V oblasti radiolokační a radiokomunikační techniky dochází k zastavení vývoje a výroby krátkovlnných výkonných vysílačů všech druhů a výroba se zaměřuje pouze na vybrané typy televizních vysílačů a středovlnných a dlouhovlnných rozhlasových vysílačů. Byl utlumen program říčních lokátorů (potřeby v této oblasti kryje Bulharská lidová republika). Československá socialistická republika se soustřeďuje na přistávací letištní radiolokátory a některé typy oblastních lokátorů.

Výrobní kapacity pro zabezpečení nových perspektivních prostředků výpočetní techniky se získají převážně utlumením neperspektivních programů. Výroba bude orientována pouze na programy Jednotného systému elektronických počítačů a systému mikroelektronických počítačů. Výroba ostatních typů počítačů bude na začátku 7. pětiletky zastavena. Odvětví elektrotechnického průmyslu bude pokračovat v útlumu těch programů, jejichž výrobky jsou zastaralé a inovace nerentabilní, nebo kde se ukáže z hlediska mezinárodní specializace či oblastních potřeb výhodné jejich výrobu přemístit. Přitom ovšem musí být plynule zajišťovány potřeby národního hospodářství náhradou útlumových a delimitovaných sortimentů dovozem ze socialistických zemí.

Nyní několik poznámek k zabezpečení rozvoje našeho odvětví investičních činností.

Výrobní základna elektrotechnického průmyslu nepatří, žel, k význačným aktivům našich záměrů rychlé inovace elektroniky. Na jedné straně v poválečném období byla postavena řada nových podniků, závodů, provozů i výzkumných ústavů. Některé z nich, např. Tesla Piešťany a Tesla Rožnov, po doplnění novými technologiemi a extrémně čistými provozy, budou na slušné úrovni. Na druhé straně řada výrobních objektů je značně zastaralá, dokonce i v havarijním stavu. Vzhledem k územní roztříštěnosti objektů, překonáváme vysoké požadavky na vnitrozávodovou dopravu a manipulaci s materiálem.

Ve výrobní základně se také negativně projevuje klesající investiční činnost v posledních pětiletkách. Vzhledem k tomu, že ani nyní, ve výhledu na 7. pětiletku, nejsou naše investiční činnosti neomezené, orientujeme se především na zabezpečení státních cílových programů - mezi nimi stojí na prvém místě státní cílový program - "Elektronika", zaměřený na součástkovou základnu zejména mikroelektroniky. To je rozhodující priorita také v investicích. Jde o několik klíčových staveb pro mikroelektroniku v celkovém rozsahu asi 1 mld Kčs. Dále pokládáme za rozhodující investice pro plošné spoje, pro barevnou obrazovku, pro jadernou přístrojovou techniku a některé další. Zvláštní pozornost přitom věnujeme rekonstrukci a modernizaci, zavádění nových technologií, zejména těch, které jsou spojeny se zakoupenými licencemi. V současné době se ještě upřesňují některé lokality pro nové investice s ohledem na rozmístění zdrojů pracovních sil.

Záměry resortu v investování v 8. pětiletce vycházejí ze skutečnosti, že dnešní průměrné stáří technologického zařízení v odvětví je asi 16 roků, což přirozeně v elektronice neodpovídá ostatním výrobcům. Musíme urychleně přejít ke komplexnímu rozvoji mechanizace a postupné automatizace výrobních procesů a pokračovat v budování vlastních kapacit na výrobu speciálních jednoúčelových strojů a zařízení, zejména pro rozvoj součástkové základny.

Několik slov k mezinárodní vědeckotechnické spolupráci.

Mnohostranná spolupráce v elektronice se socialistickými státy v 7. a 8. pětiletce se bude rozvíjet zejména v Mezivládní komisi pro výpočetní techniku a v mezinárodních hospodářských organizacích INTERATOMENERGO a INTERATOMINSTRUMENT. Mnohostranná dělba výzkumu a vývoje elektronické výpočetní techniky a následná specializace její výroby byla potvrzena dohodou, podepsanou zástupci všech zainteresovaných zemí na 34. zasedání RVHP.

V mezinárodní spolupráci a specializaci výroby přístrojů a zařízení jaderné techniky se náš elektronický průmysl zaměřoval zejména na spolupráci při výrobě dozimetrických a radiometrických přístrojů a zařízení jaderné medicíny. Pro období 7. pětiletky se připravuje postupné rozšíření této spolupráce i na oblast radiačně ochranné techniky a zejména pak na rozšíření československé účasti při technické přípravě, výrobě a kompletaci specializovaných dodávek systémů kontroly a řízení jaderných elektráren s bloky 1000 MW.

V oblasti dvoustranné mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráce největším a nejdůležitějším partnerem ČSSR zůstává Sovětský svaz. Významnou část spolupráce v elektronickém průmyslu představuje oblast mikroelektroniky. Jde zejména o spolupráci při vývoji elektronové litografie, která je jedním z rozhodujících zařízení, umožňujícím oběma partnerům zavedení integrovaných obvodů velké složitosti. V oblasti spojové techniky se spolupracuje na vývoji nových, progresívních poloelektronických a elektronických systémů vyšších generací, především na systému SOJUZ, od kterého rozvíjíme spolupráci s ostatními členskými státy RVHP. Budou pokračovat i společné práce v oblasti zdravotnické, regulační a automatizační techniky.

Druhým největším partnerem Československé socialistické republiky v mezinárodní spolupráci je Německá demokratická republika. Orientace budoucí spolupráce je dána především dohodou ministerstev elektroniky obou zemí o spolupráci v oblasti mikroelektroniky a navazující specializací výroby. Předmětem spolupráce a dělby práce jsou zejména integrované obvody, aktivní a pasivní diskrétní součástky, technologická zařízení pro mikroelektroniku a také speciální materiály. Projednává se spolupráce v zabezpečování potřeb obou zemí v sortimentu barevných obrazovek. Bude pokračovat spolupráce v oblasti měřících přístrojů a zařízení zdravotnické techniky.

V licenční politice půjde zejména o zabezpečování komplexů technologií umožňujících následnou výrobu souboru či řady součástek kvalitativně vyšší úrovně nebo nové generace. Pasívní licence budou přispívat k zajištění státních cílových programů, ke splnění klíčových úkolů technického rozvoje, k rozvoji výrobků, které budou přínosem pro export do oblasti volných měn nebo které umožní úsporu surovin, materiálů a energií. Jejich primární vlastnosti musí být nejen nezbytnost, ale také v každém případě efektivnost.

Závěrem bych rád uvedl dva pozitivní výsledky činnosti elektronického průmyslu ve smyslu úkolů XV. sjezdu Komunistické strany Československa, a to zavedení do výroby nových řad analogových a digitálních integrovaných obvodů velké integrace, k němuž dochází v letošním roce v Tesle Rožnov a v Tesle Piešťany, a nových typů počítačů, k němuž dochází v některých závodech automatizační a výpočetní techniky (ZAVT). Plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa požadovalo urychlení tempa rozvoje naší elektroniky. Naše centrální orgány i hospodářské organizace v posledních letech přijaly řadu opatření k nápravě. Zvýšená pozornost se věnuje elektronické součástkové základně. Intenzívněji se začalo pracovat na technologické výzbroji pro mikroelektroniku. Byla k tomu využita, jak už jsem řekl, mezinárodní spolupráce zejména se Svazem sovětských socialistických republik a Německou demokratickou republikou. Byly zakoupeny a zavádějí se do výroby některé licence.

Dosud přijatá opatření je však nutné považovat pouze za prvé, nezbytné kroky k urychlení rozvoje naší elektroniky. Splnění základního úkolu odvětví - to znamená dohnat ve vybraném sortimentu elektroniky úroveň techniky a technologie průmyslově nejvyspělejších zemí - se bude setkávat trvale s řadou problémů. Úkol je o to nesnadnější, že většina průmyslově vyspělých zemí rozvíjí obory elektroniky a mikroelektroniky, jak známo, mimořádně rychlým tempem.

Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu koncentruje proto síly do rozhodujících oborů (především do součástkové základny) a do rozhodujících technologií pří současném dalším rozvinutí specializace v rámci mezinárodní dělby práce.

Odvětví elektrotechnického průmyslu se stane pro elektronizaci našeho národního hospodářství materiální základnou, jíž využijí všechna ostatní odvětví pro vlastní aplikace v automatizaci, robotizaci, měření, kontrole a využití výpočetní techniky.

Soudružky a soudruzi poslanci, překonáváme řadu očekávaných a neočekávaných překážek, spojených s převzetím a konsolidací odvětví, a řadu problémů se vstupy roku 1980 i 7. pětiletky a pracujeme k tomu, abychom pozvedli elektroniku a zvláště mikroelektroniku během 7. a 8. pětiletky tak, jak to naše národní hospodářství vyžaduje.

Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji soudruhu ministrovi Kubátovi. Soudružky a soudruzi, písemnou zprávu ministra elektrotechnického průmyslu projednaly všechny výbory Sněmovny lidu kromě výboru mandátového a imunitního. Zpravodajskou zprávu přednese místopředseda Sněmovny lidu a předseda výboru pro průmysl, dopravu a obchod poslanec A. Hůla. Dávám mu slovo.

Společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec A. Hůla: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, současná etapa vědeckotechnické revoluce je charakterizována rozvojem a aplikacemi elektroniky a zejména mikroelektroniky. Elektronika je ve světě všeobecně pokládána za výrobní obor klíčového významu pro rozvoj celé ekonomiky ve všech směrech. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že průmyslovou vyspělost země již dnes nelze měřit a hodnotit jen podle takových tradičních ukazatelů, jako je například výroba oceli na hlavu apod., ale podle rozvíjení a využívání elektroniky a dokonce podle dosažené již úrovně integrace elektronických obvodů.

Její specifické postavení ji určuje do role průřezového odvětví v národním hospodářství, kde musí vystupovat jako součinitel jiných oborů. Má mimořádný vliv na celý další rozvoj národního hospodářství i na celý rozvoj společnosti.

Elektronika napomáhá stupňovat výkonnost strojů, zařízení a přístrojů. Umožňuje zvyšovat přesnost a uskutečňovat složité výpočty a měření, uspokojovat stoupající nároky na přenos a zpracování informací. Podstatně ovlivňuje snižování spotřeby energie, materiálů a surovin. Zlepšuje pracovní podmínky, životní prostředí a zdraví lidí. Má značný význam při zvyšování životní úrovně obyvatelstva, rozšiřování vybavenosti domácností elektronickými výrobky a rozvojem služeb. Ovlivňuje růst politické a kulturní úrovně společnosti prostřednictvím systémů masové osvěty a vzdělávání. Uplatňuje se při zvyšování obranyschopnosti a bezpečnosti státu. Dává širokou možnost v zdokonalování řízení národního hospodářství rozvojem elektronických informačních a řídících prostředků.

Smyslem a cílem tohoto jednání Sněmovny lidu je napomoci procesu uplatnění elektroniky, podpořit význam elektroniky pro celou naši společnost, podpořit její význam jako důležitého součinitele rozvoje jednotlivých oborů národního hospodářství, její význam pro technickohospodářský, kulturní a politický růst úrovně naší společnosti.

Předsednictvo Sněmovny lidu na svých zasedáních se pravidelně zabývalo celkovou přípravou a vytvářením podmínek pro informovanost poslanců. Uskutečnilo politicko-odborný seminář, který byl dobrou přípravou poslanců a přiblížil jim řadu informací z tohoto oboru. Dalším podkladem k dnešnímu jednání byla písemná zpráva ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR s. Kubáta.

K přípravě této schůze Sněmovny lidu přistoupily výbory i všichni poslanci jako k velmi důležitému politicko-ekonomickému úkolu. Bylo organizováno 25 poslaneckých průzkumů a všemi výbory byly velice dobře připraveny, zúčastnilo se jich na 200 poslanců. Chci zde ocenit i dobrou spolupráci poslanců Sněmovny národů, některých odborníků - příkladně akademika s. Kvasila a dalších, kteří na přípravě spolupracovali, a aktivní účast a spolupráci poslanců České a Slovenské národní rady.

Z jednání výborů a ze zkušeností získaných z poslaneckých průzkumů vyplynula řada poznatků. Dovolte, abych vás o některých informoval.

Výbor pro průmysl, dopravu a obchod věnoval pozornost zaměření základního výzkumu, vývoje a osvojení výsledků v praxi včetně otázek organizačního uspořádání, vědeckotechnické spolupráce v rámci RVHP, dále rozvoji výrobní základny elektroniky a komplexnosti při jejím budování. Věnoval také pozornost technické úrovni a kvalitě výrobků elektroniky pro jednotlivá odvětví národního hospodářství.

Výbor došel k závěru, že výzkumně vývojová základna elektroniky je vcelku účinně napojena na výzkumná pracoviště ČSAV, SAV a vysokých škol. Vyzvedl zejména součinnost a výsledky spolupráce Ústavu přístrojové techniky ČSAV Brno s Teslou Brno při rozvíjení moderní elektronové litografie, Ústavu radiotechniky ČSAV Praha na rozvoji optoelektroniky, dále spolupráce Elektronického ústavu SAV, VŠT Bratislava a Tesly Piešťany při zkoumání a využívání materiálových vlastností polovodičů - nezbytných pro zavedení technologie MOS na vlastní surovinové základně a v neposlední řadě i podíl Ústavu technické kybernetiky SAV Bratislava na komplexním úkolu "diskrétní řízení výrobních úseků" ("robotika"), řešeného společně s Výzkumným ústavem kovoprůmyslu Prešov.

Výbor konstatoval, že výzkumně vývojová základna elektroniky má svým rozsahem i dosavadní prací předpoklady při účinnějším zavedení nových metod práce - stát se hybnou pákou elektroniky. Na rozdíl od jiných odvětví bylo by vhodné, aby výzkumně vývojová základna převzala v některých případech i výrobu prototypů vzorků, případně i výrobu opakovaných součástí nebo systémů jako podmínku pro zkrácení cyklu výzkum - vývoj - výroba - užití. Zkrácení tohoto cyklu vyžaduje také plynulý, spolehlivý tok informací ze základního výzkumu do výroby. To doposud není zajištěno, neboť se jedná o organizační jednotky podřízené různým institucím a informace i spolupráce musí překonávat různé organizačně administrativní bariéry. Výbor proto podporuje vytvoření několika vědeckovýrobních sdružení, z nichž některá jmenovitě uvádí ve svém usnesení.