Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Mlynárovi. Slovo má poslanec Pavol Urban, připraví se poslankyně Mičanová.

Poslanec P. Urban: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, mnohoročná činnosť Rady vzájomnej hospodárskej pomoci dáva svojimi konkrétnymi výsledkami bohaté svedectvo o tom, ako významným činiteľom pokroku a rozvoja sa pre členské štáty tohto spoločenstva stala všestranná vzájomná spolupráca a pomoc zo strany vyspelejších krajín. Tieto faktory prispeli hlavne k rozvoju ich výrobných síl a racionálneho využitia zdrojov, čo viedlo k progresívnym zmenám v štruktúre spoločenskej výroby a k rastu hmotnej a kultúrnej úrovne obyvateľstva.

Hlavnou formou hospodárskej spolupráce členských štátov Rady sa stala vzájomná výmena tovaru. Obchodné vzťahy štátov sa rýchle rozširovali zvlášť v závislosti na rozvoji priemyselnej výroby. Rastúci podiel priemyslu na celkovej výrobe v jednotlivých krajinách sa prejavil hlavne rastom vzájomne zameniteľných strojárskych výrobkov.

Skupina tohto tovaru je skutočne najrýchlejšie rastúcou položkou ich vzájomného obchodu. Pripomeňme si napr., že ešte na začiatku šesťdesiatych rokov činil podiel strojov a zariadení členských štátov RVHP na celkovom ich obchode sotva jednu tretinu. Naša krajina vtedy vyvážala do tejto oblasti asi za 522 mil. Rbľ strojárskych výrobkov. Do roku 1972 sa však už podiel týchto výrobkov na celkovom vzájomnom obchode členských štátov zvýšil takmer na 42 % a náš strojársky vývoz do nich dosiahol 1,56 miliardy Rbľ. To znamenalo 56,6 % podiel na celkovom našom vývoze do socialistických krajín a bolo tak ďaleko najväčšou súčasťou celkovej výmeny tovaru s touto oblasťou.

V súčasnej päťročnici predstavuje vzájomná výmena tovaru so socialistickými krajinami naďalej základnú formu ekonomických vzťahov s týmito krajinami. Objavujú sa však v nej nové prvky, ktorými sa vyznačuje súčasná etapa vývoja hospodárskej spolupráce. Tieto prvky sú odrazom postupujúcej vedecko-technickej spolupráce, rastom ekonomického potenciálu krajín socialistického spoločenstva a odrazom postupujúceho prehlbovania socialistickej ekonomickej integrácie.

Ako vyplýva z protokolov o výmene tovaru uzatvorených členskými štátmi RVHP na tento rok, zostala skupina strojov a zariadení svojím takmer 61 % podielom na celkovom vývoze do tejto oblasti, najzávažnejšou položkou celkovej výmeny tovaru a hlavným platobným prostriedkom.

Dôležitým predpokladom úspešného naplnenia týchto vývozných zámerov sa ukazuje byť hlavné hmotné zabezpečenie prevzatých záväzkov. Ukázal na to už podiel ich zabezpečenia. Naznačil, že veľkú pozornosť si vyžadujú zvlášť dodávky valcovacieho, energetického a chemického zariadenia, ďalej dodávky električiek, rýpadiel, nákladných Tatier a motocyklov, dodávky poľnohospodárskych a obrábacích strojov, regulačných a kontrolných prístrojov a v rade prípadov tiež dodávky niektorých náhradných dielcov.

Neplnenia celoročných objemov týchto dodávok bude dôležité i z hľadiska realizácie čs. dovozných predpokladov, v ktorých sa okrem iného tiež počíta s cca 40 %ným podielom strojov a zariadení, ďalej i z hľadiska rastúcich potrieb dovozu nad a mimo stanovené dodávky.

Pre nás je iste potešiteľné, že v celkovom objeme výmeny tovaru roku 1977 sa výraznejším spôsobom prejavuje rast objemu strojárskej špecializácie a kooperácie, uskutočňovaný podľa osobitne o tom uzatvorených dohôd.

V polovici tohto roku bolo v platnosti 69 takýchto dohôd a špecializovaná výroba jednotlivých druhov a typov, poprípade ich častí a súčastí činila už viac ako 2 tis. položiek.

Ako možno z praxe a našich poznatkov posúdiť, majú značný význam pre nás najmä dohody uzatvorené v odbore textilných a garbiarskych strojov, nákladných a osobných vagónov, strojov pre obuvnícky priemysel, zariadení pre výrobu chemických vlákien, pre výrobu hydrauliky a rad ďalších.

Všetky musíme pokladať za výraz cieľavedomej snahy a to, aby naše strojárstvo mohlo lepšie a efektívnejšie plniť svoju úlohu v podmienkach prebiehajúcej vedeckotechnickej revolúcie a rastúcej náročnosti a zložitosti modernej výroby, a aby mohlo účinnejšie prispievať k rozvoju výrobných síl a k realizácii zámerov socialistickej ekonomickej integrácie.

Je to jedine správna cesta. Veď miera, ktorou naše strojárstvo až donedávna bolo zapojené do medzinárodnej deľby práce sa podľa podielu vývozu výrobkov na celkovej strojárskej produkcii neukazovalo nijak nízko.

Je dobre známe, že rozsah vyrábaného sortimentu dosahovať takmer tri štvrtiny svetového výrobného sortimentu a že prevažujúcu váhu vývozu nieslo ťažké strojárstvo. Bolo by možné uviesť rad príkladov o tom, ako sa táto strojárska štruktúra prenášala do materiálovej náročnosti výroby, aké s ňou boli spojené nároky na dovoz surovín a ako dosahovať výraznejších úspor na materiále, či obmene výrobkov. Bolo by rovnako možné poukázať na to, ako sme cez vysokú úroveň, napr. vo výrobe ocele na 1 obyvateľa nedosahovali v zužitkovaní základných materiálov takých hodnôt, ako v tých priemyselne vyspelých štátoch, kde ukazovateľ materiálnej produkcie je oproti nám nižší.

Terajšie dosahované zlepšenie ukazuje, ako správne bolo uskutočniť reorientáciu strojárskej výroby hlavne na rozvojové a dynamicky sa vyvíjajúce odbory strojárskej výroby, so zlepšovaním jej celkovej štruktúry, najmä smerom k výrobkom s vyšším stupňom spracovania a za pomoci užšej špecializácie a kooperácie výroby.

Tento proces bude potrebné v súčasnej päťročnici ďalej prehlbovať. Predovšetkým možno uvítať, že podľa dlhodobých obchodných dohôd uzavretých na toto obdobie s členskými štátmi RVHP, predstavuje skupina strojov a zariadení v súčasnosti hlavného nositeľa dynamiky rozvoja výmeny tovaru a bude tak faktorom, ktorý rozhodujúcim spôsobom ovplyvní plánovaný objem a štruktúru tejto výmeny.

Dosiahnuť však toho, aby podiel vývozu strojárskych výrobkov sa na celkovom vývoze tovaru do tejto oblasti zvýšil až na predpokladaných 65,3 % a plniť naďalej úlohu hlavného platobného prostriedku, nebude nijako ľahké.

Predovšetkým už z toho dôvodu, že u celého radu krajín dosiahol proces ekonomického vyrovnávania už takej úrovne, že z predošlých dovozcov strojárskych výrobkov sa stávajú postupne ich vývozcovia a zvyšuje sa i podiel ich strojárskeho vývozu na celkovom vývoze. Ďalej preto, že u mnohých svojich výrobkov dosahujú už tieto krajiny také technické parametre, ktoré z nich činia vážnych konkurentov na domácom i zahraničnom trhu.

Okrem toho sa ukazujú niektoré nepriaznivé vplyvy tiež v nedostatku niektorých druhov našich strojárskych výrobkov, ktoré svojou technickou úrovňou a kvalitou sú pre odberateľa zaujímavé a mohly by viesť k väčšiemu rozsahu výmeny tovaru. V neposlednom rade hrá svoju úlohu i zabezpečenie dostatku náhradných dielcov a to obzvlášť u cestných dopravných prostriedkov.

Zo všetkých takýchto poznatkov, vážené súdružky a súdruhovia, je pochopiteľne potrebné včas vyvodzovať patričné závery a v prijímaných opatreniach na ne reagovať. Patričné závery je potrebné vyvodzovať i pre rast špecializovanej a kooperovanej produkcie. Podľa predpokladu tejto päťročnice by mal podiel špecializovaných dodávok strojov a zariadení na celkovom strojárskom obrate s členskými krajinami RVHP prevýšiť 33 % a svojím tempom rásť rýchlejšie, ako objem výmeny strojov a zariadení.

K tomuto cieľu je však potrebné tiež dosiahnuť, aby naše strojárenské organizácie vyhľadávali a spolu s organizáciami zahraničného obchodu premyslene aktivizovali rezervy v možnostiach prehĺbenia špecializácie a kooperácie strojárskej výroby a robili tak v obidvoch smeroch, teda tak vo vývoze, ako aj dovoze.

V poslednej dobe sa o takýchto možnostiach veľa hovorí najmä v oblasti elektroniky, laboratórnej techniky, kompletných strojárskych systémov a poľnohospodárskych strojov.

V tom vidíme ďalšie možnosti, ako pomáhať rastu efektívnosti strojárskej výroby u nás. Ďakujem za pozornosť.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Urbanovi. Slovo má poslankyně Mičanová.

Poslankyně V. Mičanová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, představitelé strojírenských resortů ve svých vystoupeních uvedli, a při poslaneckých průzkumech jsme rovněž zjistili, že pro kompletaci strojů a agregátů stále chybí řada součástí a výrobků, jako např. torzní tyče, rozvaděče, spínače, převodové skříně, spojky a další kompletační součástky. V současné době se připravuje plán na rok 1978. Mám proto otázku na soudruha ministra Půčka, k jakým změnám dojde při zabezpečování kompletačních součástí a výrobků v příštím roce. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Mičanové.

Soudružky a soudruzi, přerušuji nyní naše jednání. Pokračovat budeme ve 13.15 hodin. Jako první vystoupí v odpolední rozpravě poslankyně Pokorná. Schůzi bude řídit místopředseda Sněmovny lidu soudruh Nejezchleb.

Doporučuji, pokud jste tak už neučinili, využít polední přestávky ke shlédnutí výstavky v levém kuloáru, uspořádané oběma resorty.

(Jednání přerušeno v 11.53 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.15 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny lidu R. Nejezchleb.)

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Súdružky a súdruhovia, otváram prerušené rokovanie Snemovne ľudu. Prv než odovzdám slovo poslankyni Pokornej, pripomínam, že ste dostali do lavíc návrh uznesenia Snemovne ľudu. Prípadné pripomienky k návrhu môžete odovzdať členom návrhovej komisie do ukončenia diskusie.

Teraz odovzdávam slovo poslankyni Pokornej.

Poslankyně K. Pokorná: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve směrnici pro vypracování státního prováděcího plánu na příští rok připadá opět našemu strojírenství značný rozsah úkolů. Jejich součástí jsou také dodávky pro investiční výstavbu a dodávky pro vývoz.

O náročnosti těchto úkolů svědčí vysoké trendy růstových ukazatelů. Např. v těžkém strojírenství představuje růst vývozních úkolů zhruba 20 %, ve všeobecném strojírenství růst vývozních úkolů na trhy kapitalistických států zhruba 12 %. Dodávky pro investiční tuzemskou výstavbu mají pak mít vyšší dynamiku, než tomu je v letošním roce.

Přednostnímu rozvoji strojírenství při zabezpečování velmi složitých úkolů tuzemské investiční výstavby a úkolů souvisejících zvláště s vývozem investičních celků v šesté pětiletce a po roce 1980 věnovaly XV. sjezd KSČ a 3. zasedání ÚV KSČ velkou pozornost. V závěrečných dokumentech je poukázáno zejména na to, že v souvislosti s vědeckotechnickým rozvojem a s prohlubující se specializací výrobních programů se na realizaci jednotlivých investičních akcí podílí řada výrobních a dodavatelských organizací a institucí, jejichž činnost a dodávky je nutné slaďovat po stránce věcné i lhůtové a dosahovat jejich úzké efektivní součinnosti.

Za jednu z účinných forem zabezpečování takovýchto úkolů je považováno uplatňování systému vyšších dodavatelských funkcí, jako progresivního a efektivnějšího způsobu realizace dodávek.

V předchozí pětiletce byla tato funkce uskutečněna v řadě případů způsobem generálních a finálních dodávek. Jejich vytváření přineslo poznatky o tom, že tyto metody jsou skutečně pokrokové a že svým vlivem a pojetím přispívají ke zjednodušování dodavatelskoodběratelských vztahů. Jejich provádění však bylo provázeno i některými negativními vlivy.

V tom směru se zejména ukázalo, že není snadné přejímat např. funkci generálního dodavatele, jako nejefektivnější formy. Příčinou byla hlavně obava o dosažení potřebné úrovně součinnosti velké řady výrobních a dodavatelských podniků a přemíra s tím spojených starostí a náročností v řízení. Hlavně však obava z převzetí záruky za vybudování investiční akce, tj. za její výstavbu a kompletní vybavení technologickým zařízením. Nesnáze ve včasném určení vhodného generálního dodavatele, který by byl schopen po všech stránkách funkci plnit, pochopitelně zpožďovaly zpracování projektových dokumentů a materiálově technickou přípravu. V nejediném případě tím docházelo i k odsunutí termínu pro předpokládané uvedení nové kapacity do provozu.

Obdobné problémy jsou u funkce hlavního dodavatele.

Právem bylo proto k tomuto slabšímu místu naší ekonomiky připomenuto, že takový stav je ke škodě naší věci a současně bylo na druhé straně zdůrazněno, že při zkvalitňování procesu investiční výstavby a v úsilí o zvyšování exportních schopností naší země se bez pokrokových forem zabezpečování složitých úkolů nemůžeme obejít. Důsledné zabezpečování závěrů XV. sjezdu KSČ si proto vyžaduje upevnit systém vyšších dodavatelských funkcí a zajistit v naší hospodářské praxi odpovídající četnost generálních, respektive hlavních dodavatelů investičních celků.

Máme hodně velkých a hospodářsky úspěšných organizací a v nich nepochybně řady zkušených praktiků a organizátorů. Pro takové organizace by mělo být ctí plnit funkci vyššího dodavatele. Vždyť být takovýmto dodavatelem není - jak jsme to ve výboru pro plán a rozpočet považovali za nutné zvlášť zdůraznit - jen čistě hospodářským úkolem, ale velmi odpovědným politickým posláním, jehož společenský význam je dán požadavkem uskutečňovat dané akce ve stanoveném termínu, rozsahu a kvalitě.

Chtěla bych ocenit, že k širšímu uplatňování vyšších dodavatelských funkcí směřují nedávno přijatá opatření vlády. Pokud tak mohu soudit, je odezva na ně v hospodářské sféře celkem příznivá. Zvlášť je důležité, že k zabezpečení vyšších dodavatelských funkcí a k jejich řízení bude přistoupeno komplexním způsobem. Jako členka výboru pro plán a rozpočet považuji zejména za důležité, že přijatá opatření zahrnují výhledově i rozvoj těchto funkcí jako samostatnou část v soustavě národohospodářských plánů a že pokud jde o vývozní investiční celky, předpokládá se propojení způsobu jejich plánování se způsobem plánování závazných úkolů v tuzemské investiční výstavbě a jejich účinná podpora ekonomickými nástroji. Plánovací vazby budou jistě náročné, zejména z hlediska koordinace subdodavatelů a určení dodavatele stavební části investičního celku.

Za významné považuji též experimentální ověřování společenského přínosu systému "dodavatele stavby na klíč", které má být organizováno v sedmé pětiletce pro vybrané druhy průmyslových staveb, podle zvlášť k tomu přijatých zásad. Jde o určitou formu nadstavby systému vyšších dodavatelů stavební a technologické části investičních akcí. Vliv dodavatele kompletní stavby by se měl zejména projevit v užším sepětí celkové investorské, projekční a dodavatelské přípravy investic a ve vyšší efektivnosti celého investičního procesu.

Z těchto záměrů je zřejmé, že funkce vyšších dodavatelů bude v našem systému mít stále významnější úlohu. Proto by jejich prováděním měly být pověřovány především takové hospodářské organizační celky, které svým postojem chtějí ukázat, jaké příznivé podmínky k tomu budou mít a vytvářet a jaké mají schopnosti nás dobře reprezentovat doma i za hranicemi. Mezi takové podmínky patří například vybavenost dodavatelských organizací projekčními složkami, kvalitní materiálově technická příprava a dobrá organizace montážních prací. Vyšší dodavatelské organizace musí prokázat a mít zabezpečenou vysokou úroveň organizátorské, řídící a kontrolní činnosti, aby nové formy dodávek mohly kvalitně plnit i za obtíží v běžných dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Dodávky prováděné vyššími formami jsou dnes velmi závislé na kompletačních oborech, ale předpokládá se, že realizací závěrů XV. sjezdu KSČ a usnesením 3. pléna ÚV KSČ budou tyto obory přednostně rozvíjeny a dosáhne se kapacitního souladu s finálními dodavateli.