Oddíl 2
ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY VE VNITŘNÍM OBCHODĚ
§ 32
(1) Státní správu ve vnitřním obchodě vykonávají a úkoly stanovená prováděcími předpisy plní orgány státní správy ve vnitřním obchodě, kterými jsou
a) ministerstvo obchodu jako ústřední orgán státní správy ve vnitřním obchodě,
b) národní výbory.
(2) Při výkonu státní správy ve vnitřním obchodě příslušné ústřední orgány s orgány uvedenými v odstavci 1 v potřebném rozsahu spolupracují a pomáhají jim; zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací nejsou přitom dotčeny.
Oddíl 3
PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY VE VNITŘNÍM OBCHODĚ
§ 33
Ministerstvo obchodu
Ministerstvo obchodu
a) řídí výkon státní správy a ve stanovených případech vykonává státní správu ve vnitřním obchodě, včetně cestovního ruchu; přitom vykonává též vrchní státní obchodní dozor,
b) předkládá vládě České socialistické republiky návrhy na stanovení základních cílů a úkolů jednotné socialistické obchodní politiky, návrhy koncepcí rozvoje vnitřního obchodu, návrhy zásadních opatření k zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva ve vnitřním obchodě, včetně návrhů opatření ke zlepšení výroby a dovozu zboží, jakož i návrhy opatření v cestovním ruchu,
c) vydává předpisy a činí opatření potřebná k provádění jednotné socialistické obchodní politiky a k zabezpečení oběhu zboží, zejména řádného a plynulého zásobování občanů, včetně usměrňování prodeje zboží, zabezpečování cenových opatření a opatření k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě,
d) provádí ve spolupráci s příslušnými orgány odvětvové řízení vnitřního obchodu podle tohoto zákona, včetně cestovního ruchu,
e) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy provádění cenové, mzdové, finanční a investiční politiky a vědeckotechnického rozvoje a řídí výzkum ve vnitřním obchodě,
f) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy úkoly a zapojení vnitřního obchodu do mezinárodní dělby práce, vědeckotechnické spolupráce a výzkumu,
g) stanoví zásady, podle nichž příslušné národní výbory činí opatření potřebná k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů v obvodu jejich územní působnosti,
h) stanoví podrobnosti pro udělování povolení k provozování obchodní činnosti a uděluje toto povolení ve vyhrazených případech,
i) stanoví v součinnosti s příslušnými orgány státní správy a Revolučního odborového hnutí zásady pro určování, popřípadě schvalování prodejní doby a uzavírání prodejen nebo provozoven a zásady pro jejich rozmisťování,
j) stanoví rozsah a podmínky prodeje zboží organizacím ve vnitřním obchodě,
k) stanoví postup při udělování povolení k prodeji zboží občany a podrobnější podmínky jeho provozování,
l) stanoví v součinnosti s příslušnými orgány státní správy a Revolučního odborového hnutí podrobnosti o zřizování, postavo ní a činnosti spotřebitelských rad, vedení knih přáni a stížností a inspekčních knih a postupu při vyřizování reklamací občanů,
m) plní další úkoly ve vnitřním obchodě vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů,
n) vydává na základě zmocnění obecně závazné právní předpisy, jimiž podrobněji upravuje úkoly stanovené tímto zákonem.
§ 34
Krajské národní výbory
Krajské národní výbory
a) činí opatření potřebná k zajištění řádného a plynulého zásobování obyvatelstva,
b) v rozsahu stanoveném tímto zákonem udělují povolení k provozování obchodní činnosti a stanoví podmínky pro její výkon,
c) vykonávají státní obchodní dozor a za zjištěné nedostatky ukládají pokuty a jiné sankce podle tohoto zákona.
§ 35
Okresní národní výbory
Okresní národní výbory
a) činí opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů,
b) v rozsahu stanoveném tímto zákonem udělují povolení k provozování obchodní činnosti a stanoví podmínky pro její výkon,
c) udělují povolení k provozování prodeje zboží občany a stanoví podrobnější podmínky pro tento prodej,
d) vykonávají státní obchodní dozor a za zjištěné nedostatky ukládají pokuty a jiné sankce podle tohoto zákona,
e) zařazují závody veřejného stravování do skupin a závody ubytování do kategorií a tříd.
§ 36
Místní národní výbory
Místní národní výbory
a) činí opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů,
b) schvalují, popřípadě stanoví prodejní dobu prodejen nebo provozoven,
c) schvalují rozmístění prodejen nebo provozoven a jejich přechodné uzavírání,
d) určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řády,
e) vykonávají státní obchodní dozor a za zjištěné nedostatky ukládají pokuty a jiné sankce podle tohoto zákona,
f) v rozsahu stanoveném tímto zákonem udělují povolení k provozování obchodní činnosti a stanoví podmínky pro její výkon.
ČÁST ČTVRTÁ
STÁTNÍ OBCHODNÍ DOZOR
VE VNITŘNÍM OBCHODĚ
§ 37
(1) Státní obchodní dozor vykonávají místní národní výbory, okresní národní výbory a krajské národní výbory.
(2) Při výkonu státního obchodního dozoru příslušné orgány dozírají, zda provozovatelé obchodní činnosti dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení, jakož povinnosti uložené opatřeními orgánů státní správy; zejména dozírají, zda jsou dodržovány stanovené podmínky provozování obchodní činnosti organizací nebo prodeje zboží občanem, zda je dodržován stanovený sortiment, množství, jakost, hmotnost a cena zboží, prodejní doba a další podmínky a povinnosti, stanovené k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě.
(3) Zjistí-li orgán státního obchodního dozoru nedostatek, vyzve provozovatele, popřípadě podle povahy věci přímo pracovníka odpovědného za dodržování stanovených povinností, aby zjednal nápravu; při výkonu dozoru může ve své působnosti vydávat nezbytné zákazy, jakož i činit vhodná zatímní opatření k odstranění nedostatků.
§ 38
(1) Ministerstvo obchodu vykonává vrchní státní obchodní. dozor, který v sobě zahrnuje jak dohled nad výkonem státního obchodního dozoru prováděného příslušnými národními výbory, tak i vlastní výkon státního obchodního dozoru.
(2) V rámci provádění vrchního státního obchodního dozoru ministerstvo obchodu dozírá jak orgány a organizace, které řídí nebo provozují obchodní činnost, dodržují ustanovení tohoto zákona, prováděcích a zvláštních předpisů, jakož i povinnosti podle nich uložené. Zjistí-li nedostatek, uloží opatření potřebná k jejich odstranění.
§ 39
(1) Pracovníci, pověření výkonem státního obchodního dozoru, jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat do prodejen nebo provozoven, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povalení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetření, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů. Při výkonu státního obchodního dozoru jsou povinni vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření státní obchodní dozor vykonávají a. zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, tvořících předmět státního hospodářského nebo služebního tajemství.
(2) Orgán státního obchodního dozoru si může ve složitých případech přibrat ke spolupráci znalce, který pak má oprávnění příslušející podle odstavce 1 pracovníkům pověřeným výkonem státního obchodního dozoru.
§ 40
Místní národní výbory k zabezpečování úkolů spojených s výkonem státního obchodního dozoru zřizují spotřebitelské rady.
§ 41
V zájmu zvýšení ochrany občanů ve vnitřním obchodě jsou ve výjimečných případech, v rozsahu a způsobem dohodnutým s příslušným ústředním orgánem, který řídí výrobní organizaci, odborně kvalifikovaní pracovníci, pověření ústředním orgánem, který řídí organizaci provozující obchodní činnost, oprávněni dozírat na dodržování technických norem, výrobních postupů a technologie při výrobě zboží, a to zejména v těch případech, kdy dochází opětovně nebo ve větším rozsahu k dodávkám nejakostních výrobků.
§ 42
Při výkonu státního obchodního dozoru se orgány dozoru opírají o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují s orgány lidové kontroly a s orgány Revolučního odborového hnutí a jiných společenských organizací; mohou si též vyžádat spolupráci orgánů sledujících dodržování cen, jakosti a zdravotní nezávadnosti zboží a hygienických předpisů v prodejnách nebo provozovnách.
§ 43
V každé prodejně nebo provozovně musí mít občan k dispozici knihu přání a stížností, do které tuže zapsat své stížnosti, oznámení a podněty.
§ 44
V každé prodejně nebo provozovně musí být inspekční kniha, do které je povinen příslušný orgán učinit záznam o provedené kontrole a o zjištěných skutečnostech, včetně navržených nebo uložených opatření k odstranění nedostatků.
§ 45
Pravomoc orgánů státních inspekcí zůstává tímto zákonem nedotčena.
§ 46
Prováděcí předpis upraví podrobněji rozsah a výkon státního obchodního dozoru, zřizování, postavení a činnost spotřebitelských rad, vedení knih přání a stížností a inspekčních knih.
ČÁST PÁTÁ
POKUTY A JINÉ SANKCE
§ 47
(1) Orgán státního obchodního dozoru (§ 37 odst. 1 a § 38), s výjimkou uvedenou v odstavci 2, může uložit organizaci, která
a) nezajišťuje podmínky pro výkon státního obchodního dozoru, brání v jeho výkonu nebo neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložené příslušným orgánem státní správy nebo orgánem státního obchodního dozoru anebo neodstraní závadu zjištěnou při výkonu státního obchodního dozoru ve lhůtě stanovené pro zjednání nápravy, pokutu až do výše 100.000 Kčs,
b) nedodržuje podmínky pro provozování obchodní činnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené, pokutu až do výše 300.000,- Kčs,
c) přes předcházející písemné upozornění provozuje obchodní činnost bez předepsaného povolení, pokutu až do výše 500.000,- Kčs.
(2) Zjistí-li porušení povinnosti podle odstavce 1 místní národní výbor, oznámí nedostatky v obchodní činnosti, zjištěné při provádění státního obchodního dozoru, pokud splňují podmínky pro uložení pokuty nebo jiné sankce podle tohoto zákona, příslušnému okresnímu národnímu výboru s návrhem na uložení pokuty nebo jiné sankce, to neplatí pro městský národní výbor.
(3) Při stanovení výše pokut se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, k míře zavinění, k rozsahu způsobené škody, zejména k rozsahu poškození občana.
(4) Za totéž porušení povinnosti lze uložit jen jednu pokutu.
§ 48
Poruší-li organizace v době jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty stejnou povinnost, za jakou jí pokuta podle tohoto zákona již uložena byla, uloží orgán státního obchodního dozoru další pokutu až do výše dvojnásobku pokuty, která jí byla uložena.
§ 49
(1) Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.
(2) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do 3 měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděl orgán státního obchodního dozoru, nejdéle však do 1 roku ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.
§ 50
Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejich pracovníků, podle zvláštních předpisů.
§ 51
Přestupky při prodeji zboží občany
(1) Občanovi, který se zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené při prodeji zboží dopustí přestupku, uloží příslušný národní výbor, nejde-li a přečin nebi a trestný čin, důtku nebo pokutu.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše Kčs 2 000,- lze potrestat občana, který
a) poruší povinnost stanovenou tržním řádem,
b) prodává zboží na místech, kde prodej zboží není dovolen,
c) se nevykáže příslušným orgánům povolením k prodeji zboží,
d) neuvede na viditelném místě čitelně svoje jméno a místo trvalého pobytu,
e) neplní jiné povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené.
(3) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše Kčs 5 000,- lze potrestat občana, který
a) prodává zboží, k jehož prodeji je třeba povolení, bez tohoto povolení,
b) poškozuje občana na ceně, sortimentu, jakosti, míře nebo hmotnosti prodávaného zboží,
c) provozuje překupnictví nebo podomní obchod,
d) provozuje nedovolenou obchodní činnost,
e) jednáním podle odstavce 2 způsobil, že došlo zvýšenou měrou k porušení veřejného pořádku nebo ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví nebo socialistického soužití občanů.
(4) Při ukládání důtky nebo pokuty platí obdobně ustanovení § 47 odst. 3 § 49 odst. 1 a § 50.
§ 52
Propadnutí zboží
Okresní národní výbor může vedle důtky nebo pokuty vyslovit propadnutí zboží, jestliže občan
a) prodává zboží vadné jakosti nebo za neodpovídající cenu nebo takové druhy zboží, na které se udělené povolení nevztahuje nebo jejichž prodej je zakázán,
b) prodává zboží bez povolení nebo prodává zboží přestože jeho oprávnění k provozování prodeje zboží zaniklo. (§ 19)
§ 53
Řízení o přestupcích
Není-li výslovně stanoveno jinak, platí o řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků obecné předpisy.
§ 54
Pokuty uložené podle § 47 a 51 jsou příjmem orgánů státní správy, které je uložily.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 55
(1) Organizace, provozující ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obchodní činnost, k níž je podle něho třeba povolení, jsou oprávněny ji provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona orgánu státní správy, který by jinak byl příslušný podle § 13, popřípadě § 17; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.
(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, provede-li ve stejné lhůtě oznámení orgán, který je oprávněn požádat o povolení podle § 13 odst. 2 písm. a).
§ 56
(1) Občan, který je oprávněn ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodávat zboží, je povinen, pokud chce prodej zboží nadále provozovat, požádat příslušný okresní národní výbor do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o udělení povolení k provozování prodeje zboží; neučiní-li tak v této době, považuje se za neoprávněného provozovatele.
(2) O žádosti občana rozhodne příslušný okresní národní výbor podle § 24 zákona.
ČÁST SEDMÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 57
Společná ustanovení
(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na
a) prodej léčiv nebo zdravotnických potřeb, pokud je provozován organizacemi nebo zařízeními jednotné zdravotnické soustavy,
b) prodej a rozšiřování periodického tisku, prodej poštovních a jiných cenin a prodej filatelistického zboží a reproduktorů rozhlasu po drátě, pokud jsou provozovány organizacemi nebo zařízeními spojů,
c) prodej devocionálií nebo církevní literatury, pokud je provozován církví nebo náboženskou společností, jakož i na ostatní obchodní činnost organizací řízených ministerstvem kultury České socialistické republiky,
d) zahraničně hospodářskou činnost. [zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím]
(2) Na obchodní činnost provozovanou v útvarech a zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů se ustanovení tohoto zákona vztahují jen v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo obchodu v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, federálním ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky.
§ 58
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo obchodu vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazné právní předpisy k provedení § 5 odst. 2, § 11, § 18, § 20 odst. 2, § 21 odst. 4, § 22 odst. 5, § 23 odst. 2, § 29, § 30 odst. 4, § 31 odst. 3 a § 46.
(2) V zájmu zajištění rovnováhy a stability vnitřního trhu a rozvoje vnitřního obchodu může ministerstvo obchodu v souladu s potřebami národního hospodářství, v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány vydávat obecně závazné právní předpisy též k provádění jednotné socialistické obchodní politiky a k zabezpečení oběhu zboží, zejména plynulého zásobování občanů, včetně usměrňování prodeje zboží, jakož i k provádění cenových opatření a opatření k ochraně zájmů občanů ve vnitřním obchodě.
§ 59
Vztah ke správnímu řádu
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.
§ 60
Zrušovací ustanovení
Zrušují se
1. zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě,
2. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.,
3. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 218/1954 Ú.l., o jednotném vedení knihy přání a stížností v maloobchodních prodejnách a závodech společného stravování,
4. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 177/1956 Ú.l., o zařazování závodů veřejného stravování do cenových skupin, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.
§ 61
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1981.
Důvodová zpráva
A. Obecná část
Socialistický vnitřní obchod se významně podílí na uskutečňování základního cíle politiky Komunistické strany Československa - na uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a na dalším upevňování jeho životních a sociálních jistot na podkladě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Vnitřní obchod v tomto procesu zprostředkovává spojení výroby s tržní osoba i spotřebou obyvatelstva, působí na efektivnost reprodukčního procesu zvláště v oběhu a napomáhá při uspokojování potřeb obyvatelstva motivovat zájem pracujících na zvyšování pracovní iniciativy a na růstu produktivity práce.
Socialistický vnitřní obchod se stal za období své třicetileté existence významným odvětvím národního hospodářství. Jeho budování je těsně spjato se všemi sociálně-ekonomickými přeměnami, jichž pracující v naší vlasti pod vedením KS dosáhli. Důsledným uskutečňováním politiky v oblasti zásobování obyvatelstva a díky trvalému rozvoji iniciativy pracovníků státního a družstevního obchodu sehrál vnitřní obchod pozitivní úlohu v novodobé socialistické historii celé společnosti. Uplynulých třicet let výstavby socialistického vnitřního obchodu je naplněno soustavným rozvojem tržní osobní spotřeby obyvatelstva, modernizací maloobchodní sítě, zdokonalováním řízení obchodu a dalšími pozitivními přeměnami.
O růstu náročnosti na práci vnitřního obchodu po dobu jeho socialistické existence svědčí to, že maloobchodní obrat se od roku 1949 do roku 1978 zvýšil téměř 6 krát. Přitom došlo k významným strukturálním změnám tržní osobní spotřeby, což potvrzuje na jedné straně pokles podílu prodeje potravin na obratu o 13 bodů proti roku 1955 a naopak tentýž růst podílu prodeje průmyslového zboží. Příznačný je rovněž uskutečněný proces výstavby a přestavby maloobchodní sítě, založený na koncentraci a specializaci, na uplatnění racionálních forem obsluhy a na celkovém zvyšování úrovně nákupních podmínek obyvatelstva jako neopomenutelné součásti péče o životní prostředí. Obdobně byl zajištěn rozvoj a modernizace velkoobchodních kapacit a zlepšování podmínek činnosti veřejného stravování a ubytování včetně služeb cestovního ruchu.
Značnými přeměnami prošel také velmi široký kolektiv pracovníků obchodu, představovaný dnes zhruba 600 tis. osobami, t.j. 8,5 % celkového počtu všech pracujících. Strukturální změny v národním hospodářství si nejen vyžádaly podstatně zvýšenou zaměstnanost žen v obchodě, dosahující v maloobchodě až 80 %, ale současně též přípravu nových generací s novými a vyššími požadavky na politickou i odbornou kvalifikací. Tomuto vývoji bylo pak nutno přizpůsobovat i mzdové, pracovní a životní podmínky pracovníků obchodu.
Stále náročnější úkoly při uspokojování potřeb obyvatelstva, požadavky na ekonomickou efektivnost činnosti obchodu a na racionalizaci jeho práce vedly také k vytváření jeho organizační struktury a ke zdokonalování jeho řízení. Postupem doby se vytvořily jako rozhodující obchodní systémy obchodní organizace řízené republikovými ministerstvy obchodu; spotřební družstva řízená svazy v obou republikách a obchodní organizace řízené národními výbory - vesměs organizace uplatňující princip efektivního oddělení obchodu od výroby. Kromě těchto hlavních obchodních systémů vznikly - a to převážně již v období socializace - některé obchodní organizace ve výrobních resortech anebo si postupem doby některé výrobní podniky vybudovaly vlastní obchodní síť, sloužící většinou k průzkumu trhu a poptávky. Organizace ministerstev obchodu se v současné době podílejí na maloobchodním obratu 52%, družstevní obchod 24%, organizace řízené národními výbory 8 a ostatní obchodní organizace jiných resortů 16%. Maloobchodní obrat při tom vyjadřuje v zásadě rozsah tržní osobní spotřeby obyvatelstva. Kromě maloobchodní obratu realizovaného socialistickými organizacemi uskutečňují podej zboží též občané.
I když v celém takto formovaném odvětví vnitřního obchodu jsou plně uplatněny principy řízení socialistické ekonomiky počínaje plánem, vyžaduje účinnější a efektivnější řízení vnitřního obchodu s ohledem na současné a budoucí úkoly další zkvalitnění. Směry tohoto řešení naznačilo především 7, zasedání ÚV KS v květnu 1977. Jeho kritická analýza poukázala na to, že vnitřní obchod nepracuje dosud podle ucelené obchodně politické koncepce, že ministerstva obchodu nezabezpečují plně svoji funkci centrálních orgánů, že úkolům a podmínkám neodpovídá současná úroveň řízení obchodu na jednotlivých stupních a že je rovněž třeba posílit princip odvětvového řízení. V souvislosti s touto analýzou bylo také na podkladě závěrů 7. zasedání ÚV KS a prověrky ÚKRK KSČ v resortech obchodu v I. pololetí 1977 konstatováno, že celkové zdokonalení řídící činnosti vyžaduje novou právní úpravu.
x x x
Základními právními normami z období vzniku socialistického obchodu byl zákon č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, zákon č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, zákon č. 122/1948 Sb., o organizaci a znárodnění cestovních kanceláří, zákon č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinců a výčepních podniků a ubytovacích zařízení a zejména pak zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě. Tyto zákony a některé další právní předpisy se staly základem pro budování socialistického obchodu a pro vytváření socialistického vnitřního trhu. Přitom ustanovení § 1 zákona č. 160/1949 Sb. umožnilo nejen v době vzniku a budování socialistického obchodu, nýbrž umožňuje i v současné době provádět některá nezbytná opatření k zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva a řízení oběhu a spotřeby zboží na vnitřním trhu.
Na tyto základní předpisy pak navazovala řada prováděcích právních předpisů, které podrobněji upravovaly jednotlivé úseky činnosti s tím, že s vývojem se tuto předpisy měnily, popř. byly zrušeny a nahraženy předpisy novými.
Základní právní předpis o vnitřním obchodě je poplatný době jeho vzniku, tj. vázanému trhu a přídělovému hospodářství. S výjimkou již zmíněného ustanovení § 1, který zmocňuje ministra obchodu, aby v zájmu zabezpečení plynulé distribuce zboží řídil a kontroloval oběh a spotřebu zboží a činil k tomu potřebná opatření, obsahuje zákon v dalších ustanoveních již překonanou a nepoužitelnou úpravu provádění kontroly účetních knih, předkládání vzorků a jejich rozborů ministerstvu, ukládání pokut a některých dalších otázek.