V příštím roce snížením nákladů máme docílit 5,4 mld Kčs nových finančních zdrojů. Tento úkol zcela zákonitě vyplývá jak z naléhavých potřeb rozvoje národního hospodářství, tak z dosud značných nevyužitých rezerv, z dosud vyšší materiálové a energetické náročnosti naší výroby ve srovnání s průmyslově vyspělými státy. Nemůžeme však zde vystačit s rutinními přístupy, které mnohdy podceňují otázku, za kolik vyrábíme.

Chceme-li učinit výraznější krok vpřed ve snižování materiálové a energetické náročnosti - a my tento krok musíme udělat, neboť suroviny a energie se staly pro svou vzácnost i vysoké ceny celosvětovým problémem - neobejde se to bez řešení tohoto úkolu na široké frontě, počínaje výzkumem, vývojem, přes zdokonalování technologie, provádění změn struktury výroby, inovace a konče neustálým zkvalitňováním norem spotřeby surovin a materiálů až po účinnější využívání principů podnikového a vnitropodnikového chozrasčotu.

Každoročně zvyšujeme produktivitu práce a tímto způsobem zabezpečujeme převážnou část přírůstku hmotných zdrojů. Neznamená to však, že v této oblasti nemáme rezervy. Musíme plně docenit fakt, že pracovní síla je zdrojem hospodářského rozvoje. Omezenost tohoto zdroje musíme překlenout zejména důslednějším uplatňováním poznatků vědy a techniky, vyšším využíváním pracovní doby, lepší organizací práce a účelnějším rozmisťováním pracovníků na ta místa ve výrobě a do těch výrobních oborů, kde přinášejí větší produktivitu a větší společenský prospěch. To je nejúčinnější cesta, jak na korunu mzdových nákladů dosahovat stále vyššího objemu výroby.

V úsilí o snižování nákladů nemůžeme ponechat stranou ani různé neproduktivní výdaje. Již od roku 1974 limitujeme objem některých výdajů, jako je cestovné, služby a výdaje nevýrobní povahy apod. Praxe dokázala oprávněnost těchto opatření a existenci rezerv v těchto oblastech. Na všech úsecích hospodářství je rovněž nutno zvýšit péči o národní majetek a finanční kázeň, jak ukazují stále ještě značné finanční náklady na pokuty, penále, manka a škody, které snižují hospodářské výsledky podniků.

Zlepšení tohoto stavu vyžaduje, aby nižší nákladovost výroby a větší hospodárnost vůbec byly na každém stupni řízení podloženy a věcně zabezpečeny souborem konkrétních opatření - jak snížit měrnou spotřebu surovin, materiálu a energie a dosáhnout jejich maximálního zhodnocení, jak omezit různé neproduktivní náklady, jak dosáhnout větší účinnosti základních fondů a zvýšit kvalitu a užitné vlastnosti výrobků. To nezbytně vyžaduje, aby plány výroby a plány nákladů byly v každém podniku v maximálním rozsahu podloženy prověřenými normami spotřeby, kalkulacemi výrobků, chozrasčotními úkoly, propočty nejúčelnějšího využití kapacit. U každé investované koruny je nutno znát její návratnost, jak pomůže snížit náklady, ušetřit pracovní síly, zvýšit rentabilitu. Abychom mohli operativněji reagovat na vývoj efektivnosti reprodukčního procesu a přijímat konkrétní opatření, provedli jsme od tohoto roku takové úpravy v účetnictví, které navzájem provozují účetní evidenci, kalkulaci a rozpočetnictví tak, abychom neevidovali jen to, co bylo, ale i to, co má být, za jaké náklady máme vyrábět. To právě předpokládá mít pořádek v normování všeho druhu, normy plně využívat při vnitropodnikovém řízení a úsilí konstruktérů, technologů a techniků plně zaměřit na kvalitativní stránky výroby.

Další oblastí, kde musíme dosáhnout významnějšího pokroku ve srovnání se současným stavem, je využití výrobních prostředků. Vždyť jen v základních výrobních odvětvích, tj. v průmyslu, zemědělství a stavebnictví, dosáhne stav základních prostředků ke konci roku 1976 více než 950 mld Kčs a v celém národním hospodářství, tj. včetně nevýrobní sféry, dosáhne téměř 2 bilióny 100 mld Kčs. Účinnější využití základních prostředků může přispět k vyšší tvorbě zdrojů a ke snížení nároků na investice.

Ve skutečnosti se však často volí pohodlnější cesta uplatňování požadavků na další investice, zatímco stávající výrobní potenciál je v některých oborech nedostatečně využit. Svědčí o tom již léta trvající pokles směnnosti v průmyslu a značný počet neobsazených pracovních míst.

Vláda usiluje o zlepšení vývoje v těchto oblastech, neboť to koneckonců souvisí s mírou investic a tím i možnostmi v rozdělování národního důchodu. Proto přijala např. opatření, aby v rámci mzdových prostředků byla vytvořena rezerva, která se použije ve prospěch posílení osobní hmotné zainteresovanosti na vyšším využití výrobních kapacit.

Lepší využití základních prostředků a zvýšení jejich účinnosti je jen částí celkové problematiky reprodukce základních fondů. Rozhodující úlohu zde má zkvalitnění a zefektivnění průběhu celého investičního procesu. Potřebujeme rovněž zrychlit likvidaci opotřebených a morálně zastaralých základních prostředků, které mnohde ještě vážou značné pracovní síly, ať již přímo ve výrobě nebo v údržbě.

Významným záměrem šesté pětiletky i v roce 1977 je mobilizovat pro rozvoj národního hospodářství zdroje, které jsou dosud v nadměrné výši vázány v zásobách. Koncem roku 1975 dosáhly zásoby (bez nevyfakturovaných dodávek) celkové výše 314 mld Kčs. V letošním roce se jejich stav dále zvýší, i když ve srovnání s minulými lety nižším tempem. Přesto však plánovaného zrychlení obratu zásob dosaženo nebude.

S takovým vývojem nemůžeme být spokojeni, neboť umrtvuje část nově vytvořených hodnot, které by měly sloužit lepšímu uspokojení potřeb.

Vláda letos v květnu v tomto směru přijala řadu opatření. Je nezbytně nutné, aby příslušné resorty intenzívněji a důsledněji než dosud tato opatření realizovaly a kontrolovaly a aby také finanční soustava, a zejména Státní banka zintenzívnila práci v této oblasti. Úkoly v mobilizaci zásob nesmí nikde zůstat na okraji zájmu o splnění plánu.

Státní rozpočet a finanční plány na rok 1977 zabezpečují rovněž prostředky na další vědeckotechnický rozvoj k co nejširšímu uplatnění výsledků vědy a techniky v reprodukčním procesu. Neinvestiční výdaje na vědu a techniku budou v roce 1977 činit téměř 16 mld Kčs, tj. 3,6 % národního důchodu. Tímto podílem se řadíme mezi přední hospodářsky vyspělé země světa. Tím jsou vytvářeny plně předpoklady k tomu, aby se v souladu s programem XV. sjezdu strany naše věda a technika staly významnou silou v hospodářském a sociálním rozvoji naší země. Důležité však je, aby v praxi sehrávaly tyto značné prostředky svoji progresívní roli a vedly k růstu efektivnosti.

Velmi náročné úkoly před námi v příštím roce stojí ve vnějších ekonomických vztazích. Základem jejich dalšího rozvoje je postupující proces socialistické ekonomické integrace ve výrobě, vědě a technice, v řešení otázek zdrojů surovin, paliv a energie a v neposlední řadě i ve finančně devizové oblasti. Na XXX. zasedání RVHP letos v červenci v Berlíně byla vytyčena důležitá opatření v oblasti zabezpečení paliv a energie, rozvoje specializace a kooperace ve strojírenství, zajištění základních zemědělských a potravinářských výrobků, v oblasti průmyslového spotřebního zboží a rozvoje dopravních sítí.

Stěžejní význam pro náš hospodářský rozvoj má další rozšiřování a prohlubování spolupráce se Sovětským svazem. Obrat našeho zahraničního obchodu se SSSR se má v roce 1977 zvýšit o více než 7 % a bude se podílet přibližně třetinou na celkovém zahraničním obchodu naší republiky.

Rozšiřování a prohlubování účasti naší ekonomiky v mezinárodní dělbě práce, v mezinárodní směně, zvyšování efektivnosti této směny je jedním z rozhodujících směrů realizace hospodářské politiky strany. To se musí plně odrazit především v činnosti výrobních organizací a organizací zahraničního obchodu, neboť zvýšení exportní schopnosti těsně souvisí se zvýšením výkonnosti celého hospodářství, a to je možné zajistit - s ohledem na přísná měřítka současných mezinárodních trhů - jen růstem kvality produkce, vysokou technickou úrovní a spolehlivostí našich výrobků. Každý výrobní podnik - a dvojnásob to platí pro podniky exportéry, to nejen finální výrobce, ale i kooperující podniky - se musí promyšleně, zároveň však s patřičnou rozhodností a bez časových průtahů, podílet na řešení těchto závažných úkolů. Jen tak lze splnit vysoké úkoly plánu vývozu v příštím roce.

V zájmu zlepšení kvalitativních ukazatelů státního plánu i státního rozpočtu musíme mnohem náročněji přistupovat ke kontrole plnění plánu, k rozborové činnosti, která vrcholí ročními rozbory hospodaření. Rozbory musí sloužit potřebám řízení, ke kontrole plnění ekonomických úkolů XV. sjezdu KSČ. Vláda přijala spolu s plánem na příští rok opatření ke zvýšení účinnosti ročních rozborů. Je nezbytné především zvýšit jejich objektivitu a kritičnost tak, aby postihly hlavní tendence ve vývoji hospodářské činnosti, rozhodující problémy při realizaci plánovaných úkolů a cesty jejich řešení. V tom si musí vzít svůj podíl odpovědnosti jak orgány přímého řízení, tak i finanční a úvěrová soustava. Je třeba odmítat rozbory a požadovat jejich přepracování, jestliže se vyhýbají problémům a nekončí potřebnými závěry a opatřeními.

Zároveň musíme zvyšovat nároky i na kontrolní a revizní činnost a přísněji posuzovat dodržování plánovací a finanční disciplíny.

Účinnost řešení všech úkolů v růstu efektivnosti spolurozhoduje o jejím vývoji z krátkodobého hlediska i v dlouhodobější perspektivě. Musíme mít na zřeteli, že jde o dlouhodobou strategii hospodářské politiky, kterou musíme každodenně prosazovat. Proto klademe důraz na pokud možno okamžité využití všech mobilizovatelných zdrojů růstu efektivnosti a hospodárnosti. Současně je ale zřejmé, že dosažení kvalitativní změny vyžaduje provádět cílevědomou přestavbu struktury ekonomiky, rozvíjet nosné programy a výroby umožňující rozšířit a zefektivnit zahraniční směnu, prohlubovat kooperaci a specializaci jak uvnitř ekonomiky, tak v rámci RVHP, zvýšit konečný efekt vědeckovýzkumné činnosti a dostat kvalitu práce na všech úsecích na vyšší úroveň. Jde nám o takovéto co nejširší pojetí zvyšování výkonnosti a efektivnosti a takto ji zejména plánem a dalšími nástroji zajišťujeme.

Náročné úkoly v rozvoji výrobních sil, v dosahování vysoké efektivnosti a kvality nemohou být splněny bez dalšího zvýšení úrovně řídící práce. Tento požadavek se den ode dne stupňuje, tak jak roste úloha subjektivního činitele v zajištění všech rozhodujících úkolů.

Základní směrnicí pro další práce na zdokonalování řízení národního hospodářství obsahují slova s. Husáka, který na XV. sjezdu řekl: "Při zdokonalování soustavy plánovitého řízení v šesté pětiletce zachováme a budeme rozvíjet všechno, co se osvědčuje. Současně budeme ověřovat a zavádět nové prvky především v těch případech, kde dosavadní nástroje nepůsobí dostatečně při realizaci naší hospodářské politiky. To vyžaduje zkvalitňování plánování, zvyšovat účinnost ekonomických podnětů, zdokonalovat organizaci výrobně technické základny, zlepšovat řídící a organizátorskou práci a prohlubovat účast pracujících na řízení." Tolik slova soudruha Husáka.

Je proto nyní na všech odpovědných orgánech řízení, aby tvůrčím způsobem kontrolovaly podmínky a úkoly s metodami řízení a usilovaly o to, aby postupně jednotlivé nástroje řízení účinněji než dosud pomáhaly zajišťovat cíle šesté pětiletky jak v celkové tvorbě zdrojů, tak i v jejich plánovaném užití při vysoké efektivnosti a kvalitě veškeré práce.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi říci několik slov k druhé základní otázce státního rozpočtu - jak státní rozpočet ovlivňuje další růst životní úrovně.

Vše, co děláme, děláme pro blaho člověka, pro jeho všestranný rozvoj, pro zvýšení hmotné a kulturní úrovně obyvatelstva. Tento základní cíl socialistické společnosti se plně odráží ve státním rozpočtu. Rok od roku stoupající prostředky věnované na rozvoj životní úrovně a upevňování životních a sociálních jistot našich občanů ostře kontrastují se situací v kapitalistickém světě, kde již řadu let trvá vysoká inflace, vysoká nezaměstnanost a prohlubující se sociální nejistota.

V souladu s programem XV. sjezdu naší strany se finanční prostředky státu ve vysoké míře účastní zabezpečování všech směrů rozvoje životní úrovně. Jak jsem již uvedl, vynakládáme ze státního rozpočtu značné prostředky na investice, které koneckonců slouží k rozvoji výrobních sil i k zvyšování životní úrovně. Nejde však jen o výrobní investice. Značná část investičních výdajů rozpočtu souvisí přímo nebo nepřímo se zajišťováním růstu životní úrovně obyvatelstva. Především jde o bytovou výstavbu, kde se v příštím roce počítá s dokončením 129 tis. bytů. Ze státního rozpočtu na ni vynaložíme 13,6 mld Kčs, což je o 13,5 % více než letos. Kromě toho se z rozpočtových prostředků poskytnou příspěvky na družstevní a individuální bytovou výstavbu, uhradí ztráta bytového hospodářství a některé další výdaje, což celkem dále představuje skoro 10 mld Kčs. V souhrnu tedy mají činit výdaje na bytovou výstavbu a bytové hospodářství 23,4 mld Kčs - je to růst téměř o 10 % a je to 8 % všech rozpočtových výdajů v příštím roce.

Další nároky vyplývají z finančního zabezpečení investic v odvětvích společenské spotřeby a akcí ke zlepšení životního prostředí, jako jsou investice a neinvestiční výdaje na rozvoj vodního hospodářství, dopravy apod. Například na výstavbu dálnice má být v příštím roce z rozpočtu vynaloženo 1,7 mld Kčs a pokračování výstavby pražského metra si vyžádá v příštím roce celkem 1,8 mld Kčs, což je proti letošnímu roku o 540 mil. Kčs více prostředků.

Investiční rozvoj v oblastech zajišťujících růst materiální základny odvětví společenské spotřeby znamená i vyšší finanční nároky na běžný provoz různých zařízení a institucí. Ve státním rozpočtu a rozpočtech národních výborů představují tradičně vysoký podíl neinvestiční výdaje na sociální a kulturní oblast. Celostátně tyto výdaje v příštím roce činí 108,2 mld Kčs, což na jednoho obyvatele představuje 7200 Kčs. O významu společenské spotřeby obyvatelstva svědčí to, že v roce 1975 na 100 Kčs pracovních příjmů připadalo 43 Kčs společenské spotřeby a tento údaj se dále zvýší jak v letošním, tak i v příštím roce.

Z rozpočtované částky 108,2 mld Kčs připadá na sociální zabezpečení 60,6 mld Kčs, na financování školství je určeno 18,9 mld Kčs, na zdravotnictví 17,1 mld Kčs a na kulturu 3,4 mld Kčs. Tyto částky zabezpečují potřeby spojené s růstem výkonů, mzdových prostředků, výdajů na údržbu a dalších potřeb v těchto odvětvích.

Výdaje na sociální zabezpečení se v příštím roce zvýší o 1,9 mld Kčs, tj. o 3,2 %. V oblasti důchodového zabezpečení vyplývá růst výdajů zejména z růstu počtu vyplácených důchodů (přírůstek činí 39 tis. důchodů) a z růstu průměrné výše důchodu skoro o 3 %. Přírůstek propopulačních dávek, jako jsou přídavky na děti, podpora při narození dítěte apod., představuje přírůstek, opakuji - 400 mil. Kčs. Projevuje se v něm pokračující vysoká úroveň porodnosti v naší republice, která patří v současné době k nejvyšším v Evropě.

To je jeden z významných činitelů růstu požadavků na kapacitu a provoz zařízení v navazujících oblastech, zejména ve školství a zdravotnictví. Proto je výdajová rozpočtová politika v těchto odvětvích zaměřena na posílení činnosti těch školských a zdravotnických zařízení, která jsou ovlivněna populačním vývojem. Například počet tříd v mateřských školách ve správě národních výborů má v příštím roce činit 20 573; je to skoro o 6 % více než letos. Zvýší se počet strávníků ve školních jídelnách o 72 tis. na celkem 1863 tis. strávníků. Počet míst v jeslích ve správě národních výborů se má zvýšit na 76 432, tj. o 5,3 %.

V růstu neinvestičních výdajů na školství skoro o 1 mld Kčs a na zdravotnictví o 3/4 mld Kčs se kromě populačního vývoje odrážejí další úkoly, jako je zabezpečení přestavby školské vzdělávací soustavy, rozvoj ambulantní péče, růst počtu lůžek v nemocnicích, růst výdajů na léky apod.

Zabezpečení trvalého a pravidelného růstu výdajů na kulturní a sociální opatření klade rok od roku vyšší nároky na rozpočet. Jestliže například v začátku páté pětiletky představovalo 1 % růstu těchto výdajů v absolutním vyjádření částku něco přes 700 mil. Kčs, tak v příštím roce toto 1 % představuje již částku 1,1 mld Kčs. S ohledem na současné ekonomické podmínky proto pokládáme za nezbytné - a je to v souladu s celkovým zaměřením hospodářské politiky - aby se i rozpočtové prostředky, určené na financování rozvoje společenské spotřeby využívaly co nejúčelněji a nejhospodárněji a přitom dále zajišťovaly růst kvality poskytovaných služeb.

Rozhodujícím činitelem uspokojování individuálních potřeb a růstu osobní spotřeby zůstává odměňování za práci, růst celkových peněžních příjmů obyvatelstva. Mezi přední úkoly naší hospodářské politiky v příštím roce patří, aby zboží a služby, které naše podniky dodávají na vnitřní trh, stále lépe uspokojovaly požadavky obyvatelstva nejen v objemu - s tímto úkolem jsme se v zásadě již vyrovnali - ale především ve struktuře a kvalitě. Na tomto úseku musí výrobní organizace v těsné spolupráci s obchodem dále zlepšovat svou práci a rychleji odstraňovat nedostatky, které se ještě v některých druzích sortimentu vyskytují. Zabezpečení stabilizovaného vývoje vnitřního trhu je svým významem stejně důležitý úkol jako úkoly na ostatních klíčových úsecích.