Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Axman, Grolmus, Hajko, Hejna, V. Hůla, Chňoupek, lvanič, Kubrt Lovětínský, Löbl, Machoň, Pirč, Rohlíček, Švestka, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Fojtík, Havlín, Hudeček, Kvasnicová, Mevald

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Janík, Mihálik, Slivenský, Šepeľa

Předseda FS A. Indra: Vážené Federální shromáždění, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 11. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů III. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Především mi dovolte, abych jménem všech přítomných uvítal na dnešní společné schůzí sněmoven generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.)

Upřímně vítám i další vedoucí představitele ústředního výboru Komunistické strany Československa, funkcionáře orgánů Národní fronty, společenských organizací, nekomunistických politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou soudruhem Lubomírem Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, s lítostí vám oznamuji, že jsme se 19. ledna tohoto roku naposledy rozloučili s poslancem Sněmovny národů Janem Sedláčkem. V zesnulém ztratila Československá strana socialistická, Federální shromáždění, celá naše společnost, obětavého funkcionáře, který se aktivně podílet na výstavbě socialismu. Prosím vás, abychom památku poslance Jana Sedláčka uctili povstáním. (Shromáždění povstává.) Děkuji vám. (Shromáždění usedá.)

Soudružky a soudruzi, prezident republiky svým dopisem z 26. února tohoto roku svolal podle čl. 61 ústavního zákona o čs. federaci Federální shromáždění k jarnímu zasedání dnem 1. března 1979.

Předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů na svých schůzích dne 13. března navrhla konat společnou schůzi sněmoven s programem, který jste obdrželi.

Má někdo z poslanců připomínku k navrženému programu? (Nikdo.) Není tomu tak.

V zasedací síni je v této chvíli přítomno 181 poslanců Sněmovny lidu, 66 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 70 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy schopné usnášení.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu. Kdo z vás, soudružky a soudruzi, souhlasí s návrhem svého předsednictva na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu schválila návrh jednomyslně.

Nyní prosím, aby se k návrhu předsednictva Sněmovny národů vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z vás souhlasí s návrhem svého předsednictva? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Není tomu tak.

Sněmovna národů hlasovala jednomyslně.

Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly podle čl. 34 odst. 2 ústavního zákona o čs. federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Před vyslechnutím zprávy vlády Československé socialistické republiky o plnění jejího programového prohlášení, bych vám chtěl sdělit, že předsednictva obou sněmoven doporučují, aby k vypracování návrhu usnesení k tomuto bodu pořadu byla zvolena návrhová komise v tomto složení:

Za Sněmovnu lidu poslanci: Rudolf Chlad, Václava Kuželová, Jaroslav Linhart, Richard Nejezchleb, Jozef Škula a Richard Tichý.

Za Sněmovnu národů poslanci: Martin Fabík, Vladimír Mařík, Jozef Polák, Věra Stočková, Vladimír Vedra a Magdaléna Vojteková.

Jsou k těmto návrhům předsednictev sněmoven nějaké připomínky nebo doplňky? (Nebyly.) Není tomu tak.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování o složení návrhové komise.

Nejdříve prosím poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí s předloženým návrhem na složení návrhové komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Je někdo proti? Nikoliv.

Sněmovna národů návrh schválila.

Prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny lidu. Kdo souhlasí s návrhem na složení komise? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? Nikoliv.

Rovněž Sněmovna lidu návrh schválila.

Návrhová komise tedy byla schválena.

Nyní prosím předsedu federální vlády, soudruha Lubomíra Štrougala, aby přednesl

Zprávu vlády Československé socialistické republiky o plnění jejího

Předseda vlády ČSSR L. Štrougal: Vážený soudruhu generální tajemníku ústředního výboru Komunistické strany, prezidente Československé socialistické republiky, vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté!

Dovolte mi, abych vám, poslancům nejvyššího zastupitelského sboru Československé socialistické republiky, podal další zprávu o tom, jak federální vláda plní program své činnosti a jaké má pro nejbližší léta záměry.

Jsme na prahu čtvrtého roku této pětiletky, tedy v období, které již dává širší pohled na dosažené výsledky v plnění celkových záměrů. Federální vláda v úzké spolupráci s národními vládami soustřeďuje svoji pozornost na řešení klíčových problémů s cílem zabezpečit v maximální míře naplnění direktiv XV. sjezdu Komunistické strany a pokročit dále na cestě výstavby rozvinuté socialistické společnosti.

Tříletá bilance naší práce potvrzuje, že cílevědomá politika Komunistické strany Československa a Národní fronty přináší dobré ovoce. Bez nadsázky lze říci, že charakteristickým rysem vnitropolitického vývoje je důvěra v tuto politiku. Právě z ní vyvěrá ona činorodá aktivita a iniciativa našich občanů a jejich rostoucí zájem o věci veřejné.

Zanedlouho si budeme připomínat duben šedesátéhodevátého roku, kdy vrcholil zápas za překonání krize ve straně a společnosti, zápas, v němž byl odražen pokus o kontrarevoluční zvrat a poraženy antisocialistické a pravicově oportunistické síly, které usilovaly o rozvrat socialismu a návrat k dřívějším kapitalistickým pořádkům. Nové vedení Komunistické strany, do jehož čela byl postaven významný činitel našeho i mezinárodního dělnického hnutí, zkušený státník a věrný internacionalista, soudruh Gustáv Husák, získalo podporu dělnické třídy a většiny našich pracujících.

Jednoznačně byl nastolen požadavek skoncovat s protisocialistickými a antisovětskými tendencemi, obnovit platnost základních hodnot socialismu a pod vedením strany rozvinout a naplňovat ty velké cíle, jež jsou v souladu s nejvlastnějšími zájmy lidu této země, jeho současnými a budoucími jistotami.

Byl to z hlediska tehdejší situace úkol nesmírně obtížný. O jeho zvládnutí se nesmazatelně zasloužili všichni, kteří se dokázali v oněch složitých podmínkách orientovat, kteří se nebáli postavit na správnou stranu a podpořit věc lidu a jeho zájmů.

Znovu se potvrdila síla a životaschopnost ideí socialismu, marxismu-leninismu, správnost linie nového vedení strany, jeho neúnavná snaha nalézt správná východiska a vytvořit optimální podmínky k tomu, abychom šli dále cestou společného pokroku v bratrské internacionální jednotě se Sovětským svazem a ostatními zeměmi socialistického společenství. V tom bylo, je a bude základní krédo politiky Komunistické strany Československa, která získala jednoznačnou podporu naprosté většiny našich pracujících a k níž se přihlásily i ostatní politické strany a organizace Národní fronty. Proto jsme mohli úspěšně obstát v konfrontaci nejtěžší, proto jsme dokázali politicky porazit kontrarevoluční a pravicové síly, vypořádat se s řadou problémů a znovu pevně a neochvějně vykročit cestou Února, cestou výstavby socialismu.

Soudružky a soudruzi poslanci, v popředí činnosti vlády a jednotlivých resortů byly sociálně ekonomické otázky. Zabývali jsme se především těmi problémy, které vyvstaly před národním hospodářstvím jako důsledek podstatných změn ve vnitřních i vnějších podmínkách našeho rozvoje a které jej v této pětiletce i v další perspektivě velice silně ovlivňují. Naše činnost a rozhodování se soustřeďovaly především na zabezpečování úkolů plánu tak, abychom dosáhli cílů vytyčených XV. sjezdem KSČ.

Celkové výsledky za uplynulá tři léta jsou pozitivní a nevidět to, znamená nedoceňovat hloubku a závažnost změn, kterými prochází světová ekonomika i změn, ke kterým dochází v průběhu posledního desetiletí u nás.

Přesto si musíme otevřeně přiznat, že prozatím nedosahujeme žádoucího růstu efektivnosti ve všech oborech a odvětvích, a proto také v případě některých důležitých ukazatelů skutečnost zaostává za plánovanými záměry. Pravda, na mnoha úsecích bylo úsilí lidí korunováno úspěchy. Je však i nemálo případů, kde je nutno podstatně přidat do kroku.

Jak tedy hodnotíme výsledky za poslední tři léta? Charakteristickým rysem je, že pokračoval růst zdrojů pro uspokojování potřeb naší společnosti. Proti poslednímu roku 5. pětiletky jsme zvýšili tvorbu národního důchodu o 50 miliard Kčs, tedy o 13 %. Průmyslová výroba rostla ročně v souladu s plánem v průměru o 5,1 %. Společenská produktivita práce kryla přírůstek národního důchodu v průměru ročně z 93 %, tedy v souladu s plánem.

Pokračoval rozvoj výrobních sil a změna jejich struktury. Podíl strojírenství a chemie na celkové průmyslové výrobě vzrostl z 38 % na téměř 41 %. To je tendence vyspělých průmyslových zemí a správně ji sledujeme.

Rozšířili jsme fond základních prostředků ve výrobní a nevýrobní sféře téměř o 400 miliard Kčs. Za poslední tři léta jsme uvedli do provozu elektrárny o výkonu 2657 MW, nemalé kapacity v dolech, významné objekty ve strojírenství, petrochemickém průmyslu, 166 km mezinárodní dálnice, vedle dalších silničních tahů dálničního typu. Pokračovala výstavba ropovodů, plynovodů, pražského metra, významných investičních akcí v hl. m. Praze.

Položili jsme základ k výrobě zařízení pro jaderné elektrárny, zdvojnásobili produkci plastických hmot a nastoupili cestu k podstatně hospodárnějšímu mechanickému a chemickému zpracování dřeva. Přednostně jsme zvyšovali výrobu rozvojových programů.

Zvláštní pozornost jsme věnovali Severočeskému kraji. Ve stavebnictví se výrazně projevují přesuny kapacit na závazné úkoly plánu a posiluje se průmyslová a občanská výstavba. Vyšší úrovně doznala v tomto odvětví prefabrikace a mechanizace. To vše umožnilo další růst životní úrovně našich pracujících. Proto roku 1975 stoupla osobní spotřeba o více než 8 %, peněžní příjmy obyvatelstva téměř o 40 miliard Kčs. Průměrná roční mzda se zvýšila o 2556 Kčs. Pokračoval také růst společenské spotřeby. Loni jsme na ni vynaložili o 18 miliard Kčs více než v posledním roce minulé pětiletky. Jestliže v roce 1975 činila na jednoho obyvatele 7235 Kčs, loni už to bylo 8247 Kčs, což je o 1012 Kčs více. Za pouhé tři roky, jak každý uzná, to není malá částka. Umožnila zlepšit sociální situaci důchodců a rodin s dětmi, zlepšit zdravotní, školskou a kulturní péči. Postavili jsme za tu dobu 400 tisíc bytů, což také není málo.

Tyto, beze sporu pozitivní výsledky, však nesmí a nemohou u nás vyvolat pocit sebeuspokojení, neboť na některých úsecích se nám věci nedaří tak, jak bychom potřebovali. Tvorbu národního důchodu zajišťujeme státe ještě s vysokým podílem výrobní spotřeby, naše hospodářství pracuje ve srovnání s obdobnými ekonomikami s vyšší měrnou spotřebou paliv a energie. Tempo inovací je pomalé a s technickoekonomickou úrovní některých výrobků nemůžeme být vůbec spokojeni.

Ačkoliv jsme za uplynulá tři léta zvýšili vývoz o 33 %, což je tempo, kterého jsme nikdy před tím nedosahovali, přesto však potřeby naši obchodní bilance jsou vyšší. Více a všude je třeba usilovat o to, abychom podstatným zvyšováním efektivnosti vývozu kompenzovali rychlý vzestup cen dovážených surovin a materiálů. K tomu musí všechny resorty, všechny VHJ a podniky vyvinout nesrovnatelně větší aktivitu, než je tomu dosud.

Pravda, svou úlohu tu sehrál neúrodný rok 1976, kdy jsme museli dovézt proti našim záměrům navíc obilí a omezit některé vývozy zemědělských a potravinářských výrobků. Podstatný vliv tu měl i dodatečný dovoz paliv, energie a některých materiálů a zařízení pro kompletování dodávek pro domácí a zahraniční zákazníky, které naše podniky nevyráběly. Proto je tak důležité zlepšit v jednotlivých oborech organizátorskou činnost, šířeji rozvinout iniciativu pracujících a uplatňovat větší náročnost při plnění a překračování úkolů v plánované struktuře s cílem zmírnit požadavky na vnější zdroje, které jsme využívali ve větším rozsahu, než předpokládal plán.

Pokud jde o vstup do letošního roku, byl poznamenán značnými těžkostmi. Příčiny nespočívaly v klimatických podmínkách, i když náhlá a prudká změna teplot v prvních dnech roku sehrála svou úlohu. Příčiny tkví v celé řadě nahromaděných problémů, se kterými se zvláště v oblasti paliv a dopravy potýkáme již delší dobu: nízké zásoby uhlí v elektrárnách a u všech spotřebitelů, nedořešené technické otázky v oblasti těžební techniky, zvláště u velkostrojů, nespolehlivost pásové dopravy v povrchových dolech, zaostávání v investiční výstavbě dolů vůbec. Zvláště v Severočeském hnědouhelném revíru (známé jsou např. dlouhodobé potíže na Velkolomu Maxim Gorkij), pomalé a nedůsledné uplatňování opatření v úsporách paliv a energií, neřešení některých problémů v železniční dopravě, včetně potřebných rozmrazovacích kapacit u odběratelů, to jsou hlavní příčiny mimořádné situace. A právě na tyto příčiny musíme bezprostředně již v tomto roce reagovat.