K § 21:
Školní žákovská knihovna a školní učitelská knihovna jsou zpravidla na každé škole; jsou součástí jednotné soustavy knihoven. Školní knihovna je součástí školy nebo samostatným výchovným zařízením.
K § 22:
Domov mládeže se může zřídit buď jako součást střední školy, pro jejíž žáky zajišťuje výchovu, nebo je samostatným výchovným zařízením.
Součinnost domova mládeže s domovní radou Socialistického svazu mládeže jako představitelkou žáků ubytovaných v domově se projevuje zejména ve spolupráci při stanovení obsahu činnosti v oblasti politickovýchovné, kulturní, společenské a sportovní.
K § 23:
Ustanovení stanoví druhy školských zařízení, v nichž se vykonává ústavní výchova nebo ochranná výchova. Působnost ministerstva školství v těchto věcech se dosud odvozovala z ustanovení § 21 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti a z ustanovení § 85 odst. 1 trestního zákona, podle nichž se ústavní a ochranná výchova realizuje ve výchovných nebo zvláštních výchovných zařízeních v oboru působnosti ministerstva školství. Vládní nařízení č. 59/1964 Sb. bylo z převážné části zrušeno novými předpisy o výkonu státní správy v sociálním zabezpečení. Znění § 21 citovaného vládního nařízení bylo proto převzato do tohoto zákona.
Ústavní výchova mládeže mentálně nebo smyslově nebo tělesně postižené, popř. mládeže s vadami řeči se s ohledem na toto postižení vykonává též ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
K § 24:
Do dětských domovů jsou na základě rozhodnutí soudu umísťovány děti s nařízenou ústavní výchovou, které ze závažných důvodů nemůže vychovávat vlastní rodina a které nemohou být umístěny v jiné formě náhradní péče (§ 45 odst. 2 zákona o rodině), nebo děti, o jejichž umístění v dětském domově rozhodl předběžným opatřením národní výbor (§ 15 písm. a) bod 1 zákona České národní rady č. 129/1975 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení), nebo dětí, o jejichž umístění v dětském domově požádali zákonní zástupci příslušny národní výbor.
Zákon přejímá z praxe a dosavadní právní úpravy rozdělení dětských domovů na domovy internátního typu a domovy rodinného typu (s rodinnou péčí), které se osvědčilo.
K § 25:
Zvláštní výchovná zařízení jsou určena pro mládež obtížně vychovatelnou, s výraznějšími závadami v chování. Zákon převzal z dosavadní právní úpravy i osvědčenou vnitřní a vnější diferenciaci zařízení, která je motivována především zájmy úspěšné převýchovy mravně ohrožených jedinců.
K § 26:
V dětských výchovných ústavech zůstávají chovanci do doby, než ukončí docházku do základní školy, základní devítileté školy nebo do zvláštní školy. Aby bylo zabráněno nežádoucímu přemísťování chovanců po dosažení tohoto věku do neznámého prostředí, zůstávají chovanci, pokud ústavní nebo ochranná výchova nebyla soudem zrušena, v prodloužené péči dětského výchovného ústavu a nepřecházejí do výchovného ústavu pro mládež.
K § 27:
Výchovné ústavy pro mládež plní obdobné úkoly jako dětské výchovné ústavy, jsou však určeny pro mládež, která ukončila docházku do základních škol.
K § 28:
Ústavy s výchovně léčebným režimem jsou novým typem zařízení pro chovance dětských domovů nebo zvláštních výchovných zařízení, kteří v důsledku své přechodné nebo trvalé duševní poruchy působí v těchto zařízeních potíže a ztěžují výchovný proces s ostatními chovanci.
Tyto ústavy nejsou dosud v praxi zřízeny. Ústavy s výchovně léčebným režimem budou zřizovat orgány státní školské správy, přičemž léčebně preventivní péči v nich budou zajišťovat příslušná zdravotnická zařízení.
K § 29 až 31:
Zákon stanoví úkoly diagnostických ústavů a vymezuje jejich vztah k ostatním zařízením pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
K § 32:
Zákon obecně charakterizuje úkoly školských účelových zařízení; tento název zákon vyhrožuje zařízením, která zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech (§ 20 odst. 1) označuje jako "zařízení sloužící školám".
K § 33 až 36:
Výchovné poradenství nebylo dosud upraveno zákonem. Zde o jeden z institutů, jejichž vznik si vyžádaly potřeby výchovně vzdělávacího procesu až po nabytí účinnosti školského zákona. Vzhledem k celospolečenské důležitosti výchovného poradenství, které je zvlášť aktuální v posledním ročníku základní školy při usměrňování volby povolání žáků v souladu s potřebami socialistické společnosti do tří proudů studia v rámci desetileté povinné školní docházky, se institut výchovného poradenství převzal do zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
Zařízení výchovného poradenství a jeho úkoly vymezuje tento zákon.
K § 37 a 38:
Okresní pedagogická střediska a krajské pedagogické ústavy dosud postrádaly zásadní právní úpravu. Vzhledem k významným úkolům, které mají okresní pedagogická střediska a krajské pedagogické ústavy nejenom v dalším vzdělávání všech školských pracovníků, ale i v odborné pomoci školám a ostatním školským výchovným zařízením, se tato školská účelová zařízení začleňují do zákona.
Krajské pedagogické ústavy a okresní pedagogická střediska tvoří spolu s Ústředním ústavem pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze účelně uspořádanou soustavu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které je podle zákona o opatřeních v soustavě základních a středních škol pro pedagogické pracovníky povinné.
Krajské pedagogické ústavy a okresní pedagogická střediska jsou základním článkem dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v působnosti ministerstva školství. V této složce je jejich činnost koordinována a metodicky řízena Ústředním ústavem pro vzdělávání pedagogických pracovníků v Praze.
K § 39 až 41:
Školní stravování má v socialistické společnosti, při vysoké zaměstnanosti žen, mimořádný význam. Zajišťuje dětem zaměstnaných matek hod notnou stravu v průběhu výchovně vzdělávacího procesu.
Školnímu stravování slouží školní jídelny; v internátních zařízeních jsou zřizovány jako součást těchto zařízení internátní jídelny.
Pro metodické řízení školního stravování si národní výbory zřizují střediska školního stravování. Krajské středisko školního stravování bude plnit též funkci střediska praktické výuky pro výchovu učňů oboru kuchař pro potřeby školního stravování.
K § 42:
Školní hospodářství plní též výrobní a dodávkové úkoly na úseku zemědělské, rybářské nebo lesní činnosti v souladu se svým účelovým posláním a v rozsahu stanoveném státním plánem.
K § 43:
V přírodovědných a technických předmětech škol se soustavně uplatňují prvky polytechnického vyučování. Mimořádný význam v soustavě učebních předmětů má pracovní vyučování jako integrující předmět technického charakteru. Vytváření podmínek pro tento předmět, zejména jeho materiální základny, je naléhavým požadavkem. Splnění cílů stanovených učebními osnovami tohoto předmětu je závislé na zásobování škol potřebným materiálem. Tento úkol je možno racionálně vyřešit jen v rámci většího celku (okresu).
Technické a materiálové středisko jako účelové zařízení plní úkoly, jež jsou pro jednotlivé školy nebo pedagogy obtížně realizovatelné, málo efektivní a neekonomické. Síť středisek bude doplňována postupně, podle možností plánu pracovníků.
K § 44:
Školní výpočetní středisko je zařízení, které slouží školám k vyučování výpočetní technice při přípravě středních odborných kádrů pro výpočetní techniku.
K § 45:
Jak prokázalo časové období sedmnácti let od účinnosti dosavadního školského zákona, může si společenská praxe vynutit vznik dalších druhů školských výchovných nebo účelových zařízení. Aby se v těchto případech nemusel měnit zákon, zmocňuje se vláda České socialistické republiky, aby v tomto případě doplnila soustavu školských zařízení.
Důležitým nástrojem poznání pro pedagogickou teorii i praxi je pedagogický experiment. Před obecným zavedením do praxe je třeba experimentálně ověřit novou organizaci a formy výchovy v předškolních zařízeních a ve školských výchovných zařízeních. Otázky pedagogického experimentu v těchto zařízeních nejsou dosud právně upraveny. Protože při pokusném ověřování nových organizačních forem a nových forem výchovy může dojít ke kolizi s platnou právní úpravou, je třeba pro experimentální činnost vytvořit zákonný podklad.
K § 46:
Na předškolní zařízení, která budou zřizovat socialistické organizace podle § 9 tohoto zákona, se budou vztahovat ustanovení části druhé (§ 2 až 8). Ve své činnosti se tedy závodní a družstevní předškolní zařízení řídí předpisy platnými pro zařízení zřizovaná národními výbory (územní zařízení).
K § 47:
Zákonem č..... o opatřeních v soustavě základních a středních škol byla zrušena podstatná část školského zákona č. 186/1960 Sb. Převzetím ustanovení školského zákona o předškolní výchově, o lidových školách umění, o lidových školách jazyků a o mimoškolní výchově do tohoto zákona se současně zrušují příslušná ustanovení školského zákona a předpisy s nimi související.
V Praze, 17. května 1978
Předseda vlády České socialistické republiky:
Josef Korčák, v.r.
Ministr školství České socialistické republiky:
Milan Vondruška, v.r.