Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Doležalové.

Prosím členy zvolené návrhové komise, aby se shromáždili v místnosti č. 036.

Po přestávce jako první vystoupí v pokračující rozpravě místopředseda FS Bohuslav Kučera. Jednání zahájíme v 15.50 hod.

(Jednání přerušeno v 15.23 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.50 hod.)

Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, komise, kterou jste si zvolili dopoledne, vám rozdala návrh usnesení k prvnímu bodu naší dnešní společné schůze. Pokud budete mít připomínky, prosím, abyste je buď přímo nebo prostřednictvím pořadatelů doručili návrhové komisi.

V jednání budeme pokračovat rozpravou. Uděluji slovo poslanci Kučerovi. Připraví se poslanec Minďaš.

Místopředseda FS B. Kučera: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dosavadní rozprava je dokladem, že československá zahraniční politika vycházející z cílů XV. sjezdu KSČ, k nimž se přihlásily všechny politické strany i organizace Národní fronty, nachází v souladu s míněním našich voličů plnou podporu poslanců Federálního shromáždění. Vždyť odpovídá zájmům našich národů, jejich přání, aby byla zabezpečena jejich národní existence, svoboda a nezávislost, právě tak jako podmínky pro jejich mírový život.

Z této tribuny byl již dnes nejednou zdůrazněn světodějný význam Velké říjnové socialistické revoluce pro vytvoření mírových perspektiv pro lidstvo. Chtěl bych však zdůraznit ještě jeden její aspekt, který do mezinárodních vztahů přinesla. S diplomatickými kroky první socialistické země postupně přestala být mezinárodní politika záležitostí jen diplomatů, ale stávala se stále bezprostředněji záležitostí mas. Tento vývoj je zvlášť patrný po druhé světové válce. Prožité hrůzy války postavily do středu pozornosti otázku míru a války doslova miliónů lidí. Vyburcovaly je k aktivnímu ovlivňování vývoje mezinárodních vztahů. Praktické kroky sovětské zahraniční politiky i ostatních zemí socialistického společenství pak umožnily, aby se lidstvo denně přesvědčovalo o tom, kdo z principiálních pozic hájí perspektivy mírové spolupráce, které síly naopak tomuto vývoji brání. Tak se zrodilo světové hnutí obránců míru. Tak významně na mezinárodních fórech odborářů, žen, mládeže ovlivňují mezinárodní vývoj i naše nejdůležitější společenské organizace a další.

Zvláštní místo na různých úrovních v rozvíjejících se mezinárodních kontaktech mají přirozeně meziparlamentní styky. To proto, že jde o styky mezi orgány, v nichž zasedají představitelé nejrůznějších vrstev obyvatelstva, kteří - chtějí-li dostát své odpovědnosti vůči voličům - nemohou přirozeně ponechat stranou pozornosti tak významné otázky, jako jsou otázky míru, odzbrojení a mezinárodní spolupráce. Právě k tomuto cíli směřuje mezinárodně politická aktivita našeho Federálního shromáždění. Jde přitom o aktivitu, která má svůj základní cíl tvořivě přispívat k uskutečňování cílů XV. sjezdu KSČ v zahraničně politické oblasti.

V mezinárodních stycích Federálního shromáždění klademe proto mimořádný důraz na spolupráci s nejvyššími zastupitelskými sbory bratrských socialistických zemí. Vycházíme při tom ze stále výrazněji se rozvíjející spolupráce se zeměmi socialistického společenství, z potřeby hledání společných přístupů k aktuálním mezinárodním problémům, k užitečnosti výměny zkušeností z práce socialistických parlamentů. Na těchto zásadách se rozvíjejí vztahy našeho Federálního shromáždění především s Nejvyšším sovětem SSSR i se zastupitelskými sbory ostatních zemí socialistického společenství. Dnes se jejich úroveň natolik prohloubila, že si vzájemně vyměňujeme nejen oficiální delegace, ale rozšiřují se i studijní kontakty příslušných výborů, právě tak jako pracovníků aparátu. V posledních letech se osvědčují i nové formy spolupráce mezi nejvyššími zastupitelskými sbory socialistického společenství. Jsou jimi setkání jejich představitelů, na nichž se projednávají stanoviska k aktuálním otázkám mezinárodního dosahu.

Poslední setkání, jež se uskutečnilo letos začátkem července v Leningradě, bylo příležitostí, abychom společně vyjádřili svůj názor na další vývoj úsilí o bezpečnost a spolupráci v Evropě. Opírajíce se o mínění našich občanů zdůraznili jsme ve společně přijatém prohlášení, že pokládáme za potřebné, aby současná schůzka v Bělehradě se stala místem konstruktivního dialogu o další realizaci evropské spolupráce. Obrátili jsme se na své kolegy v parlamentech států, které podepsaly Závěrečný akt v Helsinkách s požadavkem, abychom společně pokračovali v úsilí o odzbrojení, především odzbrojení jaderné. Dík pozornosti našich hostitelů nám toto setkání umožnilo jít právě v letošním jubilejním roce v Leningradě znovu po stopách Velkého října, po stopách nové rodící se socialistické demokracie, jež je dnes ve své široce rozvinuté formě ztělesněna v nové sovětské ústavě. Jsme přesvědčeni, že tyto mnohostranné schůzky mohou i do budoucna přinést užitečné podněty v hledání ještě účinnějších forem, jimiž by naše zastupitelské sbory mohly přispět k příznivému ovlivnění mezinárodních vztahů.

Naše parlamentní styky s nesocialistickými zeměmi mají přirozeně jiný charakter. Jejich rostoucí intenzita však prokázala, že právě v nich lze najít specifické možnosti při překonávání překážek rozvoje bilaterálních styků, při objasňování naší zahraniční politiky a stanovisek k mezinárodním otázkám, při šíření pravdy o životě u nás, o socialistické demokracii, našem politickém systému, úloze a činnosti socialistického parlamentu. Nemusíme jistě zdůrazňovat, že mnozí naši kolegové ve vyspělých kapitalistických zemích, ale i některých rozvojových zemích, jsou velmi často v zajetí tzv. "objektivních" informací jejich vlastního informačního systému. Proto také teprve z praktického poznání života u nás nebo z diskuse s našimi poslanci jsou schopni pochopit podstatu našeho socialistického života, jeho realitu i jeho hodnoty. Přínos těchto styků je proto víc než užitečný pro vytváření příznivé atmosféry dalšího uvolňování mezinárodního napětí a rozvoje rovnoprávné, vzájemně výhodné mírové spolupráce mezi národy.

Specifické místo v mezinárodní aktivitě Federálního shromáždění má činnost Čs. skupiny Meziparlamentní unie. Jde jak o činnost v Meziparlamentní unii samotné, tak i o činnost v řadě zájmových skupin umožňujících rozvíjet kontakty s poslanci, kteří se v nejrůznějších parlamentech světa zajímají o život v naší zemi nebo k ní našli přátelský vztah. Právě v této oblasti máme ještě možnosti, které by bylo možno využít.

Meziparlamentní unie, jíž je československá skupina členem, není organizací parlamentů, ale organizací poslaneckých skupin jednotlivých parlamentů. Tento její charakter umožňuje, aby na zasedání jejich orgánů byly tlumočeny názory nikoliv jen z hlediska vládnoucích stran a koalic, ale aby se tu projevily i názory opozičních skupin. V orgánech Meziparlamentní unie se tak objevuje široká paleta názorů na důležité otázky mezinárodně politické, ekonomické, sociální a právní, na spolupráci ve vědě, kultuře a ochraně životního prostředí, na zkušenosti z práce parlamentů. My, poslanci socialistických zemí, vystupujeme aktivně proto, aby tu byl slyšen i náš hlas ke všem problémům, aby naše stanoviska přispěla k pokrokovému vyznění závěrů, jež orgány Meziparlamentní unie přijímají.

Jsem rád, mohu-li konstatovat, že dnes vzrostla vážnost představitelů socialistických zemí i v této mezinárodní organizaci, prohloubila se jejich spolupráce především s představiteli zemí třetího světa, ale i pokrokově orientovanými kolegy ze zemí vyspělého kapitalismu. Dnes už proto zdaleka nelze shodit se stolu naše náměty dřívějším spolehlivým hlasovacím strojem někdejších zastánců politiky z pozice síly. Oceňujeme, že se v posledních letech v orgánech Meziparlamentní unie podařilo v důsledku této změněné situace přijmout řadu rezolucí přispívajících k mírové spolupráci. Pokládáme za úspěch, že představitelé socialistických zemí zaujímají ve stále širší míře i funkce v orgánech Meziparlamentní unie.

Alespoň tolik jsem chtěl říci k zahraničně politické aktivitě našeho Federálního shromáždění. Jde o aktivitu, jež je součástí úsilí, aby pravda o našich stanoviscích, o našich cílech, o naší socialistické demokracii pronikala stále do širších parlamentních kruhů zemí s rozdílným společenským zřízením. Jsem přesvědčen, že právě proto mezinárodně politická činnost Federálního shromáždění přispívá k úspěšnému plnění cílů naší zahraniční politiky, k posílení prestiže a autority Československa ve světě. Pokládám za nezbytné, aby se nadále rozvíjela a prohlubovala a využily se všechny síly pro její zkvalitnění ještě v širším rozsahu.

Soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi závěrem zdůraznit, že poslanci Federálního shromáždění - členové Československé strany socialistické - vyslovují souhlas s návrhem usnesení Federálního shromáždění k expozé ministra zahraničních věcí ČSSR.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kučerovi. Vystoupí poslanec Minďaš, připraví se poslanec Holub.

Poslanec SL J. Minďaš: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, minister zahraničných vecí súdruh ing. Bohuslav Chňoupek venoval vo svojom výklade pozornosť aj medzinárodnému obchodu Československa, ktorý úzko súvisí s našou zahraničnou politikou.

Obidve oblasti sú organicky späté a navzájom sa ovplyvňujú. Prehlbovanie a rozvoj spolupráce medzi štátmi prináša spolu i intenzívne rozširovanie obchodných stykov. V Československu zaujíma medzinárodný obchod stále výraznejšie postavenie. Čísla za 5. päťročnicu hovoria, že zatiaľ čo náš spoločenský produkt sa zvýšil zo 716,6 miliárd Kčs na 852 miliárd Kčs, to znamená rast cca o 18 %, za toto isté obdobie sa celkový obrat zahraničného obchodu zvýšil z 59 miliárd Kčs na 97,3 miliárd Kčs, čo predstavuje zvýšenie o 65 %.

V duchu záverov XV. zjazdu KSČ sa i naďalej rozširujú naše obchodné styky. Na prvom mieste je to mnohostranná ekonomická spolupráca so Sovietskym zväzom a ostatnými socialistickými krajinami v Rade vzájomnej hospodárskej spolupráce. Tu sa realizuje okolo dvoch tretín nášho celkového zahraničného obchodu, pričom polovica tohto objemu predstavuje obchod so Sovietskym zväzom.

Nemusíme iste osobitne zdôrazňovať, aký význam to má pre celé naše národné hospodárstvo. Hovoríme o tom nielen tu, na pôde Federálneho zhromaždenia, ale hovoria o tom i naši pracujúci na závodoch a vôbec naši občania - voliči, ktorí sa o túto oblasť veľmi živo zaujímajú. Ďalšie zopätie národného hospodárstva Československej socialistickej republiky s členskými krajinami RVHP, najmä s ekonomikou Sovietskeho zväzu, je preto tak v súlade s potrebami rozvoja našej spoločnosti, ako aj so záujmami nášho ľudu.

Je to v náš vzájomný prospech, keď medzi našimi krajinami, ako to uviedol súdruh minister, sa stále hlbšie uplatňujú vyššie formy hospodárskej spolupráce, ku ktorým patrí i využívanie prírodného bohatstva jednotlivých výrobných programov cestou kooperácie a špecializácie. I v oblasti ekonomických vzťahov naplňuje sa tak základný princíp celej našej zahraničnopolitickej činnosti, ktorým je upevňovanie spojenectva, spolupráca a priateľstvo so Sovietskym zväzom a ďalšími socialistickými krajinami.

Československo usiluje taktiež o všestranné rozširovanie obchodných stykov s rozvojovými krajinami. Rozvíjanie obchodu s nimi uľahčuje prestavbu ich ekonomiky a vytvára podmienky pre spoluprácu v ďalších oblastiach. Realizujú sa rovnako závery XV. zjazdu KSČ v hospodárskej a vedecko-technickej politike voči tým rozvojovým krajinám, ktoré zvolili nekapitalistickú cestu. Tým vyjadrujeme našu solidaritu s nimi a podporujeme ich úsilie o politickú nezávislosť, ekonomický a sociálny pokrok.

Významné miesto zaujíma náš obchod s vyspelými kapitalistickými štátmi. Vybral som si k tomu niekoľko údajov. Naše dovozy v období 1955 - 1974 rástli tempom zhruba 12 % ročne, československé vývozy boli v tomto období nižšie.

V správe pre Výbor pre rozvoj obchodu Európskej komisie OSN z novembra minulého roku, výkonný tajomník Európskej hospodárskej komisie o raste hospodárskych vzťahov v Európe mimo iné uviedol, že v druhej polovici šesťdesiatich rokov rástol celkový vývoz kapitalistických štátov, členov EHK, tempom o niečo vyšším ako 8 % ročne, pritom však vývozy do socialistických krajín (medzi nimi i do Československa) o 12,5 % ročne. V období rokov 1971 - 1975 rástli celkové vývozy o 21 %, ale do členských krajín RVHP o 33 %. To je podľa slov výkonného tajomníka rast úplne fantastický.

Áno, je to veľký rast, ktorý hovorí o tom, že máme nielen záujem na širokých obchodných stykoch, ale že ich aj realizujeme. Z našej strany robíme všetko, aby sa aj v tejto oblasti spolupráca rozvíjala. Nemôžeme byť však spokojní s našim vývozom. Medzi vážne prekážky, ktoré zabraňujú jeho vyššiemu trendu, patrí pretrvávajúca diskriminácia socialistických krajín, teda i Československa, kapitalistickými štátmi.

Súdružky a súdruhovia, v období od helsinskej konferencie, pri našom úsilí o rozvíjanie obchodných stykov máme vždy na zreteli Záverečný akt, ktorý je prvým dokumentom, v ktorom je výslovne a to po prvý raz v dejinách, touto formou a všetkými účastníkmi uznaná realita dvoch rozdielnych politických a ekonomických systémov. Z tejto závažnej skutočnosti vychádzajú všetky ustanovenia, respektíve odporučenia tohto historického dokumentu. Doterajší vývoj však ukázal, že ani podpisy najvyšších predstaviteľov veľa nezmenili na praktickom uskutočňovaní obchodnej politiky voči Československu. Pre vývoz nášho tovaru platia, ako som už spomenul, v mnohých prípadoch i naďalej iné, menej výhodné podmienky. Hlavným dôvodom pre uplatňovanie obmedzujúcich podmienok pre náš vývoz zostáva skutočnosť, že naša krajina má iné, čiže socialistické zriadenie. Iste to nie je v súlade s duchom helsinskej konferencie.

Pritom treba oceniť úsilie našej vlády, že i napriek týmto skutočnostiam vykonala rad opatrení k realizácii odporučení Záverečného aktu. Tak v novembri 1975 vyšiel výnos Federálneho ministerstva zahraničného obchodu, ktorým sa umožňuje zriaďovanie priamych zastúpení kapitalistických firiem v Československu. Do týchto dní máme u nás už 29 zastúpení a 22 žiadostí sa vybavuje. Okrem toho majú západné firmy možnosť sa nechať zastupovať v Československu prostredníctvom organizácií zahraničného obchodu. Túto výhodu zatiaľ využilo 600 kapitalistických firiem, ktoré majú už pevné zmluvy, zatiaľ čo ďalších 300 firiem má kontrakty. To som chcel uviesť predovšetkým proti tvrdeniam tlače na západe, že ich firmy nemôžu nadväzovať styky s nami pre iný ekonomický systém u nás.

Západné oznamovacie prostriedky i obchodní partneri často hovoria tiež o neistote pokiaľ ide o perspektívy a ich ochranu. Pritom je skutočnosť taká, že Československá socialistická republika bola prvým štátom, ktorá schválila zákon o právnych vzťahoch v medzinárodnom obchode.

Mohol by som uviesť celý rad ďalších príkladov, ktoré hovoria nielen o našej dobrej vôli, ale o úsilí realizovať a v spolupráci so západnými partnermi hľadať a nachádzať predpoklady pre rozvoj dobrých hospodárskych vzťahov. Prehĺbenie tejto spolupráce je nielen k hospodárskemu prospechu všetkých zúčastnených, ale má i kladný vplyv na ďalšie uvoľňovanie napätia a tým i mierovú spoluprácu. Je len pochopiteľné, že využitie tohto všetkého závisí v značnej miere i na dobrej vôli druhej strany. Nemôžeme, myslím, pochybovať o tom, že i v kapitalistických štátoch sú kruhy, ktoré spoluprácu chcú, že ju potrebujú a že o ňu usilujú. Bolo by dobre, keby pre jej realizáciu urobili tiež také kroky, ktoré tak súčasná situácia, ako aj perspektíva, vyžadujú.

Súdružky a súdruhovia, súdruh minister vo svojom výklade uviedol, že uvoľňovanie napätia sa stalo hlavnou prevládajúcou tendenciou súčasného medzinárodného vývoja. Výrazne sa táto tendencia odrazila najmä v dokumentoch historickej helsinskej Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe. V našej zahraničnej politike plníme dôsledne a komplexne všetky záväzky vyplývajúce zo Záverečného aktu. Preto cieľavedome usilujeme i o prehĺbenie ekonomických stykov, ktoré prinášajú nielen hospodársky efekt zúčastneným štátom, ale prispievajú tiež k vzájomnému poznávaniu, prehlbovaniu dôvery a k prehlbovaniu pozitívnych vzťahov medzi štátmi.