Na príklade výrobných rezortov, či už všeobecného alebo ťažkého strojárstva, chcem uviesť vzťah výroby, vedeckotechnického rozvoja a vedeckovýskumnej základne. Každý rezort môže riešiť štrukturálne zmeny výroby a jeho postavenie v RVHP tromi rozdielnymi prístupmi: zmenou odborovej štruktúry, zmenou vnútroodborovej štruktúry alebo kombináciou zmien odborovej i vnútroodborovej štruktúry. V každej z troch alternatív musí rešpektovať prínosy ekonomickej efektívnosti a exportných možností a efektívnosti z hľadiska zahraničného obchodu. Dôraz sa musí klásť hlavne na zníženie energetickej, materiálovej a investičnej náročnosti. Najoptimálnejšia sa javí vo väčšine prípadov postupná zmena vnútroodborovej štruktúry. To znamená, že musí mať preferenciu a prioritu inovačný proces v celom rozsahu (stroje, zariadenia, technológia, výroby). Týmto sú podmienené smery vedeckotechnického rozvoja a vedeckovýskumnej základne daného rezortu.

V súvislosti s inovačným procesom treba si všimnúť - a to platí všeobecne pre všetky rezorty - že naša výroba sa nemôže orientovať len na vylepšovanie starých výrobkov, kde ide viac-menej o kozmetické úpravy, ale principiálne musí pristupovať k skutočným technickým inováciám strojov, zariadení i technológie. Je vo výrobe obava z technického rizika, alebo je nedostatok nových originálnych riešení a podnetov našej vedeckovýskumnej základne v oblasti inovácie?

Ako je to s našou vedeckovýskumnou základňou? Z hľadiska počtu pracovníkov reprezentuje cca 168 000 pracovníkov, t. j. 1,1 % z celkového počtu obyvateľov mimo vedeckej kapacity vysokých škôl, čo je takmer na úrovni ZSSR a viac ako v USA. Z hľadiska finančného krytia reprezentuje napr. v roku 1976 3,6 % z užitého národného dôchodku, čo je taktiež na úrovni vyspelých štátov a zodpovedá to i možnostiam našej ekonomiky. Tvorivých výskumných pracovníkov je asi 1/4. Keď zoberieme za kritérium udelenie autorských osvedčení vynálezov v ČSSR, tak ročne je to asi 4 000, z čoho sa využíva takmer 50 %, čo je viac ako svetový priemer. Zaujímavé je však, že sa využívajú hlavne vynálezy z výroby, a nie vynálezy, ktoré vznikajú vo vedeckovýskumnej základni. Teda podnety k inovácii naša výroba má. Treba sa však kriticky vyjadriť aj o práci vedeckovýskumnej základne, kde pripadá ročne na jedného tvorivého pracovníka za posledných 10 rokov necelý jeden vynález, čo svedčí o nízkom stupni pôvodnosti, originálnosti riešenia úloh napriek tomu, že za posledných 10 rokov sa kvalifikačná štruktúra zlepšila o 100 %. Počet vynálezov v niektorých výskumných ústavoch nezodpovedná tvorivému potenciálu týchto pracovísk.

Ukazuje sa, že nie všetky naše podniky, odbory i odvetvia priemyslu sú dostatočne pripravené na realizáciu vedeckotechnických poznatkov, chýbajú našej praxi "konzumenti" vedy a novej techniky. Inovácia znamená robiť niečo nové, to, čo podniky nerobili v minulosti, znamená to novú techniku, technológiu, nový výrobok, novú organizáciu, nové riadenie. Kto chce niečo nové, musí sa to učiť a hlavne naučiť. Naše podniky musia mať chuť učiť sa novú techniku. Na príklade niektorých závodov môžeme poukázať, že máme podniky schopné zabezpečovať výrobu na najvyššej technickej úrovni, dosahovať vysoké technické, funkčné i úžitkové parametre svojich výrobkov. Napr. ČKD, závod Kompresory spolupracuje s komplexným teamom odborníkov z pracovísk akadémií, vysokých škôl, výskumných ústavov a podnikového výskumu a podieľa sa na výskume, vývoji i realizácii z oblasti turbokompresorov v rámci 30 hospodárskych zmlúv. V podniku pochopili, že riešená problematika presahuje rámec podniku i rezortu a bolo treba vtiahnuť ku konkrétnej spolupráci široký okruh špecialistov. Prvé konkrétne výsledky spolupráce sa objavili už na tohoročnom Medzinárodnom strojárskom veľtrhu v Brne, kde tento podnik dostal zlatú medailu za súbor turbokompresorov. Pokiaľ ide o cyklus výskum - vývoj - výroba - užitie, najslabším článkom sa mi javí vývoj tak z hľadiska organizačnej i kvalifikačnej štruktúry, ako aj z hľadiska počtu pracovníkov i vybavenosti. Tento článok znižuje efektívnosť celého tohto cyklu. V tomto smere sa pristúpilo napr. v ZSSR k zlepšeniu práce na úseku vývoja tým, že experimentálne zavádzajú organizáciu nového typu tzv. vedeckovýskumné združenie, ktoré zabezpečuje integráciu vedy a výroby a ich úzku nadväznosť a spoluprácu vo všetkých etapách výskumu vývoja i realizácie. Súčasne tieto združenia veľmi významne ovplyvňujú vedeckotechnický rozvoj celého výrobného odboru. Treba pozitívne oceniť Závody ťažkého strojárstva v Martine, ktoré tento experiment overujú v Elektrotechnickom ústave v Novej Dubnici a pričlenili k tomuto ústavu výrobný závod so 150 pracovníkmi.

Domnievam sa, že je to jeden z dobrých prístupov ku kvalitatívne novému a perspektívnemu spojeniu vedy s výrobou. Bude nutné pokladať takéto združenie za inštitúciu, kde je priorita vedeckovýskumnej činnosti, a závod tohto združenia musí mať podľa môjho názoru funkciu produkčnej poloprevádzky, kde treba použiť iné formy hodnotenia výrobného plánu, systém odmeňovania i stimulácie. Kritériom pre vedeckovýskumné združenie by mal byť stupeň zhodnotenia surovín a materiálov, stupeň intenzifikácie výrobného procesu, stupeň zvýšenia technických a úžitkových parametrov výrobku atď. podľa charakteru problematiky.

Ako iný príklad dobrej spolupráce výskumu a výroby by som rád uviedol Výskumný ústav zváračský v Bratislave, ktorý má dlhodobé zmluvy o spolupráci s celým radom podnikov. Plní veľmi dobre i celoštátnu gesciu za úsek zvarovania.

Podobne Výskumný ústav Kovo v Panenských Brežanoch je vzorným príkladom spolupráce s praxou v oblasti kovov i zliatín.

Máme dobré príklady, kde pristupujú veľmi zodpovedne k plneniu úloh vedeckotechnického rozvoja.

Vážené súdružky a súdruhovia! Oceňujem úsilie federálnej vlády ČSSR, že kladie taký dôraz na význam vedy a techniky a že stimuluje vedeckotechnický rozvoj ako jeden z rozhodujúcich faktorov v realizácii štrukturálnych zmien v československej ekonomike. Maximálne uplatnenie nových poznatkov vedy a techniky sa stáva kľúčovou otázkou, ktorá bude podmieňovať ďalší úspešný rozvoj celého národného hospodárstva.

Na záver by som rád zdôraznil, že i výbory pre priemysel, dopravu a obchod oboch snemovní vychádzajú z tejto tézy a v rámci činnosti v III. volebnom období chceme venovať zvýšenú pozornosť otázkam kvality a efektívnosti i otázkam vedeckotechnického rozvoja. Plánujeme urobiť prieskum účinku nového zákona o objavoch, vynálezoch, zlepšovacích návrhoch a priemyselných vzoroch, prijatého v roku 1972, organizovať semináre o problematike technického rozvoja, posúdiť stav komplexného riadenia kvality, zhodnotiť činnosť štátnych skúšobní akosti a posúdiť činnosť experimentálnych vedeckovýskumných združení.

Chceme prehĺbiť v rámci našich výborov vedľa legislatívnej činnosti hlavne kontrolnú a iniciatívnu činnosť v záujme a na prospech úspešného plnenia záverov XV. zjazdu KSČ na úseku priemyslu, dopravy a obchodu. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Blažejovi, udeľujem slovo poslancovi Jindřichovi Poledníkovi, pripraví sa poslanec Imrich Janec.

Poslanec SN J. Poledník: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, s velkou pozorností jsem vyslechl návrh programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky. Jsou v něm obsaženy velmi náročné úkoly, které před sebe vláda staví, úkoly plně odpovídající programu, který vytyčil XV. sjezd naší komunistické strany. Dovolte mi, abych jménem ústředního výboru Socialistického svazu mládeže vyslovil programovému prohlášení vlády jednoznačnou podporu. Jsme si přitom vědomi toho, že podpořit tento program znamená především přiložit ruku k dílu, podílet se ze všech sil na jeho realizaci. Z tribuny XV. sjezdu strany řekl generální tajemník ÚV KSČ soudruh Gustáv Husák mimo jiné tato slova: "... naše zřízení vytváří pro uplatnění mládeže a pro její všestranný rozvoj velké možnosti. Proto je také třeba vést mládež k tomu, aby si byla vědoma svého místa v socialistické společnosti a svých úkolů." Být si vědom místa v socialistické společnosti, být si vědom svých úkolů, to pro mladého člověka znamená každodenně čerpat ze zkušeností a vědomostí, které nashromáždily generace našich předchůdců, aktivně pracovat pro svoji vlast, vytvářet nové hodnoty pro socialismus.

Proto i my, v SSM usilujeme o to, aby mladí lidé získávali ve školách bohaté a trvalé vědomosti, aby je chápali ve spojitosti s řešením úkolů každodenního života. Oceňujeme práci kolektivů studentské i vědecké a odborné činnosti, které pomáhají řešit úkoly pro výrobní praxi. Na učilištích se snažíme chlapcům a děvčatům pomáhat při získávání odborného mistrovství a dovednosti. Velmi si vážíme všech zkušených a kvalifikovaných dělníků, či mistrů, kteří své dlouholeté zkušenosti ochotně předávají svým mladším, začínajícím následovníkům.

Být si vědom svého místa v socialistické společnosti předpokládá i ovládat zákonitosti vývoje společnosti, učit se chápat a rozumět životu kolem sebe i ve světě. Vědět, že tím nejspolehlivějším kompasem je marxismus-leninismus a proletářský internacionalismus. Proto v Socialistickém svazu mládeže věnujeme velkou pozornost světonázorové výchově svých členů i ostatních mladých lidí, prohlubování jejich činorodé lásky k socialistické vlasti, přátelství se Sovětským svazem a ostatními socialistickými zeměmi, tomu, aby mladí lidé měli rádi svou vlast a aby ji v případě potřeby uměli i bránit.

V současné době jsme ve svazu mládeže vstoupili do období příprav druhého sjezdu Socialistického svazu mládeže. Základní a rozhodující úkol sjezdových příprav vidíme v rozvoji všestranné činnosti základních organizací Socialistického svazu mládeže a pionýrských skupin, v aktivním podílu celého svazu na realizaci programu XV. sjezdu Komunistické strany Československa, především na plnění náročných úkolů národohospodářského plánu. Proto považujeme za rozhodující zvyšovat účast mladých lidí na úsilí o zvyšování kvality výroby a odevzdané práce vůbec, na hospodaření s palivy, energií, surovinami a materiálem, na rychlejší zavádění poznatků vědy a výzkumu do praxe. Pozornost přitom soustřeďujeme zejména na nosná odvětví a rozvojové programy národního hospodářství, zvláště ve strojírenství, zemědělství, chemické výrobě a v dalším rozvoji palivoenergetické základny. Chceme dále prohlubovat účast mládeže na vědeckotechnickém rozvoji, na programu komplexní socialistické racionalizace, především cestou zvyšování kvalifikace a zvládnutí nejnovějších technologických postupů, věnovat pozornost mládežnickým kolektivům, brigádám socialistické práce, aby jejich úsilí vycházelo ještě více a důsledně z potřeb závodu a dílny. Společně s Revolučním odborovým hnutím chceme rozvíjet socialistické soutěžení kolektivů i jednotlivců, účastnit se sdružování pracovních kolektivů s cílem dosahovat lepších ekonomických výsledků. Čestně chceme plnit i naše úkoly na celostátní stavbě mládeže, výstavbě elektrárny Mělník III.

Základní organizace Socialistického svazu mládeže v místech i na závodech povedeme k zvyšování jejich účasti na realizaci volebních programů Národní fronty, zejména tak, aby po zralém uvážení přebíraly vlastní odpovědnost za splnění konkrétní části či akce volebního programu. I v tomto období budeme pokračovat v rozvíjení všech osvědčených a hledat další formy účasti mládeže na ochraně a tvorbě životního prostředí. V zemědělských závodech a na vesnicích půjde v tomto období o to, aby svazácké organizace soustředily především svou pozornost na pomoc při řešení obilního problému cestou intenzifikace a hospodárného efektivního využití zrnin, aby zvýšily podíl mládeže při výrobě objemných krmiv, zúrodňování a obnově luk a pastvin. V živočišné výrobě se soustřeďujeme na účast mládeže při zabezpečování objemu a zvyšování kvality živočišné produkce. Ve všech oblastech zemědělské a potravinářské výroby se chceme účinně podílet na zavádění nové techniky a technologie, novátorských pracovních metod. Víme, že důsledným uskutečňováním stanovených úkolů mladá generace nejen pomůže při plnění náročného plánu našeho národního hospodářství, ale i při utváření socialistických rysů mladého člověka. V angažované práci pro společnost si chlapci a děvčata osvojují socialistické vlastnosti; výchovu k práci a výchovu prací pokládáme proto za nejdůležitější prostředek výchovy mladého člověka socialistické společnosti. Proto jí věnujeme a vždy budeme věnovat prvořadou pozornost.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jsem přesvědčen, že i naše socialistická mládež a celé mladé pokolení naší vlasti prokáže v tomto období, stejně jako v minulosti, svůj vřelý vztah k politice naší komunistické strany, svůj vřelý vztah k socialistické vlasti, a že se ctí pomůže i při splnění náročných úkolů obsažených v programovém prohlášení vlády Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

Předsedající l. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem poslancovi Jindřichovi Poledníkovi. Udeľujem teraz slovo poslancovi Imrichovi Jancovi.

Poslanec SL ing. I. Janec: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Úvodom mi dovoľte, aby som vyslovil plný súhlas s programovým vyhlásením vlády ČSSR, ktoré predniesol jej predseda s. Štrougal.

Socialistické poľnohospodárstvo dosiahlo v uplynulých rokoch vysoký dynamický rast s docielenými výsledkami a zohralo stabilizujúcu úlohu v národnom hospodárstve. Splnilo hlavnú úlohu zabezpečiť prírastok spotreby základných potravín vlastnou produkciou, čím sa významnou mierou spolupodieľalo na raste životnej úrovne nášho ľudu.

Najdôležitejšou úlohou ďalšej etapy rozvoja socialistického poľnohospodárstva a potravinárskeho priemyslu, ktorú na obdobie 6. päťročnice stanovil XV. zjazd KSČ, je zabezpečovať ešte všestrannejšie uspokojovanie potrieb obyvateľstva, postupne dosahovať sebestačnosť vo výrobe zrnín a ďalej zvyšovať celkovú sebestačnosť vo výrobe potravín.

Spoluzodpovednosť za postupnú realizáciu vytýčených cieľov sa stala východiskovou základňou i pre rokovanie Výboru SĽ a SN pre poľnohospodárstvo a výživu Federálneho zhromaždenia na prvej spoločnej schôdzke.

Smernica pre hospodársky a sociálny rozvoj ČSSR do roku 1980 ukladá zvýšiť poľnohospodársku výrobu o 14,5 % a trhovú produkciu o 24,2 %, výrobu potravinárskeho priemyslu o 20,4 % a dodávky pre vnútorný obchod o 19,5 %.

Pri realizácii týchto úloh sa naša pozornosť orientuje na zaistenie prednostného rastu rastlinnej výroby pred živočíšnou, pretože rastlinná výroba rozhoduje o zvyšovaní našej sebestačnosti i o vzťahu poľnohospodárstva k zahraničnému obchodu.

V rastlinnej výrobe je najdôležitejšou úlohou realizácia obilného programu cez ďalší rast a skvalitňovanie produkcie obilnín. Intenzifikačnými faktormi dosiahnutia priemerného hektárového výnosu 39 q obilnín v 6. päťročnici pri celkovom objeme výroby 53 - 55 mil. ton sú racionálne využitie zvyšujúcich dodávok priemyselných hnojív, široké uplatnenie výkonných sovietskych odrôd pšenice a našich jačmeňov, ďalej dôsledné dodržiavanie odrodovej agrotechniky, rast odbornej úrovne pracujúcich v poľnohospodárstve a využívanie poznatkov vedy a výskumu.

Riešenie obilného programu nechceme jednostranne vidieť len v intenzifikácii hektárových úrod obilnín, ale i v dôslednom hospodárení s jadrovými krmivami v živočíšnej výrobe. Zvlášť v Slovenskej socialistickej republike v riešení obilného programu bude zohrávať významnú úlohu kukurica. Preto jej treba venovať sústavne väčšiu pozornosť.

Veľmi náročnú úlohu vytýčenú smernicou XV. zjazdu KSČ predstavuje ročná výroba 9 mil. ton cukrovky, a to tak na výrobu cukru pre našu spotrebu, ako i na krytie devízových potrieb. Na zachovanie našej sebestačnosti v produkcii konzumných a priemyselných zemiakov treba stabilizovať ročnú výrobu na 4 mil. ton.

Na uspokojovanie nášho trhu potravinami živočíšneho pôvodu počíta plán s rastom stavu hospodárskych zvierat, hlavne hovädzieho dobytka a ošípaných. Za prvoradé považujeme zabezpečenie rastu výroby a trhovej produkcie mäsa. Nákup jatočných zvierat sa v 6. päťročnici zvýši o 19,7 %, mlieka o 15,1 % a vajec 15,9 %.

V okrese Žilina sme závery XV. zjazdu KSČ podrobne a konkrétne rozpracovali na podmienky nášho okresu. Hlavnú pozornosť sme venovali zásadnému riešeniu rastlinnej výroby hlavne z hľadiska zvyšovania úrody obilnín a zemiakov v našich horských a podhorských oblastiach opatrenia smerujú k zvýšeniu výroby krmovín, a to hlavne na lúkach a pasienkoch, a tým celkove na zosúladenie rastlinnej a živočíšnej výroby.

S rozvojom poľnohospodárskej výroby, s rastom nárokov na kvalitu výživy rastú požiadavky na spracovateľský priemysel. Preto sa vyžaduje, aby potravinársky priemysel kvalitne, včas a s maximálnymi stratami spracovával poľnohospodársku produkciu, zvyšoval trvanlivosť výrobkov a dosahoval výrazné obmeny a rozširovanie sortimentu v súlade so zásadami racionálnej výživy. Chemický priemysel má zaistiť krytie potrieb priemyselných hnojív v poľnohospodárstve vo výške 268 kg čistých živín na jeden ha poľnohospodárskej pôdy v roku 1980 a zaistiť dodávku chemických prostriedkov nutných na ochranu rastlín.