Soudružky a soudruzi, plně si uvědomujeme, že mezinárodní autorita, úcta a váha, kterou si naše socialistická země získala svou zásadovou mírovou a současně internacionalistickou politikou, se pevně opírá o naší příslušnost k socialistickému společenství, o naše členství ve Varšavské smlouvě a v RVHP. V zájmu dalšího budování vyspělé socialistické společnosti nikdy nedopustíme narušení našeho spojenectví se Sovětským svazem, ale budeme je dále upevňovat ve všech oblastech tak, jak to vyjadřují dokumenty XV. sjezdu KSČ a Spojenecké smlouvy se Sovětským svazem z roku 1970. Plnou podporu této politice projevili naši občané srdečným a bratrským přivítáním sovětské stranické a vládní delegace v čele se soudruhem Brežněvem v minulém roce. Návštěva sovětské delegace na nejvyšší úrovni byla nejvýznamnější událostí roku a mimořádně přispěla k prohloubení všestranné spolupráce a k posílení bratrského přátelství mezi oběma zeměmi.

Rovněž s ostatními zeměmi socialistického společenství došlo k dalšímu podstatnému rozvoji a upevňování našich vztahů ve všech směrech. Zvláště se prohloubila koordinace v zahraničně politické činnosti a socialistická ekonomická integrace.

V rámci vzájemných soudružských vztahů se zeměmi socialistického společenství se chci zvláště zmínit o velmi pozitivním rozvoji vzájemných vztahů s Vietnamskou socialistickou republikou, k němuž přispěl její vstup do RVHP a její aktivní účast při upevňování jednoty a semknutosti socialistického společenství v boji proti politice Číny.

Přátelské vztahy a vzájemná spolupráce se v minulém období rozšiřovaly také s Laoskou lidově demokratickou republikou při výstavbě socialistických základů národního hospodářství.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v této souvislosti se chci vyjádřit - tak jako již někteří soudruzi přede mnou - k hanebnému činu, který hluboce otřásl city všech našich občanů na všech pracovištích na vesnicích i ve městech - k čínské agresi proti vietnamskému lidu. Otřesné zprávy o zločinech spáchaných čínskými agresory na vietnamském území, s nimiž jsme se mohli seznámit i na televizní obrazovce, nás naplňují hlubokým roztrpčením. Dovídáme se o zpustošených vietnamských městech a vesnicích, o zničených zemědělských i průmyslových závodech, kulturních zařízeních, školách, nemocnicích, o vraždění starců, žen i dětí. Uvědomujeme si, kam až zašla zhoubná ideologie maoismu. Naši občané vědí, že musíme rozlišovat opravdový postoj čínského lidu od velmocenských choutek a reakční politiky čínských předáků.

Ještě neutichly výstřely na vietnamských hranicích a Čína přikročila k další vojenské provokaci na hranicích s Laosem a zesílila své vměšování do vnitřních záležitostí této země. Současné čínské vedení je jediným na světě, které povýšilo doktrínu nevyhnutelnosti války na úroveň oficiální státní politiky. Nejenom narušuje uvolňování, ale krajně zostřuje mezinárodní napětí. Docela lehkovážně a neodpovědně je čínské vedení ochotno překročit osudovou hranici dělící mír od války.

Poslanci výborů zahraničních Sněmovny lidu a Sněmovny národů se zabývali vpádem Číny do Vietnamu a přijali protestní rezoluci, v níž vyjádřili rozhořčení československého lidu nad napadením bratrské socialistické země Čínou a plně podpořili prohlášení ústředního výboru Komunistické strany Československa a vlády Československé socialistické republiky k čínské agresi.

Na tomto nejvyšším zákonodárném fóru ČSSR vyjadřuji přání poslanců výborů zahraničních obou sněmoven, abych tlumočila rozhodnutí všeho československého lidu, stát - tak jako v minulosti - plně po boku vietnamského a laoského lidu, a abych vyjádřila jeho vůli, aby vláda ČSSR ve spolupráci se Sovětským svazem, všemi pokrokovými a mírumilovnými lidmi světa mu poskytla potřebnou pomoc při obraně celistvosti a nezávislosti své země proti čínskému útočníkovi.

Soudružky a soudruzi, v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ pokračoval rozvoj těsnějších vztahů se zeměmi Asie, Afriky a Latinské Ameriky ve snaze podpořit jejich boj proti imperialismu a neokolonialismu. Hlavní pozornost byla věnována zemím socialistické a protiimperialistické orientace a podpoře národně osvobozeneckého hnutí. Uvítali jsme vítězství íránského lidu, který si zvolil cestu demokracie a svobody, což otevírá nové možnosti mírové a přátelské všestranné spolupráce mezi našimi zeměmi.

V arabské oblasti postupovala československá zahraniční politika v souladu se svým principiálním stanoviskem jednoznačné podpory zemím, které odsuzují separátní jednání mezi Egyptem a Izraelem, protože v něm vidí politický komplot a pokus o legalizaci okupace některých arabských území a hlavně snahu zmařit spravedlivé řešení palestinského problému. Spolu s bratrskými socialistickými zeměmi vyslovila Československá socialistická republika podporu mimořádně významné konferenci šéfů států a vlád arabských zemí v Bagdádu v přesvědčení, že opravdového míru na Blízkém východě bude dosaženo jen komplexním vyřešením všech klíčových otázek za účasti všech zainteresovaných stran včetně Organizace za osvobození Palestiny. Principiální stanovisko naší vlády v této otázce podporujeme i dnes, kdy separátní smlouva mezi Egyptem a Izraelem byla podepsána proti vůli zdrcující většiny arabského lidu.

Uvolňování mezinárodního napětí po celoevropské konferenci v Helsinkách, jejíž Závěrečný akt plníme ve všech jeho aspektech, přineslo především v Evropě pozitivní výsledky.

Podle dosavadních výsledků můžeme říci, že přes diferencovaný přístup kapitalistických zemí vůči zemím socialistického společenství a různé kampaně proti nám se podařilo vcelku pokračovat v rozvíjení vztahů v duchu závěrů Helsinské konference.

Podporujeme politiku naší vlády v pokračováni normalizace vztahů s Německou spolkovou republikou, k níž významně přispěla návštěva generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka v Bonnu v dubnu 1978.

Podobně vítáme úsilí vlády o zlepšování vztahů s Rakouskou republikou, které byly podpořeny osobními kontakty politických představitelů obou zemí. S Rakouskem se rozvíjejí styky jak po vládní a parlamentní linii, tak i po linii společenských organizací.

Když se zmiňuji o našich vztazích s Rakouskou republikou, mám k vám, soudruhu předsedo vlády, otázku a prosím o stanovisko k ní: "V souvislosti s výstavbou atomových elektráren v Československu se objevují v rakouském tisku články, které uvádějí v pochybnost bezpečnost těchto zařízení. Jak se tyto skutečnosti promítají do československo-rakouské relace, jaké mají oprávnění, jestliže u nás jde o zásadní energetickou orientaci a naopak v Rakousku referendem odmítnutou koncepci?"

Soudružky a soudruzi poslanci, uplynulé období plně dokazuje, že náš socialistický stát pod vedením KSČ pokračuje zásadně, systematicky a cílevědomě v aktivní zahraničně politické činnosti všestranně koordinované s bratrskými zeměmi socialistického společenství.

Tuto linii vytyčil XV. sjezd KSČ a díky její každodenní důsledné realizaci byla mezinárodní prestiž naší vlasti v současných mezinárodních vztazích ještě více posílena. Nebylo by to myslitelné bez úspěchů, kterých náš lid pod vedením KSČ dosáhl v budování rozvinuté socialistické společnosti, bez naší všestranné spolupráce s bratrskými socialistickými zeměmi, především se Sovětským svazem.

Tuto skutečnost zhodnotil soudruh Husák ve svém novoročním projevu těmito slovy: "V uplynulém roce jsme mohli úspěšně rozvíjet mírovou budovatelskou práci v naší vlasti i díky příznivým mezinárodním podmínkám. Dále jsme upevnili postavení Československa ve světě a posílili jeho vnější bezpečnost. Významně k tomu přispělo další upevňování a prohlubování spojenectví, přátelství a všestranná spolupráce se Sovětským svazem a dalšími zeměmi socialistického společenství."

Soudružky a soudruzi, budeme usilovat o to, aby takto postupovala naše zahraniční politika i v dalším období. V jejím uskutečňování se může vláda Československé socialistické republiky spolehnout na plnou podporu výborů zahraničních Sněmovny lidu a Sněmovny národů, celého Federálního shromáždění a všeho československého lidu. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kancírové.

Jejím vystoupením byl seznam písemně přihlášených řečníků do rozpravy vyčerpán. Ptám se, jestli se ještě někdo z poslanců hlásí do rozpravy. (Nikdo.) Není tomu tak.

Prohlašuji tedy rozpravu ke zprávě federální vlády o plnění jejího programového prohlášení za skončenou.

Prosím předsedu vlády s. Štrougala, aby využil závěrečného slova i k odpovědi na položené otázky.

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, omlouvám se, jestli překročím těch 5 minut, které mí jsou v prelimináři časového rozvrhu tohoto zasedání pro přednesení závěrečného slova dány k dispozici. Prosím, aby to nebylo pokládáno za porušení disciplíny ze strany federální vlády.

Nejdříve, soudružky a soudruzi, k otázkám podle pořadí tak, jak byly předneseny.

Především položil otázku s. poslanec Blažej k akci "Z" z hlediska perspektivy v 7. pětiletce, k tomu, jaká je úvaha federální vlády o rozvoji této akce a její podpoře. Je známo, soudružky a soudruzi, že federální a národní vlády - nechci říci zvláště česká vláda pod vedením s. Korčáka - přisuzují této akci velkou důležitost, protože ona přináší skutečné řešení problémů investiční i neinvestiční povahy, které bychom těžko, abych tak řekl, v normálním investičním procesu, zabezpečovali a řešili. Bylo koneckonců o tom hovořeno v rozpravě i ve zprávě.

Já pochopitelně dnes nemohu hovořit o koncepci 7. pětiletky, protože je ve stavu zrodu a struktura investiční výstavby je jednou z nejzávažnějších otázek, kterou právě řešíme. Musíme sladit úroveň investiční výstavby s tím, jaký reálný efekt v čistém i užitém národním důchodu můžeme vytvořit, a hlavně do jaké míry se nám podaří zvyšovat tempo růstu efektivnosti z dané investiční výstavby, kterou založíme v 7. pětiletce.

A právě v této oblasti je největší rezerva národního hospodářství vůbec, poněvadž je známo o našich průmyslových investicích, že když chci dostat 1 Kčs, musím vložit jednou tolik, než je obvyklé v jiných vyspělých zemích. V efektivnosti investiční výstavby máme největší rezervy. Akce "Z" je malá součást celého tohoto balíku investic, které se vkládají ročně a pětiletně do investiční výstavby. Představuje zhruba 4 % z celkového objemu investic, což je celostátně zhruba 5,1-5,4 mld Kčs, jak to v 6. pětiletce v jednotlivých letech probíhá. To jsou vlastní investice, které vkládáme do akce "Z". K tomu přistupuje iniciativní práce občanů, která v podstatě efekt tohoto díla z akce "Z" zdvojnásobuje a zvícenásobuje. To znamená, když ročně vložíme do investic akce "Z" 5 mld Kčs, dostáváme dílo v hodnotě 10 mld Kčs. Je to investice vysoce efektivní, kterou musíme podporovat a která podle mého názoru nemůže klesnout ani v 7. pětiletce pod podíl 4 %.

Já vůbec nechci podezírat poslance Blažeje, který je rektorem Vysoké školy technické v Bratislavě, k profesorům, rektorům a děkanům mám přílišnou úctu od dob, kdy jsem studoval na vysoké škole, bál se jich při zkouškách, že by ho mohl inspirovat s. Korčák, který si o mně myslí, že jsem nepřítelem akce "Z".

Pokládám ji za efektivní akci, je to oblast, se kterou máme počítat. A když se mě někdo zeptá, proč tak efektivní akci nepodporujeme více, proč do ní nedáváme větší podíl z celkového objemu investic v ročním a pětiletém plánu, tak na to odpovídám: protože na to nemáme z hlediska materiálových proporcí. Většina těchto akcí, nejméně 60 %, jde do vlastní investiční výstavby, není tedy neinvestiční povahy jako je např. úprava parku, měst, čistota, výsadba zeleně atd. Většinou jde o výstavbu, o vlastní investice. A tam pochopitelně není jen cement a cihly. Je třeba i těch materiálů, kterých se nám v investiční výstavbě nedostává, jako jsou různé kabely, konstrukce, kotle, elektrické rozvaděče atd. V případě, že se vyrovnáme s těmito disproporcemi, je podle mého názoru třeba přemýšlet o podílu akce "Z", ovšem s určitým konkrétním strukturálním zaměřením, které bude řešit základní společenské otázky, nejen z hlediska jednotlivého místa, ale i z hlediska celospolečenského, tedy s tím potřebným strukturálním zaměřením, o kterém jsem hovořil.

V rámci akce "Z" lze uskutečnit některé akce, které jinak nezabezpečíme. Vezměme např. celou tělovýchovnou a sportovní oblast. Nehovořil jsem o tom, soudruzi sportovci a tělovýchovní pracovníci mi to velmi kriticky vytýkali. Nemám na mysli nákladné stadióny, ale to, co slouží normální masové tělesné výchově, normálnímu sportovnímu vyžití. Tady nepotřebujeme velké investice, ale živou pracovní sílu, která to či ono upraví a uzpůsobí, abychom mohli v této oblasti dělat to, co pro zdraví mladé i starší generace potřebujeme. Proto se k akci "Z" federální vláda staví pozitivně. Úplně konkrétně s. Blažejovi odpovíme v souvislosti s určitou etapou prací na 7. pětiletém plánu.