Přítomno: 179 poslanců Sněmovny lidu

68 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice

69 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Barčák, Biľak, Brabec, Bubeník, Bušíková, Dzúr, Gahurová, Hejna, Hůla V., Ivanič, Janec, Korčák, Kubrt, Kučera B., Lenárt, Lovětínský, Pirč, Škula, Švestka, Trencsíková, Zavadil

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Ehrenberger, Fojtík, Himl, Kačírek, Kvasnicová, Macek, Sytný

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Horečná, Ivaničová, Nemcová, Pápai, Rusnák, Zagiba

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, vítám vás a zahajuji 10. společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů III. volebního období Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Dovolte mi, abych jménem všech přítomných uvítal na naší schůzi generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky soudruha Gustáva Husáka. (Potlesk.) Vítám i další vedoucí funkcionáře naší komunistické strany, představitele orgánů Národní fronty, společenských organizací, nekomunistických politických stran a členy federální vlády, vedené jejím předsedou s. Štrougalem. (Potlesk.)

Soudružky a soudruzi, předsednictva Sněmovny lidu a Sněmovny národů navrhla na svých listopadových schůzích konat společnou schůzi sněmoven s pořadem, který jste obdrželi. Prosím, abyste souhlasili s tím, že projednáme navíc návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR na volbu soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.

Má někdo k navrženému pořadu připomínky? Není tomu tak.

Můžeme tedy hlasovat. Ve Sněmovně lidu je v této chvíli přítomno 175 poslanců, ve Sněmovně národů 66 poslanců zvolených v České socialistické republice a 68 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou usnášení schopné.

Nejdříve prosím, aby se ke konání společné schůze a k navrženému programu vyjádřili poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu vyslovila souhlas s konáním společné schůze i s navrženým programem.

Prosím, aby se k návrhu svého předsednictva vyjádřili nyní poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna národů vyslovila jednomyslný souhlas.

Konstatuji, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34, odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválily její pořad.

Prvním bodem našeho programu je

Prosím ministra financí soudruha Léra, aby jménem federální vlády návrh odůvodnil.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu generální tajemníku a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, za několik dnů skončí rok 1978, třetí rok úsilí všeho pracujícího lidu naplnit pod vedením Komunistické strany Československa skutky a činy závěry XV. sjezdu naší strany, přispět novým vkladem ke splnění úkolů 6. pětiletky. Letošní rok byl také rokem výročí významných událostí, které v historii našeho státu a ve vývoji naší společnosti znamenaly rozhodující předěly. Vzpomněli jsme 60. výročí založení Československé republiky, státu, ve kterém se znovu spojili ke společnému životu Češi a Slováci, po staletých bojích proti cizí nadvládě a po tisíciletém odloučení. Znovu jsme si připomněli, že to byla Velká říjnová socialistická revoluce, nejrevolučnější a nejvýznamnější událost 20. století, která inspirovala boj nesčetných národů, včetně Čechů a Slováků, za pokrok a humánní svět.

Hodnocení 60 let existence Československa jako samostatného státu jednoznačně potvrzuje, že hlavním historickým mezníkem, který otevřel široký prostor pro dynamický rozvoj naší společnosti na kvalitativně zcela nových, socialistických základech, byl Únor 1948. Dnes můžeme s hrdostí konstatovat, že Gottwaldova generální linie výstavby socialismu, důsledná orientace na všestranný rozvoj spolupráce se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy, tvořivá iniciativa pracujícího lidu vedeného komunistickou stranou, byly rozhodujícím základem, na němž vyrostl socialistický dnešek.

Vybudovali jsme mohutnou materiálně technickou základnu, podstatně jsme zvýšili produktivitu práce, naše hospodářství se stalo pevnou součástí světové socialistické ekonomické soustavy. Tyto rozhodující předpoklady umožnily trvale zvyšovat životní úroveň našeho lidu, upevňovat jeho sociální jistoty a rozvíjet všestranně duchovní život společnosti.

Realizaci základních cílů hospodářského a sociálního rozvoje na léta 1976-1980, které vytyčila strana na svém XV. sjezdu, stále více spojujeme s bojem za vysokou efektivnost a kvalitu, s růstem nároků na řídící, plánovací a organizátorskou činnost. Jedenácté i dvanácté zasedání ústředního výboru naší strany v letošním roce nám všem k tomu poskytla nové podněty a přesně určila další postup. Zcela jednoznačně to vyjádřil s. Husák v závěrečném slově na 12. zasedání ÚV KSČ: "Dále dynamicky rozvíjet naši ekonomiku, udržet a zvyšovat životní úroveň můžeme, jak jsme o tom již mnohokráte mluvili, jen tehdy, když budeme s větším důrazem a rychlejším tempem uskutečňovat strategickou linii strany na zvyšování efektivnosti a kvality veškeré práce". Z těchto pozic přistupuje i vláda ČSSR k hodnocení výsledků dosažených v rozvoji naší ekonomiky a k úkolům, které si vytyčujeme pro příští období.

V hospodářském rozvoji jsme v letošním roce řešili řadu důležitých úkolů. Středem pozornosti byla realizace žádoucích strukturálních změn ve výrobní základně, které mají významný vliv i na utváření vnějších ekonomických vztahů a na růst efektivnosti. V souhrnu jde o oblasti, které vytvářejí rozhodující ekonomické předpoklady pro růst životní úrovně.

Přes trvající složitost ekonomických podmínek se naše hospodářství dále rozvíjí. Očekáváme, že tvorba národního důchodu se letos zvýší o 4,3 %. Na tomto výsledku se z 93 % podílí zvýšení společenské produktivity práce. Více než dvě třetiny přírůstku národního důchodu zajistil průmysl. Očekává se, že objem jeho výroby se zvýší o 4,8 %, a že plánovaný úkol bude překročen asi o 1,7 mld Kčs. Tento pozitivní vývoj se nám však nepodařilo v potřebném rozsahu využít ke zlepšení struktury finální produkce a jejího odbytu.

Také zemědělská výroba v letošním roce vzroste, i když v menším rozsahu než jsme plánovali. Se svými úkoly se plně nevyrovnají stavební organizace. Odráží se to v investicích, kde plánovaný objem stavebních prací nebude splněn.

Celkové peněžní příjmy obyvatelstva se letos dále zvýší o 3,4 % a průměrná mzda o 3,1 %. Větší část přírůstku příjmů než v minulosti byla obyvatelstvem využita ke zvýšení nákupů v maloobchodě, jehož obrat vzroste o 4,7 %.

Ve srovnání s předchozími lety dosáhneme vcelku lepších výsledků v plnění některých kvalitativních ukazatelů. Plánovaný objem zisku bude překročen. Pozitivním rysem přitom je, že na tomto výsledků se podílejí z jedné poloviny úspory nákladů. Pokračuje rovněž trend k příznivějšímu vývoji zásob, který začal v minulém roce. Odrazem toho je zrychlení obrátky zásob v průmyslu a stavebnictví téměř o jeden den.

Očekávané výsledky ve finančním hospodaření podniků a organizací vytvářejí předpoklad, aby i hospodaření státních rozpočtů skončilo letos jako vyrovnané.

Přestože v hospodaření letošního roku a plnění plánovaných úkolů dosahujeme v souhrnu poměrně dobrých výsledků a daří se prosazovat některé pozitivní tendence, nemůže to být ještě důvodem k plné spokojenosti, neboť řešení některých otázek postupuje pomalu. Struktura výroby se v řadě případů odchyluje od plánovaných záměrů, což se projevuje i v dodávkách pro investice, zahraniční obchod a vnitřní trh. Rovněž dílčí zlepšení ve vývoji efektivnosti nemůžeme přeceňovat. Trvají některé problémy ve zvyšování technické úrovně a kvality produkce. Také přínos vědy a techniky stále ještě neodpovídá současným vysokým nárokům kladeným na tuto oblast. Rovněž relace mezi růstem produktivity práce a průměrných mezd není zcela v souladu s plánovaným předpokladem. Řada úkolů je za národní hospodářství jako celek plněna nebo se očekává jejich překročení. Přitom se však některé podniky nevyrovnají se svým plánem, nebo jej plní nerovnoměrně a ne ve všech ukazatelích.

Tyto skutečnosti potvrzují, že je třeba vystupňovat úsilí za komplexní a účinnější prosazování linie XV. sjezdu za vysokou efektivnost a kvalitu veškeré práce.

Vláda si je vědoma, že úkoly stanovené pro příští rok nejsou jednoduché. Jejich splnění bude vyžadovat mnoho pracovního a organizátorského úsilí. Budeme je plnit v trvajících složitých vnějších ekonomických podmínkách. Musíme reagovat na některé odchylky vzniklé v dosavadním vývoji a současně vycházet i z toho, že s blížícím se závěrem 6. pětiletky jde jak o splnění záměrů vytyčených XV. sjezdem strany, tak o vytvoření příznivého východiska pro přípravu 7. pětiletky.

Státní plán na rok 1979 předpokládá intenzívnější prosazování některých nezbytných strukturálních změn vztahů a proporcí směřujících k rychlejšímu přizpůsobování našeho národního hospodářství celkovým ekonomickým podmínkám a k důstojnějšímu řešení některých přetrvávajících problémů.

Společná výroba se má rozvíjet zhruba stejným tempem jako letos. Růstu národního důchodu o 4,3 % má být dosaženo při zvýšení průmyslové výroby o 4,5 %, stavebních prací o 5,8 % a při zvýšení zemědělské produkce o 3,8 %. Při růstu počtu pracovníků jen o 0,4 % je zvýšení tvorby hmotných zdrojů nutno zabezpečit především růstem společenské produktivity práce, úspornějším vynakládáním surovin, materiálu a energie a účinnějším využíváním výrobních fondů. V užití průmyslové produkce mají rychle růst především dodávky pro vývoz a pro vnitřní trh, a to o 5,2 %.

Ve srovnání s předchozími léty se počítá se snížením dynamiky investic na 102,4 %. K nejdůležitějším věcným záměrům plánu na tomto úseku patří zvýšení koncentrace investičních prací a dodávek na důležité stavby a podstatné omezení zahajovaných nových staveb. To má vytvořit podmínky pro včasné uvedení dalších kapacit do provozu a zastavit růst rozestavěnosti, což příznivě ovlivní proporcionalitu celého reprodukčního procesu.

Státní rozpočet a finanční plány zabezpečují plánované úkoly příštího roku. To je jistě důležitý, ne však jediný úkol finanční politiky.

Rozsah uspokojování potřeb společnosti a obyvatelstva je závislý na zdrojích, které vytvoříme. Tuto zřejmou ekonomickou zásadu spolu s požadavkem dynamického, proporcionálního a měnově stabilizovaného vývoje můžeme v dnešních podmínkách uskutečňovat jen za předpokladu, že zvýšíme výkonnost celého hospodářství, úroveň efektivnosti, kvalitu a technickou úroveň produkce, že budeme soustavně zdokonalovat řízení. Z toho vychází i základní zaměření celé hospodářské a v tom i finanční politiky na příští rok. Přitom zvláštní důraz klademe na vyvinutí tvrdšího ekonomického tlaku i na zvýšení ekonomického zájmu na růstu efektivnosti a na upevnění hospodárnosti. Spolu s realizací věcných záměrů státního plánu to jsou základní podmínky dosažení finanční a rozpočtové rovnováhy v roce 1979.

Ve státním rozpočtu a finančním plánu se to konkrétně odráží

- v dynamickém vývoji tvorby finančních zdrojů,

- ve zpevnění proporce mezi vývojem zdrojů a potřeb hospodářské sféry,

- v mobilizaci disponibilních finančních zdrojů podniků a jejich nadřízených orgánů a

- v zajištění optimální struktury financování plánovaných potřeb z jednotlivých zdrojů.

Pokračujeme rovněž v limitování některých neproduktivních výdajů. Současně pro rok 1979 přijala vláda opatření, aby značná část věcných výdajů rozpočtových a příspěvkových organizací nepřekročila úroveň letošního roku. Ministerstva a národní výbory to musí při rozpisu státního rozpočtu zabezpečit. Cílem je další zvýšení hospodárnosti v celé rozpočtové sféře. Nejde však o paušální opatření, o dosažení úspor za každou cenu. Netýká se to např. rozvoje školství, léků apod. Ale ani zde bychom neměli pouštět ze zřetele hlediska hospodárnosti.

Vcelku je možno základní vztahy a proporce v návrhu státního rozpočtu na rok 1979 charakterizovat takto:

Příjmy státních rozpočtů včetně příjmů rozpočtů národních výborů se na srovnatelném základě zvyšují o 4,6 %, dosáhnou celkové výše 285,7 mld Kčs. Objem výdajů je stanoven ve stejném rozsahu. Struktura rozpočtových příjmů a výdajů zůstává ve srovnání s předchozím obdobím v zásadě zachována. Na socialistické organizace připadá 86,4 % příjmů a od obyvatelstva formou daní plyne zbývajících 13,6 % příjmů. Z celkových výdajů je určeno 50,6 % na investice a další neinvestiční výdaje na rozvoj hospodářství. Na neinvestiční výdaje ve školství, zdravotnictví, sociálním zabezpečení a v ostatních oblastech společenské spotřeby obyvatelstva připadá 40,5 % a 8,9 % je určeno na obranu, bezpečnost a správu.

Rovnováha příjmů a výdajů je zachována jak v celé rozpočtové soustavě, tak i z hlediska jednotlivých státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů. Z příjmů federálního rozpočtu, které jsou pro rok 1979 stanoveny ve výši 160,1 mld Kčs, je určeno na financování federálně řízených orgánů a organizací 60,1 mld Kčs, což zajišťuje jejich vyrovnanost a financování plánovaného hospodářského rozvoje. Přitom růst výdajů státních rozpočtů republik je ve vyšší míře zajišťován jejich vlastními příjmy.

Více než 31 % výdajů státních rozpočtů republik je určeno na dotace a subvence rozpočtů národních výborů. Spolu s jejich vlastními příjmy se tak vytvářejí finanční předpoklady pro plnění významných politických, hospodářských i kulturně výchovných úkolů, které národní výbory v naší společnosti zabezpečují. Celkový objem výdajů celé rozpočtové soustavy z jedné třetiny prochází právě rozpočty národních výborů, což jen potvrzuje velký politický i ekonomický význam práce národních výborů všech stupňů. Prostředky ve fondech rezerv a rozvoje a sdružené prostředky umožňují kromě toho řešit řadu důležitých místních potřeb obcí a měst na základě iniciativy a aktivity občanů, zejména v rámci akce "Z".