S ochranou občanů ve vnitřním obchodě nerozlučně souvisí dozor nad činností organizací při prodeji zboží a poskytování služeb, prováděný zejména nadřízenými orgány. Jedná se o důsledné prosazování dodržování předpisů upravujících např. ochranu občanů ve veřejném stravování, dodržování závazných receptur pro výrobu jídel a nápojů, zejména z hlediska stanovených cen, dodržování správné míry a váhy, množství, jakost atd. Proto zákon výslovně ukládá příslušným orgánům povinnost dále prohlubovat ochranu občanů ve vnitřním obchodě a kontrolovat dodržování předpisů a opatření na tomto úseku vydaných.

Rozvoj tržní osobní spotřeby a činnosti vnitřního obchodu klade stále vyšší nároky na úroveň řídící činností ve vnitřním obchodě. Proto přijalo 7. zasedání ÚV KSČ v roce 1977 též úkol posílit princip odvětvového řízení vnitřního obchodu.

V odvětví vnitřního obchodu provozují obchodní činnost

- státní obchodní organizace řízené ministerstvem obchodu,

- družstevní obchodní organizace řízené českým svazem spotřebních družstev,

- státní obchodní organizace řízené národními výbory,

- ostatní organizace, provozující obchodní činnost podle tohoto zákona.

V souladu se závěry 7. zasedání ÚV KSČ se odvětvové řízení vita buje na všechny socialistické organizace provozující obchodní činnost podle tohoto zákona a je prováděno podle vymezených kompetencí příslušnými ústředními orgány státní správy ve vzájemné spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, národními výbory a ostatními orgány v jimi řízených organizacích. Zároveň se ukládá ministerstvu obchodu povinnost v úzké spolupráci s těmi orgány, které činnost obchodních organizací řídí, usměrňovat a koordinovat veškerou obchodní činnost v celém odvětví vnitřního obchodu. Především půjde o metodické usměrňování a koordinaci v tomto odvětví.

Základním nástrojem odvětvového řízení vnitřního obchodu jsou národohospodářské plány a ekonomické, právní a jiné motivační nástroje; plánovité řízení vnitřního obchodu plně respektuje též jednotnou socialistickou obchodní politiku a funkce socialistického trhu spotřebním zbožím.

Při odvětvovém řízení vnitřního obchodu podle tohoto zákona nebudou nijak dotčeny dosavadní právní předpisy, zejména pokud jde o působnost orgánů, jichž se dotýká. Rovněž budou ke zlepšení a plnému uplatnění odvětvového řízení využívány všechny účinné formy vzájemné spolupráce s těmito orgány.

V rámci odvětového řízení vnitřního obchodu jde též o jednotnou přípravu kvalifikovaných kádrů ve vnitřním obchodě ve středních odborných učilištích, středních odborných školách a na vysokých školách. V oblasti sociálního rozvoje bude zajišťována metodická pomoc při sestavování dlouhodobých programů a střednědobých plánů.

Zákon vychází z toho, že výkon státní správy v odvětví vnitřního obchodu zabezpečují ministerstvo obchodu ČSR jako ústřední orgán státní správy pro tuto oblast (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů) a příslušné národní výbory. Výkon státní správy v odvětví vnitřního obchodu tyto orgány vykonávají podle principu územní působnosti a odvětvového principu tak, jak jim je příslušná pravomoc a působnost vyhrazena tímto zákonem, prováděcími předpisy, popřípadě zvláštními předpisy (např. zákon o národních výborech, zákon o péči o zdraví lidu, zákon o státních inspekcích apod.

V zákoně jsou uvedeny hlavní oblasti činností, ve kterých je státní správa vykonávána. Zákon rovněž uvádí působnost jednotlivých stupňů národních výborů na tomto úseku. Dochází k posílení jejich pravomoci a nebo k přesunu působností mezi jednotlivými stupni národních výborů. Tak např. pokud se týká zařazování odbytových středisek restauračního stravování do kategorií a cenových skupin a ubytovacích zařízení do kategorií a tříd, dochází k sjednocení pravomoci na tomto úseku tak, že okresní národní výbory budou toto zařazování provádět u všech tříd, kategorií a cenových skupin, oproti dosavadnímu stavu, kdy KNV rozhodoval o zařazení odbytových středisek restauračního stravování do výběrové skupiny.

Úprava obchodní činnosti podle tohoto zákona znamená další posílení úlohy národních výborů na úseku vnitřního obchodu.

K zajištění realizace stranických a vládních opatření na úseku jednotné socialistické obchodní politiky a zásobování obyvatelstva mají příslušné orgány státní správy zmocnění k provádění nezbytných opatření při prodeji zboží občanům ve vnitřním obchodě. Jedná se o opatření, která vyplývají z potřeb národního hospodářství, obchodně politických záměrů apod., kdy je nutné z celospolečenských důvodů provést určitá usměrňující opatření v prodeji zboží občanům, zajistit realizaci cenových a úvěrových opatření apod.

Zákon vychází z dosavadní úzké spolupráce s Českým svazem spotřebních družstev a respektuje zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací. Rovněž je zabezpečena úzká spolupráce s příslušnými orgány ROH.

Koordinační a poradní funkce a činnost Vládního výboru pro cestovní ruch ČSR zůstává tímto zákonem nedotčena.

Jednotlivá ustanovení o působnosti ministerstva obchodu a jednotlivých stupňů národních výborů v této oblasti, nelze považovat za zmocnění k uvedeným činnostem, nýbrž jde o výčet (přehled) kompetencí těchto orgánů na úseku státní správy. Jednotlivá zmocnění k uvedeným působnostem jsou konkrétně formulována v zákoně v souvislosti s řešením té které věcné problematiky.

Zákon doplňuje z hlediska ochrany vnitřního obchodu právní úpravu státního obchodního dozoru zejména v těch oblastech, které nejsou jiným právním předpisem upraveny a které jsou specifické pro provozování obchodní činnosti. Je to především kontrola obchodních prodejen a provozoven a poskytování služeb občanům se zaměřením na důslednou ochranu jejich zájmů, operativní záznamy o nedostatcích v obsluze, zásobování, jednání pracovníků prodejem a provozoven, poctivost, ochotu při prodeji atd.

Zákon svěřuje výkon státního obchodního dozoru všem stupňům národních výborů i ministerstvu obchodu.

V souladu se závěry 7. zasedání ÚV KSČ z května 1977 se k omezeni pronikání vadného zboží na vnitřní trh rozšiřuje ve výjimečných případech a za stanovených podmínek možnost provádět - na základě vzájemné spolupráce mezi nadřízenými ústředními orgány - státní obchodní dozor též ve výrobě.

Vlastní výkon státního obchodního dozoru prováděného ministerstvem obchodu v sobě zahrnuje též dozor nad přípravou mládeže pro dělnická povolání, zabezpečovaný v úzké součinnosti s ministerstvem školství ČSR.

Zákon stanoví principy provádění státního obchodního dozoru s tím, že podrobnější úprava a postup při provádění státního obchodního dozoru budou upraveny v prováděcím předpise.

Při provádění státního obchodního dozoru nad provozováním obchodní činnosti budou podle tohoto zákona pomáhat i spotřebitelské rady jako aktivy národních výborů, zřizované podle ustanovení § 65 zákona o národních výborech. Účelem jejich zřizování je pro hloubit účast občanů na řízení a kontrole vnitřního obchodu, lepší poznávání potřeb občanů a ochrana jejich zájmů. Činnost spotřebitelských rad je iniciativní, kontrolní a průzkumová a zaměřuje se zejména na kontrolu dodržování základních činností a povinností prodejen a provozoven (úroveň obsluhy a plynulého zásobení, dodržování prodejní doby, zásad poctivosti, hygieny atd.), provádění vlastního průzkumu a tématických šetření a předkládání návrhů na zlepšení vztahů mezi občany a pracovníky prodejen a provozoven.

Na úseku spotřebních družstev vykonávají společenské, hospodářské a kontrolní funkce podle zásad schválených družstevními orgány dohlížecí výbory zřízené podle zvláštních předpisů.

Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., zůstává nedotčen. Nedotčena zůstávají též ustanovení vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

V souladu s potřebami praxe zákon stanoví, že za porušení povinností vyplývajících ze zákona, popřípadě podle něho uložených, mohou být organizace hmotně postihovány. Zákon vymezuje jednotlivé skutkové podstaty porušení povinností a stanoví pro tyto případy odstupňované horní hranice pokut. Jestliže se organizace při provozování obchodní činnosti proviní v době jednoho roku po uložení pokuty, dalším porušením povinnosti, uloží jí orgán státního obchodního dozoru pokutu až do výše dvojnásobku pokuty, která jí byla uložena.

Odpovědnost pracovníků za plnění pracovních povinností na úseku vnitřního obchodu je stanovena v organizačních a pracovních řádech a je vymezena v popisech práce. Její porušení bude postihováno podle ustanovení zákoníku práce.

Orgány státní správa na úseku vnitřního obchodu ukládají pokuty, popřípadě jiné sankce ve správním řízení a výnos pokut je jejich příjmem.

V případě, který řeší § 47 odst. 2, běží tříměsíční lhůta pro zahájení řízení a utažení pokuty podle § 49 odstavec 2 ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděl příslušný okresní národní výbor.

Zákon také upravuje postih občanů, kteří při prodeji zboží ve vnitřním obchodě poruší ustanovení zákona nebo úkoly podle něho uložené. Zákon vymezuje skutkové podstaty jednotlivých přestupků a stanoví za ně tresty ve formě důtky nebo pokuty. Pokuty jsou stanoveny diferencovaně podle povahy spáchaných přestupků.

Jako další sankci zákon obsahuje i ustanovení o propadnutí zboží, které je v zákoně stanoveno na ochranu celospolečenských zájmů nebo v případech vážného porušení ochrany občanů.

Nedovolenou obchodní činností podle ustanovení § 51 odst. 3 písm. d) se rozumí např. provozování prodeje zboží nad rámec stanovený v uděleném povolení (rozsah, druh zboží, místo apod.).

Pro řízení o přestupcích platí obecné předpisy pokud není stanoveno jinak.

Zákon vychází z obecné zásady, že o přestupek půjde tehdy, jestliže nebudou naplněny skutkové podstaty přečinu nebo trestního činu. V tomto směru pak přichází v úvahu příslušná ustanovení zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech nebo příslušná ustanovení trestního zákona.

K zabránění velkému rozsahu administrativních prací na ministerstvu obchodu a národních výborech stanoví, že organizace, které v den nabytí účinnosti zákona provozují obchodní činnost a potřebují k tomu podle zákona povolení, mohou ji provozovat i nadále a považují se za oprávněné k jejímu provozování podle zákona. Podmínkou však je, že do 6ti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona oznámí skutečnost, že i nadále budou v provozování obchodní činnosti pokračovat, orgánu státní správy příslušnému podle § 13, popř. 17 zákona.

Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na obchodní organizace řízené ministerstvem obchodu, Českým svazem spotřebních družstev a národními výbory. Na organizaci, která tuto oznamovací povinnost nesplní ve lhůtě, se bude po uplynutí této lhůty hledět jako na organizaci, která provozuje obchodní činnost bez povolení.

Občané, kteří mají povolení k prodeji po domácku vyrobených či zpracovaných výrobků, které jim vydal podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, příslušný místní národní výbor a chtějí prodávat zboží i za platnosti nového zákona o vnitřním obchodě, musí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona požádat o udělení nového povolení příslušný okresní národní výbor.

Zákon se vztahuje na všechny organizace, které ve vnitřním obchodě vykonávají obchodní činnost bez ohledu na to, kterému ústřednímu orgánu jsou podřízeny. Přihlíží však k odlišnému postavení některých organizací, které sice vykonávají činnost ve vnitřním obchodě při uspokojování potřeb občanů, mají však specifické podmínky výkonu této činnosti, které se liší od běžných organizací provozujících obchodní činnost. Proto se zákon nevztahuje na prodej léčiv a zdravotnických potřeb, pokud jej provozují organizace ministerstva zdravotnictví, na prodej a rozšiřování periodického tisku a prodej poštovních a jiných cenin, prodej filatelistického zboží a reproduktorů rozhlasu po drátě, pokud jej provozují organizace spojů a dále pak na prodej devocionálií a církevní literatury, prováděný církvemi nebo náboženskými společnostmi i na ostatní obchodní činnost organizací, řízených ministerstvem kultury ČSR. V uvedených případech jde a zcela specifické činnosti, které jsou sice také obchodní činností, avšak působnost zákona o vnitřním obchodě není účelné nebo možné na ně vztahovat.

Nákup zemědělských výrobků je upraven hospodářským zákoníkem (§ 259 a násl.) a předpisy vydanými k jeho provedení, zejména vyhláškou č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb ve znění vyhlášky č. 83/1977 Sb. V souladu s těmito předpisy mohou obchodní organizace i nadále nakupovat zemědělské výrobky stejně jako dosud a to včetně nákupu lesních a volně rostoucích plodů od organizací i občanů.

Zákon se rovněž nevztahuje na zahraničně-obchodní činnost upravenou v zákoně č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím. Nevztahuje se tedy na maloobchodní činnost prováděnou organizací zahraničního obchodu Tuzex a na velkoobchodní činnost prováděnou ostatními organizacemi zahraničního obchodu ve vztahu k zahraničí.

Obchodní činnost v ozbrojených silách a v ozbrojených sborech je vzhledem ke specifickým podmínkám podrobněji upravena v předpisech vydaných ministerstvem obchodu v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, federálním ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti ČSR.

Pokud v tomto zákoně je v příslušných ustanoveních zakotvena spolupráce s odborovými orgány, pak se tato ustanovení na členské vztahy ve výrobních družstvech nevztahují a platí úprava podle § 267 a/ zákoníku práce.

V závěrečných ustanoveních zákon upravuje potřebná zmocnění k vydání prováděcích předpisů, zejména k provádění mimořádných opatření k zajištění řádného a rovnoměrného zásobování občanů (§ 58 odst. 2), vztah ke správnímu řádu a deroguje nepotřebné a překonané právní předpisy.

V Praze dne 15. října 1980

Předseda vlády

České socialistické republiky:

Josef Korčák v. r.

Ministr obchodu České socialistické republiky:

ing. Antonín Jakubík v. r.