ZÁSADA XII.

Státní obchodní dozor

1. Místní (městské) národní výbory provádějí státní obchodní dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad. Soustavně dozírají zejména, zda jsou dodržována ustanovení tohoto zákona o podmínkách provozování obchodní činnosti organizací nebo prodeje zboží občany, především zda je dodržován stanovený sortiment, množství, jakost, váha a cena zboží, prodejní doba a další obchodní podmínky a ustanovení o ochraně zájmů spotřebitelů.

a) Místně příslušným k provádění státního obchodního dozoru je místní (městský) národní výbor, v jehož územním obvodu je obchodní činnost organizací nebo prodej zboží občany provozován.

b) Nedostatky v obchodní činnosti, zjištěné při provádění státního obchodního dozoru, pokud splňují náležitosti pro uložení pokuty nebo jiné sankce (zásada XIII.), jakož i uložená opatření, oznámí místní (městský) národní výbor příslušnému okresnímu národnímu výboru s návrhem na uložení pokuty nebo jiné sankce.

c) Zjistí-li místní (městský) národní výbor nedostatek nebo závadu, vyzve příslušný orgán nebo organizaci, popřípadě podle povahy věci přímo pracovníka odpovědného za dodržování stanovených povinností, aby zjednal nápravu.

2. Místní (městské) národní výbory zřizují spotřebitelské rady, které - jako aktivy národních výborů - v rozsahu své činnosti dozírají nad dodržováním ustanovení tohoto zákona a povinností podle něho stanovených, jakož i prováděcích a zvláštních předpisů upravujících podmínky provozování obchodní činnosti a ochranu zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu. Podrobnosti o zřizování, postavení a činnosti spotřebitelských rad upraví prováděcí předpis. [Ve spotřebních družstvech ve vztahu k činnosti základních obchodních jednotek plní společenské, hospodářské a kontrolní funkce podle zásad schválených družstevními orgány dohlížecí výbory.]

3. Místní (městské) národní výbory si mohou při provádění státního obchodního dozoru vyžádat spolupráci orgánů, sledujících jakost a zdravotní nezávadnost zboží, hygienickou nezávadnost provozoven, jakož i spolupráci dalších orgánů a společenských organizací působících na těchto úsecích.

4. Ministerstvo obchodu dozírá v rámci provádění ústředního státního obchodního dozoru, jak příslušné orgány a organizace, které provozují obchodní činnost, dodržují ustanovení tohoto zákona a zvláštních předpisů a povinnosti podle nich uložené. Zjistí-li závadu, může uložit potřebná opatření k jejich odstranění. Ústřední státní obchodní dozor v sobě zahrnuje jak dohled nad výkonem státního obchodního dozoru prováděného příslušnými národními výbory, tak i vlastní výkon státního obchodního dozoru.

5. V zájmu zvýšení ochrany spotřebitele na vnitřním trhu jsou ve výjimečných případech v rozsahu a způsobem dohodnutým s příslušným ústředním orgánem nadřízeným výrobní organizaci, odborně kvalifikovaní pracovníci, pověření ústředním orgánem nadřízeným organizaci provozující obchodní činnost, oprávněni dozírat na dodržování technických norem, výrobních postupů a technologie při výrobě spotřebního zboží zejména v těch případech, kdy opětovně nebo ve větším rozsahu dochází k dodávkám nejakostních výrobků.

6. Pracovníci příslušných orgánů státní správy, vykonávajících státní obchodní dozor podle ustanovení tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných, jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetření, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; při výkonu státního obchodního dozoru jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství o věcech, o nichž se dozvěděli při své činnosti a vykazovat se průkazem orgánu, z jehož pověření státní obchodní dozor vykonávají.

7. V každé prodejně a provozovně musí mít spotřebitel k dispozici knihu přání a stížností. Podrobnosti o vedení knih přání a stížností, provádění záznamů v nich a jejich vyřizování upraví prováděcí předpis.

8. V každé prodejně a provozovně musí být inspekční kniha, do které je povinen příslušný orgán učinit záznam o provedené kontrole na prodejně nebo provozovně a o učiněných zjištěních, včetně event. návrhů na opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Podrobnosti o vedení inspekčních knih upraví prováděcí předpis.

9. Pravomoc orgánů státních inspekcí zůstává tímto zákonem nedotčena.

10. Podrobnosti a postup při provádění státního obchodního dozoru ve vnitřním obchodě podle tohoto zákona upraví prováděcí předpis.

Zákon doplňuje z hlediska ochrany vnitřního trhu právní úpravu státního obchodního dozoru zejména v těch oblastech, které nejsou jiným právním předpisem upraveny a které jsou specifické pro provozování obchodní činnosti. Je to především kontrola obchodních provozoven a poskytování služeb občanům se zaměřením na důslednou ochranu zájmů spotřebitelů, operativní záznamy o nedostatcích v obsluze, zásobování, jednání pracovníků prodejen, poctivost, ochotu při prodeji atd.

Zákon stanoví zásady provádění státního obchodního dozoru s tím, že podrobnější úprava a postup při provádění státního obchodního dozoru budou upraveny v prováděcím předpise. Dosavadní předpisy, které provádění dozoru z tohoto hlediska upravují, jsou již zastaralé a budou zrušeny. Jedná se o vyhlášku č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knihy přání a stížností, a o příkaz ministra vnitřního obchodů č. 441/1952 Sbírky MVO, kterým byly vydány směrnice o jednotném vedení inspekčních knih.

V souladu se závěry 7. pléna ÚV KSČ z května 1977 se k omezení pronikání vadného zboží na vnitřní trh rozšiřuje ve výjimečných případech a za stanovených podmínek možnost provádět - na základě vzájemné spolupráce mezi nadřízenými ústředními orgány - státní obchodní dozor též ve výrobě.

Zákon svěřuje výkon státního obchodního dozoru místním (městským) národním výborům. Pokud jde o KNV a ONV vyplývá jejich působnost na tomto úseku z ustanovení zákona o národních výborech.

Vlastní výkon státního obchodního dozoru prováděného ministerstvem obchodu v sobě zahrnuje též dozor nad přípravou mládeže pro dělnická povolání, zabezpečovaný v úzké součinnosti s ministerstvem školství ČSR.

Státní obchodní dozor nad provozováním obchodních činností podle tohoto zákona budou provádět ve vymezeném rozsahu i spotřebitelské rady jako aktivy národních výborů, zřizované podle ust. § 65 zákona o národních výborech. Účelem jejich zřizování je prohloubit účast občanů na řízení a kontrole vnitřního obchodu, lepší poznávání potřeb spotřebitelů a ochrana jejich zájmů. Činnost spotřebitelských rad je iniciativní, kontrolní a průzkumová a zaměřuje se zejména na kontrolu dodržování základních činností a povinností prodejen a provozoven (úroveň obsluhy a plynulého zásobení, dodržování prodejní doby, zásad poctivosti, hygieny atd.), provádění vlastního průzkumu a tématických šetření a předkládání návrhů na zlepšení vztahů mezi spotřebiteli a pracovníky prodejen a provozoven. Podrobnější úprava jejich činnosti bude zakotvena v prováděcím předpise.

Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., zůstává nedotčen. Nedotčena zůstávají též ustanovení vládní vyhlášky č. 150/ /1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

ZÁSADA XIII.

Pokuty a jiné sankce

1. Okresní národní výbor místně příslušný podle územního obvodu, v němž je obchodní činnost organizací provozována, uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs organizaci, která

a) provozuje obchodní činnost na vnitřním trhu bez předepsaného povolení nebo

b) nedodržuje podmínky pro provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu stanovené, popřípadě uložené podle tohoto zákona, prováděcích nebo zvláštních předpisů, anebo podmínky stanovené v povolení k provozování obchodní činnosti (zásada VIII.) nebo

c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního obchodního dozoru, brání v jeho výkonu nebo neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložené příslušným orgánem státní správy nebo

d) neodstraní závadu zjištěnou při výkonu dozoru ve lhůtě stanovené pro zjednání nápravy.

2. Při stanovení výše pokut se přihlíží zejména k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání, k míře zavinění, popřípadě též k rozsahu způsobené škody.

3. Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do tří měsíců ode dne, kdy se o porušení povinností dozvěděl příslušný orgán státního obchodního dozoru, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

4. Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost jejich pracovníků i odpovědnost organizace podle předpisů o náhradě škody.

5. Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 5000 Kčs bude potrestán občan, pokud nepůjde o přečin nebo trestný čin, který poruší podmínky stanovené pro prodej zboží občany na vnitřním trhu tímto zákonem anebo podmínky stanovené v uděleném mu povolení; o řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky, jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné předpisy (zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení).

6. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem národních výborů, které je uložily.

7. Při závažném nebo opětovném porušení podmínek, které byly stanoveny orgánem státní správy při udělení povolení provozovat obchodní činnost na vnitřním trhu, nebo při udělení povolení k prodeji zboží občany nebo při závažném nebo opětovném porušení povinností vyplývajících z ustanovení tohoto zákona, popřípadě podle něho uložených, může příslušný orgán státní správy podle povahy věci povolení k provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu organizaci nebo občanovi odejmout nebo provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu organizaci zakázat.

Za porušení povinností vyplývajících z ustanovení tohoto zákona, popřípadě podle něho uložených, je třeba organizace hmotně postihovat. Při závažném nebo opakovaném porušování stanovených povinností budou moci příslušné orgány státní správy vydané povolení k provozování obchodní činnosti zrušit. Uvedené skutkové podstaty pro případy, v nichž může být pokuta uložena, budou v zákoně přesně vymezeny.

Jednotlivé sazby pokut, resp. jejich odstupňování podle společenské závažnosti porušení stanovených povinností, budou konkrétněji rozpracovány při přípravě paragrafovaného znění zákona.

Odpovědnost pracovníků za plnění pracovních povinností na úseku vnitřního obchodu je stanovena v pracovních řádech, vymezena v popisech práce nebo stanovena v náplni práce. Její porušení bude postihováno podle ustanovení zákoníku práce.

Orgány státní správy na úseku vnitřního obchodu ukládají pokuty, popřípadě jiné sankce ve správním řízení a výnos pokut je jejich příjmem.

Přestupky občanů při prodeji zboží na vnitřním trhu budou postihovány pokutami až do výše 5000 Kčs. Řízení ve věcech těchto přestupků bude probíhat v tomto případě s použitím právní úpravy podle zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava je potřebná proto, že postih podle zákona č. 60/1961 Sb. je ve většině případů nedostatečný.

O přestupek půjde jen tehdy, jestliže nebudou naplněny znaky přečinu nebo trestného činu. V tomto směru přichází v úvahu vedle přečinů proti zájmům socialistického hospodářství podle § 2 písm. a), c) a d) postih podle ustanovení § 117, 118, 120, 121 a 127 trestního zákona.

ZÁSADA XIV.

Přechodná ustanovení

1. Organizace, které potřebu jí podle tohoto zákona k provozování obchodní činnosti povolení a které v den nabytí účinnosti tohoto zákona obchodní činnost provozují, popřípadě orgán, který je oprávněn o toto povolení požádat podle zásady VII., jsou povinny do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona oznámit příslušnému orgánu státní správy, že i nadále bude obchodní činnost provozována; jinak po uplynutí této lhůty nesmějí organizace bez povolení obchodní činnost provozovat.

Zjistí-li příslušný orgán státní správy, že provozování obchodní činností organizací není v souladu s potřebami společnosti a s uspokojováním požadavků spotřebitelů nebo, že organizace nemá potřebné podmínky a prostředky k provozování obchodní činnosti v potřebném rozsahu, může takové organizaci provozování obchodní činnosti zakázat.

2. Občan, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona má povolení k prodeji zboží na vnitřním trhu, je povinen, hodlá-li prodej zboží nadále provozovat, požádat příslušný okresní národní výbor do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o udělení povolení k dalšímu provozování prodeje zboží; neučiní-li tak v této lhůtě, považuje se za neoprávněného provozovatele. Žádost občana posoudí příslušný orgán státní správy podle zásady X.

Aby bylo zabráněno zbytečné administrativě, vychází se v přechodných ustanoveních z toho, že organizace, které v den nabytí -účinnosti zákona oprávněně provozují obchodní činnost, nemusí žádat o udělení povolení k provozování této obchodní činnosti; stačí, splní-li oznamovací povinnost, to znamená oznámí-li tuto skutečnost ve lhůtě zde stanovené příslušnému orgánu státní správy. Nesplní-li organizace tuto povinnost, bude se na ní po uplynutí této lhůty hledět jako na organizaci, která provozuje obchodní činnost bez povolení;

U občanů se počítá s tím, že bude třeba každé existující povolení nejprve přezkoumat, zda je v souladu s podmínkami podle tohoto zákona a potom rozhodnout o udělení povolení.

Přechodná lhůta 6 měsíců platí jak pro organizace, tak pro občany.

ZÁSADA XV.

Působnost zákona

1. Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na

a) obchodní činnost, pokud ji provozují zařízení nebo organizace jednotné zdravotnické soustavy,

b) rozšiřování tisku nebo prodej poštovních známek a jiných poštovních cenin,

c) církve a náboženské společnosti při prodeji devocionálií a církevní literatury, pokud nejde o provozování této činnosti ve větším rozsahu než je činnost nutná pro plnění hlavních úkolů těchto organizací.

2. Na obchodní činnost provozovanou v útvarech a zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů se ustanovení zákona vztahují přiměřeně, a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisem, který vydá ministerstvo obchodu v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany a federálním ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky.

Ve všech v odstavci 1 této zásady uvedených případech jde o zcela specifické činnosti, které mají sice také některé rysy obchodní činnosti, avšak působnost zákona o vnitřním obchodě by nebylo účelné na jejich činnost vztahovat. Obchodní činnost je u nich převážně vykonávána nikoliv jako jejich činnost hlavní, nýbrž jako činnost vedlejší a doplňující, a to v rozsahu umožňujícím těmto organizacím dosažení jejich hlavních cílů, k jejichž plnění byly svým resortem (zdravotnictví, spoje, kultura) zřízeny.

Obchodní činnost v ozbrojených silách a v ozbrojených sborech bude třeba vzhledem k jejich specifickým podmínkám v podrobnostech řešit, jak je to obvyklé u ostatních právních úprav, právním předpisem, který vydá ministerstvo obchodu v dohodě s federálním ministerstvem národní obrany, federálním ministerstvem vnitra a ministerstvem spravedlnosti ČSR.

ZÁSADA XVI.

Zmocnění k vydání prováděcích předpisů

Ministerstvo obchodu vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazné právní předpisy k provedení zásad IV. až XII.

Tyto prováděcí předpisy upraví zejména

- podrobnosti o obsahu žádostí a o obsahu rozhodnutí o žádostech o udělení povolení k provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu a podmínky a rozsah provozování jednotlivých obchodních činností a podmínky a rozsah prodeje zboží organizacím,

- zásady určování, popřípadě schvalování prodejní doby a zásady pro rozvoj a rozmísťování obchodní sítě,

- jednotný postup při udělování povolení k prodeji zboží občany,

- podrobnější podmínky a postup při ochraně zájmů spotřebitele na vnitřním trhu, zejména při vyřizování reklamací spotřebitelů a postup při provádění státního obchodního dozoru.

ZÁSADA XVII.

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě,

2. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.,

3. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knihy přání a stížností.

Navrhovaný zákon uvedené předpisy nahrazuje a nově upravuje a proto je možné tyto předpisy zrušit.

ZÁSADA XVIII.

Účinnost zákona

Zákon nabývá účinnosti dnem ..................

Při stanovení dne nabytí účinnosti nového zákona bude třeba počítat i s potřebnou legisvakancí.

V Praze dne 27. června 1979

v zast. Adamec, v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

Jakubík, v. r.

ministr obchodu České socialistické republiky