Na základě potřeb národního hospodářství i předpokládaných požadavků zahraničního trhu jsou v 6. pětiletém plánu plánovány významné změny ve struktuře výroby. V těžkém strojírenství se zabezpečuje jako rozvojový program především výroba komponentů jaderných elektráren, výroba chemických zařízení, stavebních a silničních strojů a některých programů založených již v předcházející pětiletce jako obráběcí stroje apod. Ve všeobecném strojírenství jde o rozsáhlý program výroby nákladních automobilů v souladu s programem zemí RVHP, dále rozvoj výroby strojních systémů pro zemědělství, slaboproudé polovodičové techniky, hydraulických prvků, valivých ložisek atd. Je třeba říci, že na zajištění rozvojových programů je soustředěna i rozhodující část investičních akcí ve strojírenství. O progresívnosti strukturálních změn zakotvených v 6. pětiletém plánu svědčí například i to, že v těžkém strojírenství objem výroby rozvojových nosných programů má v roce 1980 dosáhnout téměř dvojnásobku proti roku 1975 a jejich podíl na výrobě těžkého strojírenství se má zvýšit ze 16 % na 21 %.

Provedení takových výrazných strukturálních změn je záležitostí dlouhodobou. Přesto však je třeba trvale sledovat jejich průběh.

Výsledky plnění plánu od začátku 6. pětiletky ukazují, že se daří plánovitě dosahovat rychlejší růst odvětví strojírenství, které je vedoucím průmyslovým odvětvím.

Podle zprávy o plnění státního plánu zejména v roce 1977 byly přírůstky výroby u většiny rozvojových programů vyšší, než činil průměrný přírůstek výroby. Z těchto hledisek probíhají tedy strukturální změny dobře. Z hlediska uspokojování potřeb národního hospodářství už není výsledek tak přesvědčivý. Zlepšila se sice výrazně struktura dodávek pro investiční výstavbu, ale dodávky pro kompletaci výroby nejsou ve struktuře uspokojivě plněny. Zlepšilo se uspokojování poptávky občanů po průmyslovém zboží, ale stále ještě jsou zřejmé nedostatky ve struktuře požadovaných výrobků. Obdobné jsou ještě rozdíly mezi strukturou požadavků zahraničního obchodu a nabídkou našeho průmyslu.

Jsem však přesvědčen, že některé dočasně nedostatkové druhy výrobků by se daly zajistit lepší organizátorskou a řídící prací.

Uvedu alespoň jeden příklad. Mnoho našich motoristů mělo a ještě má starosti, jak si opatřit brzdová obložení pro naše Škoda. Hodně se o tom psalo v tisku. Obložení vyrábí závod Osinek v Kostelci nad Orlicí, který při stávajícím zařízení má nedostatek pracovních sil. O několik kilometrů dále v Týništi nad Orlicí, vyráběl podnik Elitex určitou dobu svoje výrobky na sklad, protože má přechodně nedostatek zakázek na vývoz. Myslím, že by stačilo, aby se příslušná ministerstva, která tyto organizace řídí, včas dohodla, a potřebný počet pracovníků z Elitexu mohl přechodně doplnit směny v Osinku a vyřešit tuto svízelnou situaci dříve, než se vybudují nové výkonnější kapacity. Vím, že by to vyžadovalo určitá organizační opatření, ale je to přístup k řešení problémů, o jakém se hovořilo na 11. zasedání ÚV KSČ.

Také v oblasti zahraničního obchodu není, podle mého názoru, možno jenom čekat na dořešení struktury výroby, jakou požaduje zahraniční trh, ale je nutno růstu vývozu napomáhat odstraňováním i některých jiných překážek.

Zase uvedu příklad. Ke konci minulého volebního období jsme při poslaneckém průzkumu v TOS Varnsdorf ověřovali kromě jiného, proč nezajišťují pohotovou a kvalitní servisní a opravárenskou službu pro své stroje dodané do zahraničí. Kromě jiného jsme zjistili, že někdy i několik měsíců trvá jenom to, než montéra vybaví potřebnými doklady, devizovými prostředky a vízem příslušné země.

Při jednání ve výboru jsme vznesli na příslušné ministry požadavek na odstranění tohoto závažného nedostatku. Musím říci, že jsme o těchto otázkách měli několik jednání. Minulý týden jsme si na trustu Továren strojírenské techniky a v podniku TOS Hostivař ověřovali, jak to dopadlo. Ukázalo se, že výborně. Montéři TST vyjíždějí během několika dnů, někdy již příští den od požadavku zákazníka, a to i do kapitalistických zemí. Servisní služba, která byla a někde ještě je naší slabinou, může být u vyvezených obráběcích strojů prováděna pohotově a kvalitně. Tak by to mělo být i v ostatních organizacích.

Uvedený příklad ukazuje, že dobrá spolupráce centrálních a podnikových orgánů může s úspěchem vyřešit řadu i dlouhodobých problémů pohotově.

V programu rozvoje naší socialistické ekonomiky má významné místo spolupráce se socialistickými zeměmi. Změny, ke kterým došlo v posledních letech na světových trzích a zvláště krizový vývoj v kapitalistických zemích, znovu potvrdily, jak nenahraditelnou je pro nás těsná ekonomická spolupráce se Sovětským svazem i s ostatními socialistickými zeměmi. Je třeba ocenit, že vláda cílevědomě přispívá k posílení socialistické ekonomické integrace a k plnění komplexního programu jejího rozvoje v rámci zemí RVHP. Československo se aktivně podílí na přípravě dlouhodobých cílových programů, které umožní soustředit síly členských zemí RVHP na řešení zásadních ekonomických problémů. Jsou využívány i další formy dlouhodobé spolupráce. V roce 1977 byla uzavřena řada dalších specializačních a kooperačních dohod. Například s Bulharskou lidovou republikou spolupráce ve výrobě kamiónů a autokarů; s Německou demokratickou republikou specializace výroby některých typů ručního pneumatického nářadí, dohoda o výrobě nevýbušných elektromotorů; s Polskou lidovou republikou dvě dohody o výrobě a kooperaci výroby strojů a náhradních dílů pro obuvnický průmysl; s Rumunskou lidovou republikou spolupráce ve výrobě těžkých karuselů; se Sovětským svazem širší dohody o naftovém strojírenství, o společném vypracování pokrokových technologických procesů pro chemický průmysl a další.

V souvislosti s dohodami o specializaci a kooperaci bych chtěl říci ještě jednu poznámku: Při své poslanecké práci jsme se setkali s konkrétními názory, že některé specializace z minulých let se značně překrývají a vzájemně pak vyvážíme některé stroje a zařízení, které jsou určeny pro stejnou práci jako stroje, které dovážíme. Jde zejména o některé skupiny obráběcích strojů. Bude dobré, aby jak příslušné resorty, tak i organizace zahraničního obchodu věnovaly těmto otázkám pozornost a postupně vytvořily předpoklady pro odstranění těchto protisměrných dovozů a vývozů.

Je rozšiřována spolupráce v oblasti vědy a techniky, zejména se Sovětským svazem. Tato spolupráce má dlouholetou tradici. Jako výsledek strojírenského výzkumu se dokončují některá rozhodující zařízení pro atomové elektrárny, dále nové typy kompresorů, čerpadel, armatur, parogenerátorů apod.

Mezinárodní spolupráce se socialistickými zeměmi nejen formuje strukturu naší výroby, ale ovlivňuje i strukturu průmyslu některých oblastí, např. řada závodů a podniků našeho obvodu, tj. Prahy 9, je již intenzívně zapojena do mezinárodní spolupráce socialistických zemí. Jako příklad je možné uvést specializaci v oblasti výroby lokomotiv, letounů a výcvikové pilotové techniky, spolupráci Avie s maďarským podnikem Ikarus při konstrukci a výrobě malého autobusu, vysokofrekvenčních elektrických ohřevů, silnoproudé elektrotechniky a při vývoji a výrobě členů jednotné řady počítačů. Závod Kompresory má ve svém výrobním programu turbokompresory o velkých výkonech, které jsou požadovány pro oblast metalurgie, výrobu etylénu, tlakovzdušných elektráren a další náročné úseky výroby. Již dnes se jedná o miliardové objemy této specializované produkce a její další rozvíjení se socialistickými zeměmi, zejména se Sovětským svazem, je základním předpokladem efektivnosti vývozu a vysoké efektivnosti produkce.

Ve vztahu k těmto otázkám je třeba systematicky a komplexně prohlubovat programy dlouhodobé spolupráce se socialistickými zeměmi, aktivně se podílet na přípravách koncepčních záměrů. V této oblasti na základě zkušeností pociťujeme jako závažný nedostatek nedostatečný předstih v uzavírání dlouhodobých dohod specializačních i obchodních, které nepříznivě ovlivňují jednak stabilitu dlouhodobých záměrů a jednak nevytvářejí podmínky pro předstih v oblasti technického rozvoje projekčních prací a technické přípravy výroby vůbec.

O tom, jaká bude efektivnost výroby, jak rychle bude postupovat proces inovace, jak obstojí naše výrobky při měření se světovou konkurencí, rozhoduje za současné situace stále širší a rychlejší uplatňování výsledků vědy a techniky. Kromě závěrů XV. sjezdu sehrála zde konkrétní roli výzva MV KSČ v Praze k prohloubení spojení vědy s výrobou k urychlení cyklu výzkum - vývoj - výroba - užití.

V současné době je sledováno na našem obvodě 16 takovýchto závazků. Jejich obsahem je řešení některých nejaktuálnějších problémů jednotlivých výrobních závodů, ale zároveň velmi ožehavých problémů celého našeho národního hospodářství.

Vážené soudružky a soudruzi, dosažené výsledky při plnění úkolů vyplývajících ze socialistické ekonomické integrace zemí RVHP už přinesly výrazné příznivé výsledky a jsou zdrojem zvyšování efektivnosti dalšího rozvoje československého národního hospodářství. Možnosti a rezervy v širším a rychlejším uplatnění výsledků vědy a techniky nás zavazují ještě k intenzívnější činnosti v této oblasti.

Tato spolupráce je pro všechny účastníky výhodná a umocňuje jejich síly. Nejnovějším příkladem je spolupráce našich a sovětských vědeckých a výzkumných pracovníků i pracovníků ve výrobě i spolupráce dalších socialistických států, která umožnila dosáhnout vynikajících výsledků v rámci kosmického programu Interkosmos. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Linhartovi. Slovo má poslankyně Solčanská, připraví se poslanec Balog.

Poslankyně SL M. Solčanská: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som využila spoločnú schôdzku Snemovne ľudu a Snemovne národov a v rámci prerokúvania hlavného bodu programu poukázala na otázku zahraničného cestovného ruchu, a to tak z hľadiska propagácie života socialistickej spoločnosti, ako aj z hľadiska komerčného a stále významnejšieho zdroja devíz. Zaujímalo by ma v tejto súvislosti - a túto otázku chcem položiť podpredsedovi vlády ČSSR a predsedovi Vládneho výboru pre cestovný ruch súdruhovi Rohlíčkovi - aké opatrenia československá vláda robí a pripravuje na zvýšenie úlohy tohto odvetvia a na jeho propagáciu. Ďakujem.

Předseda FS A. lndra: Děkuji poslankyni Solčanské. Slovo má poslanec Balog, připraví se poslanec Kubrt.

Poslanec SN E. Balog: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pri riešení rozvojových potrieb našej spoločnosti pripadá rozhodujúca úloha investičnej výstavbe a spôsobu orientácie do nej vkladaných prostriedkov. Závery XV. zjazdu KSČ vytýčili pre túto oblasť veľké zvýšenie úloh a uskutočnenie dôležitých štrukturálnych zmien, zameraných najmä na preferenciu stavieb v oblasti sústredenej investičnej výstavby, na potreby palivoenergetickej základne, na komplexnú bytovú výstavbu a v rámci nej na väčší podiel stavieb občianskej a technickej vybavenosti sídlisk.

Z nášho národného dôchodku vyčleňujeme na potreby novej výstavby a na rekonštrukciu a modernizáciu značné množstvo prostriedkov. V tejto päťročnici sa ráta s tým, že objem všetkých investícií dosiahne takmer 800 mld Kčs, a že najväčšia časť týchto prostriedkov bude daná na zabezpečenie rozhodujúcich úloh vo výrobnej sfére. Ide predovšetkým o výstavbu nových baní a elektrární, vybrané hutnícke a strojárske programy, dobudovanie petrochémie a zaistenie výroby stavebných hmôt. Nemalé prostriedky pritom sú určené i na zaistenie náhrady za zastaralé a už opotrebované výrobné prostriedky, resp. na zabezpečenie efektívnych racionalizačných opatrení a do nevýrobnej sféry.

Všetky tieto zámery musíme realizovať, a najmä veľké, zložité a technicky náročné diela vytvárať v požadovanom čase a v dobrej kvalite. Pritom však dbať aj o to, aby do nich vložené prostriedky sa našej spoločnosti včas a s čo najväčším efektom vracali.

Každá investičná akcia je preto náročným procesom. Jeho zvládnutie vyžaduje mnoho úsilie a pozornosti. Kladie na všetkých zúčastnených mnoho požiadaviek, ktorých dodržanie priaznivo ovplyvňuje materiálnu a finančnú potrebu prostriedkov a svojimi dôsledkami i dosahovanie vyšších temp rozvoja. Právom im stranícke a štátne orgány venujú prvoradú pozornosť.

Naše vlastné poznatky o priebehu investičného procesu ukazujú, že napriek rôznym problémom a ťažkostiam sa tento proces postupne skvalitňuje, a že vďaka iniciatíve, schopnosti a obetavosti pracovníkov zúčastnených orgánov a organizácií je i plynulejšie tempo realizácie.

Napriek tomu na úseku investičnej výstavby v našej vlasti sú rezervy, ktoré bude treba využiť pre ešte plynulejší a podľa schválených zásad proporcionálny trend začínania a ukončovania stavieb.

Nedávne 11. zasadnutie veľmi správne a cieľavedome zhodnotilo oblasť investičnej výstavby a určilo potrebu sústredenia síl na rozhodujúce smery. Preto v súčasnosti nemôže nám byť ľahostajná otázka správnej miery a smeru investovania a tiež ekonomický prínos tohto investovania.

Hoci už realizujeme tretí rok 6. päťročnice a je nám dobre známy plán začínaných stavieb, stretávame sa s prípadmi, že nie všetky stavby sú dostatočne investorsky a projektové pripravené, ujasnené a dodávateľsky zabezpečené. Dôsledky potom postihujú celý proces investovania, najmä dĺžku realizácie, rozpočtové náklady a dosiahnutie plánovaných objemov výroby. Podľa našich poznatkov je to obvykle tam, kde chýba cieľavedomý prístup zúčastnených zložiek a dodržiavanie platných predpisov a kde príprava stavby je podriadená hlavne zámeru presadiť akciu do plánu.

Ako výkonný projektant chcel by som osobitne zdôrazniť potrebu vzájomnej spolupráce medzi účastníkmi investičného procesu, ktorá sa môže výrazne odraziť najmä v kvalite projektového riešenia. Dobrá súčinnosť partnerov tu hlavne zabráni tomu, aby spracovanie dokumentácie neprinášalo v budúcnosti rozpory. Veľkú rezervu vidím aj v tom, že sa v nedostatočnej miere využíva aplikácia katalógového projektovania na zjednodušenie projektovej prípravy, najmä u stavieb terciárneho sektoru a tiež opakovateľnosť projektov.

Pritom treba spomenúť, že ak sa vykonávacie projekty pre dodávateľov stavby nedodajú včas a nie sú úplné, býva to tiež príčinou toho, že v prvom roku realizácie stavby sa nezabezpečí požadované percento prác. To má za následok šturmovanie výstavby a často i neodovzdanie akcie do užívania v plánovanom termíne.

Ak požadujeme od dodávateľa stavby dodržanie doby výstavby, resp. skrátenie, vytvorme preto i v našich projektových organizáciách podmienky pre včasnú a úplnú dokumentáciu vykonávacích projektov.

Požiadavka dobrej súhry všetkých partnerov výstavby by sa preto mala stretávať v zostávajúcom čase tejto päťročnice so stále väčšou odozvou a jeho uplatňovanie by malo byť všade jedným zo základných faktorov plynulého a efektívneho priebehu a včasnej realizácie ďalších stavieb.

l v mojom volebnom obvode a vo Východoslovenskom kraji sa veľmi zodpovedne pristupuje k plneniu úloh 6. päťročnice na úseku investičnej výstavby. Maximálna pozornosť sa sústredila najmä na rozhodujúce stavby určené ako záväzné úlohy štátneho plánu. V minulom roku na týchto stavbách boli plánované úlohy splnené na 102,9 %, z toho stavebné práce na 109,0 %. Dodávateľské kapacity boli sústredené na rozhodujúce investičné akcie najmä výrobnej oblasti s cieľom odovzdať tieto v predstihu.

V tomto smere najlepšie výsledky sa dosiahli najmä na akciách Chemlon X v Humennom, ktoré boli dané do skúšobnej prevádzky s takmer mesačným predstihom. Za uplynulé dva roky znížila sa v kraji rozostavanosť o 13 stavieb a vo finančnom vyjadrení o 4,7 mld Kčs.

Nedosahujú sa však u niektorých dokončených investičných akcií projektované parametre vo výrobe, najmä pokiaľ ide o priemysel stavebných hmôt, čo len sťažuje plynulosť zásobovania a plnenie výrobných úloh.

Stavebné organizácie vo Východoslovenskom kraji tiež účinne pomáhajú i pri výstavbe nášho hlavného mesta Prahy, kde za uplynulé dva roky vykonali práce za 207 mil. Kčs a v ostatných krajoch Českej socialistickej republiky za 315 mil. Kčs.

Pokiaľ sa týka práce našich stavbárov, môžu sa pochváliť viacerými významnými a nespornými úspechmi. V ich oblasti ešte pretrvávajú nedostatky, ktoré výsledok práce väčšiny pracovníkov znižujú. Nie sú len v miere a tempe uskutočňovania plánovaných štrukturálnych zmien, či v plnení niektorých vecných úloh, ale ide najmä o využívanie pracovného času. Výkonnosť nášho stavebníctva sa musí zvyšovať, a to nielen preto, že náročný investičný program v tejto päťročnici je založený na dynamickom raste stavebných kapacít, ale tiež z dôvodu, že obmedzené zdroje pracovných síl a obmedzený dovoz zahraničných kapacít nám neumožňujú hľadať inú cestu riešenia.