Svým významem má zvláštní postavení ochrana objevů především proto, že umožňuje využívat dosud neznámé jevy a zákonitosti přírody. V praktickém životě se vynálezy realizují ve formě technických řešení buď jako vynálezy nebo výjimečně i jako zlepšovací návrhy.

Úloha objevů státe stoupá proto, že mohou podstatně ovlivňovat a také ovlivňují především rozvoj ekonomiky, ale i ostatní oblasti života společnosti. Proto stoupá zájem a nutnost jejich mezinárodní ochrany. Je snaha postupně vybudovat mezinárodní systém, který by ochraňoval zájmy jednotlivých států i autorů.

Zákonnou formou jsou objevy v současné době chráněny v Sovětském svazu, Československé socialistické republice, Bulharské lidové republice a Mongolské lidové republice. Sovětský svaz zavedl právní ochranu objevů již v roce 1947. Československá socialistická republika poprvé v roce 1957.

V mezinárodním měřítku se právní otázka objevů dostala na pořad jednání v rámci vytvoření Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví (CMPI). Stockholmská diplomatická konference přijala dne 14. 7. 1967 Úmluvu o Světové organizaci na podporu duševního vlastnictví, v níž se kromě jiného vyjmenovávají jednotlivé instituty "duševního vlastnictví", mezi nimiž se uvádí i objev.

Už v roce 1971 navrhl Sovětský svaz, aby tato organizace se zabývala otázkami ochrany objevů. Výsledkem několikaletých jednání je smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, kterou nyní vláda předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k vyslovení souhlasu. Smyslem smlouvy o mezinárodním zápisu vědeckých objevů je zajištění přístupnosti veřejnosti k objevům, zejména v rozvojových zemích a morální zajištění priority autorů objevů.

Výbory ústavně právní, zahraniční, kulturní a výbor pro průmysl, dopravu a obchod, které předložený vládní návrh projednávaly, došly ke shodnému závěru, že účast Československé socialistické republiky na této smlouvě je výhodná a doporučily proto vyslovit se smlouvou souhlas.

Jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního, kulturního a výboru pro průmysl, dopravu a obchod proto doporučuji Sněmovně národů vyslovit souhlas se Ženevskou smlouvou o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsanou v Ženevě dne 7. března 1978. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Navrátilovi. Prosím o přednesení zpravodajské zprávy společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Šimka.

Společný zpravodaj výborů SL V. Šimek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, vážení hosté, významným činitelem v rozvoji vědy a techniky jsou objevy, které svým způsobem ovlivňují všechny oblasti rozvoje společnosti a jsou důležitým prvkem v procesu ekonomické a vědeckotechnické spolupráce. Významné objevy tvoří často základ celé řady vynálezů a jak ukazuje zkušenost, vědeckotechnická revoluce přímo zkracuje interval mezi vznikem objevu a jeho využitím ve vynálezu, který z něho vychází.

Rychlým vědeckotechnickým pokrokem, vysokým počtem i rozsahem výzkumných prací a integraci vědeckotechnických vztahů mezi státy, směřuje celková tendence na světě k zavedení právní ochrany objevů jak v jednotlivých státech, tak i v mezinárodním měřítku.

Sovětský svaz byl prvním státem na světě, který si uvědomil tento význam objevů pro společnost a zavedl již v roce 1947 právní ochranu objevů. Na základě sovětských zkušeností zavedly pak další tři socialistické státy, mezi nimi Československo, právní úpravu objevů. V Československé socialistické republice jsou objevy chráněny od roku 1957. Stanovisko kapitalistických států k zavedení právní ochrany objevů je dosud převážně negativní. Z mezinárodních smluv toliko Stockholmská úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví ze dne 14. července 1967 uvádí pod pojmem "duševního vlastnnictví" též práva k vědeckotechnickým objevům. Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví se o objevech nezmiňuje.

Je třeba vyzdvihnout, že to byl Sovětský svaz, který dal v roce 1971 Světové organizaci duševního vlastnictví podnět k projednávání otázky vědeckých objevů na mezinárodním fóru a k uzavření mezinárodní smlouvy v této věci.

Předložená smlouva o mezinárodním zápisu vědeckých objevů je v souladu s československým právním řádem. Pojem vědeckého objevu podle smlouvy odpovídá v podstatě pojmu objevu podle zákona č. 84/1972 Sb. I pojem autora vědeckého objevu ve smlouvě je ve shodě s čs. právní úpravou. Právo žádat o mezinárodní zápis mají občané smluvních států nebo osoby, které mají bydliště na území těchto států. Každý stát určí jednu nebo několik vědeckých institucí nebo jeden čí více státních orgánů, které potvrzují, že předmět přihlášky je vědeckým objevem a že přihlášku předkládá uvedená instituce nebo orgán. Tím se má zabránit tomu, aby k zápisu nebyly předkládány neodložené přihlášky objevů.

Smlouva byla projednána ve výboru ústavně právním, zahraničním, kulturním a výboru pro průmysl, dopravu a obchod; jak bylo ve výborech konstatováno, přistoupením k Ženevské smlouvě o mezinárodním zápisu vědeckých objevů Československá socialistická republika podpoří úsilí socialistických států o vytvoření mezinárodního systému v oblasti ochrany objevů v zájmu vědeckotechnického rozvoje.

Doporučuji proto Sněmovně lidu jako společný zpravodaj výborů ústavně právního, zahraničního, kulturního a výboru pro průmysl, dopravu a obchod vyslovit souhlas s Ženevskou smlouvou o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsanou v Ženevě dne 7. března 1978.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Šimkovi. Do rozpravy se k tomuto bodu nikdo nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Nikdo.

Můžeme přistoupit k hlasování. V zasedacím sále je přítomno 166 poslanců Sněmovny lidu, 65 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice, 61 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federací usnášení schopné. V parlamentním tisku č. 44 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou smlouvou.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení jak doporučil společný zpravodaj výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů návrh usnesení přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu? (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu přijala návrh usnesení jednomyslně.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Ženevskou smlouvou o mezinárodním zápisu vědeckých objevů, podepsanou v Ženevě dne 7. března 1978.

Soudružky a soudruzi poslanci, o slovo se přihlásil ministr zahraničních věcí Československé socialistické republiky soudruh Chňoupek, aby odpověděl na otázku, kterou mu položil poslanec Karel Michalski. Otázka zní: Jaké je naše stanovisko k současné politice Čínské lidové republiky?

Prosím ministra zahraničních věcí ČSSR soudruha Chňoupka, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, otázka súdruha poslanca Michalského, týkajúca sa zahranično-politickej činnosti súčasného čínskeho vedenia je bezpochyby jednou z tých, ktoré pre svoju závažnosť sústreďujú na seba záujem celej našej verejnosti.

Preto aj naše oznamovacie prostriedky venujú tejto problematike tak často a z najrôznejších aspektov svoju pozornosť. Táto skutočnosť mi zároveň umožňuje sústrediť sa v rámci tu poskytovaného časového úzu iba na jej kľúčové a najaktuálnejšie aspekty.

Predovšetkým na skutočnosť, že maoistická politika veľmocenských ambícií, zameraná proti mieru a bezpečnosti národov proti uvoľňovaniu medzinárodného napätia, proti socializmu, medzinárodnému robotníckemu a národnooslobodzovaciemu hnutiu zostala vo svojej podstate a v základnej línii bezo zmeny aj po takých udalostiach, akými bol lanský XI. zjazd Komunistickej strany Číny, či piate zasadanie Celočínskeho zhromaždenia ľudových zástupcov vo februári a v marci t. r., ktoré oficiálne zakotvili a uzákonili túto politiku v stanovách strany a v novej ústave krajiny.

A na tejto skutočnosti, na tejto podstate nezmenili nič ani niektoré nové známky vonkajšej stránky veci, napríklad modifikácia slovníka, ktorý sme poznali za čias Mao Ce-tunga, o "kultúrnej revolúcie" či "gangu štyroch", o "veľkom chaose pod slnkom", o "svete, ktorý je celý v zmätku a zvíja sa v kŕčoch", o "nevyhnutnosti novej svetovej vojny v dôsledku nebezpečenstva, objektívne daného súperením dvoch superveľmocí", o "nejestvovaní procesu znižovania napätia", o "jadrovej vojne, ktorej sa netreba báť, hoc by stála stámilióny obetí", či o tom, že "všetky rozpory sveta sa zostrujú" - napriek čomu všetkému je však - vraj - "situácia skvelá a budúcnosť ľudstva svetlá!"

Táto nezmyselná heslovitá demagógia - v ktorej sa maoizmus odrážal akoby v koncentrovanej podobe - nemajúca žiadnu logiku, vymykajúca sa normálnemu ľudskému úsudku, a tým tiež nepochopiteľná, svojím spôsobom kompromitujúca, vystavujúca jej autorov do značnej miery nielen kritike, ale aj ironizujúcemu výsmechu - čím ju aj zároveň devalvujúc a zbavujúc očakávaného efektu - bola dnes v Pekingu pre svoju očividnú jalovosť - ako sa zdá - prehodnotená a preto aj nadobudla vo výrazive nové odtiene.

Preto ak sa započúvame do najnovších prejavov čínskych predstaviteľov, zaznamenávame niektoré nové, doteraz nepočuté tóny. Napríklad pekinskí vodcovia - bez akéhokoľvek opodstatnenia odrazu pasujú sami seba za hlavného a dôsledného obrancu svetového mieru a medzinárodnej bezpečnosti, ba dokonca po dlhých rokoch tvrdošijného bojkotovania čo len púhej výmeny názorov na odzbrojenie sa predstavili nedávno zrazu ako účastníci rokovaní o tejto základnej otázke na najvyššom medzinárodnom fóre - OSN, nehovoriac už o staronovom vydávaní seba samého za jediného a dôsledného obhajcu práv malých a stredných krajín, ich nezávislosti a suverenity.

Avšak v tom hlavnom a rozhodujúcom sa v Pekingu hrá podľa starých partitúr: vo vydávaní Sovietskeho zväzu, socialistických krajín za úhlavného kazimiera, osnovateľa intríg, podpaľača konfliktov, organizátora ohnisiek napätia, vykorisťovateľa malých a trpiacich, teda úhlavného nepriateľa mieru a bezpečnosti súčasného sveta. Iba s tým rozdielom, že miesto vulgárneho slovníka nadávok a urážok, ktorý pre svoju hrubosť strácal vierohodnosť vo svoj obsah a argumenty u čoraz väčšieho počtu adresátov až ju prakticky stratil, a ktorý bol aj príčinou podstatného poklesu dovtedajšieho vplyvu jeho pôvodcov, prešli teraz v tomto smere na akoby zmäkčený slovník inotajov, v ktorom osočovanie v dôsledku spružnenej taktiky nahradili konkrétne - akoby - fakty.

Preto ak Sovietsky zväz, socialistické krajiny - tento hlavný a rozhodujúci objekt útokov maoizmu - zostal hlavným a rozhodujúcim objektom útokov aj nového pekingského vedenia, netreba dlho dosadzovať do rovnice onú - na prvý pohľad neznámu: že totiž všetko, čo dnešný Peking aj naďalej hlása - hoci v modifikovanej propagandistickej podobe - hlása iba preto, aby aj naďalej sústredil a tým aj upevnil svoje úsilie o vytvorenie čo najširšieho frontu proti Sovietskemu zväzu a bratským socialistickým krajinám.

A že je tomu tak, to Peking dokazuje transponovaním maoizmu konca sedemdesiatych rokov nielen do sféry propagandy, ale aj do praktickej politiky postmaového obdobia od úsilia o zblíženie sa s imperialistickými štátmi - vrátane ich vojensko-politických aliancií - na protisovietskej základni, cez náruč otvorenú pre najmilitantnejších antikomunistov najťažších kalibrov, či najskompromitovanejších postáv z blízkosti ultrareakčného podsvetia až po paktovanie sa so zločinným fašistickým pinochetovským režimom.

A kto sa tomu všetkému vzoprieš - hrozia z Pekingu - rátaj s osudom národov Indočíny: po polstoročí krviprelievania nemajúceho obdoby sa zrežírujú nezmyselné ozbrojené útoky kambodžských vojsk proti vietnamskému ľudu, čínska menšina poslúži za zámienku hrubého nátlaku, politického vydierania, ba dokonca ozbrojených provokácií proti Vietnamskej socialistickej republike.