Přítomno:

Omluveni poslanci

Sněmovny lidu:

Belko, Fekete, Gahurová, Hajn, Hašana, Hejna, Kuželová, Laštovička, Leflerová, Nejezchleb, Obzina, Remek, Seidlová, Švestka, Vacíková, Zavadil, Zuska

Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice:

Auersperg, Burger, Čermáková H., Fojtík, Havlín, Hudeček, Chodurová, Mevald, Procházka, Rusov, Švestka, Veselý

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice:

Cyprich, Sabolčík

(Řízení schůze převzal a druhý den jednání zahájil místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů D. Hanes.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia, otváram druhý deň prerušeného rokovania spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho zhromaždenia Československej socialistickej republiky.

Zisťujem, že v zasadacej sále je prítomných

167 poslancov Snemovne ľudu

60 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike

70 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike

Podmienky článku 40 ústavného zákona o československej federácii sú splnené a snemovne sú uznášania schopné.

Pristúpime k prerokúvaniu ďalších bodov schváleného programu siedmej spoločnej schôdze snemovní.

Na programe je

Návrh odôvodní federálny minister pre technický a investičný rozvoj

s. Šupka.

Ministr pro technický a investiční rozvoj ČSSR L. Šupka: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, základním smyslem koncepce bytové politiky na 6. pětiletku bylo zachovat dosažený vysoký plošný standard bytů a jejich vybavení v souladu s naší populační politikou, rozmísťovat bytovou výstavbu ve všech jejích formách podle potřeb plánovitého rozvoje národního hospodářství, zvýšit stabilizační účinnost bytů určených pro pracovníky vybraných podniků, čelit růstu nákladů na výstavbu zaváděním souhrnných cen za nově postavené byty a za objekty občanského vybavení sídlišť, zejména jeslí, škol, školek, prodejen apod., jakož i umožnit občanům nadstandardní vybavení bytů a modernizaci bytů, které si koupí do osobního vlastnictví. Koncepce bytové politiky na 6. pětiletku byla již převážně realizována a novela zákona o osobním vlastnictví k bytům je jedním z posledních opatření k uplatnění zásad této koncepce.

Podle dosud platného zákona z roku 1966 je možno rozprodat pouze všechny byty v domě současně. Tato skutečnost byla patrně hlavním důvodem, proč prodej starších bytů v posledních letech ustrnul. Proto je také podstatou předloženého návrhu umožnit prodej bytů ze socialistického vlastnictví do osobního vlastnictví i v těch případech, kdy se všechny byty v jednom domě neprodávají současně. Z toho ovšem vyplývá také nezbytnost upravit právní vztahy mezi státem a vlastníky bytů při správě, údržbě a opravách společných částí bytů v domě. Úprava těchto vztahů byla do předloženého návrhu zapracována.

Vzhledem ke změnám ústavně právního stavu, k němuž došlo po roce 1966, kdy byl zákon vydán, zejména podle ústavního zákona o československé federaci, se současně navrhuje upravit i zmocňovací ustanovení zákona, tj. § 14 odst. 2 a § 24 novely. Podle navrženého ustanovení § 14 odst. 2 návrhu novely stanoví zásady pro výběr domů, v nichž lze prodávat byty do osobního vlastnictví, a pro postup národních výborů při tomto prodeji vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky. V § 24 se upravuje podle nyní platné působnosti federálních a republikových ústředních orgánů také působnost k vydávání prováděcích předpisů k zákonu.

V zásadách pro postup národních výborů má být stanoveno, že byty budou především prodávány jejich dosavadním uživatelům v domech, kde jsou předpoklady po postupný prodej všech bytů, a zejména ty byty, které vyžadují rekonstrukci nebo modernizaci.

Tím se dostáváme i k ekonomické stránce tohoto opatření. Jak při tvorbě návrhu novely zákona, tak i při tvorbě předpisů, zejména prováděcí vyhlášky, se vycházelo ze zásady, že prodej a koupě bytu musí být výhodná jak pro občana, tak pro stát.

Koupí bytu získá občan právo upravit si jej podle potřeb své rodiny, modernizovat jej. Byt je v plném rozsahu jeho osobním vlastnictvím, může jej prodat, dědí se jako každé jiné předměty, které jsou v osobním vlastnictví. Byt se pro jeho rodinu nemůže stát nadměrným a z titulu nadměrnosti nemůže být nucen ke směně bytu. Novela zákona vytváří tedy předpoklady, umožňující občanům utvářet si své bydlení podle svých potřeb, popřípadě i představ. Návrh současně umožňuje odbřemenit do určité míry společnost, která vynakládá na opravy a údržbu a správu bytů a bytových domů veliké prostředky a přesto nemůže v některých místech zvládnout své úkoly, zejména v důsledku nedostatečných kapacit pro provádění oprav a údržbářských prací. Je třeba si dále uvědomit, že náklady na tyto práce prováděné příslušnými organizacemi jsou vždy vyšší, než náklady na obdobné práce prováděné svépomocí, pokud mohou a smějí být tímto způsobem provedeny.

V zájmu oboustranné výhodnosti - pro občany i pro společnost -budou ceny prodávaných bytů stanoveny tak, aby byly přístupné i pro občany nižších výdělkových kategorií. Tak například cena průměrně velkého bytu IV. kategorie se má pohybovat při koupi bytu jeho uživatelem kolem 6000 Kčs a bytu III. kategorie kolem 8000 Kčs. Tato cena se může zdát na první pohled poměrně nízká, přesto vsak to bude prodej výhodný i pro společnost, poněvadž státní rozpočet ušetří při prodeji každého jednotlivého bytu v průměru přibližně 1000 Kčs ročně na nákladech na jeho opravy a údržbu a po rozprodání všech bytů v domě asi dvakrát tolik.

Ani tato otázka není bezvýznamná, právě naopak. Náklady společnosti na výstavbu, opravy, údržbu a správu komunálních bytů v posledních 10 letech výrazně stouply. V důsledku toho podíl občanů na nákladech na bydlení současně klesl. Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, abych pro vaši informaci uvedl několik číselných údajů.

V 6. pětiletce vynaložíme na výstavbu bytů asi 137 mld Kčs, z toho z celospolečenských zdrojů přes 95 mld Kčs, z prostředků obyvatelstva asi 22,5 mld Kčs a z dlouhodobého úvěru občanů 19 mld Kčs. Náklady na postavení jednoho komunálního bytu vzrostly od roku 1965 asi o 50 % a činí dnes téměř 140 tis. Kčs. Roční náklady na opravy, údržbu a správu jednoho komunálního bytu stouply úměrně a dosáhly již částky kolem 2500 Kčs na byt.

Zatímco náklady hrazené ze společných zdrojů takto rostou, podíl občanů na nákladech na bydlení v komunálních bytech relativně klesá ve vztahu k peněžním příjmům domácností, které od roku 1965 vzrostly o více než 60 %. Zatímco nájemné se v roce 1965 rovnalo něco přes 7 % příjmů domácností, klesl dnes tento podíl pod 4,4 %.

Závěrem mi dovolte poděkovat všem soudružkám a soudruhům poslancům, kteří nám při projednávání návrhu novely zákona ve výborech poskytli mnoho cenných informací o předpokladech jejího uplatnění v praxi a také řadu užitečných připomínek v tomto směru. Z jejich námětů a diskusních příspěvků vyplývá, že dobře znají předpoklady pro uplatnění zákona v praxi ve svých volebních obvodech a umožnili nám precizovat prováděcí předpisy podle poznatků ověřených přímo u občanů a na národních výborech. Za tuto jejich cennou pomoc jsme jim vděčni.

Dovolte mi, abych jménem vlády ČSSR doporučil schválení předloženého návrhu novely zákona o osobním vlastnictví k bytům. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem s. Šupkovi za výklad prerokúvaného návrhu zákona.

Návrh zákona bol pridelený na prerokúvanie Výborom ústavnoprávnym, Výborom pre plán a rozpočet, Výborom pre priemysel, dopravu a obchod a Výborom pre sociálnu politiku.

Výbory Snemovne ľudu poverili funkciou spoločného spravodajcu poslanca Výboru ústavnoprávneho Františka Kaduka a výbory Snemovne národov poslankyňu Výboru pre sociálnu politiku Marii Formanovú.

Prosím najskôr poslanca Františka Kaduka, aby predniesol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec F. Kaduk: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, osobné vlastníctvo k bytu je popri osobnom vlastníctve rodinných domov a práva osobného užívania štátneho, prípadne podnikového a družstevného bytu ďalšou formou, ktorou sa umožňuje stále širšie uspokojovanie bytových potrieb našich občanov.

Osobné vlastníctvo k bytu, ktoré môže občan nadobudnúť kúpou od štátu, je vo vyspelých krajinách veľmi rozšíreným právnym inštitútom. Pokiaľ ide o kapitalistické štáty, je tento právny inštitút využívaný istotne nie predovšetkým na uspokojovanie bytových potrieb občanov, ale prevažne sa stáva nástrojom výnosného investovania kapitálu a špekulácie. V socialistických krajinách je naopak, osobitné vlastníctvo k bytu právne chránenou formou, ktorej cieľom je to, aby bytové a kultúrne potreby občanov boli náležite uspokojované a aby aj úroveň bývania bola sústavne zvyšovaná.

Predaj bytov do osobného vlastníctva bol po prvý raz u nás umožnený zákonom č. 52/1966 Zb., ktorý sledoval rozšírenie možnosti uspokojovania bytových potrieb tých občanov, ktorí si ho chcú riešiť z vlastných prostriedkov. Nižšie právne normy upravili pomoc štátu pri výstavbe obytných domov s bytmi v osobnom vlastníctve a spôsob predaja bytov z národného majetku občanom. Právne predpisy tak vytvorili predpoklady, ktoré mali povzbudiť občanov k účasti na výstavbe bytového fondu, na jeho podstatnom rozšírení a zlepšení.

Počas niekoľkých rokov pôsobnosti zákona sa však ukázalo, že zákonná podmienka, ktorá stanoví rozpredanie všetkých bytov z jedného domu súčasne, je najvážnejšou príčinou, ktorá viedla k postupnému poklesu počtu predaných bytov.

Vládny návrh novely zákona, ktorý dnes prerokúvame, tento problém už rieši. Umožňuje totiž kúpu bytu i jednotlivým užívateľom v dome, a to najmä v prípadoch, keď doterajší užívateľ má záujem na uskutočnení rozsiahlejšej modernizácii svojho bytu. Pritom zachováva zásadu, podľa ktorej môže obsadený byt nadobudnúť do osobného vlastníctva len jeho užívateľ. Toto ustanovenie slúži na ochranu užívateľov bytov. Súčasne s týmto opatrením však bolo treba upraviť i otázky takto vzniknutého vzťahu rôznych vlastníkov bytov v tom istom dome, ak nedošlo k predaji všetkých bytov do osobného vlastníctva, t. j. československého štátu na jednej strane a vlastníkov jednotlivých bytov v osobnom vlastníctve na strane druhej.

Štát, ako vlastník ostatných bytov v dome, má rovnaké práva a povinnosti ako všetci ostatní vlastníci bytov v osobnom vlastníctve a zároveň sa štát stáva spoluvlastníkom i spoločných častí domu.

Chcel by som však dodať, že byty z novej výstavby bude možné predávať do istej miery obmedzene, a to podľa možností daných zdrojom v jednotlivých miestach. Predpokladá sa, že sa budú prednostne predávať byty v starej zástavbe, ktoré vyžadujú rekonštrukciu a modernizáciu, a ďalej v tých domoch, kde bude záujem o kúpu všetkých bytov. Predložená novela nevyžaduje nijaké nároky na štátny rozpočet, naopak, prinesie určité výnosy za každý predaný byt vo forme úspor nákladov na rekonštrukciu a modernizáciu, ďalej za údržbu a opravy.

Dovoľte mi, aby som svoju spravodajskú správu doplnil o informáciu, že vládny návrh novely zákona o osobnom vlastníctve k bytom bol prerokúvaný vo Výboroch pre plán a rozpočet, pre priemysel, dopravu a obchod, pre sociálnu politiku a vo Výbore ústavnoprávnou Snemovne ľudu, ktoré ho bez pripomienok odporučili Snemovne ľudu schvátiť v predloženom znení.

Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu odporúčam preto Snemovni ľudu schváliť predložený vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 52/1966 Zb. o osobnom vlastníctve k bytom s tým, aby bol doplnený začiatok účinnosti zákona odo dňa jeho vyhlásenia.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem. Slovo má spoločná spravodajkyňa výborov Snemovne národov poslankyňa Marie Formanová.

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně M. Formanová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážený soudruhu předsedo, cíle a úkoly XV. sjezdu Komunistické strany Československa zahrnují mezi jiným i další rozvoj naší sociální politiky, která patří, jak konstatovalo 11. zasedání ÚV KSČ, k nejvyspělejším. Proto také zpráva předsednictva ÚV KSČ o výsledcích plnění závěrů XV. sjezdu KSČ a dalším postupu při jejich realizaci mohla v oblasti životního standardu našeho lidu vysoce pozitivně hodnotit dosažené výsledky v rozvoji bytové výstavby, a tím dosažení významného přínosu k uspokojování hmotných a kulturních potřeb pracujících v našem socialistickém státě. Počtem nově postavených bytů na tisíc obyvatel i jejich standardem se řadíme dnes mezi přední země světa.

Kromě výstavby nových moderních bytů věnuje naše socialistická společnost velkou pozornost též modernizaci staršího bytového fondu. Předložený vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, představuje jednu z cest, jak dále přispět k širšímu uspokojování bytových potřeb občanů, ale zejména jak podnítit rekonstrukci a modernizaci ve standardu a vybavenosti již zaostávajících bytů.

Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, i když doplněná právní úprava osobního vlastnictví k bytům umožní nyní prodej bytů v domech, jež jsou ve vlastnictví státu i jednotlivcům, kteří si budou chtít byt v domě bez ohledu na ostatní uživatele koupit, máme pochopitelně nadále zájem na tom, aby se prodávaly do osobního vlastnictví všechny byty v domě. Proto bude úkolem národních výborů, aby v tomto směru působily na obyvatele domů, v nichž se prodej bytů do osobního vlastnictví předpokládá. Tato zásada by měla samozřejmě platit u domů z nové výstavby. U domů již obývaných budou národní výbory vybírat především ty obytné domy, u nichž jsou předpoklady, že alespoň většina bytů v nich bude dosavadními uživateli odkoupena, a to současně nebo postupně během několika málo let. Přitom přednostně se budou prodávat byty vyžadující rekonstrukci a modernizaci. Zájemci o tyto byty si budou chtít úpravy provést z vlastních prostředků; tím je sledována kromě jiného též ekonomická stránka navrhovaného doplnění právní úpravy osobního vlastnictví k bytům.