Nelze také dále připouštět, aby některé podniky se schovávaly za průměrné plnění resortů tak, jak se to projevovalo za 7 měsíců letošního roku, kdy ve strojírenství své plány nesplnilo 37 podniků a podílely se na celkovém výpadku 223 mil. Kčs. Obdobná situace se projevuje i v hutnictví, kde zatím nesplnilo plán 7 podniků.

-Tento stav je třeba důrazně řešit, analyzovat příčiny a přijmout. konkrétní a včasná opatření ve směru plánovacím, odbytovém, technickém, organizačním i kádrovém. Při řešení těchto problémů souvisejících s důsledným zajišťováním výrobních úkolů je třeba se opřít o vzájemnou soudružskou spolupráci hospodářského vedení se stranickými, odborovými a mládežnickými organizacemi, o brigády socialistické práce a ve vzájemné součinnosti docílit žádoucí nápravy.

Předseda federální vlády soudruh Štrougal ve zprávě přednesené na zasedání ÚV KSČ v září 1976 zdůraznil, že vážným problémem, který je předmětem časté a oprávněné kritiky, je dlouhodobý nedostatek náhradních dílů. Uvedl dále, že zabezpečování náhradních dílů v celé šíři potřebného sortimentu se musí stát jednou ze základních otázek plnění plánu, ale také otázkou cti, morální povinnosti a odpovědnosti celých kolektivů závodů a podniků. Federální vláda také přijala usnesení č. 95/1976 ke zlepšení ve výrobě náhradních dílů.

Průzkumy ukázaly, že tento stav se podstatně nezlepšil, i když se náhradních dílů vyrábí více. Cenové zvýhodnění náhradních dílů v rozsahu asi 30 % se projevuje jako málo účinné zejména proto, že stále je pro některé podniky výhodnější nakupovat kompletační díly a jimi kompletovat finální výrobky s rychlým objemem výroby. Výroba náhradních dílů není všude uplatňována jako základní otázka plnění plánu, stále se dává přednost plnění finálních výrobků. Přitom kapitalistické státy i země socialistického tábora stále důrazněji žádají zvýšení výroby a dodávek náhradních dílů na dodané zařízení. Jsou i některé případy, kdy několikaleté neplnění náhradních dílů pro vyvážené výrobky se stává brzdou vývozu a některé výrobky se z tohoto důvodu stávají méně prodejné, s podstatně nižšími cenami. Je pravděpodobné, že bude nutno v některých případech přistoupit k posouzení objemu výroby u některých podniků a přednostně zajistit výrobu ve prospěch náhradních dílů. (Např. autojeřáby z ČKD Slaný, chladící soupravy a další.) Že řešení náhradních dílů je reálné - pokud se dělá systematicky - ukazují příklady Elitexu Liberec: už po několik let poměrně nejúspěšněji pokrývají potřebu zahraničního i vnitřního trhu v náhradních dílech.

Soudružky a soudruzi, závěry XV. sjezdu KSČ a plnění úkolů šesté pětiletky v nových podmínkách kladou mnohem větší požadavky na účinnost řízení, na dobré fungování hospodářského mechanizmu a na schopnosti řídících pracovníků. Proto výhody při průzkumech na podnicích věnovaly pozornost zvyšování řídící práce hospodářských pracovníků. Proto výbory při průzkumech na podnicích věnovaly pozornost zvyšování řídící práce hospodářských pracovníků všech stupňů. Zajímaly nás otázky důsledného uplatňování podnikového a vnitropodnikového plánování, soustavy norem a kalkulací, organizace informačního systému, včetně zavádění a využívání výpočetní techniky. Na úrovni podniků jsme v této oblasti mnoho nezjistili s výjimkou vytváření systémů pro hlubší využívání výpočetní techniky.

Podniky převážně očekávají operativnější rozhodování a opatření centrálních orgánů. Tato situace je vyvolána mnohdy nerozhodností na úrovni výrobno hospodářských jednotek a ústředních orgánů. Podniky očekávají i přehodnocení některých plánovacích ukazatelů, které již v současných podmínkách nevyhovují. Je třeba více sledovat a hodnotit strukturu výroby a kvalitativní ukazatele.

Vyčerpání tradičních extenzívních zdrojů hospodářského růstu, zejména pracovních sil, zdůrazňuje význam dalších činitelů ekonomického rozvoje, zejména výsledků vědeckotechnického pokroku a jeho zavádění do výroby. XV. sjezd KSČ zdůraznil, že šestá pětiletka musí být pětiletkou efektivnosti a kvality; v hutnickostrojírenském komplexu, jak jsme zjistili, je zpracován program výzkumu a vývoje dlouhodobého rozsahu. Ovšem neméně pozornosti a úsilí je však třeba věnovat i krátkodobým přínosům nové techniky. Týká se to zabezpečení a vyřešení 29 plánovaných tematických úkolů na letošní rok ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství a 17 tematických úkolů ve federálním ministerstvu všeobecného strojírenství. Úkol využívat a podporovat v maximální míře rozvoj zlepšovatelského hnutí, které, jak jsme měli možnost zjistit, u některých podniků je na poměrně dobré úrovni, vyžaduje však větší důslednost v realizaci zlepšovacích návrhů. Dále je také třeba zlepšit vykazování a vyhodnocování zejména úspor živé práce, dosahovaných novou technikou. Poměrně dobré vyhodnocování je prováděno u strojů a zařízení dovezených z kapitalistických států, kde zřejmě působí důslednější kontrola Státní banky československé.

Prohlubování mezinárodní dělby práce se stává jedním z rozhodujících prostředků pro další rozvoj naší životní úrovně. Mírová iniciativa Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí společně s rozšiřujícím se ekonomickým potenciálem světového socialistického tábora, vytvářejí příznivé podmínky pro splnění cílů stanovených v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů. Jedním z výsledků dosavadní hospodářské spolupráce v rámci RVHP je to, že téměř jednu třetinu strojírenského vývozu do těchto zemí tvoří produkce vyráběná na základě smluv o hospodářské spolupráci a specializaci. V současné době by bylo třeba účinněji této spolupráce vzájemně využívat i při operativním řešení dílčích rozdílů mezi výrobou a poptávkou některých druhů výrobků.

Úkoly ve vývozu do socialistických zemí vesměs navazují na pětileté plány zemí RVHP a vyžadují proto dodržování termínů, kvality a věcné náplně dodávek jako předpokladu dalšího zvyšování stability pětiletých plánů těchto zemí. Je třeba potvrdit, že pracující na podnicích jsou si toho vědomí a věnují trvalou pozornost zejména plnění termínů vývozu do Sovětského svazu, který je podložen řadou socialistických závazků.

Závažným problémem zůstává zajištění vysokých temp růstu vývozu do nesocialistických zemí, a to jak ke splnění plánu letošního roku, tak i k zabezpečení úkolů na rok 1978. Za 1. pololetí letošního roku splnilo federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství 49,8 % z ročního plánu a federální ministerstvo všeobecného strojírenství jen 42,2 % z ročního plánu. Na podnicích jsme hovořili o důležitosti tohoto úkolu. Setkali jsme se s řadou opatření a záměrů vyvolaných usilovnou snahou o realizaci této části vývozu. Ukazuje se však, že jeho splnění vyžaduje daleko hlubší všestrannou a nezištnou spolupráci mezi výrobními podniky a organizacemi zahraničního obchodu.

Je třeba vytvářet i některé další technické předpoklady, zejména rychlejší rozvoj a zvýšení úrovně elektroniky, a to nejen z hlediska její úlohy při zvyšování efektivnosti vývozu, ale i pro kvalitativní změny, ke kterým má pomoci i ve vlastním strojírenství.

Při průzkumech jsme věnovali pozornost využití základních prostředků, směnnosti, materiálové a energetické spotřebě a potřebnému fondu pracovního času. Potvrdilo se, že nedošlo k výrazným změnám v časovém využití strojních základních prostředků, které je v průměru neuspokojivé a má proto nadále značné rezervy.

Jak jsme mohli při průzkumu vidět, některé stroje jsou jen nárazově nebo krátkodobě využívány, některé neobsazeny vůbec v důsledku všeobecného problému, tj. nedostatku pracovních sil. Nejsou však ani dostatečně využívány všude nejmodernější stroje a zařízení, což je nedostatek řízení a organizace. V některých výrobních jednotkách je vybavení značně zastaralé a svým charakterem i technickým stavem nemůže působit výrazně efektivně na provoz. Jako příklady lze uvést výrobu tramvají Tatra Smíchov, jinak velmi efektivního vývozního programu, kde je třeba již zásadně rozhodnout o výstavbě nového závodu, nebo Vagónku Poprad, kde je třeba zejména zlepšit vybavení, aby bylo v souladu s bezpečným prováděním práce.

Vážené soudružky a soudruzi, v naší socialistické společnosti je práce nejen zdrojem existence, nýbrž i zdrojem širokých možností sebeuplatnění a tvůrčího vyžití. Jsou vytvářeny takové podmínky, aby se práce stala věcí cti, veřejného uznání a hrdinství. Potvrzují to i některé sociologické průzkumy, s kterými, jako poslanci, jsme se mohli na jednotlivých podnicích seznámit. Jako příklad mohu uvést SONP Kladno, kde na otázku "Co vám osobně práce přináší? " přes 29 % dotazovaných odpovědělo, že jim práce přináší především uspokojení, že jsou něco platní společnosti, 22,8 % dotazovaných odpovědělo, že je baví práce samotná. To znamená, že u více než poloviny dotazovaných převládají morální faktory.

Tyto morální faktory se projevují v rozvoji socialistického soutěžení i závazkového hnutí a jak průzkumy ukázaly, dochází i k značnému zkvalitnění těchto závazků a jejich hlubšímu uplatňování na ekonomické a kvalitativní ukazatele plánu. V hutnictví a strojírenství jsou příkladem zejména kolektivy brigád socialistické práce, jako je kolektiv BSP vedený s. Ferdinandem Ogrockým z n. p. Třínecké železárny Velké říjnové socialistické revoluce, dále kolektiv s. Krále z n. p. SIGMA Hranice, který bezprostředně reagoval na závěry 3. plenárního zasedání ÚV KSČ k otázkám hutnictví a strojírenství a chce dosáhnout plným využitím moderní techniky splnění úkolů šesté pětiletky za 4 roky. A je to celá řada dalších, kde jsme s jednotlivými soudruhy, vedoucími těchto brigád, v průběhu našich průzkumů hovořili a mohli se osobně přesvědčit o jejich velkém zájmu a kladném přístupu k zabezpečování úkolů.

V hutnictví a strojírenství měly by být více využity i další morální faktory pro stabilizaci pracovníků, např. vyšší společenské ocenění práce ve strojírenství, ať už cestou vyznamenání za výsledky práce celých kolektivů, závodů, skupin pracovníků nebo jednotlivců. Zde by se měl zejména výrazněji ocenit význam práce v hutnictví a strojírenství pro růst technické úrovně celého národního hospodářství. V zájmu celospolečenské důležitosti je třeba preferovat oceňování kompletačních oborů, oceňovat výrobce a závody, které zajišťují kompletační výrobky a díly.

Vážené soudružky a soudruzi, nejdůležitějším činitelem při naplňování úkolů a zvládnutí jejich náročnosti v hutnictví a strojírenství jsou lidé. Průzkumy a jednání jednotlivých výborů ukázaly, že lidé mají velmi kladný přístup k prácí. Plně si zaslouží maximální zabezpečenost a jejich spokojenost v těchto důležitých odvětvích. K tomu mají významně napomáhat komplexní programy péče o pracovníky; výbory věnovaly při průzkumech pozornost tomu, jak jsou zpracovány a jak jsou realizovány. Chtěl bych zdůraznit, že zpracované komplexní programy nejsou vždy plně podloženy možnostmi a způsoby finančního a materiálového zabezpečení v hospodářských plánech jednotlivých podniků. Za současného stavu požadované vysoké hospodárnosti a efektivnosti je i tady třeba hledat nové sdružování prostředků mezi podniky a národními výbory. Daleko důslednější přístup k realizaci těchto programů je nutno vyžadovat i od samotných podniků; s tak vážnou problematikou, jako je spokojenost lidí, stabilizace kádrů, zvyšování jejich kvalifikace apod., se v průměru prakticky zabývá jen několik lidí na podniku. Sociální programy by se měly stát pevnou součástí plánů všech útvarů generálních ředitelství, výrobně hospodářských jednotek i podniků.

Vážené soudružky a soudruzi, pokusil jsem se ve své zprávě ukázat na současný stav v plnění a přístupu k zajišťování úkolů v hutnictví a strojírenství, uložených XV. sjezdem KSČ a rozpracovaných 3. plenárním zasedáním ÚV KSČ tak, jak vyplynuly z poznatků a přípravy na dnešní jednání celého širokého aktivu poslanců Sněmovny lidu.

Poznatky ve svém souhrnu ukázaly, že pod vedením stranických orgánů a organizací, kontrolou plnění přijatých rozpracovaných úkolů, bylo již dosaženo řady pozitivních výsledků v obou resortech.

Tyto výsledky vysoce oceňujeme, neboť se v nich odráží socialistický vztah k práci, ke společnému dílu a jsou projevem důvěry v politiku strany.

Úkoly vytyčené XV. sjezdem KSČ a 3. plénem ÚV KSČ však dále vyžadují soustředit plnou pozornost na úspěšné završení a splnění zbývajících úkolů letošního roku a zabezpečování plánu na rok 1978. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda SL V. David: Děkuji s. Hůlovi za přednesení zpravodajské zprávy.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje, aby Sněmovna lidu zvolila pro přípravu návrhu usnesení Sněmovny lidu k otázkám hutnictví a strojírenství návrhovou komisi v tomto složení: poslanci Kalkus, Kohoutová, Konečník, Koranda, Linhart, Michalski, Pakán a Rozsypalová.

Soudružky a soudruzi, má někdo připomínku k návrhu, který jsem přednesl? (Nemá.) Dávám o návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že složení návrhové komise poslanců k přípravě usnesení Sněmovny lidu bylo schváleno jednomyslně.

Otevírám rozpravu, do níž se písemně přihlásili poslanci: Tesař, Mlynár, Pavol Urban, Mičanová, Pokorná, Kryll, Kubeš, Michalski, Šaling, Fail, Mikundová, Protiva, Grégr, Fekete, Cabalková, Džupina a Ridziková.

Dávám slovo poslanci Tesařovi. Připraví se poslanec Mlynár.

Poslanec F. Tesař: Soudružky a soudruzi, o úloze strojírenství a jeho významu mluvili soudruzi ministři a společný zpravodaj místopředseda Sněmovny lidu soudruh Hůla. Chtěl bych soustředit vaši pozornost na velmi důležitou oblast, to je k úrovni řídící činnosti ministerstev a výrobně hospodářských jednotek.

Již ve zprávě předsednictva na 3. zasedání ÚV KSČ předseda federální vlády soudruh Štrougal uvedl, že: "Úspěch při uskutečňování sjezdové linie v rozvoji strojírenství a hutního průmyslu je podmíněn v rozhodující míře podstatným zvýšením účinnosti řízení a organizace práce v obou odvětvích".

Dnes, kdy uplynul již rok od tohoto zasedání, zhodnoťme, jak se tato naléhavá potřeba řeší. Zda úroveň řídící činnosti ministerstev i výrobně hospodářských jednotek, kterou ústřední výbor posuzoval velmi kriticky, se v potřebné míře zlepšuje.

Pokud vycházíme z celkových výsledků dosahovaných strojírenskými podniky v našem kraji, je situace dobrá. Některé podniky sice neplní plán rovnoměrně, dochází ke šturmovštině, ale dosažený podíl 75,5 % z ročního úkolu ve výrobě dává předpoklad splnění plánu roku 1977.

Složitější problémy jsou však v užití produkce. Je nesporné, že zajišťování vývozních úkolů, zejména na kapitalistické trhy, je obtížné. Výrazně to ovlivňují krizové jevy celého kapitalistického systému. Ale za tento objektivní fakt se často skrývá celá řada vnitřních nedostatků na straně výrobních podniků a podniků zahraničního obchodu. Technická úroveň, vysoká kvalita, dokonalý servis a dodržování sjednaných termínů jsou i v současné situaci na trzích tím prvořadým, co rozhoduje o prodejnosti výrobků.

Při podrobném zhodnocení se ukazuje, že většina kritizovaných nedostatků má subjektivní charakter. Pramení zejména ze slabin v řídící, plánovací a organizátorské práci, z nekázně a zanedbávání celospolečenských zájmů.

Je to možné ukázat na konkrétním příkladu podniku Elitex Ústí nad Orlicí. Značná část jeho výroby zůstává na skladě, není zajištěn odbyt do socialistických zemí ani do kapitalistických států. Představuje to celkem hodnotu asi 250 mil. Kčs, z toho do kapitalistických států za 120 mil. Kčs. Podnik vyrábí a zaplňuje prostory po celém závodě. Nemluvě o ekonomických škodách, má to nesmírné dopady morálně politické na celý pracovní kolektiv. Pracující se stále častěji ptají nejen na perspektivu výrobního programu, ale také na perspektivu svoji. Jen díky dobré politické práci stranických organizací a hospodářského vedení se daří udržovat aktivní klima v celém podniku.

V takové situaci není možné nechat podnik osamocen. Musí zasáhnout střední článek zásadním řešením. Žádnými nereálnými sliby a "přehráváním problémů na podnik zahraničního obchodu nebo všeobecným apelem na kvalitu či technickou úroveň věci nevyřešíme. Pro koncernové uspořádání to platí dvojnásob. Potvrdil to konec konců sám generální ředitel Elitexu s. Holub, když při jednání v Ústí nad Orlicí 2. 12. 1976 na připomínky k obavám o zajištěnost odbytu ubezpečil, že je zajištěn, a podtrhl povinnost podniku, aby zajistil plnění plánu výroby s tím, že prodej strojů řeší generální ředitelství. Za tři čtvrtě roku se však ukazuje, že připomínky byly oprávněné a jejich řešení nedostatečné.

Tato situace svědčí o úrovni práce středního článku. Nelze přece jen hovořit o objektivních podmínkách, nelze za ně skrývat nedostatky v řízení a organizaci, nedostatky konkrétních lidí. Vyšší náročnost a kritičnost, hlubší neformální angažovanost při řešení problému chybí mnoha pracovníkům na všech stupních řízení.