Důsledné plnění komplexního programu socialistické ekonomické integrace a plné využívání výsledků plynoucích z realizace jednotlivých opatření, má rozhodující význam pro rozvoj celého národního hospodářství naší republiky. Tyto skutečnosti zhodnotil XV. sjezd KSČ a ve svých závěrech vytyčil v tomto směru zásadní úkoly. Ve zprávě generálního tajemníka ÚV KSČ s. Gustáva Husáka bylo uvedeno, že prohlubování spolupráce se Sovětským svazem a ostatními členskými zeměmi RVHP je hlavní linií zapojení naší ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Vláda ČSSR, vědoma si významu tohoto úkolu, vytváří cílevědomě podmínky pro plánovité a důsledné zapojení československé ekonomiky do mezinárodní socialistické integrace. Tuto činnost vlády je třeba ocenit, neboť významně přispěla k úspěšnému rozvoji naší ekonomiky. Velký význam kladlo a svoji aktivní podporu v tomto směru vytvářelo i Federální shromáždění. V minulém volebním období projednalo a přijalo celkem 6 zákonů, úmluv a dohod, které sjednocovaly náš právní řád s ostatními zeměmi RVHP a zájmu dalšího rozvoje integrace ekonomik členských států Rady. Také ve své kontrolní činnosti, např. při projednávání dalších podmínek rozvoje vědy a techniky, přijalo Federální shromáždění konkrétní doporučení na prohloubení spolupráce zemí RVHP v oblasti vědeckovýzkumné základny, k dosažení její větší efektivnosti.

Hlavní výsledky realizace úkolů komplexního programu v oblasti materiální výroby dosažené do roku 1975 z hlediska perspektivních potřeb ČSSR spočívají především v tom, že bylo integrovaným způsobem řešeno zajišťování potřeb paliv, energie, základních surovin a dalších materiálů, jakož i integrovaného rozvoje rozhodujících odvětví československého zpracovatelského průmyslu, především mnohostrannou specializací a kooperací výroby.

Československá socialistická republika se velmi významně podílí na uzavřených mnohostranných dohodách o specializaci a kooperaci výroby. Příkladně objem československého vývozu strojů a zařízení jen v rámci těchto dohod má dosáhnout v období 1976 až 1980 zhruba 2,8 miliard Rbl. a československý dovoz zhruba 2,3 miliard Rbl. Podíl mnohostranných specializovaných výrobků na československém vývozu strojů a zařízení do členských států RVHP v období 1976 - 1980 jen z titulu mnohostranných dohod na československém strojírenském vývozu má být zhruba 20 % proti 12,7 % v roce 1973 - a 16,6 % v roce 1975. Celkově, včetně dvoustranných dohod v průměru za šestou pětiletku, má být dosaženo zvýšení tohoto podílu o 35 %.

Pro naši ekonomiku a dosažení efektivní výroby mají uzavřené mnohostranné dohody o specializaci a kooperaci výroby velký význam.

K dohodám o specializaci a kooperaci výroby, které nejvíce ovlivňují strukturu výroby u československého strojírenství a mají i značný rozsah dodávek, patří např. u mnohostranných dohod: dohody u oboru obráběcích a tvářecích strojů, kde se ČSSR podílí 32 % na specializovaných položkách, a objem vývozu v šesté pětiletce představuje zhruba 209 miliónů Rbl. a dovozu 111 miliónů Rbl. Dále dohoda o specializaci a kooperaci výroby nákladních automobilů velké nosnosti, kde je ČSSR specializována jako jediný výrobce na nákladní automobily o nosnosti 12 tun a výše. Dále dohoda o specializaci lodí, kde se ČSSR specializuje na výrobu 10 typů říčních lodí, jejichž produkce je z 90 % určena pro vývoz do SSSR a představuje v letech 1976 - 1980 vývoz v hodnotě zhruba 242 miliónů Rbl. Dále dohoda o specializaci a kooperaci výroby motorových lokomotiv zahrnující dodávky 1350 kusů lokomotiv do SSSR v období 1976 - 1980, která umožní stabilizovat výrobní program a zajišťuje vysokou sériovost, a tím i efektivnost výroby. K dalším významným mnohostranným dohodám patří dohody v oblasti strojů pro textilní průmysl, traktorů a zemědělských strojů a valivých ložisek.

Některé dohody nejsou ještě plně využívány. Je to zejména tím, že specializovaní výrobci nekryjí plně požadavky ostatních států, což vede k zavádění duplicitních výrob a ke snižování koncentrace výroby. Odstranění těchto nedostatků představuje další zdroj růstu efektivnosti v příštím období.

Mohl bych jmenovat ze všech oblastí našeho národního hospodářství a celé ekonomiky mnoho příkladů, které právě vlivem spolupráce RVHP vysoce působí na současnou i budoucí efektivnost našeho národního hospodářství.

Rozhodující úlohu v naší ekonomice v rámci RVHP má Svaz sovětských socialistických republik. Vzájemné československo-sovětské vztahy v oblasti surovin, paliv a materiálů na úseku zpracovatelského průmyslu umožňují dlouhodobě stanovit základní proporce rozvoje ČSSR v roce 1976 - 1980. Naší účastí na společné výstavbě kapacit v SSSR, které zajišťujeme zejména účelovými dodávkami některých materiálů, strojů, zařízení a spotřebního zboží, zabezpečujeme pro nás zvýšení dodávek řady důležitých položek jako ropy o 21 %, zemního plynu o 123 %, železné rudy o 23 %, surovin na výrobu fosforečných hnojiv o 100 % a azbestu o 35 % proti roku 1975. Kromě toho, že tyto suroviny představují spolehlivé zdroje, je jejich cena jak doposud, tak pro šestý pětiletý plán stále výhodnější než suroviny z nesocialistických států. To je jeden z dalších předpokladů růstu efektivnosti československé ekonomiky v současných světových ekonomických podmínkách, dosahovaných vlivem důsledného uplatňování socialistické ekonomické integrace v rámci RVHP.

Jaké jsou předpoklady pro další období? Zde bych chtěl citovat slova generálního tajemníka ÚV KSSS soudruha Leonida Iljiče Brežněva na XXV. sjezdu KSSS: "Současně s rozkvětem každého socialistického národa a s upevněním svrchovanosti socialistických států, jsou jejich vzájemné vztahy pevnější, objevuje se stále více společných prvků v jejich politice, hospodářství, společenském životě, postupně se vyrovnává úroveň jejich vývoje. Tento proces postupného sbližování socialistických zemí se nyní zcela konkrétně projevuje jako zákonitost."

Tato slova, vážené soudružky a soudruzi, dokumentují skutečnost, že ze sjezdových dokumentů komunistických a dělnických stran jednotlivých zemí a jejich pětiletých plánů schválených na léta 1976 - 1980, je přes rozmanitost a konkrétnost úkolů zřejmá celá řada jevů, procesů a záměrů shodných v zemích RVHP.

Společné procesy nabývají stále větší váhy, při respektování specifických podmínek jednotlivých zemí, vyplývajících z různé úrovně rozvoje výrobních sil a z dosavadního celkového vývoje. Rozhodující je, že se sbližují nejen základní dlouhodobé cíle, ale i konkrétní záměry a úkoly na příštích 5 let i dlouhodobější záměry a cesty i formy jejich řešení, jak to předpokládá usnesení XXX. zasedání RVHP o vypracování dlouhodobých cílových programů spolupráce. Jde o cílový program spolupráce v odvětví paliv, energie a surovin, strojírenství, zemědělství a ve výrobě hlavních druhů potravin, ve výrobě spotřebního průmyslového zboží a v dopravě.

Společné úkoly se zejména projevují v plánovaném růstu výroby všech zemí. Strategickou linií hospodářské politiky se stává zvyšování efektivnosti, důraz se klade v pětiletkách na efektivnost a kvalitu. Dále všechny země počítají se zvýšením úlohy socialistických zemí ve světové ekonomice i ve světovém obchodu.

Rozvoj výrobních sil i míra jejich zespolečenštění si zákonitě vynucují zesílení integračních procesů v rámci společenství zemí RVHP. Vytvářejí se nové možnosti pro mezinárodní dělbu práce jako významný zdroj růstu společenské produktivity práce. Vývoj vnějších ekonomických vztahů tak nabývá v současné situaci nové kvality. Posílení integračních procesů se tak stává prvořadým úkolem cílevědomé hospodářské politiky. Tím se také vytváří i ekonomická základna pro další ideové a politické stmelování zemí RVHP.

Toto celé, vážené soudružky a soudruzi, je také v nejvlastnějším zájmu úspěšného rozvoje československé ekonomiky a dosahování potřebné efektivnosti. Doporučuji proto podpořit předložený vládní program, který v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ počítá s dalším intenzívnějším zapojením československé ekonomiky do integrace zemí RVHP. (Potlesk.)

Předsedající I. místopředseda FS ing. J. Marko: Ďakujem. Udeľujem slovo poslancovi Evženu Erbanovi. Ďalej sa pripraví poslanec Vladimír Mařík.

Poslanec SN E. Erban: Vážený soudruhu předsedo vlády, vážené Federální shromáždění, jednání o programu vlády není pro nás jen demokratickým ústavním aktem, ale příležitostí, abychom se jako volení zástupci lidu spolu s ním zamysleli nad životně důležitými otázkami naší země a nad našimi úkoly.

Důvěra, kterou vyjádříme naší vládě, bude současně závazkem nejvyššího zastupitelského sboru a jeho poslanců, podílet se na plnění programu dalšího rozvoje společnosti vytyčeného Komunistickou stranou Československa, která vedla lid v jeho velkých zápasech za svobodu a při revolučních přeměnách našeho národního života. Jsme hrdi na své úspěchy, na svůj podíl ve světodějném zápase revolučních sil za mír a pokrok. Nikdy však nezapomeneme, že jedním ze základních předpokladů vydobytí naší národní svobody a vybudování socialismu v naší zemí, bylo velké vítězství Sovětského svazu nad fašismem. Spojenectví a spolupráce se Sovětským svazem zůstává i do budoucna rozhodujícím faktorem našich dalších socialistických úspěchů a našeho života v míru. K tomu bude jistě zaměřena také naše další politická práce v poslaneckých obvodech.

Po dobytí moci a výrobních prostředků se nám podařilo dosáhnout v krátkém historickém období významných úspěchů při překonávání sociálně ekonomických rozdílů v životě národů, pracujících tříd a vrstev, mezi městem a vesnicí, v postavení žen, v péči o matky, rodinu a děti i v překonávání dříve propastných rozdílů mezi duševní a fyzickou prací. Všichni občané bez rozdílu mohou uplatnit socialistickým státem zaručená jednotná práva - právo na práci a na zaslouženou odměnu, právo na zdraví a na sociální zabezpečení, právo na vzdělání, tedy právo na lidsky důstojný život zbavený vykořisťování, bídy a sociální nejistoty. Takový pokrokový vývoj z hlediska lidskosti není uskutečnitelný v žádné třídně antagonistické společnosti.

V naší zemi v procesu socialistické revoluce se podařilo vyřešit podle leninských principů také vztahy národů a národností a potvrdit tak pravdivost Marxovy prognózy, podle níž se národy mohou skutečně spojit, budou-li odstraněny vlastnické vztahy založené na vykořisťování. Federativní uspořádání našeho státu je společným zájmem českého a slovenského národa i národností Československa. Umožňuje optimální rozvoj a využívání výrobních sil obou národních republik, a neustálé zvyšování životní úrovně všech československých pracujících.

Teprve socialistický řád tak v celé naší historii poprvé vytvořil všechny společenské předpoklady k tomu, aby se ve vědomí pracujících prohlubovala československá státnost, která v sobě zahrnuje celou další perspektivu vývoje naší socialistické společnosti, její státně politické, ekonomické i kulturní jednoty a síly. To vše ve vědomí, citech a společenské aktivitě pracujících vytváří spolu se socialistickým internacionalismem nové, opravdové československé vlastenectví.

Důsledné řešení národnostní otázky u nás a v dalších socialistických zemích, tak jako předtím v Sovětském svazu, nezvratně dokázalo, že velký rozvoj schopností a tvůrčí činnosti, v rozporu s reakčními teoriemi, je dostupný všem národům. Jejich svobodnému rozvoji je jen třeba vytvořit potřebné podmínky, nastolit skutečně demokratický řád, kde práce není vykořisťována a kde lid žije v dostatku a beze strachu z budoucnosti.

My, poslanci nejvyššího zastupitelského sboru, můžeme tedy před tváří všeho lidu hrdě bilancovat výsledky budování i obrany socialistických vymožeností, kterých jsme dosáhli v posledních letech pod vedením naší komunistické strany v čele se soudruhem Gustávem Husákem.

V zákonodárném orgánu České socialistické republiky si uvědomujeme v souladu se zájmy jejího lidu závažnost, ale i reálnost svých úkolů při rozvoji jednotné československé ekonomiky a společnosti.

Výroba na území ČSR se v uplynulé páté pětiletce dále podstatně zvýšila a vzrostla i životní úroveň jejího obyvatelstva. Celostátním úsilím bylo založeno velkorysé řešení základních problémů hlavního města Prahy a bylo dosaženo významného pokroku v řešení oblastních problémů. Příznivý početní a věkový vývoj obyvatelstva České socialistické republiky v posledních letech dává dobré vyhlídky do budoucna.

Uvědomujeme si v plné šíři, že v šesté pětiletce stojíme před daleko náročnějšími úkoly než tomu bylo v minulosti. Je naším vážným politickým úkolem, aby si všichni pracující byli stále vědomi, že o udržení dosavadních vymožeností a jejich dalším rozšíření rozhodnou výsledky dobře řízené a svědomité práce miliónů lidí, na nichž nikdo nemá právo se přiživovat.

Podíl ČSR na celkově vytvořeném společenském produktu v tomto roce bude činit zhruba 71,1 %. Přitom těžiště rozvoje československé ekonomiky na území ČSR se v této pětiletce soustřeďuje do těžkého průmyslu. Na celostátních úkolech stanovených šestou pětiletkou se bude ČSR např. podílet v těžbě uhlí a lignitu 93 %, z toho černého uhlí 100 %, na výrobě elektrické energie a válcovaného materiálu téměř ze ³/₄, na strojírenské výrobě ³/₄. Mimořádný program nás čeká také v rozvoji chemického průmyslu, jehož výroba má vzrůst o více než 32 % a v zemědělskopotravinářském komplexu. České zemědělství se bude podílet na tržní zemědělské produkci ČSSR v roce 1980 podle plánu 68 %, z toho v živočišné produkci 70 %.

Splnění úkolů v průmyslu je o to složitější, že se soustřeďují do několika aglomerací, zejména pražské, severočeské a ostravské. Koncentrace těžkého průmyslu na poměrně malém prostoru vyvolává problémy také v životním prostředí. Naše socialistická společnost řeší tyto problémy postupně v zájmu lidu, ve spolupráci s vědou. V České národní radě jsme zřídili zvláštní orgán předsednictva pro problematiku životního prostředí, který přispěje k vyšší efektivnosti naší práce v této oblasti.

Vážné starosti máme v České socialistické republice s pracovními silami s ohledem na jejich omezené zdroje. V této situaci musíme využít všech možností, jak zabezpečit nejen plynulý chod průmyslové výroby, ale i žádoucí úroveň služeb a dopravy, a jak posílit kapacity stavební výroby. Tím naléhavěji vystupuje nutnost rychlejší obnovy a modernizace zastaralých základních fondů.

Je třeba dále zvyšovat péči o děti a usnadňovat tak návrat žen do práce a současně vytvářet podmínky k prodlužování pracovní aktivity těch, kteří jsou ochotni a schopni dále pracovat, i když už mají nárok na důchod. Česká národní rada chce přispět k řešení těchto otázek jejich projednáváním ve spolupráci s národními výbory a hospodářskými organizacemi.