V zmluve sa výslovne vyhlasuje, že upevňovanie, rozvoj a ochrana socialistických vymožeností, ktoré sa dosiahli hrdinským úsilím a obetavou prácou ľudu, sú spoločnou internacionálnou povinnosťou socialistických krajín. Z toho vyplýva záväzok robiť nutné opatrenia na ich ochranu a obranu. Obidve štáty budú usilovať o vytváranie najpriaznivejších medzinárodných podmienok pre budovanie socializmu a komunizmu, chrániť územnú celistvosť a zvrchovanosť pred úkladmi nepriateľov a dôsledne plniť záväzky vyplývajúce z Varšavskej zmluvy o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci zo 14. mája 1955.

Mimoriadne dôležité pre bezpečnosť oboch krajín je ustanovenie, že v prípade, keby jedna zo zmluvných strán bola vystavená ozbrojenému útoku, bude to druhá zmluvná strana považovať aj za útok proti sebe a poskytne napadnutej strane všetku pomoc, vrátane pomoci vojenskej.

Významným krokom vpred je článok 10 Zmluvy, podľa ktorého sa zmluvné strany budú navzájom informovať a radiť o všetkých významných medzinárodných a iných otázkach a vo svojej činnosti budú vychádzať z dohodnutého koordinovaného spoločného postupu.

Tento moment koordinácie vzájomného postoja sa stal od doby zjednania zmluvy v roku 1967 bežnou praxou medzi krajinami socialistického spoločenstva a bol preto plným právom zakotvený aj v tak významnom politicko-právnom dokumente, akým je práve predkladaná Zmluva.

Obidve zmluvné strany sa budú usilovať o dôslednú realizáciu Záverečného aktu helsinskej konferencie a budú bojovať proti silám agresie, podporovať úsilie za zastavenie zbrojenia, za všeobecné a úplné odzbrojenie, ako aj za odstránenie zvyškov kolonializmu a likvidáciu rasizmu a apartheidu.

Obidve krajiny vyhlasujú, že za najdôležitejší predpoklad európskej bezpečnosti považujú neporušiteľnosť štátnych hraníc v Európe a hlásia sa k spoločnému záväzku členských štátov Varšavskej zmluvy, zabezpečovať nedotknuteľnosť hraníc týchto štátov, vrátane hranice medzi NDR a NSR.

V tejto súvislosti by som chcel podotknúť, že čl. 8 Zmluvy konštatuje, že významným príspevkom k uspokojeniu situácie v Európe sa stala Štvorstranná dohoda o Západnom Berlíne zo dňa 3. septembra 1971, ktorá okrem iného ustanovuje, že Západný Berlín nie je súčasťou NSR a preto nemôže byť ani pod jej správou.

V ďalšom článku obidve zmluvné strany vychádzajú zo zásad a cieľov socialistickej ekonomickej integrácie a konštatujú, že budú využívať všetky možnosti, aby zintenzívnili dvojstrannú a viacstrannú hospodársku a vedeckotechnickú spoluprácu, vrátane spolupráce v rámci Rady vzájomnej hospodárskej pomoci.

Za veľmi dôležitý treba tiež považovať článok upravujúci spoluprácu a výmenu skúseností medzi štátnymi orgánmi, spoločenskými organizáciami, závodmi, školami, krajmi, okresmi a mestami s cieľom rozšíriť bratské styky medzi pracujúcimi našich krajín. V tejto súvislosti je tiež zdôraznený obojstranný záujem na rozvoji stykov medzi našou mládežou.

V záujme ďalšieho zbližovania a lepšieho vzájomného poznávania má veľký význam ustanovenie o plánovitom prehlbovaní spolupráce v nadstavbovej oblasti. Toto ustanovenie upravuje ďalší rozvoj stykov v oblasti kultúry, vedy, školstva, umenia, ako aj masových oznamovacích prostriedkov.

Zároveň na základe tohto článku sa bude rozširovať spolupráca v oblasti zdravotníctva, ochrany životného prostredia, turistiky, telesnej výchovy, športu a vo všetkých ostatných oblastiach.

To sú stručne uvedené najzávažnejšie aspekty tohto veľmi významného zmluvného dokumentu.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, nová zmluva podlieha ratifikácii a nadobudne platnosť dňom výmeny ratifikačných listín, ktorá sa má uskutočniť čo najskôr. Zmluva je dojednaná na 25 rokov s automatickým predlžovaním vždy o ďalších 10 rokov, bude teda tvoriť základňu pre vzájomné vzťahy s bratskou NDR na dlhý čas.

Niet sporu o tom, že jej schválenie v tomto najvyššom zákonodarnom orgáne bude znamenať ďalší významný krok vo vzťahoch medzi ČSSR a NDR, že prispeje k ich ďalšiemu všestrannému prehlbovaniu a zároveň aj k posilneniu celého nášho socialistického spoločenstva.

Preto chápeme zmluvu s bratskou Nemeckou demokratickou republikou aj ako jeden z dôležitých pilierov, na ktorých spočíva celková stavba mierových vzťahov a plodnej vzájomne výhodnej medzinárodnej spolupráce v záujme pokroku, v záujme upevnenia mieru a medzinárodnej bezpečnosti.

Vyjadrujem, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, svoje pevné presvedčenie, že - rovnako ako vláda Československej socialistickej republiky - oceníte aj vy veľký význam tejto novej zmluvy a že s ňou vyslovíte svoj súhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Chňoupkovi za výklad prerokúvaného vládneho návrhu.

Návrh bol pridelený na prerokovanie Výborom ústavnoprávnym a zahraničným.

Výbory snemovní poverili funkciou spoločných spravodajcov členov zahraničných výborov. Za Snemovňu ľudu poslanca Jozefa Plojhara a za Snemovňu národov poslanca Jána Kováčika.

Prosím najskôr poslanca Jozefa Plojhara, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec J. Plojhar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážený soudruhu velvyslanče Německé demokratické republiky, vážení hosté, na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění projednáváme dnes Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou, kterou podrobně zdůvodnil ministr zahraničních věcí Bohuslav Chňoupek. Byla podepsána nejvyššími představiteli obou zemí: Gustávem Husákem a Erichem Honeckerem při jednání stranických a státních delegací dne 3. října 1977 v Berlíně.

Tato smlouva nahrazuje Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi našimi zeměmi ze dne 17. března 1967 a zachycuje ony velké změny, ke kterým od této doby došlo ve vzájemných vztazích smluvních stran, ve vztazích zemí socialistického společenství vůbec i v celkové mezinárodní situaci.

Mezi Československou socialistickou republikou a bratrskou Německou demokratickou republikou došlo v uplynulých letech k mohutnému rozvoji styků, k prohloubení vzájemné spolupráce a vzájemné podpoře na všech úsecích. Vzájemné vztahy jsou založeny na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu a vyznačují se pevnou sounáležitostí ke společenství socialistických zemí. Jednota a semknutost se Sovětským svazem a dalšími bratrskými socialistickými zeměmi jsou současně pevnou zárukou nezávislosti, suverenity a bezpečnosti naší republiky.

Projednávaná Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci obsahuje základní principy a závazky, jako jsou internacionální povinnost socialistických zemí upevňovat, rozvíjet a chránit socialistické vymoženosti, další zdokonalování politické a ideologické spolupráce a další rozvoj mezinárodní socialistické dělby práce a socialistické integrace v rámci RVHP. Obsahuje dále podporu sbližování smluvních stran a socialistických zemí, jakož i rozvíjení nových prvků vzájemné spolupráce včetně konzultací a koordinace postupu při řešení významných mezinárodních i jiných otázek.

Ve smlouvě je zdůrazněna důležitost neporušitelnosti hranic v Evropě včetně hranic, jak se vytvořily v důsledku druhé světové války, jakožto předpoklad zajištění evropské bezpečnosti a spolu s tím podtržen významný závazek členských států Varšavské smlouvy, zajišťovat nedotknutelnost jejich hranic.

Smlouva rovněž vytváří základnu pro rozvoj nových, vyšších forem spolupráce na úseku politickém, hospodářském, kulturním, školském, zdravotnickém, v turistice a v dalších oblastech.

Jsem přesvědčen, že nová smlouva významnou měrou napomůže k posílení internacionálního spojenectví s naším významným sousedem, Německou demokratickou republikou, a tím k dalšímu prohloubení a upevnění jednoty a semknutosti socialistického společenství. Přispěje i k našemu stálému úsilí o zajištění míru a pokroku ve světě.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrh předložené smlouvy projednaly výbory zahraniční a ústavně právní Sněmovny lidu a doporučily ji schválit v předloženém znění.

Jako společný zpravodaj těchto výborů doporučuji Sněmovně lidu vyslovit s návrhem smlouvy souhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Plojharovi. Slovo má spravodajca výborov Snemovne národov poslanec Ján Kováčik.

Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Kováčik: Vážený súdruh predseda FZ, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci. Nová Zmluva o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou, podpísaná najvyššími straníckymi a štátnymi predstaviteľmi obidvoch zmluvných strán dňa 3. októbra 1977 v Berlíne, je výsledkom, alebo možno povedať aj dôsledkom množstva významných udalostí posledného desaťročia.

Predovšetkým je to prudký vývoj vzájomných stykov obidvoch našich krajín. O tomto rozvoji môžeme hovoriť vo všetkých oblastiach života obidvoch socialistických štátov, a to tak pokiaľ ide o jeho kvantitu, ako aj kvalitatívnu stránku.

Významným momentom je ďalšie posilňovanie jednoty a zomknutosti krajín socialistického spoločenstva, spojenectva a spolupráce na zásadách socialistického internacionalizmu.

Dôležité je podčiarknuť aj významné zmeny vo svete. Hybnou silou týchto zmien bola mierová iniciatíva Sovietskeho zväzu, plne podporovaná ČSSR, NDR a ďalšími socialistickými štátmi, ktorá viedla k pozitívnym zmenám v medzinárodných vzťahoch, v ktorých sa stále viac stupňujú princípy mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením.

To všetko doterajšia spojenecká zmluva zjednaná medzi ČSSR a NDR v roku 1967 už pochopiteľne nemôže odrážať.

Nová zmluva, ktorú máte, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pred sebou, zapĺňa všetky medzery dané vývojom medzi zmluvnými stranami, medzi krajinami socialistického spoločenstva a medzinárodným vývojom vôbec.

Tak napr. čl. 5 obsahuje záväzok zmluvných strán vždy rokovať v duchu upevnenia jednoty a zomknutosti štátov socialistického spoločenstva a robiť potrebné opatrenia na ochranu a nezávislosť obidvoch krajín.

Článok 2 podčiarkuje nevyhnutnosť hospodárskej a vedeckotechnickej spolupráce vrátane v RVHP, a to v zhode so zásadami a cieľmi socialistickej ekonomickej integrácie.

Preambula zmluvy konštatuje veľký význam, ktorý obidve zmluvné strany prikladajú ďalšiemu zdokonaľovaniu politickej a ideologickej spolupráce.

Zatiaľ čo článok 8 zmluvy z roku 1967 konštatuje ten, že vysoké zmluvné strany považujú Západný Berlín za samostatnú politickú jednotku, článok - zhodou okolností rovnako 8 - novej zmluvy vychádza už zo Štvorstrannej dohody z 3. septembra 1971, ktorá jednoznačne konštatuje a stanovuje, že Západný Berlín nie je súčasťou NSR a táto ho ani naďalej nebude spravovať.

Významným krokom vpred v spolupráci socialistických štátov je aj článok 10 zmluvy, v ktorom sa zmluvné strany zaviazali vzájomne sa radiť o všetkých dôležitých medzinárodných otázkach týkajúcich sa záujmov obidvoch štátov. Nová zmluva stanovuje vo svojom článku 10, že ČSSR a NDR sa budú vzájomne informovať a radiť o všetkých vzájomných medzinárodných a iných otázkach a vo svojej činnosti budú vychádzať z dohodnutého spoločného postoja.

Význam tejto koordinácie nie je určite potrebné komentovať.

Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vo výpočte nových progresívnych momentov, ktoré dokumentujú vzájomný rozvoj vzťahov tak medzi ČSSR a NDR, ako aj medzi krajinami socialistického spoločenstva vôbec, a ktoré sú obsiahnuté v zmluve, by bolo možné pokračovať.

Chcel by som preto na záver, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne národov, vyjadriť presvedčenie, že všetky tieto momenty sú dostatočným dôvodom pre to, aby sme s novou Zmluvou o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi Československou socialistickou republikou a Nemeckou demokratickou republikou vyslovili svoj súhlas.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kováčikovi. Do rozpravy sa písomne prihlásili poslanci Josef Grolmus, Bohumil Kvasil a Heribert Panster. Ako prvému udeľujem slovo poslancovi Josefovi Grolmusovi, pripraví sa poslanec Kvasil.

Poslanec SL J. Grolmus: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, milí hosté, projednáváme dnes mimořádně závažný smluvní dokument, který vytyčuje základy pro další rozvíjení a prohlubování vztahů a spolupráce s naším severním sousedem, s bratrskou Německou demokratickou republikou. Nová Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou bude současně přispívat k upevňování jednoty a semknutosti společenství socialistických zemí, bude významným příspěvkem ke společnému boji za mír a pokrok ve světě.

Denně jsme svědky, jak na všech úsecích vzájemných styků mezi našemi státy dochází k bouřlivému rozvoji vztahů, jak se v praxi naplňuje zákonitý proces postupného sbližování národů socialistických zemí. Vzájemně výhodná spolupráce znásobuje naše síly a úsilí, přispívá významnou měrou k úspěšnému budování rozvinuté socialistické společnosti v obou zemích. Naše vztahy jsou budovány na principech marxismu-leninismu a socialistického internacionalismu, jejichž zárukou je velmi úzká soudružská spolupráce mezi Komunistickou stranou Československa a Jednotnou socialistickou stranou Německa. Plně se to projevilo v říjnu 1977 v Berlíně při setkání stranických a státních delegací, vedených generálním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezidentem republiky Gustávem Husákem a generálním tajemníkem ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa soudruhem Erichem Honeckerem. Výsledky tohoto jednání vytvářejí spolehlivou a pevnou základnu pro další rozvíjení našich vztahů na kvalitativně vyšší základně tak, jak to vyžadují náročné úkoly vytyčené XV. sjezdem Komunistické strany Československa a IX. sjezdem Jednotné socialistické strany Německa.

V duchu jednání těchto sjezdů uskutečňuje náš Severočeský kraj skutečné přátelství a spolupráci s konkrétním jednáním. Tak například pravidelně si vyměňují zkušenosti a úzce spolupracují všechny stranické a státní orgány kraje Karl-Marx-Stadt a kraje Severočeského. Není to jen na úrovni krajů, ale prolíná se do okresů, závodů až k jednotlivým společenským organizacím. Od okresu Jablonec až po Chomutov, od okresu Žitava, Pirna až k Annabergu je vytvořeno ovzduší přátelství a pochopení. Každým rokem se zde vymění nejméně 170 delegací a skupin, většinou zaměřených k výměnám zkušeností se studijním charakterem. Tyto delegace a studijní skupiny organizují kolem sebe velký počet setkání mezi občany NDR a občany ČSSR. Ze setkání těží obě strany na společné cestě přátelství a budování. Společný užitek přináší výměna zkušeností bezprostředně na závodech mezi brigádami socialistické práce. Zkušenosti, které z těchto setkání získáváme, nám dovolují učinit závěr - nadále uskutečňovat prohlubování přátelství a mírovou spolupráci.