ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1979

III. volební období

72

Vládní návrh

zásad zákona České národní rady

o vnitřním obchodě

A. Politický a ekonomický rozbor

Socialistický vnitřní obchod se významně podílí na uskutečňování základního cíle politiky Komunistické strany Československa - na uspokojování rostoucích hmotných a kulturních potřeb obyvatelstva a na dalším upevňování jeho životních a sociálních jistot na podkladě trvalého rozvoje a vysoké efektivnosti společenské výroby a kvality veškeré práce. Vnitřní obchod v tomto procesu zprostředkovává spojení výroby s tržní osobní spotřebou obyvatelstva, působí na efektivnost reprodukčního procesu zvláště v oběhu a napomáhá při uspokojování potřeb obyvatelstva motivovat zájem pracujících na zvyšování pracovní iniciativy a na růstu produktivity práce.

Socialistický vnitřní obchod se stal za období své třicetileté existence významným odvětvím národního hospodářství. Jeho budování je těsně spjato se všemi sociálně ekonomickými přeměnami, jichž pracující v naší vlasti pod vedením KSČ dosáhli. Důsledným uskutečňováním politiky v oblasti zásobování obyvatelstva a díky trvalému rozvoji iniciativy pracovníků státního a družstevního obchodu sehrál vnitřní obchod pozitivní úlohu v novodobé socialistické historii celé společnosti. Uplynulých třicet let výstavby socialistického vnitřního obchodu je naplněno soustavným rozvojem tržní osobní spotřeby obyvatelstva, modernizací maloobchodní sítě, zdokonalováním řízení obchodu a dalšími pozitivními přeměnami.

Jednotlivé etapy dosavadního budování socialistického vnitřního obchodu se vyznačují svými specifickými rysy. Únorové vítězství pracujících v roce 1948 otevřelo i ve vnitřním obchodě cestu k socializaci. Na základě přijatých opatření Komunistickou stranou Československa a vládou byly záhy překonány negativní vlivy soukromokapitalistických poměrů v obchodě, během pěti let byla téměř uskutečněna socializace obchodu, zrušeny pozůstatky válečného přídělového hospodářství, provedena peněžní reforma a sjednocen vnitřní trh jako nezbytná podmínka jeho dalšího rovnovážného vývoje.

Závěr padesátých let, stejně jako léta šedesátá, byly naplněny soustavným růstem osobní spotřeby obyvatelstva, ať již na podkladě dříve uplatňované politiky hromadného snižđvání maloobchodních cen anebo v souladu s trvalým růstem peněžních příjmů obyvatelstva. Zabezpečování rozvoje osobní spotřeby bylo vždy spojeno s růstem nároků na práci vnitřního obchodu, přičemž kvalita jeho práce vždy vystupovala jako důležitý činitel toho, do jaké míry jsou zdroje určené pro oblast osobní spotřeby i rozvoj podmínek práce obchodu využity ve prospěch pracujících a celé společnosti.

Události z konce šedesátých let zapůsobily velmi nepříznivě i na úroveň vnitřního trhu a činnost vnitřního obchodu. Nicméně konsolidace vnitřního trhu a obnova socialistických principů jeho řízení, jakož i řízení vnitřního obchodu, umožnily velmi rychle obnovit a ještě zvýšit dynamiku rozvoje osobní spotřeby a všech funkcí vnitřního obchodu ve společnosti. Období páté pětiletky se i ve vnitřním obchodě stalo jedním z nejúspěšnějších a vytvořilo velmi příznivý základ pro uskutečňování cílů XV. sjezdu KSČ.

O růstu náročnosti na práci vnitřního obchodu po dobu jeho socialistické existence svědčí to, že maloobchodní obrat se od roku 1949 do roku 1978 zvýšil téměř šestkrát. Při tom došlo k významným strukturálním změnám tržní osobní spotřeby, což potvrzuje na jedné straně pokles podílu prodeje potravin na obratu o 13 bodů proti roku 1955 a naopak tentýž růst podílu prodeje průmyslového zboží. Příznačný je rovněž uskutečněný proces výstavby a přestavby maloobchodní sítě, založený na koncentraci a specializaci, na uplatnění racionálních forem obsluhy a na celkovém zvyšování úrovně nákupních podmínek obyvatelstva jako neopomenutelné součásti péče o životní prostředí. Obdobně byl zajištěn rozvoj a modernizace velkoobchodních kapacit a zlepšování podmínek činnosti veřejného stravování a ubytování včetně služeb cestovního ruchu.

Značnými přeměnami prošel také velmi široký kolektiv pracovníků obchodu, představovaný dnes zhruba 600 tis. osobami, tj. 8,5% celkového počtu všech pracujících. Strukturální změny v národním hospodářství si nejen vyžádaly podstatně zvýšenou zaměstnanost žen v obchodě, dosahující v maloobchodě až 80%, ale současně též přípravu nových generací s novými a vyššími požadavky na politickou i odbornou kvalifikaci. Tomuto vývoji bylo pak nutno přizpůsobovat i mzdové, pracovní a životní podmínky pracovníků obchodu.

Stále náročnější úkoly při uspokojování potřeb obyvatelstva, požadavky na ekonomickou efektivnost činnosti obchodu a na racionalizaci jeho práce vedly také k vytváření jeho organizační struktury a ke zdokonalování jeho řízení. Postupem doby se vytvořily jako rozhodující obchodní systémy obchodní organizace řízené republikovými ministerstvy obchodu, spotřební družstva řízená svazy v obou republikách a obchodní organizace řízené národními výbory vesměs organizace uplatňující princip efektivního oddělení obchodu od výroby. Kromě těchto hlavních obchodních systémů vznikly - a to převážně již v období socializace - některé obchodní organizace ve výrobních resortech anebo si postupem doby některé výrobní podniky vybudovaly vlastní obchodní síť, sloužící většinou k průzkumu trhu a poptávky. Organizace ministerstev obchodu se v současné době podílejí na maloobchodním obratu 52%, družstevní obchod 24%, organizace řízené národními výbory 8% a ostatní obchodní organizace jiných resortů 16%. Maloobchodní obrat přitom vyjadřuje v zásadě rozsah tržní osobní spotřeby obyvatelstva. Kromě maloobchodního obratu realizovaného socialistickými organizacemi uskutečňují prodej zboží v malém rozsahu též občané.

I když v celém takto formovaném odvětví vnitřního obchodu jsou plně uplatněny principy řízení socialistické ekonomiky počínaje plánem, vyžaduje účinnější a efektivnější řízení vnitřního obchodu s ohledem na současné a budoucí úkoly další zkvalitnění. Směry tohoto řešení naznačilo především 7. zasedání ÚV KSČ v květnu 1977. Jeho kritická analýza poukázala na to, že vnitřní obchod nepracuje dosud podle ucelené obchodně politické koncepce, že ministerstva obchodu nezabezpečují plně svoji funkci centrálních orgánů, že úkolům a podmínkám neodpovídá současná úroveň řízení obchodu na jednotlivých stupních a že je rovněž třeba posílit princip odvětvového řízení. V souvislosti s touto analýzou bylo také na podkladě závěrů 7. zasedání ÚV KSČ a prověrky ÚKRK KSČ v resortech obchodu v I. pololetí 1977 konstatováno, že celkové zdokonalení řídící činnosti vyžaduje novou právní úpravu.

Základními právními normami z období vzniku socialistického obchodu byl zákon č. 118/1948 Sb., o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, zákon č. 120/1948 Sb., o znárodnění obchodních podniků s 50 nebo více činnými osobami, zákon č. 122/1948 Sb., o organizaci a znárodnění cestovních kanceláří, zákon č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinců a výčepních podniků a ubytovacích zařízení, a zejména pak zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě. Tyto zákony a některé další právní předpisy se staly základem pro budování socialistického obchodu a pro vytváření socialistického vnitřního trhu. Přitom ustanovení § 1 zákona č. 160/1949 Sb. umožnilo nejen v době vzniku a budování socialistického obchodu, nýbrž umožňuje i v současné době provádět některá nezbytná opatření k zabezpečení plynulého zásobování obyvatelstva a řízení oběhu a spotřeby zboží na vnitřním trhu.

Na tyto základní předpisy pak navazovala řada prováděcích právních předpisů, které podrobněji upravovaly jednotlivé úseky činnosti s tím, že s vývojem se tyto předpisy měnily, popř. byly zrušeny a nahrazeny předpisy novými.

Základní právní předpis o vnitřním obchodě je poplatný době svého vzniku, tj. vázanému trhu a přídělovému hospodářství. S výjimkou již zmíněného ustanovení § 1, který zmocňuje ministra obchodu, aby v zájmu zabezpečení plynulé distribuce zboží řídil a kontroloval oběh a spotřebu zboží a činil k tomu potřebná opatření, obsahuje zákon v dalších ustanoveních již překonanou a nepoužitelnou úpravu provádění kontroly účetních knih a zápisů, předkládání vzorků a jejich rozborů ministerstvu, ukládání pokut okresními národními výbory až do výše 1 mil. Kčs nebo uložení trestu zavření (uzamčení) do 1 roku. Závěrečné ustanovení navíc stanoví použitelnost některých dnes již neplatných právních předpisů.

Dosavadní právní úprava neřeší a ani nemohla řešit otázky vnitřního obchodu, které postupně vznikaly v průběhu existence a činnosti našeho socialistického vnitřního obchodu za dobu téměř třiceti let. Jedná se o takové otázky jako je úloha a postavení socialistického vnitřního obchodu v rozvinuté socialistické společnosti, jednotná socialistická obchodní politika, vymezení pojmu obchodní činnosti a podmínek výkonu obchodní činnosti na vnitřním trhu. Nebyly ani dostatečně řešeny otázky ochrany spotřebitele na vnitřním trhu, podmínky prodeje zboží občany, a další.

Při rozboru, jak plní dosavadní právní úprava řízení vnitřního obchodu své poslání ve změněných společensko-ekonomických podmínkách, se ukázalo, že v naprosté většině zásad týkajících se organizace a řízení vnitřního obchodu je třeba hledat zcela nové, odlišným společenským potřebám odpovídající legislativní řešení. Rozsah a význam navrhovaných úprav je tak značný, že dává zcela jednoznačnou odpověď na otázku, zda by bylo možno vystačit s novelizací starého zákona, či zda je nezbytné připravit novou legislativní úpravu, která dosavadní právní předpisy na tomto úseku nahradí. Tato odpověď svědčí pro novou komplexní zákonnou právní úpravu.

Již po delší dobu je pociťována naléhavá potřeba nově upravit úlohu, postavení a řízení vnitřního obchodu, a to v odvětvovém pojetí.

Zcela jednoznačně zahrnuje ve svých závěrech potřebu nové právní úpravy ve vnitřním obchodě 7. zasedání ÚV KSČ z 19. května 1977. Stejný požadavek vyplynul rovněž ze závěrů prověrky ÚKRK KSČ. V souladu se závěry těchto orgánů přijalo předsednictvo ÚV KSČ a předsednictvo vlády ČSSR jako součást rozpracování 7. zasedání ÚV KSČ úkol:

"Zpracovat a předložit návrh koncepce a zásad zákonné úpravy vnitřního obchodu nahrazující zejména zákon č. 160/1949 Sb. a posilující princip odvětvového řízení obchodu a veřejného stravování a vymezující úlohu vnitřního obchodu v rozvinuté socialistické společnosti a obsahující jednotný systém ochrany spotřebitele".

Na základě dosavadních zkušeností a provedeného hodnocení se ukazuje jako účelné řešit v nové právní úpravě vnitřního obchodu zejména tyto otázky:

- způsob zabezpečování hospodářské a sociální politiky KSČ a státu v odvětví vnitřního obchodu, vymezení jednotné socialistické obchodní politiky a jejích cílů a úkolů (opatření k aktivnímu ovlivňování rozvoje tržní, osobní spotřeby v nákupu a prodeji zboží, v dodavatelsko-odběratelských vztazích, k efektivnosti oběhu, zvyšování úrovně nákupních podmínek a další),

- úloha a postavení vnitřního obchodu v rozvinuté socialistické společnosti,

- řízení vnitřního obchodu při posílení jeho odvětvových principů, zejména úloha a postavení ministerstva obchodu, ostatních orgánů státní správy a jejich spolupráci se svazy družstev,

- působnost orgánů státní správy ve vnitřním obchodě,

- vymezení obchodní činnosti a jejích podmínek s cílem uplatnění jednotných odvětvových principů jejího provádění,

- vymezení systému a funkce ochrany zájmů spotřebitele na vnitřním trhu,

- úprava některých otázek souvisejících s prodejem zboží na vnitřním trhu, jako prodej zboží občany, prodej zboží socialistickým organizacím v maloobchodních prodejnách apod.,

- dozor nad obchodní činností a ochranou zájmů spotřebitele včetně uplatnění sankcí za nedodržování povinností vyplývajících z nové právní úpravy.

Problematiku vnitřního obchodu nelze komplexně upravit jen v zákoně o vnitřním obchodě a v prováděcích předpisech k němu vydaných; některé obecné základní právní vztahy ve vnitřním obchodě zůstávají normativně upraveny v základních právních kodexech, jako zejména:

- v hospodářském zákoníku:

jde především o právní úpravu vztahů mezi výrobními a obchodními organizacemi, uzavírání hospodářských smluv a dodržování smluvní kázně, omezování či vypouštění výroby spotřebního zboží a další otázky dodavatelskoodběratelských vztahů. Vzhledem k tomu, že současná praxe prokazuje, že některé tyto otázky nejsou upraveny vyhovujícím způsobem, např. omezování či vypouštění spotřebního zboží z výrobních programů organizací, nebo nejsou upraveny vůbec, např. odpovědnost výrobních organizací za zásobování vnitřního trhu, předložilo ministerstvo obchodu současně Státní arbitráži. ČSSR návrhy na příslušnou úpravu a řešení těchto otázek v hospodářském zákoníku;

- v občanském zákoníku:

jde především o právní úpravu prodeje zboží v obchodě a postavení občanů při koupi zboží, odpovědnost obchodních organizací za vady prodaného zboží, obsah záruk a délka záruční doby a další. Úprava, která je obsažena v občanském zákoníku, nebude novým zákonem o vnitřním obchodě dotčena. Zákon o vnitřním obchodě a předpisy k němu vydané naváží na tuto základní právní úpravu a doplní ji o některá další práva občanů a povinnosti organizací při prodeji zboží se zaměřením na další prohloubaní ochrany zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu;

- v zákoně o národohospodářském plánování a ve vyhlášce o projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů v plánovacím procesu, ve kterých jsou řešeny některé specifické otázky vnitřního obchodu při plánování a zajišťování dodávek spotřebního zboží pro vnitřní obchod;

- v zákoně o národních výborech, kde jsou upraveny základní úkoly národních výborů při řízení vnitřního obchodu a výkonu státní správy; nová právní úprava v zákonu o vnitřním obchodě upřesní a doplní úkoly jednotlivých stupňů národních výborů o jejich zvýšenou pravomoc při výkonu státní správy na úseku vnitřního obchodu;

- v zákoníku práce, který upravuje vzájemné vztahy socialistických organizací a pracovníků v pracovněprávních vztazích, v nichž se pracovníci účastní na společenské práci a na rozvoji, řízení a kontrole činnosti socialistických organizací, povinnost socialistických organizací vytvářet a zlepšovat pracovní podmínky a odpovědnost pracovníků za škodu způsobenou při plnění pracovních úkor nebo v přímé souvislosti s ním; nový zákon o vnitřním obchodě nepředpokládá žádné změny zákoníku práce;

- v zákoně o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, v právních předpisech o kontrole, o správě a ochraně národního majetku, v zákoně o státních inspekcích, atd.; nová právní úprava nepředpokládá provedení změn ustanovení zmíněných předpisů.

Pro odvětví vnitřního obchodu platí ještě řada dalších právních předpisů a opatření, která upravují jednotlivé okruhy činností. Mezi těmito předpisy zaujímají zvláštní místo předpisy, které vydalo ministerstvo obchodu. Řada z nich nebude novým zákonem o vnitřním obchodě dotčena a mohou platit dále (např. vyhlášky o základních podmínkách dodávky výrobků dodávaných organizacemi vnitřního obchodu, základní..podmínky dodávky ovoce a zeleniny, vyhlášky o zálohování a vracení lahví a další). Některé však bude nutné v souvislosti s připravovaným zákonem novelizovat či zrušit. Bude to např. vyhláška č. 13/1968 Sb., o pravidlech obchodního podnikání, vyhláška č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knih přání a stížností, příkaz ministra č. 441/1952 Sb., o jednotném vedení inspekčních knih. Bude nutno také upravit vyhlášku č. 177/1956 Ú. l., o zařazování závodů veřejného stravování do cenových skupin, Instrukci č. 5/1970 Věstníku MO ČSR o činnosti prodejen a závodů veřejného stravování a ubytování a další.

V souvislosti s vydáním nového zákona bude nutno vydat též některé prováděcí předpisy k tomuto zákonu, které podrobněji upraví zejména:

- podrobnosti o obsahu žádostí a o obsahu rozhodnutí o žádostech o uděleni povolení k provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu a podmínky a rozsah provozování jednotlivých obchodních činností a podmínky a rozsah prodeje zboží organizacím,

- zásady určování, popřípadě schvalování prodejní doby a zásady pro rozvoj a rozmísťování obchodní sítě,

- jednotný postup při udělování povolení k prodeji zboží občany,

- podrobnější podmínky a postup při ochraně zájmů spotřebitele na vnitřním trhu, zejména při vyřizování reklamací spotřebitelů a postup při provádění státního obchodního dozoru.

Pokud jde o ústavní problematiku navrhované právní úpravy je nutno vycházet z toho, že řízení vnitřního obchodu patří podle ústavního zákona o čs. federaci do výlučné působnosti České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, které zabezpečují na tomto úseku také výkon státní správy, prostřednictvím ústředních orgánů státní správy, kterými jsou ministerstvo obchodu České socialistické republiky a ministerstvo obchodu Slovenské socialistické republiky. Právní úprava organizace a řízení vnitřního obchodu není vyňata ze zákonodárné pravomoci národních rad ani ústavním zákonem o čs. federaci ani jiným zákonem Federálního shromáždění.

Společenská závažnost právní úpravy vnitřního obchodu a šíře jejího dopadu vyžaduje však jednotnou právní úpravu v obou republikách. Tento cíl se zabezpečuje stejným zněním zákona České národní rady i zákona Slovenské národní rady. Mimo to nová právní úprava počítá s ústavně zakotvenou možností usměrňovat např. též jednotnou socialistickou obchodní politiku v celé ČSSR podle jednotných zásad, které schvaluje vláda Československé socialistické republiky v rámci své působnosti koordinovat i v oblasti vnitřního obchodu řešení otázek vyplývajících z potřeby jednotného zabezpečování státní politiky federace na celém území ČSSR.

Vydání nového zákona si nevyžádá žádných organizačních změn. Předpokládá se, že stávající organizace budou vykonávat i nadále svou hospodářskou činnost na úseku vnitřního trhu, v souladu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Pokud jde o ekonomický dopad nové právní úpravy je možno počítat, že její realizace nevyvolá žádné nové požadavky na příslušné státní rozpočty. V případech, kde by došlo výjimečně u některých organizací ke zvýšení nákladů, počítá se s tím, že budou nahrazeny v rámci jejich hospodářského a finančního plánu.

Nová právní úprava nevyvolá také žádné další nároky na zvýšení počtu pracovníků. Na počátku účinnosti nového zákona je nutno počítat s tím, že budou vyšší nároky na plnění některých úkolů, vyplývajících ze zákona, např. bude třeba věnovat zvýšenou pozornost při udělování nových povolení k obchodní činnosti a stanovení podmínek pro výkon této činnosti, zejména na okresních národních výborech.

Po schválení zákona bude nutno z hlediska politicko-organizačního a z hlediska potřeby co nejširší informovanosti občanů zajistit, aby s novým zákonem byla seznámena spotřebitelská veřejnost a dále pracovníci všech organizací, které provozují obchodní činnost na vnitřním trhu (doplnění osnov pro školení a výchovu pracovníků, semináře, přednášky atd.). Zároveň se počítá s určitou dobou potřebné legisvakance pro přípravu realizace nové právní úpravy v praxi po přijetí nového zákona.

B. Zásady zákona o vnitřním obchodě

ZÁSADA I.

Účel zákona

Účelem zákona je nově vymezit postavení, funkce a úkoly vnitřního obchodu v souladu s hospodářskou a sociální politikou Komunistické strany Československa a státu.

Účelem nové zákonné úpravy vnitřního obchodu je nahradit současným ekonomicko-politickým podmínkám nevyhovující a překonanou právní úpravu z roku 1949 (zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě) novou úpravou, která vyjádří postavení a úkoly socialistického vnitřního obchodu v současné etapě budování rozvinuté socialistické společnosti.

Zákon upravuje zejména řízení vnitřního obchodu, jednotnou socialistickou obchodní politiku, působnost orgánů státní správy ve vnitřním obchodě, obsah a podmínky provozování obchodní činnosti, provádění dozoru ve vnitřním obchodě, včetně ukládání pokut a jiných sankcí za porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a dotváří jednotný systém ochrany zájmů spotřebitele na vnitřním trhu.

ZÁSADA II.

Postavení a úkoly vnitřního obchodu

1. Vnitřní obchod je součástí socialistické hospodářské soustavy, nezbytným článkem rozšířené socialistické reprodukce, který aktivně zprostředkovává spojení mezi výrobou, rozdělováním a spotřebou.

2. Základní úlohou vnitřního obchodu je uspokojování poptávky obyvatelstva po spotřebním zboží a službách na úseku veřejného stravování, ubytování, činnosti cestovních kanceláří a po obchodních službách souvisejících s prodejem zboží, jakož i vytváření optimálních nákupních podmínek obyvatelstva, v souladu s požadavky rozvoje socialistického způsobu života. K základní úloze patří rovněž zabezpečování ekonomické efektivnosti oběhu spotřebního zboží při soustavném využívání moderních poznatků vědy a techniky.

3. Základní úkoly ve vnitřním obchodě vycházejí z hospodářské politiky strany a státu a jsou zabezpečovány podle národohospodářských plánů, které stanoví dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé cíle, směry a úkoly rozvoje vnitřního obchodu a v souladu s jednotnou socialistickou obchodní politikou.

Pokud jde o postavení a úkoly vnitřního obchodu, vymezí nový zákon v souladu s hlavním cílem hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa jejich bližší obsah ve vztahu k obyvatelstvu a k reprodukčnímu procesu.

Základní úkoly socialistického vnitřního obchodu pro jednotlivé časové etapy jsou určovány národohospodářskými plány a jednotnou socialistickou obchodní politikou stanovenou vládou. Vychází se rovněž z toho, že vnitřní obchod uskutečňuje svoji úlohu v podmínkách plánovitě organizovaného socialistického vnitřního trhu, jehož dynamická rovnováha je součástí celkové rovnováhy národního hospodářství a důležitým činitelem vnitropolitickým.

ZÁSADA III.

Jednotná socialistická obchodní politika

1. Základní cíle a úkoly jednotné socialistické obchodní politiky pro odvětví vnitřního obchodu stanoví vláda České socialistické republiky; tyto cíle a úkoly jednotné socialistické obchodní politiky navrhuje vládě České socialistické republiky a její provádění řídí ministerstvo obchodu České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo obchodu"), které při tom úzce spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy, krajskými národními výbory a Českým svazem spotřebních družstev.

2. Jednotnou socialistickou obchodní politiku provádějí orgány a organizace, které řídí, popřípadě provozují obchodní činnost ve vnitřním obchodě; obsahem jednotné socialistické obchodní politiky je zejména

a) stanovit koncepce rozvoje tržní osobní spotřeby a vytvářet podmínky k jejich realizaci,

b) aktivně ovlivňovat tržní osobní spotřebu,

c) zajišťovat dodávky spotřebního zboží do tržních fondů z výroby nebo z dovozu v souladu s plánem vnitřního obchodu, s plným využíváním funkce dodavatelskoodběratelských vztahů a v souladu se stanovenými obchodně politickými záměry

d) soustavně vyhodnocovat účinnost jednotné socialistické obchodní politiky v souvislosti s kontrolou plnění národohospodářských plánů a s rozbory hospodaření a činit opatření k odstranění nedostatků při uspokojování potřeb na vnitřním trhu,

e) zabezpečovat racionální a efektivní oběh spotřebního zboží a odpovídající výši jeho zásob ve vnitřním obchodě,

f) pečovat o kvalitu spotřebního zboží na vnitřním trhu a aktivně působit na inovaci a obměnu výrobků,

g) soustavně zvyšovat úroveň nákupních podmínek obyvatelstva na vnitřním trhu, kvalitu a rozsah poskytovaných služeb,

h) prohlubovat ochranu zájmů spotřebitele na vnitřním trhu a přispívat k vytváření socialistických vztahů mezi spotřebiteli a organizacemi provozujícími obchodní činnost i jejich pracovníky.

7. zasedání ÚV KSČ z května 1977 stanovilo direktivu, aby vnitřní obchod pracoval na podkladě jednotné obchodně politické koncepce jednotná obchodně politická koncepce ve vnitřním obchodě zakládá potřebu formování jednotné socialistické obchodní politiky, která je součástí hospodářské a sociální politiky Komunistické strany Československa.

Proto je zapotřebí v zákoně upravit závaznost obsahu a cílů jednotné socialistické obchodní politiky pro všechny orgány a organizace, které řídí, popřípadě provozují obchodní činnost ve vnitřním obchodě a zároveň jim uložit povinnost využívat vedle obecně stanovených nástrojů plánovitého řízení národního hospodářství také z hlediska řízení vnitřního obchodu specifické nástroje a metody, které mají přispět k dosažení těchto cílů.

K dosažení cílů sledovaných jednotnou socialistickou obchodní politikou využívají orgány a organizace, které řídí, popřípadě provozují obchodní činnost ve vnitřním obchodě podle tohoto zákona, prováděcích nebo zvláštních předpisů, vedle stanovených nástrojů plánovitého řízení národního hospodářství, zejména tyto nástroje a metody:

a) poznatky výzkumu trhu a spotřebitelské poptávky,

b) obchodně provozní a organizačně technická opatření k aktivnímu usměrňování maloobchodního prodeje a poskytovaných služeb,

c) cenová a úvěrová opatření,

d) opatření právní povahy a opatření k ochraně zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu,

e) socialistickou obchodní propagaci.

ZÁSADA IV.

Odvětvové řízení vnitřního obchodu

1. Ministerstvo obchodu, národní výbory a Český svaz spotřebních družstev zabezpečují odvětvové řízení jimi řízených organizací, které provozují obchodní činnost podle tohoto zákona a zvláštních předpisů; při plnění tohoto úkolu vzájemně spolupracují.

2. Odvětvové řízení obchodní činnosti organizací, které jsou podřízeny jiným ústředním orgánům než orgánům uvedeným v odstavci 1, zabezpečuje v úzké spolupráci s těmito ústředními orgány ministerstva obchodu; přitom koordinuje též opatření, která na tomto úseku připravují ve své působnosti tyto ústřední orgány.

3. Ministerstvo obchodu, národní výbory a Český svaz spotřebních družstev, v souladu s úkoly stanovenými národohospodářskými plány a se zásadami jednotné socialistické obchodní politiky, jakož i s využitím ekonomických nástrojů při odvětvovém řízení vnitřního obchodu

a) zabezpečují při tvorbě, plnění a kontrole plnění plánu maloobchodního obratu jednotný a koordinovaný postup,

b) vytvářejí podmínky pro koordinovaný plánovitý rozvoj materiálně technické základny a pro rozmisťování obchodní sítě ve všech obchodních systémech,

c) zajišťují realizaci jednotných principů pro stanovení ekonomických podmínek obchodní činnosti,

d) vytvářejí shodné základní podmínky sociálního rozvoje a stabilizace kádrů ve vnitřním obchodě,

e) zajišťují pohotovou a jednotnou informační soustavu v odvětví vnitřního obchodu.

Při realizaci těchto úkolů jsou jiné ústřední orgány, které řídí organizace provozující obchodní činnost podle tohoto zákona a prováděcích předpisů, povinny spolupracovat.

4. Ústřední orgány odpovídají, že jimi řízené organizace, které provozují obchodní činnost, zabezpečují v rozsahu úkolů stanovených národohospodářskými plány uspokojování poptávky po spotřebním zboží nebo obchodních službách, v nichž jsou oprávněny provozovat obchodní činnost.

5. Podrobnější postup a úkoly orgánů zabezpečujících odvětvové řízení vnitřního obchodu upraví prováděcí předpis.

Rozvoj tržní osobní spotřeby a činnosti vnitřního obchodu klade stále vyšší nároky na úroveň řídící činnosti ve vnitřním obchodě. Proto přijalo květnové zasedání ÚV KSČ v roce 1977 též úkol posílit princip odvětvového řízení vnitřního obchodu.

V odvětví vnitřního obchodu provozují obchodní činnost

- státní obchodní organizace řízené ministerstvem obchodu,

- družstevní obchodní organizace řízené Českým svazem spotřebních družstev,

- státní obchodní organizace řízené národními výbory,

- ostatní organizace, provozující obchodní činnost v souladu s tímto zákonem, prováděcími předpisy nebo podle zvláštních předpisů.

V souladu se závěry 7. zasedání ÚV KSČ se odvětvové řízení vztahuje na všechny socialistické organizace provozující obchodní činnost podle tohoto zákona a je prováděno podle vymezených kompetencí příslušnými ústředními orgány státní správy ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev a ostatními orgány a organizacemi.

Základním nástrojem odvětvového řízení vnitřního obchodu jsou národohospodářské plány a ekonomické, právní a jiné motivační nástroje; plánovité řízení vnitřního obchodu plně respektuje též jednotnou socialistickou obchodní politiku a funkce socialistického trhu spotřebním zbožím.

Při odvětvovém řízení vnitřního obchodu podle tohoto zákona, tj. v rozsahu vyjádřeném v odst. 3 této zásady, nebudou nijak dotčeny dosavadní zákonné právní předpisy, zejména pokud jde o působnost příslušných orgánů státní správy. Rovněž budou ke zlepšení a plnému uplatnění odvětvového řízení využívány všechny účinné formy vzájemné spolupráce s těmito orgány.

Pokud jde o povinnost orgánů odvětvového řízení vnitřního obchodu vyjádřenou v bodu 3 písm. d), půjde též o přípravu kvalifikovaných kádrů ve vnitřním obchodě ve středních odborných učilištích, na středních odborných školách a na vysokých školách.

Počítá se s vydáním prováděcího předpisu, který v rámci zákona upraví některé bližší podrobnosti s tím, že nebude obsahovati žádné nové širší úkoly nad rámec zákona.

Účast pracujících při odvětvovém řízení vnitřního obchodu má nejrůznější formy. Nezastupitelnou úlohu v tomto směru mají zejména orgány ROH, Svazu žen a další společenské organizace, jakož i spotřebitelské rady, které budou organizovány jako aktivy národních výborů (viz zásada XII.).

ZÁSADA V.

Orgány státní správy v odvětví vnitřního obchodu a jejich působnost

1. Státní správu v odvětví vnitřního obchodu podle tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené předpisy na jeho základě vydanými, vykonávají

a) ministerstvo obchodu jako ústřední orgán státní správy v odvětví vnitřního obchodu,

b) národní výbory.

Při výkonu státní správy příslušné ústřední orgány s uvedenými orgány státní správy v potřebném rozsahu spolupracují a pomáhají jim; zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací nejsou přitom dotčeny.

2. Ostatní ústřední orgány státní správy vykonávají státní správu v odvětví vnitřního obchodu jen, pokud to stanoví zvláštní předpis. 3. Ministerstvo obchodu

a) řídí, popřípadě ve vymezených případech vykonává, státní správu a ústřední státní obchodní dozor v odvětví vnitřního obchodu,

b) vydává opatření k provádění jednotné socialistické obchodní politiky a k zabezpečení oběhu zboží, zejména řádného a včasného zásobování obyvatelstva, včetně usměrňování prodeje zboží a zabezpečování cenových opatření,

c) stanoví zásady, podle nichž příslušné národní výbory činí opatření potřebná k zabezpečení řádného a včasného zásobování obyvatelstva v obvodu jejich územní působnosti,

d) stanoví podrobnosti při udělování povolení k provozování obchodní činnosti, uděluje toto povolení ve vymezených případech, stanoví zásady určování, popřípadě schvalování prodejní doby, upravuje rozsah a podmínky prodeje zboží organizacím, podrobnosti při udělování povolení k prodeji zboží občany, při ochraně zájmů spotřebitele na vnitřním trhu, jakož i postup a podrobnější podmínky při provádění státního obchodního dozoru,

e) plní další úkoly vyplývající z tohoto zákona,

f) vydává na základě zmocnění zákona a v jeho mezích obecně závazné právní předpisy, jimiž podrobněji upravuje úkoly stanovené tímto zákonem.

4. Krajské národní výbory v oboru své působnosti Činí opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva, v rozsahu stanoveném tímto zákonem vydávají povolení k provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu a stanoví podmínky pro její výkon.

5. Okresní národní výbory v oboru své působnosti činí opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva, v rozsahu stanoveném tímto zákonem vydávají povolení k provozování obchodní činnosti na vnitřním trhu a stanoví podmínky pro její výkon, na žádost občanů udělují povolení k prodeji zboží občany, stanoví podmínky pro tento prodej a ukládají pokuty, popřípadě jiné sankce.

6. Místní (městské) národní výbory v oboru své působnosti činí opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva, schvalují, popřípadě stanoví prodejní dobu prodejen, - závodů a provozoven organizací, provozujících podle tohoto zákona, prováděcích nebo zvláštních předpisů, obchodní činnost na vnitřním trhu, schvalují rozmístění prodejen a provozoven, popř. jejich přechodné uzavírání, vydávají tržní řády, provádějí státní obchodní dozor a nedostatky zjištěné v rámci státního obchodního dozoru oznamují příslušnému okresnímu národnímu výboru s návrhem na uložení pokuty nebo jiné sankce.

Zákon vychází z toho, že výkon státní správy v oblasti vnitřního obchodu budou i nadále zabezpečovat ministerstvo obchodu ČSR jako ústřední orgán státní správy pro tuto oblast (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů) a příslušné národní výbory. Výkon státní správy v odvětví vnitřního obchodu budou tyto orgány vykonávat podle principu územní působnosti a odvětvového principu tak, jak jim je příslušná pravomoc a působnost vyhrazena tímto zákonem, prováděcími předpisy, popřípadě zvláštními předpisy (např. zákon o národních výborech, zákon o péči o zdraví lidu, zákon o státních inspekcích apod.).

V zákoně jsou uvedeny hlavní oblasti činností, ve kterých bude státní správa vykonávána. Nově bude v zákoně upraveno udělování povolení k obchodní činnosti a stanovení podmínek pro její vykonávání v těch případech, kde povolení k provozování obchodní činnosti nebude vyplývat přímo ze zákona, jak tomu bude ve většině případů.

Úprava obchodní činnosti podle tohoto zákona znamená další posílení úlohy národních výborů na úseku vnitřního obchodu. Zákon také vymezí působnost jednotlivých stupňů národních výborů na tomto úseku.

K zajištění realizace stranických a vládních opatření na úseku jednotné socialistické obchodní politiky a zásobování obyvatelstva budou mít příslušné orgány státní správy - tak jako je tomu dosud - zmocnění k provádění nezbytných opatření při prodeji zboží občanům na vnitřním trhu. Jedná s o opatření, která vyplývají z potřeb národního hospodářství, obchodně politických záměrů apod., kdy je nutné z celospolečenských důvodů provést určitá usměrňující opatření v prodeji zboží občanům, zajistit realizaci cenových a úvěrových opatření apod.

Působnost ministerstva obchodu a národních výborů při vykonávání státní správy na úseku vnitřního obchodu se vztahuje na všechny orgány a organizace, které provozují obchodní činnost na vnitřním trhu podle tohoto zákona, prováděcích nebo zvláštních předpisů i na občany, kteří budou oprávněni v zákoně vymezených případech, prodávat zboží na vnitřním trhu. Orgány státní správy se přitom budou řídit také zvláštními předpisy a budou úzce spolupracovat s ústředními orgány a organizacemi, jichž se výkon státní správy bude týkat.

Současně se klade důraz též na úzkou spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, při které budou respektovány zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací.

Podrobnosti o podmínkách nákupu organizací ve vnitřním obchodě upraví ministerstvo obchodu v prováděcím předpise s tím, že podle situace na vnitřním trhu může být resortními opatřeními takto povolený prodej socialistickým organizacím omezen, popřípadě úplně vyloučen.