Přítomno: 169 poslanců Sněmovny lidu

65 poslanců Sněmovny národů

zvolených v České socialistické republice

62 poslanci Sněmovny národů

zvolení ve Slovenské socialistické republice

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Axman, Biľak, Boroš, Čapka, Dubová, Fail, Hejna, Hruškovič, Chňoupek, lvanič, Janda, Jägerman, Kancírová, Kratochvíl, Kubinský, Kubrt, Kuželová, Leflerová, Lovětínský, Madarász, Malina, Minárová, Marko, Nejezchleb, Niedobová, Petřík, Pitra, Richtarčíková, Rozsypalová, Švestka, Zelenka

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Burger, Ehrenberger, Erban, Kempný, Mevald, Řídká, Stočková, Šimon, Štáfek, T. Trávníček

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Babinec, Balog, Csémi, Erös, Jurica, Kožík, Mihálik, Nováček, Petrová, Rusnák, Šalgovič, Turošík, Zagiba

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, zahajuji 8. společnou schůzi III. volebního období Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a všechny vás srdečně vítám.

Dovolte mi, abych přivítal vedoucí funkcionáře ústředního výboru Komunistické strany Československa, představitele orgánů Národní fronty, společenských organizací a nekomunistických politických stran. Vítám také členy federální vlády v čele s jejím předsedou soudruhem Štrougalem. (Potlesk.)

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, přivítat i vaším jménem milé hosty na našem dnešním zasedání - delegaci rakouského parlamentu v čele s předsedou Národní rady Rakouské repubIiky p. Antonem Benyou. (Potlesk.) Přejeme našim rakouským kolegům příjemný pobyt v Československu a věříme, že jednání, které u nás absolvují, přispějí k dalšímu rozvoji naší sousedské spolupráce.

Soudružky a soudruzi, před třemi týdny jsme v naší zemi uvítali stranickou a vládní delegaci Svazu sovětských socialistických republik. Zvláště nás potěšilo, že mezi nás opět přišel velký syn sovětského lidu, příkladný komunista, neúnavný bojovník za mír a věrný přítel Československa soudruh Brežněv. (Potlesk.) Čtyři dny pobytu našich hostů se staly opravdovým svátkem československo-sovětského přátelství.

Vždyť mezi námi byli významní činitelé slavné leninské komunistické strany, jejíž zkušenosti jsou pro nás neocenitelným zdrojem poučení. Vítali jsme představitele hrdinného sovětského lidu, který první ve světě vybudoval socialistickou společnost, v nelítostné válce ubránil svou vlast a osvobodil z nacistického jha i Československo.

Znovu jsme si hluboce uvědomovali, jak pevné kořeny má československo-sovětské spojenectví, které obstálo v mnohých dějinných zkouškách. Spojenectví Sovětského svazu bylo naší nadějí v osvobozovacím zápase, posilovalo nás ve složitém poválečném vývoji, projevovalo se v rozsáhlé konkrétní pomoci při budování socialismu. A naši spojenci nás neopustili ani v osudových chvílích před deseti lety, když v Československu šlo o bytí či nebytí socialismu.

Všechny ty důkazy spojenecké věrnosti jsme vždy chápali jako závazek stát neochvějně po boku našich sovětských soudruhů, rozvíjet aktivně politickou, hospodářskou a kulturní spolupráci a především nešetřit silami ve výstavbě a upevňování socialistického

ČeskosIovenska. Tím více nás potěšila slova uznání, jimiž soudruh Brežněv ocenil politiku naší komunistické strany, obětavou práci československého lidu a její výsledky. Těší nás a posilují důvěra a upřímné přátelství, jež nám při každé příležitosti projevují sovětští lidé.

Tak tomu bylo i letos v dubnu při návštěvě oficiální delegace Federálního shromáždění ve Svazu sovětských socialistický republik. Rádi vám, poslanci obou sněmoven, vyřizujeme pozdravy funkcionářů, dělníků, kolchozníků, vědců i studentů, s nimiž jsme se setkali v Moskvě, na Ukrajině i v Moldávii.

Soudruh Husák a ostatní českoslovenští straničtí a státní představitelé vyjádřili v jednání s našimi hosty v souladu s názory československého lidu plnou podporu sovětské mírové politice. V té souvislosti byly poprávu oceněny mimořádné osobní zásluhy soudruha Leonida Brežněva a jeho neumdlévající úsilí o zachování a upevnění míru, které mu získalo úctu v celém světě.

I nadále budeme v československé zahraniční politice postupovat ruku v ruce se Sovětským svazem, s ostatními zeměmi socialistického společenství, se všemi pokrokovými a mírovými silami této planety. V tomto jednotném postupu vidíme záruku, že se lidstvu podaří překazit záměry nejagresivnějších imperialistických kruhů. Vidíme v něm záruku, že proces politického uvolňování bude nezvratně pokračovat a bude provázen i uvolňováním vojenským.

Návštěva sovětské stranické a vládní delegace v nás zanechala nezapomenutelné dojmy. Ovzduší, které ji provázelo, potvrdilo slova, zapsaná ve společném československo-sovětském prohlášení, že československo-sovětské vztahy se staly důležitou organickou součástí života obou zemí, rozvíjejí se plodně a dynamicky a v plném souladu se Smlouvou o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik z roku 1970.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych i vaším jménem prohlásil, že Federální shromáždění se ztotožňuje se stanoviskem předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa z 9. června t. r., v němž byly průběh a výsledky návštěvy sovětské a vládní delegace vysoko oceněny. (Potlesk.) Společné prohlášení bude i pro Federální shromáždění, pro jeho výbory, pro jeho sněmovny, pro všechny poslance trvalým programem každodenní činnosti. Považujeme za závazek vůči našim voličům a za věc své cti přispívat i nadále k rozvoji všestranné spolupráce našich bratrských zemí. (Potlesk.)

V zájmu bezpečnosti a rozkvětu naší vlasti budeme bděle střežit a soustavně upevňovat československo-sovětské přátelství. Přejeme Komunistické straně Sovětského svazu, jejímu ústřednímu výboru, soudruhu Brežněvovi a všem sovětským lidem mnoho úspěchů ve výstavbě komunismu a v zápase za světový mír. (Potlesk.)

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, předsednictva obou sněmoven navrhla na svých červnových schůzích konat společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů s pořadem, který jste obdrželi písemně. Doporučuji vám, projednat body 4. a 5. a potom 6. a 7. vždy společně, samozřejmě při odděleném hlasování o každém návrhu. Z technických důvodů dále doporučuji projednat jednotlivé body v následujícím pořadí: 1, 2, 9, 8, 3, 4, 5, 6, 7, 10.

Má někdo z vás doplňující návrh nebo připomínku k předloženému návrhu? (Připomínky nebyly.)

Podle zjištěné účasti jsou obě sněmovny usnášení schopné.

Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva své sněmovny na konání společné schůze sněmoven s navrženým programem? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna lidu návrh schválila jednomyslně.

Nyní prosím, aby se vyjádřili poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s návrhem předsednictva Sněmovny národů na konání společné schůze sněmoven s navrženým pořadem? (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna národů vyslovila s návrhem jednomyslný souhlas.

Konstatuji tedy, že obě sněmovny se usnesly podle článku 34 odst. 2 ústavního zákona o československé federaci na konání společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů a schválili její pořad.

Přistoupíme nyní k projednání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je

Návrh odůvodní federální ministr financí s. Leopold Lér. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh státního závěrečného účtu čs. federace za rok 1977 a v souvislosti s tím i zprávu o celostátních výsledcích finančního hospodaření. Projednávání návrhu tohoto dokumentu v orgánech Federálního shromáždění je příležitostí k analýze plnění hospodářských úkolů druhého roku 6. pětiletky. Vycházíme přitom důsledně ze závěrů 11. zasedání ÚV KSČ, které hodnotilo dosavadní plnění programu XV. sjezdu strany v celém komplexu a stanovilo další postup v jeho realizaci.

Bilancování výsledků práce po XV. sjezdu KSČ na plénu ÚV, na stranických okresních a krajských konferencích, jakož i projednání zprávy vlády o plnění jejího programového prohlášení ve Federálním shromáždění, představuje významný impuls k mobilizaci úsilí všech pracujících a ke zvýšení náročnosti při plnění úkolů v rozvoji hospodářství. Vždyť právě plnění úkolů v hospodářské oblasti, jak zdůraznil s. G. Husák ve zprávě na 11. zasedání ÚV KSČ, má klíčové postavení při realizaci celého programu XV. sjezdu KSČ.

Výsledky dosažené v roce 1977 dokazují, že stanovené úkoly vcelku úspěšně plníme a že pokračuje dynamický rozvoj naší ekonomiky. Oceňujeme to zejména proto, že i v roce 1977 zůstaly ekonomické podmínky složité, především v důsledku nepříznivých vlivů zahraničního obchodu.

Rozhodující odvětví národního hospodářství splnila nebo i překročila úkoly plánu v tvorbě hmotných zdrojů. Průmyslová výroba vzrostla v roce 1977 o 5,7 %, což je o 0,4 bodu vyšší tempo než se plánovalo. Objem hrubé zemědělské produkce se zvýšil skoro o 8 %. Sklizeň obilí ve výši 10,3 mil. tun je druhou nejvyšší po dosaženém výsledku v roce 1974.

Přírůstek národního důchodu o 4,5 % byl z 93 % zabezpečen růstem společenské produktivity práce.

Jsme si však vědomi, že plnění plánovaných úkolů nebylo na všech úsecích rovnoměrné. Své úkoly např. nesplnilo stavebnictví, kde dosažený růst o 4,3 % byl o více než 1 bod pod úrovní plánu. Soustavnou pozornost vyžaduje i realizace potřebných strukturálních změn v průmyslové výrobě, plnější uspokojování požadavků vnitřního i zahraničního trhu a zlepšování dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Vývoj v oblasti hmotných vztahů se odrazil i v základních tendencích finančního vývoje.

Na cenově srovnatelné základně vzrostla v loňském roce tvorba finančních zdrojů o 5,9 %, což zhruba odpovídá průměru za poslední léta. Přispělo k tomu další zvýšení efektivnosti, které se projevilo zejména ve snížení nákladů, zvýšení zisku a v lepším využití zásob.

Patří k nesporným úspěchům, že i přes dodatečné nároky na státní rozpočet, plynoucí zejména z oblasti zahraniční směny byla udržena rozpočtová rovnováha. Je tím plněn jeden z důležitých cílů hospodářské politiky na celé období 6. pětiletého plánu.

Tento výsledek je významný též proto, že rok 1977 byl prvním rokem působení nových velkoobchodních cen. Po jejich přestavbě - na rozdíl od minulosti - nedošlo k oslabení centrálních financí. Cenová přestavba posílila úlohu ceny v reprodukčním procesu. Snížil se rozsah některých dotací poskytovaných ze státního rozpočtu podnikům a zmenšil se nejen objem rozpočtu, ale i jeho podíl na rozdělování národního důchodu asi o 2 body, na 68 %.

V souhrnu dosáhl objem výdajů státních rozpočtů, včetně rozpočtů národních výborů v roce 1977 částky 278,3 mld Kčs, tj. o 0,7 mld Kčs více než jsme plánovali a objem příjmů 280,8 mld Kčs, což představuje překročení o 3 mld Kčs.

Rovněž z hlediska struktury rozpočtových výdajů byly v podstatě splněny plánované záměry. Z celkových výdajů činily výdaje na hospodářství 45,9 %, výdaje na kulturní a sociální opatření 44,7 %, výdaje na obranu a bezpečnost 7,2 % a výdaje na správu a soudy 2,2 %. Hospodaření státního rozpočtu čs. federace skončilo přebytkem ve výší 228 mil. Kčs a přebytek v celkové výši 68 mil. Kčs vykázalo i hospodaření státních rozpočtů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Příznivé výsledky dosáhly také národní výbory. Jejich plánované příjmy a výdaje byly překročeny. Dosažený přebytek ve výši 2,2 mld Kčs umožňuje doplnit jejich fondy rezerv a rozvoje jako důležitou podmínku pro další úspěšnou realizaci volebních programů Národní fronty a pro rozvíjení iniciativy občanů i v letošním roce.

Dosažení rozpočtové rovnováhy ve složitých podmínkách hospodaření v současné době není samozřejmou věcí. Je to výsledek úsilí pracujících převážné většiny podniků, kteří pod vedením naší strany úspěšně splnili plánované úkoly. Nesmíme však přehlédnout ani tu skutečnost, že souhrnný výsledek rozpočtu byl do jisté míry ovlivněn i neplněním některých plánovaných výdajů v důsledku nesplnění některých věcných záměrů, jak o tom ještě budu dále hovořit.

Cílem našeho hospodářského rozvoje je zajistit uspokojování rostoucích hmotných a duchovních potřeb obyvatelstva a další upevňování jeho životních jistot. K tomu zaměřujeme své úsilí k dosažení vysoké efektivnosti a kvality veškeré práce jako strategické linie hospodářské politiky naší strany, kterou chápeme v její sociálně ekonomické komplexnosti.

Toto pojetí zabezpečujeme celou koncepcí hospodářské a finanční politiky.

Náročnost úkolů finančních plánů na loňský rok spočívala zejména v nezbytnosti mobilizace vnitřních zdrojů k financování dalšího rozvoje a přestavby našeho hospodářství a současně v potřebě vyrovnat nepříznivé vlivy plynoucí z pohybu cen, za které dovážíme a vyvážíme.

V uplynulém roce jsme dosáhlí zisku ve výší 85,6 mld Kčs. Plánovaná tvorba zisku byla prakticky - až na necelou desetinu procenta - splněna. Je to nepochybně důležitý výsledek naší společné práce. Přitom nám však jako dobrým hospodářům není lhostejné, že se na tvorbě zisku podílely intenzivní faktory v menším než plánovaném rozsahu. Ačkoliv se náklady snížily, nebyl splněn celý plánovaný záměr a jejich skutečná úroveň byla relativně vyšší o 2,6 mld Kčs.