Úterý 25. října 1977

Je celkom nepochybné, že by Izrael nemohol vykonávať svoju agresívnu politiku voči arabským susedom, keby nedostával sústavnú politickú, morálnu a materiálnu podporu zo strany USA. Základné ciele amerického imperializmu na Blízkom východe zostávajú rovnaké. Je to predovšetkým snaha udržať svoje politické, ekonomické a vojenské pozície, uchrániť v tejto oblasti taký poriadok, ktorý by im zabezpečoval využívať prírodné zdroje, komunikácie i priestor pre plnenie ich strategických zámerov.

Faktom však zostáva, že objektívne podmienky nútia USA i Izrael meniť taktiku voči arabským krajinám pod tlakom narastajúcej potreby riešenia situácie na Blízkom východe.

Československá socialistická republika a jej ľud už niekoľko rokov spolu s ostatnými socialistickými krajinami so všetkou rozhodnosťou podporuje spravodlivý boj Arabov za odstránenie dôsledkov izraelskej agresie. Podporuje najmä boj palestínskeho arabského ľudu za obnovenie jeho zákonných národných práv, vedený Organizáciou pre oslobodenie Palestíny. Predpokladom pre trvalé a spravodlivé urovnanie v tejto oblasti zostáva: stiahnutie izraelských vojsk zo všetkých arabských území, okupovaných v r. 1967, zabezpečenie neodňateľných práv arabského ľudu Palestíny, vrátane jeho práva na sebaurčenie a na vytvorenie vlastného štátu, zabezpečenie práva na nezávislú existenciu a rozvoj všetkých štátov - účastníkov konfliktu - a poskytnutie príslušných medzinárodných záruk týmto štátom, ukončenie vojenského stavu medzi arabskými krajinami a Izraelom a nastolenie mierových vzťahov.

Sme presvedčení, že pri mierovom usporiadaní na Blízkom východe prislúcha významná úloha Ženevskej mierovej konferencii a pre dosiahnutie spravodlivého, trvalého a pevného mieru v tejto oblasti má veľký význam súčinnosť ZSSR a USA ako spolupredsedov Ženevskej konferencie.

Zahraničná politika ČSSR voči africkým krajinám, koordinovaná so Sovietskym zväzom a ďalšími krajinami socialistického spoločenstva, predstavuje významný príspevok k procesu demokratického vývoja na tomto kontinente, príspevok k bezpečnosti a mieru medzi národmi sveta. Tomu v plnej miere zodpovedá aj výklad ministra zahraničných vecí s. inž. Chňoupka a takejto zahraničnej politike našej vlády v mene skupiny poslancov Federálneho zhromaždenia - členov Strany slovenskej obrody, vyslovujem plnú podporu a súhlas.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Polákovi. Prosím poslance Hejnu a připraví se poslanec Hojnoš.

Poslanec SL J. Hejna: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, expozé ministra zahraničních věcí kromě jiného dokumentovalo široký rozmach vztahů, které máme se všemi socialistickými státy. Znovu se ukazuje, jak je výhodné mít dobré sousedy. Jejich přátelství, spočívajícího na zásadách socialistického internacionalismu, si vážíme a vysoce jej oceňujeme. Zvláště pak oceňujeme zakladatelskou a iniciativní úlohu SSSR, jehož vznik i 60letá existence je příkladem těchto vztahů.

Máme také radost, že na této společné základně socialistických zemí se úspěšně rozvíjejí i vzájemné vztahy s NDR, naším severním sousedem. Zcela nedávno jsme spoluprožívali velkou a radostnou událost v historii obou našich spřátelených států, návštěvu stranické a vládní delegace ČSSR v NDR. Byli jsme svědky vřelého přijetí, jehož se dostalo našim představitelům od stranického a státního vedení a od obyvatelstva NDR. S velkým uspokojením byl u nás přijat podpis nové Smlouvy o přátelství, spojenectví a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou. Naše vzájemné vztahy tak dostaly nový impuls k dalšímu rozvoji na vyšším stupni, což nás naplňuje hrdostí, neboť jde o další zpevňování historického sblížení mezi lidem ČSSR a NDR.

Vážené soudružky a soudruzi, osvědčenou zásadou leninské mírové zahraniční politiky, kterou uplatňují socialistické státy, včetně ČSSR, je úsilí o mírové soužití se státy, jež mají od nás odlišný společenský systém. To platí i pro druhý německý stát, Německou spolkovou republiku.

Dlouhou dobu, jak známo, jsme nemohli naše vztahy s Německou spolkovou republikou normalizovat. Bránily tomu nereálné představy, které po celých 20 let ovlivňovaly zahraniční politiku Německé spolkové republiky vůči zemím socialistického společenství. Když v 70. letech na základě podpisu řady smluv se socialistickými státy a v neposlední řadě též v důsledku uzavření čtyřstranné dohody o Západním Berlíně došla vláda NSR, složená ze sociálních a svobodných demokratů, k poznání nutnosti hledat modus vivendi i s ČSSR, nastal obrat i v našich vzájemných vztazích. Po podpisu příslušné smlouvy pak došlo v roce 1973 k navázání diplomatických styků. Všichni jsme očekávali, že se bude rozvíjet proces normalizace vztahů tak, aby byly prospěšné oběma státům. Tímto optimismem naplňoval náš lid i úspěšný průběh přípravy a konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, protože tato konference fixovala právě ty zásady, na nichž jsme chtěli a chceme budovat své vztahy i k Německé spolkové republice.

Bohužel, odpor reakčních sil, vojenskoprůmyslového komplexu, militarismu a revanšismu v Německé spolkové republice, které se snažily zvrátit nebo aspoň zadržet prvořadý proces uvolňování napětí v Evropě, přivedl rozvoj našich vztahů do období stagnace provázené neslýchanými útoky především sdělovacích prostředků NSR. Ty se nezastavily ani před pomluvami a urážkami představitelů našeho státu.

Tyto a další negativní jevy v NSR nejsou ojedinělé a existují nejen ve vztahu k ČSSR. Znepokojení nad nimi se projevuje jak u nás, tak i mezi obyvateli a dokonce v tisku NSR a i ve veřejnosti dalších, především evropských zemí.

Znepokojuje nás aktivizace neonacistických, neofašistických a revanšistických sil v NSR, zejména z toho hlediska, že se jí nečelí z oficiálních míst. To nemůže přispívat k vytváření dobré atmosféry, tak potřebné pro rozvoj vztahů mezi naší zemí a NSR.

Naše veřejnost je pobouřena tím, že úřady NSR nevydaly dosud v žádném případě pachatele únosů čs. letadel do NSR. Licituje se i v posledním případě únosu z 11. října t. r. A to v situaci, kdy Německá spolková republika v souvislosti s teroristickými akcemi a únosem letadla Lufthansy nás požádala o zvýšenou ochranu velvyslanectví NSR v Praze a letadel Lufthansy, čemuž čs. místa vyšla s porozuměním vstříc. Tím spíše, vážené soudružky a soudruzi, očekáváme, že NSR neprodleně vyhoví čs. požadavku a vydá k potrestání do ČSSR letecké piráty Ťoupalíka a Vlčkovou.

Mnozí lidé u nás i jinde si kladou též otázku, k čemu směřuje nedodržování čtyřstranné dohody o západním Berlíně, jejíž uzavření jsme uvítali a jejíž prospěšnost je nesporná. Chceme, aby západní Berlín se plně zapojil do procesu uvolňování napětí, a proto ČSSR vyslovila ochotu s ním rozvíjet a udržovat styky. A právě proto nemůžeme souhlasit se snahami některých západoněmeckých míst nerespektovat ustanovení čtyřstranné dohody a obcházet ji. Projevuje se to v uplatňování návrhů rozšířit některé bilaterální dohody na západní Berlín i v těch případech, kdy pro to nejsou důvody. Projevuje se to i ve snahách zahrnout do státních delegací NSR i představitele západního Berlína, jako kdyby byl součástí NSR. Nepochopitelným se zdá např. postup, kdy jako vedoucí delegace Spolkového sněmu na zasedání Meziparlamentní unie v Sofii byl určen zástupce západního Berlína.

Vážené soudružky a soudruzi, rozvíjet spolupráci s vyspělými kapitalistickými zeměmi a vytvářet podmínky pro rozvoj vzájemně výhodných vztahů s těmito zeměmi na dlouhodobém základě při účinnějším využití průmyslové kooperace a vědeckotechnické spolupráce patří k předním úkolům naší zahraniční politiky.

NSR zůstává z kapitalistických zemí našim největším a nejdůležitějším obchodním partnerem. Objem čs. obchodu s NSR dosáhl v roce 1976 6,1 mld devizových korun. ČSSR je v obchodě s NSR se socialistickými státy na 5. místě, a to za Německou demokratickou republikou, Sovětským svazem, Jugoslávií a Polskou lidovou republikou. Na základě dohody o rozvoji hospodářské, průmyslové a technické spolupráce, podepsané v lednu 1975, dochází k postupnému rozvoji kooperace. V současné době je v platnosti 15 kooperačních dohod a v NSR působí 9 podniků s čs. majetkovou účastí. Nyní se projednávají některé další kooperační dohody z oblasti strojírenství, chemie a elektroniky. Vědeckotechnickou spolupráci se daří rozvíjet samozřejmě v rámci daných možností, zejména formou studijních pobytů, sympozií, výměny know-how i licenčního obchodu.

Možno říci, že s výjimkou některých obtíží, zejména pokud jde o smluvní úpravy a přetrvávání některých diskriminačních opatření na západoněmecké straně, se hospodářské styky začínají rozvíjet pozitivně.

V posledním období jsme svědky náznaků snah NSR překonat období stagnace vztahů a dospět k jejich aktivizaci. Projevilo se to v řadě kontaktů a jednání. Vítáme to, neboť na čs. straně dobrá vůle a opravdový zájem o dobré, vzájemně prospěšné sousedské vztahy nikdy nechyběly. Lze jen uvítat, že se perspektivně počítá s rozšiřováním vzájemných kontaktů na různých úrovních včetně návštěv na nejvyšší úrovni. To je správný trend a ten bude plně podporovat jistě i naše nejvyšší zákonodárné shromáždění.

Československá socialistická republika vždy projevovala zájem o rozvoj rovnoprávných vztahů se sousedící NSR bez ohledu na rozdílnost společenského zřízení při uplatňování zásad mírového soužití. Stejný přístup i z druhé strany proto najde vždy u nás pozitivní odezvu. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hejnovi. Vystoupí poslanec Hojnoš a jako poslední z písemně přihlášených řečníků se připraví poslanec Grolmus.

Poslanec SN E. Hojnoš: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Vo svojom vystúpení budem sa zaoberať otázkou našich vzťahov s Rakúskou republikou. Sme radi, že v poslednej dobe sa znova rysujú možnosti ďalšej normalizácie vzájomných vzťahov s našim južným susedom. Vždy bolo naším želaním, aby sa rozvíjali dobré susedské vzťahy, ktoré prinášajú úžitok obidvom štátom a sú príspevkom pre ďalšie zmierňovanie napätia a upevňovanie mieru v Európe.

V nedávnej minulosti došlo k významným stretnutiam a rozhovorom našich a rakúskych predstaviteľov. Stretli sa ministri zahraničných vecí vo Viedni a v New Yorku, v Prahe sme privítali rakúskeho kancelára pána Kreiského. Politický význam tejto návštevy bol zdôraznený v tom, že došlo k prvým oficiálnym rozhovorom predsedov vlád od vzniku našich štátov. Počas týchto jednaní vyriešilo sa mnoho sporných otázok, uzavreli sa niektoré zmluvy a niektoré z nich rozpracovali. Naše styky sa začali priaznivo rozvíjať, čo aj zhodne a s uspokojením konštatovali v záverečnom komuniké z 11. februára 1976. Pritom sa dohodli, že zintenzívnenie čs.-rakúskej spolupráce je cenným prínosom pre zlepšenie politického ovzdušia a v obojstrannom záujme sa bude táto spolupráca ďalej rozširovať a prehlbovať.

Z našej strany sme urobili všetko, aby sa čs.-rakúske vzťahy rozvíjali na základe leninských princípov mierového spolunažívania štátov s rozdielnym spoločenským zriadením, ktorými sa riadi čs. zahraničná politika. Prejavili sme ochotu vzájomnú spoluprácu rozširovať a prehlbovať nielen vyhláseniami, ale predovšetkým konkrétnymi krokmi vo všetkých oblastiach vzájomných vzťahov. Vyšli sme rakúskej strane v ústrety pri zjednávaní zmluvy o majetkovo-právnom vyrovnaní. Dosiahli sa niektoré čiastkové dohody, o ktoré prejavila záujem predovšetkým rakúska strana.

Pozitívny rozvoj týchto vzťahov s Rakúskom v prvom polroku t. r. bol - nie z našej strany - narušený. Pod zámienkou tzv. ochrany ľudských práv v Československu, viedli sa proti nám útoky z rakúskych oficiálnych i neoficiálnych miest. My sme nemohli inak, ako dať jasne najavo tým, ktoré by radi zneužili otázku ľudských práv na otvorené zasahovanie do vnútorných záležitostí iných štátov, že narušujú, brzdia a podkopávajú proces zmierňovania napätia, i keď tvrdia opak. Na rakúskej pôde došlo i k nevídanej provokácii voči nám usporiadaním sudetonemeckého zrazu vo Viedni. Takýto postup narušuje vzťahy medzi štátmi - najmä medzi susednými. Patríme do zväzku krajín, kde si ľud zvolil socialistický spôsob života - najprogresívnejší spoločenský poriadok v dejinách ľudstva. Z tejto cesty nikdy neustúpime, či sa to niekomu páči, alebo nie.

Naše územné postavenie je odlišné oproti iným štátom v Európe. Keďže hraničíme priamo so západným vojenským blokom, sme nútení čo najväčšmi si chrániť našu bezpečnosť tak, aby náš ľud mohol pokojne budovať svoju socialistickú vlasť. Pri tomto našom výnimočnom teritoriálnom postavení chceme žiť v mieri a priateľstve so všetkými štátmi s odlišným spoločenským zriadením, ale v prvom rade nám záleží na dobrých susedských stykoch s naším južným susedom - neutrálnou Rakúskou republikou.

Nie miešanie sa do záležitostí druhého štátu - ale úprimné úsilie o spoluprácu pri obojstrannom rešpektovaní záujmov, územnej integrity a spoločenského zriadenia partnera - je cesta vedúca k rozvoju stykov a spolupráce. Treba sa tiež zamyslieť nad tým, čo viedlo k ich zhoršeniu, aby sa to v budúcnosti neopakovalo. Z našej strany dávame prednosť všetkému, čo nás spája. Sme si geograficky i historicky blízky a hodne i príbuzenský. Naše krajiny sú kultúrne, priemyselne i technicky vyspelé.

Chceme rozvíjať vzájomné hospodárske styky. Pri dnešnej hospodárskej stagnácii vzíde z toho vzájomný úžitok. Rakúsko, majúce obdobnú hospodársku štruktúru, je našim tradičným partnerom - stojí na 2. mieste v čs. zahraničnom obchode s vyspelými kapitalistickými krajinami. Máme záujem na systematickom a dynamickom raste všestrannej spolupráce, kde vidíme rezervy. Širšiemu rozvoju výmeny tovarov bránia napr. rakúske coľné sadzby, ktoré oproti krajinám EHS a Európskemu združeniu voľného obchodu znevýhodňujú náš vývoz do Rakúska. Rakúske firmy majú záujem vyvážať do ČSSR, avšak bude potrebné vytvoriť také podmienky a opatrenia, aby sa i naše výrobky mohli presadiť na rakúskom trhu. Rakúske úrady by mali venovať tejto otázke prioritnú pozornosť. Nevyužité sú možnosti v oblasti vedeckotechnickej spolupráce. Čs.-rakúske hospodárske styky sú založené na tradičnom základe a ich rozvoj je našim obojstranným záujmom, preto treba im venovať sústavnú pozornosť.

V poslednom čase sme uzavreli celý rad medzinárodných hospodárskych dohôd so štátmi s rôznym politickým zriadením. Chceme ísť naďalej touto cestou upevňovania našej hospodárskej i politickej autority vo svete.

Je naším úprimným želaním nadviazať bližšie kontakty aj na poli kultúrnom a športovom. Máme taktiež vôlu riešiť i humanitárne otázky vo vzťahu s Rakúskom v zmysle Záverečného aktu Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe.

Som toho názoru, že nie sú žiadne prekážky, ktoré by bránili pestovať naše obojstranne výhodné vzťahy, spoluprácu a dobré susedské spolunažívanie v najširšom slova zmysle. Úžitok z toho bude mať ľud oboch našich štátov.

Vážime si toho, že Rakúsko si dalo do vienka - počas svojho povojnového vývinu, po poučení z nacistickej nadvlády - trvalú neutralitu. To priviedlo Rakúsko späť do veľkej rodiny národov sveta a zvýšilo jeho medzinárodnú autoritu. To je cesta, ktorá vedie k pokroku nielen v medzinárodnom meradle, ale tiež v našich vzájomných vzťahoch. Tento trend bude mať vždy i našu podporu. Našim záujmom je, mať s Rakúskou republikou len tie najlepšie vzťahy. Očakávame, že taký istý prístup bude mať aj druhá strana. Ďakujem vám za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hojnošovi, uděluji slovo poslanci Grolmusovi.

Poslanec SL J. Grolmus: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vývoj událostí v Číně sleduje s velkou pozorností světová i naše veřejnost.

Voliči mého volebního obvodu stejně jako lid celé naší země s rozhořčením odsuzují protimírovou a rozbíječskou politiku vedení ČLR, jeho antisovětismus, nepřátelský postup vůči socialistickému Československu a světovému socialismu. Naši lidé jsou si vědomi toho, jaké obrovské škody politika čínského vedení od konce 50. let již napáchala a jaké nebezpečí nadále představuje pro úsilí národů o mír a společenský pokrok, jak nesmírně škodí životním zájmům samotného čínského lidu.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP