Zpráva generálního prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR uvádí například za rok 1976 přibližně 500 tisíc rozhodnutí soudů v trestních a občanskoprávních věcech na území ČSSR celkem. Pouze v Praze však národní výbory vydaly v roce 1976 více než 16 tisíc správních rozhodnutí, více než 21 tisíc opatření a správní agenda pražských obvodních národních výborů pokud jde o vydaná rozhodnutí v I. stolici vzrostla na téměř 220 tisíc v roce 1976.

Hlavním důvodem zvyšování počtu věcí projednaných a rozhodnutých národními výbory je rozšiřování právní úpravy řady společenských vztahů, jejich regulace novými právními normami a zejména růst úkolů a rozhodovacích činností národních výborů v jejich organizátorské péči o životní podmínky a vztahy obyvatel ve specifické, složité situaci hlavního města.

V podmínkách hlavního města Prahy je další součástí péče o prohlubování socialistické zákonnosti také uvádění nových obecně závazných nařízení Národního výboru hlavního města Prahy do života. Tato závazná nařízení Národního výboru hlavního města Prahy jsou aktivním, progresívním a současně stabilizačním faktorem při rozvoji společenských vztahů v jednotlivých oblastech života a výstavby na území hlavního města.

Několik vyhlášek Národního výboru hlavního města Prahy, vydaných v poslední době, přispívá v oblasti organizace k řešení závažného dopravního problému hlavního města. Došlo například k úpravě stání a parkování motorových vozidel v ulicích a veřejných prostranstvích hlavního města v noční době. Další vyhláška chce osvobodit centrum města od parkujících vozidel. Vytváří zónu kontrolovaného, omezeného parkování a stání v oblasti Starého Města a jejím cílem v podstatě je přimět majitele osobních vozů, aby k cestám do práce a zpět používali především městskou hromadnou dopravu. V úzké součinnosti s orgány Sboru národní bezpečnosti připravujeme rozšíření takových zón do oblasti Nového Města a dalších částí městského centra.

Součástí tohoto souboru opatření, které vhodně doplňuje rozsáhlou investiční činnost aktivními, organizačními zásahy, je i obecně závazné nařízení, které řeší zásobování centra Prahy v noční době. Zvláštní opatření si vyžádá chystaná stavební uzávěrka Václavského náměstí, s níž počítáme od září 1978, kdy začne provoz na druhé linii pražského metra.

Významným, i když ne jediným měřítkem úspešného procesu zkvalitňování rozhodovací činnosti pražských národních výborů, je pokles počtu odvolání v oblasti správního řízení. Jejich počet se v posledních sedmi letech snížil zhruba o polovinu, přičemž počet zrušených nebo změněných rozhodnutí klesl o 60 %. Počet vydaných mimořádných opravných prostředků se v témže období snížil o více než 76 %, přičemž počet mimořádných opravných prostředků, kterým bylo vyhověno, klesl o 52 %.

Výsledkem systematického procesu úsilí o zvyšování kvality řízení ve správní činnosti pražských národních výborů je skutečnost, že zjišťované nedostatky (na tomto úseku převážně formálního charakteru) se dotýkají poměrně malé části rozsáhlé rozhodovací činnosti.

Správní řád a ostatní procesně právní normy jsou uplatňovány stále důsledněji, občanům je poskytována možnost vyjádřit se k podkladům vydávaných rozhodnutí a pozornost je věnována nejen věcně správnímu rozhodování, ale také dodržování zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí.

V některých případech, a nepochybuji o tom, že se s tím setkávají všichni soudruzi poslanci a poslankyně, například tam, kde rozhodují odbory bytového hospodářství a výstavby, občané vytýkají správním orgánům nepružnost řízení a jeho zdlouhavost. Poukazují kupříkladu na pomalost řízení v případech zrušení práva užívat byt pro jeho nadměrnost. Podle platných právních předpisů je však nutno občanu, jehož byt je nadměrný, dát možnost výměny za byt, odpovídající rozlohou počtu jeho uživatelů. Teprve pak správní orgán ruší právo uživatele nadměrného bytu. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, přistupuje správní orgán, popřípadě i prostřednictvím soudu, k jeho výkonu. Proti jednotlivým úkonům a opatřením ve vykonávacím řízení je možno podat námitku. I proti přidělení náhradního bytu, jehož přiměřenost je podmínkou a předpokladem pro vyklizení nadměrného bytu, se může občan odvolat. Řízení v těchto případech, využije-li občan všech možností k opravným prostředkům v posledních dnech lhůty, může trvat šest i více měsíců.

Mluvil jsem, soudružky a soudruzi, o nadměrných bytech. Obdobně jsou zákonem zaručena a v praxi respektována práva občanů i v případech, kdy jde o vystěhování z bytu, do něhož se někdo nastěhoval protiprávně, nebo tam, kde jde o vystěhování z bytu z důvodu státního zájmu.

Ve všech těchto případech, které všechny - samozřejmě v různé intenzitě - mají svůj politický aspekt, je nutno věcně správná zákonná rozhodnutí prosazovat pevně, důsledně a přísně respektovat lhůty i práva občanů.

Přímo se vnucuje srovnání s bytovou problematikou metropolí buržoazních států. V Paříži je v současné době neobsazeno 80 tisíc bytů I. kategorie, ve Vídni 60 tisíc. Desítky tisíc dělnických rodin, pro něž je výše nájemného v těchto kvalitních bytech nedostupná, se tísní v nevyhovujících prostorách. A kde se zaváhá s placením, tam státní moc důrazně a bezohledně zasáhne, ať už v Mnichově nebo jinde, ve prospěch vlastníka.

Významným faktorem při prohlubování reálných záruk socialistické zákonnosti a respektování práv občanů v činnosti národních výborů je práce poslanců všech zastupitelských sborů. Poslanci mají právo a jsou povinni kontrolovat činnost státního aparátu. Ke zkvalitnění práce národních výborů přispívá i důsledné vyřizování záležitostí občanů, zvyšování informovanosti o jejich právech a povinnostech a zvýšení kontroly nadřízených, především volených orgánů: komisí, rad a plenárních zasedání národních výborů.

Národní výbory musí, jako nezbytný předpoklad prohlubování socialistické zákonnosti, cílevědoměji přispívat ke zvyšování kázně a disciplíny občanů, vést je k uvědomělému a dobrovolnému dodržování zákonů a jejich aktivnímu prosazování. Vycházejí přitom z poznání, že vedle pokračujících změn třídně sociální struktury společnosti, rozvoje vědeckotechnické revoluce, růstu životní úrovně, rozvoje socialistického humanismu a dalších faktorů, přispívá také socialistická zákonnost významným způsobem k formování socialistického způsobu života.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslancovi Zuskovi.

Súdružky a súdruhovia poslanci, o slovo sa prihlásil minister zahraničných vecí ČSSR s. Bohuslav Chňoupek, aby odpovedal na dotaz poslanca Kalkusa, ako posudzuje Federálne ministerstvo zahraničných vecí snahy politických kruhov USA, o ktorých poslanec Kalkus hovoril vo svojom dotaze, a na dotaz poslanca Plojhara k chystanému zrazu sudetských Nemcov vo Viedni a k tomu, aké kroky hodlá podniknúť naše Federálne ministerstvo zahraničných vecí, aby nedošlo k tomuto hrubému narušeniu vzájomných vzťahov i medzinárodných záväzkov Rakúska ako neutrálneho štátu.

Udeľujem slovo súdruhovi ministrovi Chňoupkovi.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Ministrovi zahraničných vecí v rozprave k 3. bodu tohto programu boli položené dve otázky.

Dovoľte mi, aby som v odpovedi na prvú, položenú poslancom Kalkusom, zaujal stanovisko k pokračujúcim pokusom niektorých západných kruhov zneužiť problematiku ľudských práv na hrubé a neprípustné zasahovanie do vnútorných záležitostí ČSSR, ako aj ďalších socialistických krajín.

Chcem sa zaoberať predovšetkým ich tvrdením, že problematika ľudských práv bola akoby vyňatá z vnútornej právomoci štátov a ich zvrchovaných práv, lebo práve na základe tejto umelo vykonštruovanej a neudržateľnej tézy si predstavitelia niektorých západných štátov osobujú právo otvorene zasahovať pod zámienkou údajného nedodržiavania ľudských práv do vnútorných záležitostí socialistických krajín vrátane ČSSR, prenášať tieto otázky do medzištátnych vzťahov, a tak brzdiť proces zmierňovania politického napätia. Pričom to považujú div nie za akúsi svoju povinnosť. Jedným slovom, chceli by nás a ostatné socialistické štáty učiť žiť podľa svojích predstáv, podľa svojho chápania slobody, svojej demokracie a svojich ľudských práv. Takéto lekcie nám chcú dávať, ak to s. Kalkus správne pripomenul, predovšetkým z Washingtonu.

My u nás, v Československu, vychádzame v nazeraní na túto otázku z jediného správneho stanoviska - že každý štát, ako to vyplýva aj zo Záverečného aktu Helsínk a zo všetkých všeobecne uznávaných medzinárodných noriem, má právo slobodne si voliť a rozvíjať svoj politický, sociálny a kulturny systém, ako aj právo ustanoviť si svoje vlastné zákony a predpisy. Povinnosťou všetkých štátov je tieto zvrchované práva navzájom rešpektovať.

Preto je celkom prirodzené, že každý štát si ustanovuje také zákony a také predpisy, a to sa týka aj oblasti ľudských práv, ktoré zodpovedajú zásadám jeho spoločenského zriadenia.

V tejto súvislosti sa žiada osobitne zdôrazniť, že zabezpečenie ľudských práv a slobôd je obsahom našej socialistickej demokracie a plne zodpovedá aj zásadám aj cieľom zakotveným v Charte OSN vo Všeobecnej deklarácii ľudských práv, v paktoch a ľudských právach a napokon aj v helsinskom Záverečnom akte.

Trváme na tom, že rozdielne chápanie ľudských práv a slobôd, ktoré pramení z rozdielneho spoločenského zriadenia, v žiadnom prípade nemôže byť zámienkou pre zasahovanie do vnútorných záležitostí iných štátov. Preto nemôžeme nikdy pripustiť, aby niekto pod touto zámienkou zasahoval do našich záležitostí a vnucoval nám svoje poňatie a predstavy, ktoré náš pracujúci ľud odmieta, pretože ich už v buržoáznej republike pocítil sám na sebe a tiež preto sa slobodne rozhodol pre budovanie nového socialistického poriadku.

A ak sa niekto chce pri týchto pokusoch odvolávať na akési medzinárodnoprávne konštrukcie, dovoľte súdružky a súdruhovia, aby som povedal niekoľko slov k tomu, ako sa veci v skutočnosti majú.

Ako je všeobecne známe, iba štát vo svojej ústave a vo svojich zákonoch a právnych predpisoch môže reálne zabezpečiť všestranné práva svojich občanov. Preto nemôže byť ani najmenších pochybností o tom, že z hľadiska noriem súčasného medzinárodného práva patrí oblasť zabezpečovania ľudských práv medzi suverénne práva štátu a že teda zasahovanie do vnútorných záležitostí iných štátov pod kepienkom tzv. "ochrany ľudských práv" je neprípustné a príkro protirečí Charte OSN a všeobecne uznávaným medzinárodnoprávnym normám. Nikto nemôže poprieť fakt, že nikde v Charte OSN nie sú proti sebe postavené ľudské práva a suverénne práva štátu. Nie je to tak ani v ďalších dokumentoch, ktoré definujú ľudské práva, či už je to Všeobecná deklarácia ľudských práv z roku 1948 a najmä pakty o ľudských právach alebo ustanovenia Záverečného aktu Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe, o ktorých by som sa chcel ešte neskôr zmieniť.

Iba v prípade, že štát hrubo a systematicky porušuje ľudské práva a nedodržiava základné princípy ustanovené medzinárodným právom a výslovne tými medzinárodnými dokumentmi, o ktorých som hovoril, prestáva byť otázka ľudských práv jeho výlučnou vnútornou záležitosťou a stáva sa predmetom oprávneného záujmu medzinárodného spoločensva. Prečo?

Predovšetkým preto, že hrubé porušovanie ľudských práv, akého sa dopúšťajú fašistické a rasistické režimy napr. v Juhoafrickej republike, v južnej Rodézii, v Chile, Izraeli a inde, vedie k narúšaniu zásad priateľských vzťahov a mierovej spolupráce medzi štátmi a svojimi dôsledkami vytvára konfliktné situácie, ktoré ohrozujú medzinárodný mier a bezpečnosť. Preto sa aj OSN a jej orgány sústavne zaoberajú prípadmi hrubého porušovania ľudských práv v uvedených štátoch a prijímajú proti nim opatrenia na medzinárodnej úrovni.

Náš socialistický štát disponuje širokou materiálnou základňou, ktorá je v stave zabezpečiť maximálny, trvalý a všestranný rozvoj všetkých práv a slobôd nášho ľudu, čo vyplýva zo samotnej podstaty nášho socialistického zriadenia. Preto aj ČSSR ratifikovala všetky príslušné medzinárodné dokumenty, ktoré potvrdzujú a garantujú základné ľudské práva a slobody, menovite obidva pakty o ľudských právach - Pakt o občianskych a politických právach a Pakt o hospodárskych, sociálnych a kultúrnych právach. ČSSR presne a dôsledne plní tieto medzinárodné dokumenty. Nie je pritom bez zaujímavosti, že obidva tieto dokumenty vypracovala a potom prijala väčšina členských štátov OSN z iniciatívy práve socialistických krajín. Aj to je dôkaz, že naše socialistické spoločenské zriadenie dôsledne háji ľudské práva a slobody, pretože je v stave v plnom rozsahu materiálne zabezpečiť ich praktickú realizáciu.

Pred ratifikáciou uvedených paktov vláda ČSSR pozorne preskúmala, či ustanovenia československého právneho poriadku a naša československá prax sú s nimi v súlade. Ako sa mnohí z vás iste pamätáte, vyplynul z tohto rozboru záver, ktorý potvrdila aj správa ústavnoprávnych výborov Federálneho zhromaždenia, že úprava týchto práv v československom právnom poriadku predstihuje po obsahovej stránke v mnohom úroveň ustanovenú týmito paktami, ktoré v prevažnej miere obsahujú len známy štandard.

Pre súčasnú nepriateľskú kampaň, ktorú vedú proti socialistickým krajinám sily Západu, je typické, že mnohé západné krajiny - vrátane USA - ktoré dnes prejavujú také obavy o ľudské práva a slobody v ČSSR, samotné nielenže doteraz neratifikovali pakty o ľudských právach, ale dokonca ani také závažné medzinárodné dokumenty z oblasti ľudských práv, ako sú dohody o trestaní apartheidu, o zabránení zločinu genocídy alebo dohody o nepromlčaní vojnových zločinov proti ľudskosti. A plne súhlasím aj s názormi súdruhov poslancov, že by bolo na mieste, aby sa tí, ktorým tak ležia na srdci ľudské práva v ČSSR, zamysleli predovšetkým sami nad týmito skutočnosťami.

Neobstoja ani pokusy zneužiť na zasahovanie do vnútorných záležitostí ČSSR a ďalších socialistických krajín aj Záverečný akt Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe. Pokiaľ ide o princíp VII deklarácie Záverečného aktu, ktorým sa spravujú vzťahy medzi zúčastnenými štátmi, môžeme konštatovať, že tento princíp hovoriaci o ľudských právach svedomite plníme, podobne ako iné záväzky vyplývajúce z medzinárodného práva, ako ustanovuje princíp X deklarácie.

Z našej strany však chceme pripomenúť, že deklarácia obsahuje i iné princípy, medzi iným aj princíp VI, ktorý podobne ako Charta OSN ustanovuje, že signatárske štáty Záverečného aktu Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe sa zdržia akéhokoľvek priameho alebo kolektívneho zasahovania do vnútorných alebo zahraničných záležitostí, ktoré spadajú do vnútroštátnej právomoci iného zúčastneného štátu.

Chcel by som pripomenúť i princíp I deklarácie, v ktorom sa zdôrazňuje, že zúčastnené štáby budú navzájom rešpektovať svoju zvrchovanú rovnosť a individualitu, ako i všetky práva, ktoré z ich zvrchovanosti vyplývajú. A tento princíp súčasne ustanovuje právo štátu určovať si svoje vlastné nariadenia. Pod tieto princípy, ako aj pod ostatné ustanovenia Záverečného aktu sa slávnostne podpísali najvyšší predstavitelia 35 zúčastnených štátov Konferencie v Helsinkách, vrátane predstaviteľov USA. Môžem s plnou zodpovednosťou vyhlásiť, že týmito princípmi sa spravujú nielen socialistické štáty, ale aj väčšina západných účastníkov Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe, ktorých predstavitelia nám to v našich rokovaniach, konzultáciách, ako i pri iných príležitostiach potvrdzujú. A tí, čo rozpútavajú kampane proti Československu a iným socialistickým krajinám, tí, čo by radi zneužili otázku ľudských práv na otvorené zasahovanie do vnútorných záležitostí iného štátu, si musia uvedomiť, že objektívne, nech sa akokoľvek zaprísahavajú o opaku, narušujú, brzdia a podkopávajú proces zmierňovania napätia, ktorý je jedinou, ako hovoríme, alternatívou medzinárodného vývoja v súčasnej nukleárnej epoche.

Je očividné, že tieto kampane zhoršujú politickú atmosféru, v ktorej - ako to ukázali aj rozhovory nového štátneho tajomníka USA Vance v Moskve minulý týždeň - sa sťažuje možnosť nájsť navzájom prijateľné riešenie takých, pre ľudstvo životne dôležitých otázok, ako je základné ľudské právo žiť v mieri a z neho vyplývajúca nutnosť obmedziť zbrojenie a prispieť k všeobecnému a úplnému odzbrojeniu. Títo ľudia hazardujú s oným cenným priaznivým politickým ovzduším, ktoré sa vytvorilo v Európe po Helsinkách ako základňa pre ďalší krok na ceste k zaisteniu mieru a bezpečnosti v Európe i vo svete.