
KSČX. Jejich příjmy byly překročeny
o 3,6% a výdaje o 1,3%. Dosažený aktivní
rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši
2,2 mld Kčs posílí jejich fondy rezerv a
rozvoje, které jsou i v letošním roce zdrojem
pro realizaci volebních programů Národní
fronty na základě rozvíjení iniciativy
občanů a k řešení dalších
úkolů národních výborů.
I v loňském roce akce "Z" významně
přispěla k rozvoji měst a obcí, ke
zlepšování služeb občanům
a životního prostředí. Celková
hodnota díla investičních prací provedených
v akci "Z" dosáhla v loňském roce
v ČSSR 5,2 mld Kčs.
Výsledky loňského rozpočtu se opírají
zejména o příznivější
vývoj kvalitativních ukazatelů, neboť
většina z nich byla splněna lépe než
v předchozích dvou letech této pětiletky.
Především to platí o vývoji zisku
a nákladů. Vytyčili jsme si úkol zvýšit
zisk na srovnatelné základně o 7,2 mld Kčs.
Ve skutečnosti stoupl o 9,5 mld Kčs. Požadovali
jsme, aby se na tomto přírůstku zisku podílelo
snižování nákladů z 55,4% a růst
výkonů z 44,6%. Ve skutečnosti však
dosáhl podíl snížení nákladů
na přírůstku zisku téměř
59%. To nesporně patří mezi pozitiva loňského
hospodářského vývoje.
Splněny byly i úkoly v produktivitě práce.
Zlepšil se i vývoj zásob, jejichž doba
obratu se zrychlila proti roku 1977 o 1,6 dne. Protože však
některých zásob je stále nadbytek
a jiných nedostatek, nemůžeme jejich vývoj
hodnotit jednoznačně pozitivně. Příznivý
vliv na hospodářský vývoj mělo
též zpomalení tempa růstu investic,
které v předchozích letech prudce rostly.
Vláda oceňuje zlepšení vývoje
kvalitativních ukazatelů. Za těmito výsledky
je třeba vidět iniciativu a velké úsilí
pracujících závodů a podniků,
jejich vůli vypořádat se s úkoly vůči
společnosti a přispět tak svým dílem
k plnění směrnice XV. sjezdu naší
strany.
Soudružky a soudruzi, s dosaženými výsledky
se však nelze spokojit. Dosažené pozitivní
výsledky však stále ještě nestačí
k překlenutí vyšší náročnosti
současných vnitřních a zejména
vnějších podmínek dalšího
hospodářského rozvoje. Jestliže je kriticky
a náročně posoudíme, ukáže
se, že plánovaných cílů nebylo
dosaženo všude, že plánované úkoly
nebyly často plněny komplexně a že své
možnosti neumíme vždy dobře využít.
Celkovou efektivnost mnohde snižovala nekvalitní práce
a nízká technická úroveň některých
výrobků, vysoká materiálová
a energetická náročnost, porušování
plánovací, pracovní a technologické
kázně. To svědčí o existenci
značných rezerv, na které upozornilo 12.
zasedání ÚV KSČ a jejichž využití
by přispělo k rovnovážnějšímu
vývoji ekonomiky.
Tak např. zlepšený vývoj nákladů
v loňském roce nestačil překlenout
neplnění z prvních dvou let pětiletky.
Podle orientačně srovnatelných propočtů
snížily se náklady v prvních třech
letech této pětiletky průměrně
o 0,42% ročně, zatímco pětiletka počítala
se snížením 0,55% průměrně
ročně. Proto byly v roce 1978 i při splnění
plánu náklady o 3,5 mld Kčs relativně
vyšší než stanovila 6. pětiletka
pro tento rok. To se nakonec projevuje i v rozsahu finančních
i hmotných prostředků, s kterými naše
společnost disponuje pro naplňování
svých cílů.
Při hodnocení hospodářské činnosti
výrobně hospodářských jed-
notek a podniků klademe do popředí reálné
výsledky jejich práce. To vyžaduje srovnávat
dosaženou úroveň činnosti se špičkovou,
hodnotit dosažený stupeň souladu mezi nabídkou
a poptávkou, vycházet z návratnosti investic,
z konkurenční schopnosti na zahraničních
trzích, z rentability vývozu a z dalších
kvalitativních kritérií.
To byl také důvod, který vedl vládu
k zásadním změnám při hodnocení
výsledků práce podniků a VHJ v návaznosti
na to i k úpravě hmotné zainteresovanosti
vedoucích hospodářských pracovníků.
Byl stanoven soubor zpravidla 7 závazně hodnocených
ukazatelů charakterizujících činnost
organizace především z hlediska uspokojování
potřeb společnosti a kvalitativních stránek
hospodaření. Podle toho byly již také
hodnoceny hospodářské výsledky VHJ
a podniků za rok 1978. Při uzavírání
loňských výsledků bylo hospodaření
79% organizací schváleno bez výhrady a u
ostatních byly vysloveny výhrady, popř. byl
přijat zpřísněný způsob
kontroly jejich hospodaření. V návaznosti
na to došlo také k postihu v odměnách
odpovědných vedoucích pracovníků.
Prohlubování ročních komplexních
rozborů oprávněně náleží
do řady opatření směřujících
ke zdokonalení plánovitého řízení
národního hospodářství. Nejde
jen o to sepsat výsledky, podtrhnouti je a sečíst.
Jde o současné přijetí konkrétních
opatření k odstranění nedostatků,
ke zvýšení efektivnosti a kvality. A to je
neoddělitelná součást řízení
na všech stupních.
Roční rozbory by měly být pramenem
poznání nejen pro samotné podniky, ale i
pro centrální řídící
orgány a pro finanční soustavu. Vyžadují
přizpůsobit novým poměrům i
metody práce. Jak uvedl v závěrečném
slovu na 12. zasedání ÚV KSČ s. Husák:
"Naše vnitřní potřeby, ale i mezinárodní
konkurence, se kterou se naše výrobky ve světě
setkávají, nedovoluje smiřovat se s průměrnými
nebo podprůměrnými výsledky. Do vědomí
celé strany, všech komunistů, především
řídících pracovníků
na odpovědných místech, Musí proniknout
pochopení nezbytnosti podstatně náročnějších
požadavků, které před nás staví
vývoj".
Naše praktické úsilí o zvýšení
efektivnosti zaměřujeme především
na snižování nákladů, neboť
úroveň nákladů je koneckonců
tím základním měřítkem,
za kolik vyrábíme a za kolik můžeme
prodávat.
Proto musíme hlouběji analyzovat skutečnost,
že v loňském roce jedna třetina podniků
vyráběla či poskytovala služby s vyššími
náklady než v roce 1977. Loňské celkové
příznivé výsledky ve vývoji
nákladů by tedy byly ještě podstatně
lepší, kdyby se na nich podílely všechny
podniky.
Je pravdou, že někdy růst nákladů
může vyplývat ze zhoršujících
se podmínek hospodaření.
Podrobnější rozbory však ukazují,
že zhoršení výsledků není
v zásadě vyvoláno objektivními vlivy,
ale zejména nízkou úrovní řídící
práce. Proto musíme po celé řídící
ose vynaložit mnoho úsilí k upevnění
chozrasčotních principů hospodaření
a zejména zdokonalení vnitropodnikového chozrasčotu.
Jde o to, aby vnitropodnikové řízení
účinněji působilo na lepší
využívání základních fondů,
rovnoměrnější plnění plánu
výroby během měsíce, odstraňování
prostojů, zmetků a dalších neproduktivních
nákladů. Ruku v ruce s tím musí jít
i zkvalitnění řízení ze strany
ministerstev a výrobně hospodářských
jednotek.
Současná energetická situace vyžaduje
především důsledně rozpracovat
ve všech organizacích program úspor paliv a
energie, schválený vládou počátkem
roku. Jde nám o to, abychom své energetické
problémy řešili nejen rozšiřováním
naší energetické základny, ale zejména
zhospodárněním dnes zřejmě
nadměrné spotřeby.
Naléhavost požadavků snižovat náklady
výroby ještě více zvýrazňuje
vývoj v letošním roce, kdy spolu s neplněním
výrobních úkolů na počátku
roku dochází i k výpadku zisku, zhoršení
nákladů, narušení relací mezi
růstem produktivity práce a mezd.
S ohledem na známé rezervy vláda důrazně
vyžaduje, aby státní plán i státní
rozpočet na tento rok byly splněny jak ve výrobních
úkolech, tak v kvalitativních ukazatelích.
Je to nezbytně nutné i pro dodržení
schválené směrnice pro rok 1980.
Proto tak naléhavě vystupuje do popředí
požadavek, činit rozhodná opatření
ke zvýšení efektivnosti a kvality naší
práce. Je to úkol daný XV. sjezdem, je to
podmínka, na které závisí budoucnost
naší ekonomiky. Jen tak je možno účinně
čelit růstu náročnosti vnitřních
i vnějších podmínek dalšího
hospodářského rozvoje. Nepříznivé
vlivy, které má na naši ekonomiku pohyb světových
cen, vysoká investiční náročnost
našeho hospodářského rozvoje a ztížené
podmínky při zajišťování
surovin, paliv a energie, je třeba překonávat
aktivním způsobem, s potřebnou podnikavostí,
rychlostí a pružností. Všude musíme
najít nové možnosti růstu efektivnosti
a cílevědomě, s potřebným předstihem
připravovat další. V současné
době to znamená řešit především
problémy efektivnosti zahraniční směny
a vynakládaných investičních prostředků.
Efektivnost zahraničního obchodu se v posledních
letech stala klíčovou otázkou efektivnosti
celé ekonomiky, finanční rovnováhy
a ve svých důsledcích i životní
úrovně.
Nepříznivý vývoj směnných
relací v zahraničním obchodě, ke kterému
v posledních letech dochází, není
vždy jenom důsledkem nepřekonatelných
vlivů. Netýká se všech teritorií.
Pokud vyvážíme ekonomicky a technicky progresívní
výrobky, kde dovedeme rychle a pružně reagovat
na změny podmínek zahraničních trhů,
zajistit dostatek náhradních dílů
a servis, tam prokazatelně dosahujeme i vyšší
efektivnosti vývozu.
To dokazuje, že základem úspěchu činnosti
každého podniku musí být dokonalý
výrobek vysoké technické úrovně
i kvality. V této souvislosti nabývá mimořádného
významu tvůrčí práce pracovníků
vývoje, projektantů a konstruktérů,
kteří stoji na počátku výrobního
procesu a vytvářejí výchozí
předpoklady jeho konečných výsledků.
Do popředí se dostává otázka
schopnosti kvalitně vyrábět a výhodně
prodávat, schopnosti držet krok se světovou
špičkou, schopnosti plně využívat
předností, které nabízí náš
socialistický způsob hospodaření.
Jsme státem, který zhruba třetinu své
finální průmyslové výroby musí
vyvézt, aby mohl dovézt potřebné suroviny
i výrobky. Tento podíl do budoucna dále poroste.
Proto výsledky své hospodářské
činnosti musíme měřit především
podmínkami světových trhů. Tomu je
třeba přizpůsobit i systém řízení
a hmotné stimulace. Srovnávání naší
vlastní činnosti se špičkovou úrovní
v zahraničí, zejména pokud jde o produktivitu,
investiční náročnost, technicko- ekonomickou
úroveň výrobků, dosahování
zahraniční ceny atd., může však
také ukázat směry potřebných
opatření.
Požadavek vysoké kvality a technickoekonomické
úrovně našich vyvážených
výrobků nerozlučně souvisí
i s prohlubováním ekonomické integrace se
zeměmi RVHP, zejména se Sovětským
svazem. Plně oceňujeme možnosti, které
dává tato integrace pro využití ekonomického
potenciálu naší země, zejména
při vytváření vhodné struktury
naší výroby a předpokladů pro
její specializaci, zhromadnění a automatizaci.
Využití těchto možností k prospěchu
všech zúčastněných zemí
vyžaduje, aby vzájemná spolupráce výrazně
přispívala k dosažení světové
úrovně produktivity práce.
Nároky na další růst efektivnosti výroby,
služeb a obchodu jsou velké a neustále rostou.
Neklademe však jen požadavky, vytváříme
i podmínky k jejich realizaci.
Patříme ke státům, které dávají
relativně největší část
svého národního důchodu na investice
i na vědu a výzkum. To se musí odrazit v
odpovídajícím růstu efektivnosti národního
hospodářství i v růstu životní
úrovně.
Celkové výdaje na vědu a výzkum vzrostly
loni o 9,3% a v loňském roce jsme na ně vynaložili
ze státních rozpočtů 6,2 mld Kčs
a z vlastních zdrojů hospodářských
organizací 9,1 mld Kčs, celkem tedy 15,3 mld Kčs.
Máme však značné rezervy ve využití
těchto prostředků, musíme energičtěji
prosazovat, aby podíl vědecko- technického
rozvoje na růstu ekonomiky a její efektivnosti byl
podstatně znatelnější.
Stavy základních prostředků v hospodářských
organizacích dosáhly koncem loňského
roku 1355 mld Kčs a v posledních 8 letech vzrostly
v průměru o 6,2% ročně. V zásobách
hospodářských organizací je vázáno
více než 283 mld Kčs hmotných a finančních
prostředků a v nedokončené a nevyfakturované
výrobě je dalších 95 mld Kčs.
Máme vysokou zaměstnanost obyvatelstva a stupeň
jeho vzdělanosti patří k nejvyšším.
Máme relativně velké výrobně
hospodářské jednotky, ve kterých lze
využít přednosti moderní velkovýroby
či služeb. To vše představuje velký
ekonomický potenciál, který byl za vedení
strany vybudován a soustavně zvyšován
uvědomělou prací členů naší
společnosti.
V nacionálním využití a rozmístění
tohoto potenciálu spočívají značné
možnosti růstu efektivnosti. To vyžaduje, abychom
na všech stupních řízení jednali
jako socialističtí hospodáři z hlediska
celospolečenských zájmů. Do našeho
myšlení i do našich činů musí
proniknout, že nelze dosáhnout celospolečenské
efektivnosti bez spolehlivé ekonomické kalkulace
všech našich každodenních rozhodnutí.
V loňském roce jsme na financováni investičních
potřeb hospodářských a příspěvkových
organizací vynaložili o 5,5% více než
v roce 1977. Přitom stejně jako v předchozích
letech byl plán podstatně lépe plněn
v hospodářských organizacích, zatímco
v rozpočtových se výrazně nesplnil,
a to o 7,5%. Tím vznikla nežádoucí úspora.
Vyjadřuje neplnění záměrů
v oblasti rozvoje různých úseků infrastruktury
a životního prostředí, jejichž
důležitost se při současné vysoké
životní úrovni zákonitě dostává
do popředí společenských zájmů.
Lze říci, že reprodukce základních
prostředků má stále ještě
příliš extenzívní charakter.
Svědčí o tom skutečnost, že je
dosud v nedostatečné míře orientován
na modernizaci existujícího zařízeni
a že tedy nedostatečně sleduje záměnu
pracovních sil technikou. S tím souvisí i
pomalé vyřazování zastaralých
a nevýkonných základních prostředků.
Také technická úroveň nově
pořízených strojů a zařízení
vždy neodpovídá přední úrovni.
Na základě všestranné analýzy
problematiky investiční výstavby přijala
vláda na počátku tohoto roku rozsáhlý
soubor opatření ke zdokonalení plánování
a řízení reprodukce základních
prostředků. Opatření jsou zaměřena
zejména na posílení plánovitosti investiční
výstavby, zvýšení úrovně
a objektivity expertíz, účinnější
průběh likvidace zastaralých kapacit, lepší
využití stávajících kapacit,
důsledné zabezpečení nových
kapacit pracovními silami, posílení vlivu
finanční soustavy a vytváření
tlaku finančních nástrojů na účelnost
a efektivnost investiční výstavby a na preferenci
modernizace existujících základních
prostředků.
Vláda bude vyžadovat, aby tento soubor opatření
byl důsledně plněn a aby napomohl k odhalení
a využití známých rezerv, které
zejména v investiční oblasti nesporně
máme.
Stejně tak vláda pozorně analyzuje probíhající
komplexní experiment řízení efektivnosti
a kvality, který se začal uskutečňovat
v minulém roce ve 12 VHJ a letos byl dále rozšířen
na dalších 5 VHJ.
Ačkoliv jednoroční období je poměrně
krátké na vyčerpávající
vyhodnocení, lze již dnes říci, že
základní prvky komplexního experimentu v
praxi dokázaly svoji životnost, osvědčují
se a poskytly i řadu poznatku pro další práce
na zdokonalení plánovitého řízení.
Důležité je, že zvyšují nároky
na úroveň řídící práce
na všech stupních od vnitropodnikových útvarů
až na centrální orgány a více
zdůrazňuji chozrasčotní principy hospodaření
VHJ i podniků.
Soudružky a soudruzi, základním kritériem,
jímž můžeme hodnotit úspěšnost
plnění našich hospodářských
úkolů, je vývoj životní úrovně
obyvatelstva, která je základním cílem,
jemuž podřizujeme veškeré naše snažení.
Peněžní příjmy obyvatelstva v
uplynulém roce dosáhly částky 331,5
mld Kčs a zvýšily se o 3,6%. Celkové
výdaje za zboží a služby dosáhly
částky 323,4 mld Kčs a vzrostly o 5,8%. I
při rychlejším růstu výdajů
obyvatelstva než příjmů se dále
zvýšily vklady a hotovosti o 8,1 mld Kčs.
Poptávka se soustředila především
na nákup předmětů dlouhodobé
spotřeby. Značný zájem byl např.
po automobilech, jejichž prodej se zvýšil o 25,3%,
a po nábytku, jehož prodej se zvýšil o
9,8%.
Rostoucí životní úroveň obyvatelstva
způsobuje, že stále více stoupá
poptávka po kvalitních výrobcích a
jejich pestrém sortimentu. Výroba i obchod se tomu
musí plně přizpůsobit. Musí
respektovat různorodost a proměnlivost potřeb
obyvatelstva z hlediska sortimentu, módnosti, technické
úrovně a kvality výrobků a služeb.
Tento vývoj je trvalý a v dalších letech
náročnost spotřebitelů nadále
poroste.
Při hodnoceni vývoje životní úrovně
musíme vzít v úvahu také oblast služeb.
Při nesporně vysoké úrovni spotřeby
potravin a průmyslového zboží začíná
se poptávka obyvatelstva stále více orientovat
na kvalitní a pohotové služby, které
usnadňují domácí práce, zvyšují
kulturu bydlení, související s rostoucím
množstvím výrobků dlouhodobé
spotřeby, s rozvojem motorismu, turistiky a rekreace.