Poslanec SL B. Laštovička: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, s pocity hluboké vděčnosti zdravíme blížící se slavné 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, nejpřevratnější události v dosavadních lidských dějinách, začátku epochy přechodu lidstva od kapitalismu k socialismu. Začala éra socialistických, demokratických, protiimperialistických a národně osvobozeneckých revolucí. Nastala trvalá všeobecná krize kapitalismu a mohutná revoluční vlna, vyvolaná Velkou říjnovou socialistickou revolucí, smetla monarchistické režimy v Německu a Rakousku-Uhersku, podnítila vznik Maďarské, Bavorské a Slovenské republiky rad, pozvedla k boji desítky miliónů pracujících v koloniálních zemích. Podnítila vznik revolučních dělnických stran leninského typu a svými hlubokými účinky zasáhla též do osudu našich národů. Posílila rozklad habsburské říše a přinesla Čechům a Slovákům národní osvobození a obnovu státní samostatnosti.

Tuto samostatnost však ohrožovala rostoucí fašistická agresivita a sama vládnoucí buržoazie svou katastrofální politikou, která se po okupaci zvrhla na kolaboraci s německým fašismem.

Nejvěrnějším přítelem v nejtěžší době byl našemu lidu Sovětský svaz, zrozený Velkou říjnovou socialistickou revolucí, který rozhodně vystoupil na obranu Československa. V září 1938 nám nabídl pomoc všemi silami, avšak tu buržoazní vláda odmítla. Po Hitlerově vpádu do Sovětského svazu zahrnul osvobození Československa mezi cíle své Velké vlastenecké války. Jediný uznal zahraniční vládu Československa za představitelku mezinárodně právně dále trvající naší republiky v předmnichovských hranicích a podepsal s ní úmluvu o vzájemné pomoci na dobu válečnou proti společnému nepříteli. Mimochodem Velká Británie, která přišla s uznáním jako druhá, odmítla uznat naše předmnichovské hranice. V roce 1943 věren svému postoji podepsal Sovětský svaz smlouvu, garantující bezpečnost naší republiky v původních hranicích na 20 let s možností automatického prodlužování smlouvy. Byla to ohromná pomoc našemu boji za obnovu národní svobody a státní existence, za šťastnou budoucnost našeho lidu.

Naše národy odpověděly na smlouvu zesílením hrdinského odboje, partyzánskou válkou, Slovenským národním povstáním, zesílenou účastí československých zahraničních jednotek na válce proti fašistickým uchvatitelům.

Západní velmoci, žárlivé na jedinečné válečné úspěchy Sovětského svazu, se však v druhé polovině roku 1943 dohodly, že hlavní směr jejich politiky nadále bude antikomunismus. To se záhy projevilo úplným odmítnutím jakékoliv pomoci Slovenskému národnímu povstání z jejich strany. Bojujícímu Slovensku opět přišel na pomoc jediný Sovětský svaz a přinesl velké oběti, aby zkrátil utrpení našich národů.

Účinná pomoc a vřelé přátelství Sovětského svazu s národy naší republiky nás provázelo i po osvobození a provází ve všech etapách vývoje naší společnosti. Západu bylo toto přátelství trnem v oku. Zahrnul nás proto mezi objekty svých diskriminací, diverzních akcí a pokusů o zvrat vývoje u nás.

Po porážce pravice v krizovém období byla naše zahraniční politika po přechodném výkyvu vrácena na pevnou půdu družby se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi.

Pod novým vedením KSČ naše zahraniční politika plní úspěšně úkoly socialistického státu a přispěla ke zvýšení jeho prestiže a autority v zahraničí.

Vítězství nad pravicí a upevnění bratrství se Sovětským svazem bylo zvýrazněno sjednáním nové dlouhodobé smlouvy se Sovětským svazem ze dne 6. května 1970, pod níž jsou již podpisy soudruhů Husáka a Štrougala a za Sovětský svaz soudruhů Brežněva a Kosygina. Je to naše první spojenecká smlouva mezi spřátelenými státy shodného společenského zřízení. Je to státní dokument, vycházející důsledně ze shodných třídních pozic, zobrazující hluboké bratrské vztahy mezi socialistickými zeměmi. V tomto dokumentu je též již výslovně zformulována vzájemná ochrana socialistického zřízení, jsou stvrzeny základní principy shodné politiky naší a sovětské, je znovu potvrzena nulita mnichovského diktátu a vyzdvižena teze, že jedním z hlavních předpokladů zajištění evropské bezpečnosti je nedotknutelnost státních hranic v Evropě, vytvořených po druhé světové válce. Oba státy vyjádřily pevné odhodlání spolu s ostatními členskými státy Varšavské smlouvy o přátelství, spolupráci a vojenské pomoci ze dne 14. května 1955, zajišťovat nedotknutelnost hranic členských států a činit všechna nutná opatření k zabránění agrese jakýchkoliv sil militarismu a revanšismu a k odražení sil útočníka. Obě strany se nejen zavázaly okamžitě přijít na pomoc napadenému účastníku smlouvy, ale též vynaložit veškeré úsilí na obranu světového míru a bezpečnosti národů před úklady imperialismu a reakce, na zmírňování mezinárodního napětí, zastavení závodů ve zbrojení, dosažení úplného a všeobecného odzbrojení, odstranění kolonialismu a poskytnutí podpory zemím, které se osvobodily z koloniálního područí a nastoupily cestu k upevňování svrchovanosti a nezávislosti. Je to široká platforma, vyjadřující hlavní směr světového komunistického hnutí. Tyto ušlechtilé cíle jsou doplněny ustanovením o rozvíjení ekonomické integrace v rámci zemí RVHP a potvrzením souhlasu se zásadami a cíli Charty Organizace spojených národů. Smlouva obsahuje dohody nejen o vzájemně výhodné spolupráci dvoustranné, ale i mnohostranné pro dosažení nejvyšší vědeckotechnické úrovně a efektivnosti společenské výroby a zvyšování blahobytu pracujících svých zemí. Stanoví též spolupráci terciárních sfér, i přímo spolupráci orgánů státní správy a společenských organizací pro vzájemné poznávání a sbližování národů obou států.

Za uplynulých sedm a půl roku od podepsání smlouvy se v principiálním marx-leninském ovzduší dále upevnily bratrské vztahy se Sovětským svazem a zeměmi socialistického společenství.

Přes zuřivý odpor sil imperialismu se v Evropě a ve světě namáhavě sice, ale krok za krokem uvolňuje politické napětí.

Mnohé špičky imperialistického světa jsou však dosud zachváceny jakýmsi neronovským komplexem, který se projevuje v mentalitě, že si mohou dovolit každou zvůli a bezpráví. Opájejí se vidinou, že mohou po libosti zapálit světový požár a v něm spálit miliardy lidí. Reálný světový poměr sil však spoutává tyto šílené záměry. Nutí i státní představitele imperialistických zemí, aby respektovali realitu. Roste politická a ekonomická váha světového socialismu, roste i jeho ideologický vliv.

Významným zdrojem rostoucí váhy socialistického společenství je vědecká a hospodářská spolupráce, založená na nových vztazích mezi státy a národy. Cílevědomě uspořádáváme spolu se socialistickými partnery vzájemnou výměnu zboží tak, aby podepřela dynamický rozvoj všech socialistických zemí. Náš vzájemný obchod a spolupráce se rozvíjí na bázi koordinace národohospodářských plánů a podepírá jejich uskutečňování. Tomu je podřízena oborová struktura vzájemného obchodu. Takto pojatá spolupráce pomáhá nám a všem socialistickým zemím k vysokým tempům růstu národního důchodu a hospodářské síly.

Velmi úspěšně se krok za krokem rozvíjí socialistická integrace a specializace. Podíl našeho vývozu na základě specializované výroby stoupne z 13 % v roce 1975 na 28 % v roce 1980. To ukazuje veliké perspektivy postupného spojování výroby jednotlivých socialistických států v obrovskou světovou integrovanou socialistickou výrobu.

Do nebývalé intenzity se rozvinuly naše styky v oblasti vědy a kultury, školství, literatury a umění, tisku, rozhlasu, televize a filmu, tělesné výchovy a v dalších oblastech. Výčet toho, co bylo vykonáno v uplynulých 7 a půl letech je dlouhý a naplňuje velmi objemný svazek. Je zcela nemožné jej předčítat v pouhém diskusním příspěvku. Je to impozantní bilance plnění smlouvy se Sovětským svazem z roku 1970.

Široká možnost seznamování se s poznatky a zkušenostmi Sovětského svazu na cestě ke stádiu vyzrálého socialismu nám přináší nedocenitelný prospěch, umožňuje využívat zkušeností a pomáhá urychlit rozvoj naší vyspělé socialistické společnosti. Rozsáhlé styky všech společenských sfér odborů, organizací mládeže, společenských organizací, kulturních a uměleckých svazů, družební styky mezi kraji a okresy, přímé styky velkých podniků, styky stranické jsou cílevědomě řízené a organizované, aby přinášely co největší výtěžek. Je z nich vymýcena živelnost a nahodilost. V konzultativních, studijních, vzájemně informativních stycích spočívá významný nástroj upevňování bratrství, přinášející bohatou žeň tvůrčích činů a kvalitativních změn v myšlení lidí.

Praxe potvrzuje, že jednotlivé články spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, podepsané u příležitosti 25. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, jsou plněny. Plnění smlouvy dostalo další impuls usneseními XV. sjezdu KSČ, zdůrazňujícími, že určující zásadou naší zahraničně politické orientace je a vždy bude rozvoj všestranné spolupráce se Sovětským svazem a pevný bojový svazek marxisticko-leninských stran sdružených na zásadách socialistického internacionalismu v rámci Varšavské smlouvy a Rady vzájemné hospodářské pomoci. XV. sjezd naší strany vyslovil plnou podporu programu spoutání sil války a agrese, upevnění světového míru, zajištění práva národů na nezávislost a sociální pokrok, přijatému XXV. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu. Rozvinuly se účelné styky na všech úrovních státního zřízení a stranických orgánů, zejména nejvyššího, které mají obzvlášť velký význam pro splnění smlouvy a další zintenzivňování spolupráce. V této praxi a principiální politice je založen důležitý příspěvek ke stále sílícímu vlivu zemí socialistického společenství.

32 mírových let v Evropě od konce druhé světové války je přesvědčivým důkazem vlivu mírové politiky zemí socialistického společenství na vývoj mezinárodních vztahů. Je to vítězství důsledného prosazování idejí Velké říjnové socialistické revoluce, jejíž 60. výročí nadšeně zdraví naše socialistická společnost plněním celonárodního hnutí cenných pracovních závazků u vědomí, že tak posilujeme bezpečnost své vlasti a socialistického společenství, jistotu svého zítřejšího dne, plnění velkého budovatelského programu XV. sjezdu naší strany i cílů vyznačených XXV. sjezdem KSSS, které jsme přijali za vlastní. Všechny naše budovatelské úspěchy, dynamický rozvoj naší společnosti, nebývalý vzestup našeho národního hospodářství a životní úrovně všech vrstev lidu, stále šťastnější a radostnější život mladé generace, vše to, co u nás vytváří životní jistoty a rozvoj lidské osobnosti, je spjato s účinky a vlivy idejí a praxe Velké říjnové socialistické revoluce, s bratrskými svazky se sovětským lidem a sovětským státem.

Nadšený ohlas v naší společnosti vyvolalo přijetí nové ústavy SSSR, nejdemokratičtější ústavy světa. Vidíme v ní předobraz naší vlastní budoucnosti. Zatímco v kapitalistickém světě hlavní snahou základního zákona je zabraňovat společenskému vývoji k vyšším stupňům a konzervovat stávající řád, ústava SSSR stanoví za nejvyšší cíl sovětského lidu vybudován, beztřídní, komunistické společnosti a ukládá socialistickému všelidovému státu jako hlavní úkol vytváření materiálně technické základny komunismu, přeměnu socialistických společenských vztahů ve vztahy komunistické a výchovu člověka v člověka komunistické společnosti. Nová sovětská ústava v kontrastu s vývojem v kapitalismu vytváří předpoklady pro rozšiřování reálné možnosti všestranného rozvoje lidské osobnosti a rozšiřování jejích svobod. Sovětský svaz je opět a opět příkladem a vzorem a vyjadřuje nejvyšší touhu miliard lidí práce. V tom se umocňuje jeho nepřemožitelnost, jeho nezdolná síla.

Soudruh Gottwald kladl největší důraz v naší praktické činnosti na rozvoj přátelství se Sovětským svazem. Zanechal nám odkaz, abychom přátelství se Sovětským svazem střežili jako oko v hlavě a v naší zahraniční i vnitřní politice dodržovali heslo "Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!". Toto krédo poneseme do dalších let v jistotě, že nás přivede k novým velkým úspěchům a zejména též k zajištění světového míru.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Laštovičkovi. Slovo má poslanec Sakmar, připraví se poslanec Kožík.

Poslanec SL L. Sakmar: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, žijeme šťastně, spokojeně, v míru a někteří mnohdy ještě líp, aniž se o to poctivou prací zasloužili.

Napadlo mě, když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, že tomu tak vždycky nebylo. Nemůžeme a nesmíme zapomenout, že to byla před 60 lety Velká říjnová socialistická revoluce, která dala vzniknout tomu, čím dnes žijeme, že to nebylo lehké a snadné, že to byla dlouhá léta tvrdého, neúprosného zápasu sil míru, pokroku a socialismu proti imperialismu, třídnímu nepříteli, agresi. Vzpomínejme proto vždy s úctou na ty, kteří ten přetěžký boj vedli, kteří v něm položili své životy, kteří nedošli. Braňme ze všech sil jejich veliký odkaz.

Pravdivým a průkazným svědectvím o tom, čím se stala Velká říjnová socialistická revoluce před 60 lety pro nás, milióny pracujících, čím je a vždy bude, jak poznamenala náš život, myšlení, vědomí, naši práci, naše jednání, je důsledná, tvořivá a moudrá politika Komunistické strany Československa.

Přístup a podíl každého z nás na uskutečňování této politiky, obsažené v závěrech XV. sjezdu strany je oslavou, poděkováním i blahopřáním příteli nejvěrnějšímu - Sovětskému svazu.

Dovolte mi vyslovit upřímná slova osobního vyznání prostého člověka, dělníka-havíře. Ze tří havířských generací mé rodiny, jejíž příslušníci den co den fárali do hlubin země, aby vydělali na krajíc chleba pro sebe a své děti, kterým se havírna stala prokletím, stanul jsem já, jejich potomek, na stupni nejvyššího společenského uznání a ocenění. Mohu mluvit zde z tohoto místa do utváření a formování věcí veřejných, aktivně se podílím na řízení státu společnosti.

Jsem pevně přesvědčen, nikdo mi to nevyvrátí, že tomu tak bylo a je proto a díky tomu, že odkaz Října byl tak bohatě a široce rozvinut a naplněn i v podmínkách naší země, že se mi dostalo cti a důvěry vyrůstat, pracovat v řadách Komunistické strany Československa.

Podobná symbolická srovnání a bilancování, čím pro nás byla a je Velká říjnová socialistická revoluce, těžce získané a vybojované zkušenosti sovětského lidu, činíme častěji než jindy právem v těchto dnech. Je to pochopitelné. Vzdyť se v těchto hodnoceních promítá hluboká internacionální podstata socialistického společenského řádu, který v takovém rozsahu obohatil veškerý hospodářský, politický i kulturní život našich národů.

Vyslovuji svým vystoupením podporu politice naší strany, která příkladně usiluje o prohloubení vzájemné spolupráce všech zemí socialistického společenství na zásadách marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. Jsem pevně přesvědčen, že rozšiřování spolupráce, zvyšování kolektivní ochrany výsledků, dosažených při budování socialismu, vytváří dobré podmínky pro další růst politického, ekonomického a společenského vývoje socialistických zemí. Spojuje nás vzájemná důvěra, opravdové přátelství, nezištná podpora.

Tyto zásadní a základní politické faktory jsou rozhodující při společném, jednotném postupu v boji za mír, společenský pokrok, při rozmnožování sil a vlivu socialistického společenství v čele se Sovětským svazem.

Jsou a vždy budou pevnou hrází proti odstředivým tendencím narušujícím politickou, ideovou a akční jednotu celého společenství.

Zastavím se alespoň krátce u oblasti hospodářské a vědeckotechnické spolupráce, která tvoří materiální základnu sbližování, která slouží vzpomínaným záměrům. S Říjnem nerozlučně spojujeme fakta, která dnes ohromují svět. Ať už je to růst objemu produkce našich zemí v posledních šesti letech o 56 %, růst národního důchodu zemí RVHP od roku 1948 devět a půlkrát. Národní hospodářství Československé socialistické republiky po celou dobu spolupráce se socialistickými zeměmi a hlavně se Sovětským svazem v rámci RVHP dosáhlo velmi dobrých výsledků, zkušeností, které potvrzují výhodnost a pozitivní hodnoty účasti v tomto orgánu. Nejinak tomu bude v budoucnosti. Mohl bych na číslech, na skutečných faktech dokázat to, co je všeobecně známo, co každodenní život potvrzuje.

Další zvyšování účinnosti této spolupráce je podmíněno stále přesnějším dodržováním vzájemných smluvních závazků. Jsou proto i pro nás velmi aktuální slova soudruha Brežněva, přednesená na XXV. sjezdu KSSS o tom, že přímé a přesné plnění všech opatření kolektivně dohodnutých bratrskými státy a z toho vyplývajících závazků vůči těmto státům je nejsvědomitější povinností všech, kdo jsou zapojeni do této oblasti práce.